Máte ve svém městě či obci zajímavou cyklostezku nebo novou úschovnu kol? Proměnili jste zanedbaný park v místo, kam je radost chodit? Zklidnili jste rušnou ulici ve prospěch nejzranitelnějších účastníků dopravy? Nenechávejte si to pro sebe, vyzývá Partnerství pro městskou mobilitu, z. s., organizátor soutěže Cena Víta Brandy.

Soutěžní přehlídka Cena Víta Brandy je určena městům a obcím za dopravní stavby nebo jiná opatření, kterými se zlepšily podmínky pro aktivní mobilitu, trávení volného času, kultivaci veřejného prostoru, ochranu životního prostředí nebo zmírnění klimatických změn. Soutěž chce ocenit nejen technická řešení, ale rovněž koncepčnost a citlivé zasazení staveb do prostředí, přívětivost k uživatelům i estetickou přitažlivost.

Uzávěrka nominací je 4. února 2022. Vítěze vybere nezávislá porota. Přihlásit se mohou jednotliví autoři nebo týmy - architekti či urbanisté, města, regiony, kraje a další organizace z České republiky nebo Slovenska.

Nejlepší oceněné projekty se představí na slavnostním vyhlášení na jaře v Praze, na valné hromadě spolku Partnerství pro městskou mobilitu (24.–25. března 2022), mezinárodní konferenci v Jihlavě (17.–18. května 2022) či veletrhu URBIS SMART CITY FAIR v Brně (1.-3. června 2022). Zástupci projektů se koncem roku 2022 osobně představí na semináři v Bruselu u příležitosti českého předsednictví EU. Vítězná municipalita bude moci také čerpat neomezené konzultace pro financování dalších projektů ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury.

Architekt Vít Branda (1963–2009), jehož jméno soutěž nese, je autorem lávky na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani. Jeho řešení lávky kopírující skalní masiv v souvislosti s využitím navazujícího nábřeží a stezky je v českých podmínkách výjimečné a bylo nominováno mezi nejlepší evropské stavby posledních let. Symbolem Ceny Víta Brandy je zhmotnění myšlenek, s nimiž tento architekt tvořil, tj. jednoduchost, smysluplnost, funkční design, vtip, nadhled nad technokratickým klišé.

Všechny důležité informace o soutěži včetně přihláškového formuláře najdou zájemci na stránkách www.cenavitabrandy.cz.

/zr/

Na snímku lávka pro pěší a cyklisty na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani. Autorem tohoto výjimečného řešení je architekt Vít Branda.

Všechny obce do konce tohoto roku musí přijmout novou obecně závaznou vyhlášku, na základě které budou vybírat poplatky za odpad. Vyhláška by měla být schválena nejpozději v polovině prosince, aby byly splněny lhůty a požadavky zákona o obcích.

Abychom předešli možným zmatkům z nové právní úpravy,“ říká František Lukl, předseda Svazu města obcí ČR a starosta města Kyjov a pokračuje: „Kdy se bohužel  výklady jednotlivých ministerstev v několika podstatných otázkách rozcházejí či si navzájem odporují,  připravili jsme speciální blok v rámci svazové Poradny pro obce – Odpadová legislativa, které mohou práci při vydávání nové vyhlášky usnadnit a nalézt odpovědi na řadu dotazů všem zástupcům samospráv.“

Více na www.smocr.cz a na Facebooku.*

/AK/

O zeleň se v hlavním městě stará několik desítek správců. Data sbírají do vlastních databází, které spolu ale navzájem nemohou komunikovat. Nejdůležitější informace budou proto jednotlivé městské části a organizace nově předávat do jednotného systému, spravovaného Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Metropole bude moci lépe koordinovat celoměstské projekty a zvyšovat odolnost území proti klimatickým změnám. Data budou volně dostupná i veřejnosti.

Systematická správa zeleně je základní podmínkou úspěšné péče o životní prostředí ve městě. Magistrát hlavního města, Technická správa komunikací a Institut plánování a rozvoje se proto dohodly na vytvoření jednotného systému sdílených dat o zeleni. Sbírat se budou data o stromech, zelených plochách či vodních tocích. Například u stromů nepůjde jenom o polohu a druh, ale také o jejich základní parametry. 

Princip řízení města na základě dat se stále rozšiřuje do nových oblastí, jako je třeba modrozelená infrastruktura. Věřím, že systém sdílených dat o zeleni pomůže zefektivnit péči o životní prostředí v našem městě. Zároveň vítám, že informace o zeleni budou publikovány formou otevřených dat, která můžou dále posloužit jako základ pro doplňující aplikace, třeba na podporu komunitních projektů péče o zeleň,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib

„Navrhované řešení prostřednictvím jednotného formátu a obsahového standardu je řešením efektivním, moderním a technicky i nákladově nenáročným. Nově vytvořený systém umožní napříč organizacemi a městem lepší správu, údržbu a plánování rozvoje zelené infrastruktury,“ říká první náměstek primátora Petr Hlaváček.

Klíčovým partnerem pro získávání a využití dat budou městské části, které rovněž zelenou infrastrukturu spravují. Zapojí se například i Lesy hlavního města Prahy. Všechny organizace zpracovávají svoje databáze zeleně s podobnými informacemi. Jejich technologické řešení se ovšem značně liší a někde vytváří tyto seznamy externí firmy. V jednotném systému budou sdíleny údaje, které jsou potřebné pro řešení celoměstských problémů.

„Abychom se uměli kvalitně starat o zeleň musíme prvně vědět, v jakém je stavu. Proto TSK nově vlastní informační systémy o stavu stromů. Díky tomu dokážeme obratem a bez dalších nákladů pomoci těm správcům zeleně, kteří dnes nemají odpovídající nástroj sběru dat o stromech a jejich stavu. Každopádně pro správce, kteří dnes používají vlastní systém, nebude sjednocení představovat žádnou zátěž díky chytrému technickému řešení, kdy IPR dokáže potřebná data "vytáhnout" z různých softwarů,“ dodává Adam Scheinherr, II. náměstek primátora.

„Praha patří mezi nejzelenější města na světě. Věřím, že sdílení dat o stavu zeleně pomůže jednotlivým organizacím a městským částem zeleň v Praze ještě více rozvíjet a lépe udržovat,“ říká náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Projekt byl schválen Radou hlavního města. Zprovoznění první základní aplikace je plánováno na únor příštího roku. Postupně se budou přidávat městské části a organizace, které budou mít povinnost data pravidelně aktualizovat.

„Data budou zpřístupněna pomocí informačního systému, který už dnes uchovává množství dat o infrastruktuře města. Plánujeme vytvořit webové mapové aplikace v rámci našeho geoportálu a další platformy, publikace otevřených dat o zeleni nebo propojení údajů s 3D modelem Prahy,“ vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.*

/zr/

Do dubnového vydání Moderní obce, které tento týden odchází do tiskárny, jsme na poslední chvílí zařadili i balíček rad (nejen obcím a městům), jak se za nouzového stavu vyhlášeného vládou k omezení šíření koronaviru dobře orientovat v oblasti smluvních vztahů s dodavateli. Autorský kolektiv z advokátní kanceláře KROUPAHELÁN je v této době připraven radnicím zdarma pomáhat i on-line.

Z balíčku rad, které obcím a městům mohou pomoci úspěšně překonat případné problémy vyplývající ze současné situace, vyjímáme:

* Má pandemie vliv na povinnost plnit smlouvy?

Pandemie může jako nepředvídatelná událost být považována za tzv. vyšší moc. To však automaticky neznamená, že veškeré závazky zanikají a smlouvy se nemusí plnit. Pokud jste si ve smlouvě nesjednali, že vyšší moc vylučuje prodlení, je dodavatel i nadále povinen svůj závazek splnit. V případě prodlení s plněním na straně dodavatele můžete požadovat i smluvní pokuty, pokud jste si je ujednali.

Jestliže jste si sjednali i to, že vyšší moc může být důvodem pro ukončení smlouvy (ať už výpovědí či odstoupením od smlouvy) či pro její změnu, je možné v současnosti využít i těchto možnosti. Závisí však vždy na konkrétních podmínkách smlouvy.

Budete-li nyní uzavírat smlouvu, doporučujeme výslovně vložit ustanovení reagující na pandemii a zakotvující ve smlouvě pravidla pro nepředvídatelné události.

* Můžu se domluvit s dodavatelem na pozdějším splnění závazku nebo jiných změnách smlouvy?

Pokud je důvodem potřeby pozdějšího splnění závazku, změny rozsahu nebo způsobu plnění ze smlouvy, skutečně pandemie a související omezení, bude zpravidla možné považovat takové změny smluv za povolené, neboť jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat (§ 222 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek).

Vzhledem k tomu, že vyhlášený nouzový stav dopadá plošně na celou společnost, lze uvažovat i o obecné přípustnosti změny smlouvy z pohledu tzv. generální klauzule (§ 222 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek). S ohledem na mimořádnost situace totiž ve většině případů nebude docházet ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch dodavatele, a stejně tak nebude přiléhavé srovnávat provedenou změnu smlouvy s původními zadávacími podmínkami z hlediska možné účasti jiných dodavatelů.*

Autorský kolektiv KROUPAHELÁN advokátní kancelář s. r. o.

(kontakt: Mgr. Jan Sedláček, mobil 723 409 175, www.kroupahelan.cz)

 

Ilustrační snímek: archiv

 

Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) uspořádala 21. června v Praze 8. ročník odborné konference, která se konala pod záštitou Kláry Dostálové, ministryně pro místní rozvoj, a Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Konference se zúčastnilo bezmála 170 zástupců z řad odborné veřejnosti. Moderní obec byla mediálním partnerem akce.

 

Program byl věnován vysoce aktuální problematice povinnosti elektronické komunikace v zadávacím řízení, která se bude od 18. října vztahovat na všechny zadavatele, resp. i dodavatele veřejných zakázek.

Stanislav Bogdanov, ředitel odboru elektronizace veřejných zakázek MMR, seznámil přítomné s aktuálním změnovým usnesením vlády ze dne 19. června 2018 k usnesení č. 467 (ze dne 21. června 2017), podle kterého, chtějí-li ústřední správní úřady a jim podřízené orgány a organizace požádat o výjimku z povinnosti používat NEN od 1. července t. r., musí tak učinit do 30. června. Dále byly stanoveny úkoly pro MMR týkající se zrychlení doby odezvy aplikace NEN a lhůta pro odstranění technických problémů. „V rámci vyhodnocení plnění Strategie elektronizace za rok 2017 došlo též ke změně záměru povinnosti využívat NEN i ostatními zadavateli, a sice v tom smyslu, že nově není stanoven termín povinného využívání NEN všemi zadavateli,“ uvedl Bogdanov. Významné změny jsou zamýšleny též ve vztahu k Věstníku veřejných zakázek, který by nově neměl být provozován na základě koncese, nýbrž přímo státem. Uživatelé jistě ocení, že jim odpadnou náklady na uveřejnění ve Věstníku, které plně ponese MMR.

Právní otázky k elektronizaci zadávacího řízení a k elektronické komunikaci probral s účastníky Pavel Herman (MMR). „Smyslem a účelem § 211 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek je realizovat požadavek směrnic na elektronizaci zadávacích řízení. Smysl a účel proto vyžadují neplatnost úkonů, u nichž není elektronická forma dodržena. Bez sankce neplatnosti by nebylo možno dosáhnout elektronizace zadávacích řízení. Toto se však netýká úkonu uzavření smlouvy, k čemuž Expertní skupina ZZVZ  vydala své stanovisko. Podobně by tomu mohlo být též ve vztahu k dokladům před podpisem smlouvy, kde konverze originálních dokumentů může představovat nepřiměřené technické obtíže, anebo v případě námitek, které se jednak řídí jinou směrnicí, jednak by zde hlavním cílem měla být ochrana zájmů dodavatele. Nicméně ve vztahu k posledním dvěma uvedeným případům nelze bez hlubší diskuse zatím vyslovit jednoznačné stanovisko.“

Se stavem elektronizace veřejného obstarávání na Slovensku seznámil účastníky Martin Hoffmann, vedúci oddelenia elektronického verejného obstarávania Úradu pre verejné obstarávanie. V příspěvku zaujalo především zamýšlené zrušení dvojobálkové metody či pomalý ústup od elektronických aukcí.

Velký zájem vzbudil příspěvek Lenky Matochové (MMR) týkající se elektronického podepisování v zadávacím řízení. „MMR nesouhlasí s tím, že aby byla zajištěna autenticita nabídky, musí být podepsána některým z vyšších typů elektronických podpisů. Autenticita zkoumaná při otevírání obálek znamená kontrolu, zda s nabídkou nebylo manipulováno dříve, než je zákonem stanovený okamžik. Dle názoru MMR stačí pro účely zadávacího řízení dodavateli prostý elektronický podpis. Pokud však zadavatel bude na podpisu nabídky vyšším typem elektronického podpisu trvat, musí tento svůj požadavek argumentačně obhájit z hlediska principu jeho přiměřenosti,“ uvedla Matochová.

V rámci panelové diskuse byly probrány dotazy účastníků týkající se elektronického podepisování a elektronické komunikace podle ZZVZ. Mezi panelisty zasedli Tomáš Machurek, předseda výkonného výboru AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal, Adéla Havlová, členka výkonného výboru AVZ a partnerka advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj Pavel Herman, Stanislav Bogdanov a Lenka Matochová.

Nemenší zájem vzbudily též příspěvky týkající se dopadu povinností vyplývajících z nařízení GDPR na zadávání veřejných zakázek, a to Markéty Adámkové z MMR a Luďka Trykara a Pavla Jakaba z advokátní kanceláře PETERKA & PARTNERS.

Pojetí ochrany informací v ZZVZ, jakož i obecnou povinnost poskytovat informace podle informačního zákona (zák. č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) představili Adéla Havlová a František Korbel z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Poslední konferenční příspěvek se týkal problematiky formulace požadavku na doložení profesní způsobilosti s ohledem na možnost, že tato způsobilost může být získaná v zahraničí, který přednesl Tomáš Machurek z advokátní kanceláře MT Legal s. r. o.

Těší mne, že se opět díky zaměření jednotlivých témat a erudici jednotlivých přednášejících podařilo udržet vysokou úroveň konference a otevřít řadu zajímavých právních i praktických aplikačních otázek, pro které je třeba ve spolupráci s MMR, ale i dohledovými orgány najít v budoucnu jasné odpovědi. V tomto úsilí nepolevíme ani ve vztahu k dalším akcím a iniciativám AVZ. Vedle srdečného pozvání na říjnovou konferenci, která se uskuteční ve dnech 18. a 19. října v Hradci Králové, bych chtěl upozornit zejména na námi připravovanou uživatelskou příručku k elektronické komunikaci dle ZZVZ, jejíž vydání pro zadavatele a dodavatele veřejných zakázek připravujeme ještě na začátku října,“ uzavřel pražskou konferenci Tomáš Machurek.*

/np/

V lednu zamířila do Poslanecké sněmovny novela insolvenčního zákona, která mění parametry osobního bankrotu. Stávající podmínku, podle níž musí dlužník uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů, novela doplňuje o další varianty. Nově by bylo možné i sedmileté oddlužení, ve kterém by lidé v dluhové pasti nevrátili v krajním případě nic. Osobní bankrot v principu řeší jen důsledky a nikoliv příčiny.

 

Novela insolvenčního zákona by nově umožnila oddlužení během tří let za předpokladu, že dlužník splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů. Další novou variantou by bylo po sedm let o splácení pohledávek usilovat, což znamená splatit méně než 30 %. Nová legislativa by tak umožnila oddlužení i lidem, kteří nesplňují stávající základní podmínku vyžadující splacení alespoň 30 procent svých dluhů během pěti let. V souvislosti s institutem osobního bankrotu tak často padají pojmy jako dluhová amnestie nebo morální hazard. „Věřitelé se s dlužníky mohou jen obtížně dohodnout na nějakém společném postupu při oddlužení. Jedni v tom totiž vidí amnestii dluhů, druzí neposkytnutí další životní šance,“ uvádí Petr Vencálek, jednatel společnosti BEZ BANKY, specialisty na zajištěné zápůjčky a úvěry.

V extrémním případě by tak dlužník nemusel splatit nic, zatímco by byl sedm let pod dohledem insolvenčního správce a soudu. Jediným výdajem by byla úhrada nákladů souvisejících s oddlužením, což je především zhruba tisíc korun měsíčně za práci insolvenčního správce. „Je v podstatě jedno, zda se člověk zbaví dluhů za tři, pět nebo sedm let a zda zaplatí 30 % nebo nic. Oddlužením jsou trestáni poctiví poskytovatelé zápůjček a úvěrů. Ti nepoctiví, kteří lákají na nízké úroky a žijí hlavně ze smluvních pokut a jiných sankcí, si vždy najdou cestu, jak ke svým ziskům přijít,“ upozorňuje Petr Vencálek. Podle něj se dluhy mají platit a existuje splátkový kalendář, který se dá zkrátit, či prodloužit. „Pokud si přestaneme lhát do kapsy, pak je naprosto jasné, že poškozený je vždy ten, kdo přišel o peníze,“ dodává Petr Vencálek.

Lidé se do dluhové pasti často dostávají svým nezodpovědným chováním. Ve většině případů totiž nejde o půjčku na „investici“, například do vzdělání, ale velmi snadno si půjčují na spotřebu. Je obecně známo, že v předvánočním období se počet žádostí o půjčky zvyšuje několikanásobně. Lidé si půjčují i na dovolenou a samostatnou kapitolou jsou pak předváděcí akce takzvaných šmejdů. „Marketingová masáž nebo srovnávání se s okolím lidi často nutí pořizovat si věci, které si nemohou dovolit a většinou je ani nepotřebují,“ dodává Vencálek. Nový zákon o spotřebitelském úvěru přitom vloni díky náročným podmínkám pro získání licence značně pročistil trh od různých úvěrových predátorů. Nově také poskytovatelé musejí přísněji posuzovat schopnost žadatele úvěr splácet. V oblasti finanční gramotnosti však mají Češi stále rezervy. „Řešením není tahat nezodpovědné dlužníky z maléru ex post, nýbrž důsledně vychovávat a vysvětlovat principy fungování peněz již na základních školách,“ uzavírá Petr Vencálek.*

/zr/

 

Poslanecká sněmovna včera ve večerních hodinách schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou na rok 2018 navrženy ve výši 1314,5 mld. Kč, celkové výdaje v příštím roce dosáhnou 1364,5 mld. Kč. Výsledný deficit státního rozpočtu ve výši 50 mld. Kč je oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu na letošní rok o 10 mld. Kč nižší. Státní rozpočet mj. počítá i se zvýšením podílu sdílených daní a celkových daňových příjmů mířících do rozpočtů územních samospráv. Sněmovnou schválený rozpočet je nyní předložen k podpisu prezidentu republiky.

Zákon o státním rozpočtu na rok 2018 vytváří základní předpoklady pro naplnění hlavních politických a ekonomických priorit, mezi které patří mimo jiné promyšlené investice do dopravní infrastruktury, vzdělávání, vědy a výzkumu a výrazné posílení peněžních prostředků v sociální oblasti.

 

Zákon o státním rozpočtu na rok 2018
Celkové příjmy1 314 497 641 409 Kč
Celkové výdaje1 364 497 641 409 Kč
Saldo- 50 000 000 000 Kč

ZDROJ: MF ČR

Rozpočtované výdaje na investice z domácích zdrojů vzrostou oproti letošnímu roku o 5,5 mld. Kč na 57,7 mld. Kč, což je nejvíce od roku 2013. Kapitálové výdaje kryté příjmy z EU a ostatních zahraničních finančních mechanismů se rozpočtují ve výši 32,4 mld. Kč, avšak v průběhu příštího roku je bude možné pružně přizpůsobovat zejména podle vývoje skutečného čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů (například v roce 2015 takto byly posíleny na 138,7 mld. oproti původně rozpočtovaným 34,9 mld. Kč).

Národní zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši takřka 54 mld. Kč jsou nejvyšší za posledních 10 let. Jednotlivé rezorty navíc budou moci použít na své investice dalších minimálně 70 mld. Kč, což je očekávaná minimální výše nároků z nespotřebovaných kapitálových výdajů na konci roku 2017.

Také zvýšení podílu sdílených daní a celkových daňových příjmů mířících do rozpočtů územních samospráv podpoří investiční aktivity krajů a obcí, jejichž oživení bylo viditelné již letos. Podíl obcí na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty (DPH) vzroste z nynějších 21,4 % na 23,58 % od 1. ledna 2018, díky čemuž získají obce a města do svých rozpočtů 9 mld. Kč navíc.

Vysoké školy si v příštím roce polepší o rekordní 3 mld. Kč. Vzhledem k možnostem státního rozpočtu se jedná o maximální možné navýšení, které potvrzuje, že podpora vzdělávání na všech stupních patří mezi klíčové vládní priority. Výrazného posílení se dočká i oblast výzkumu, vývoje a inovací, a to o zhruba 2,1 mld. Kč z národních zdrojů. Celkový objem výdajů na podporu této oblasti, včetně spolufinancování ze zahraničních zdrojů, tak v roce 2018 dosáhne celkem 40,6 mld. Kč, z toho z národních zdrojů 34,80 mld. Kč. Proti skutečným výdajům na tuto oblasti v roce 2014 činí nárůst národních zdrojů celkem 7,5 mld. Kč.

Naplánovaný rozpočet dále umožňuje navýšení počtu učitelů vzhledem k narůstajícímu počtu žáků a je v něm obsaženo také zvýšení platových tarifů o 15 % pro pedagogické pracovníky, resp. o 10 % pro ostatní státní zaměstnance. Stejně tak je v něm zohledněno i zvýšení důchodů o 4 % díky valorizaci, která navyšuje průměrný důchod o 475 Kč na 12 298 Kč.

V rámci rozpočtu je také vyčleněna historicky nejvyšší částka ve výši 14,9 mld. Kč na dotace na financování sociálních služeb, tj. o více než 60 % více oproti letošnímu roku.

Schválený rozpočet také posiluje výdaje na bezpečnost státu v rezortech Ministerstva vnitra Ministerstva obrany a zahrnuje výdaje na rostoucí počty vojáků.

Posílení rozpočtu Ministerstva vnitra o 8,5 mld. Kč na 71,9 mld. Kč umožní přijmout další bezpečnostní opatření i v oblastech boje s kyberkriminalitou a terorismem. Výdaje na obranu se v příštím roce zvyšují celkem o 6,4 mld. Kč a ve výhledu do roku 2020 až na 77,3 mld. Kč, tj. cca 1,4 % HDP, což umožní plnit mezinárodní závazky České republiky plynoucí z jejího členství v NATO.*

 

Přehled výdajů podle jednotlivých kapitol

K a p i t o l aV ý d a je
2018
Kancelář prezidenta republiky499 747 467
Poslanecká sněmovna Parlamentu1 350 187 745
Senát Parlamentu600 689 894
Úřad vlády České republiky1 041 569 530
Bezpečnostní informační služba2 007 591 597
Ministerstvo zahraničních věcí7 951 274 566
Ministerstvo obrany58 893 351 184
Národní bezpečnostní úřad264 883 008
Kancelář veřejného ochránce práv138 036 538
Ministerstvo financí21 815 918 426
Ministerstvo práce a sociálních věcí591 611 342 994
Ministerstvo vnitra71 882 370 020
Ministerstvo životního prostředí12 572 669 671
Ministerstvo pro místní rozvoj5 625 941 186
Grantová agentura České republiky4 333 066 000
Ministerstvo průmyslu a obchodu37 581 728 636
Ministerstvo dopravy53 988 011 553
Český telekomunikační úřad1 251 680 359
Ministerstvo zemědělství50 236 759 769
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy176 111 709 908
Ministerstvo kultury13 024 299 207
Ministerstvo zdravotnictví8 034 018 059
Ministerstvo spravedlnosti28 065 474 341
Úřad pro ochranu osobních údajů165 469 862
Úřad průmyslového vlastnictví194 153 657
Český statistický úřad1 005 603 493
Český úřad zeměměřický a katastrální3 283 644 468
Český báňský úřad170 730 022
Energetický regulační úřad288 190 079
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže237 411 071
Ústav pro studium totalitních režimů212 913 353
Ústavní soud257 541 718
Úřad Národní rozpočtové rady0
Akademie věd České republiky5 684 692 000
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí34 780 127
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání64 916 229
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře23 692 075
Správa státních hmotných rezerv2 509 795 776
Státní úřad pro jadernou bezpečnost399 514 150
Generální inspekce bezpečnostních sborů397 380 643
Technologická agentura České republiky4 335 548 383
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost363 026 559
Nejvyšší kontrolní úřad678 016 929
Státní dluh45 242 500 000
Operace státních finančních aktiv *)605 000 000
Všeobecná pokladní správa149 460 799 157
C E L K E M1 364 497 641 409

 

/mf/

 

K foto:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

V pořadí dvanáctá letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje charakteristiky místních zastupitelů v České republice s ohledem na jejich vzdělání, věk, pohlaví a předchozí profesi a hodnotí, jak se profil zastupitele mění v závislosti na velikosti obce.

Výdaje měst a obcí v České republice loni dosáhly přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Za výdaje nesou plnou odpovědnost místní zastupitelé: Odpovídají za hospodaření, rozpočty, peněžité fondy, správu nemovitostí, obecní školy nebo obecní policii. Při velkém rozsahu jejich odpovědnosti a kompetencí je důležitá otázka, kdo tito zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace, a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí.

Místním zastupitelům je proto věnována další letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. „Studie se detailně věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí, včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Zvláštní pozornost analýza věnuje otázce, jaký výběr kandidátů mají voliči ve městech a jaký na vesnici,“ říká její autor a výzkumník IDEA Ján Palguta.

Vzdělání kandidátů i jejich profesní zkušenosti jsou nadprůměrné

Z analýzy dat Českého statistického úřadu týkající se 233 tisíců kandidátů do zastupitelstev obcí a měst a 62 tisíců zastupitelů vyplynulo, že do voleb v ČR obecně vstupují vzdělanější kandidáti, než je průměr populace: Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi kandidáty je 27,4 procenta, což je téměř dvojnásobek podílu populace s VŠ titulem u populace starší 29 let.

Dalším zajímavým zjištěním je, že demokratickými volbami dochází k dalšímu pozitivnímu výběru zastupitelů. Mezi zvolenými členy zastupitelstva je o 23 % více vysokoškolsky vzdělaných jedinců a o 39 % více manažerů nebo kvalifikovaných odborníků než mezi kandidáty.

Klíčový poznatek: atomizované Česko

Klíčovým zjištěním studie však je, že s klesající velikostí daného sídla výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích a městech s 10 až 20 tisíci obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidáta, v obcích a městech do 1000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidáta.

Jedním z důvodů je podle autorů studie to, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu. Devadesát procent českých obcí a měst má méně než 2000 obyvatel (v průměru pouhých 1640  obyvatel na jedno sídlo), což značí, že průměrná velikost českých sídel je nejnižší ze zemí OECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD.

Pro srovnání: V rámci OECD má nejvyšší průměrný počet obyvatel municipalit Jižní Korea, Velká Británie a Irsko – všechny nad 100 tisíc obyvatel, což vypovídá o tom, že samosprávné jednotky v těchto zemích jsou upořádány na zcela jiné bázi.

Atomizovaná správní obecní struktura ovšem přináší i řadu výhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místního obyvatelstva a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. Jak ovšem autoři studie tvrdí, v ČR je atomizace tak veliká, že přináší i významné nevýhody. Mezi ně patří – kromě malé konkurence při výběru kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a na funkce starosty a místostarosty v malých obcích -- především vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit.

Sídelní struktura v ČR může představovat významnou limitaci pro kvalitu i efektivitu veřejné správy. U nízkého počtu volebních kandidátů můžeme na základě statistik vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Je zřejmé, že pro celkové zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí,“ uzavírá Ján Palguta.*

Studie s názvem Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR je volně ke stažení na: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_12_2017_Kdo_je_vas_starosta.pdf.

/zr/

Na ilustračním snímku:

Radnice v Jeseníku (Olomoucký kraj)

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down