Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů.

Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.

Usnesení navazuje na odborný seminář Škody zvěří v kontextu legislativních povinností odborných lesních hospodářů (OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti, který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.

Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ upozornil Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmínil dále s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.

Uvedené organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky,“ konstatoval Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.

Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí,“ připomněl Jiří Pohan.

Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností.

Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny. „Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení,“ uvedl předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodal: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými.“*
/zr/

 

 

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Nastane v našich lesích dříve katastrofa ekologická, nebo ekonomická? ptá se Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) a tvrdí: Kdyby stát efektivně jednal a účinně podporoval vlastníky lesů, nemusela by nastat ani jedna. Jsou to dvě strany téže mince. Podle SVOL udržení ekonomické situace vlastníků lesů nad čárou ponoru jim umožní včasnou obnovu lesů v krajině. Lesní i krajinné ekosystémy se tak lépe vyrovnají s ekologickými důsledky kůrovcové kalamity.

Dnes zveřejněné prohlášení SVOL připomíná, že stále platí: Kdo rychle dává, dvakrát dává. Rychlá pomoc také většinou znamená nižší náklady. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů  zároveň varuje: Následky toho, co zanedbáme nyní, se nám v budoucnu mnohonásobně prodraží. Vše se dá jednoduše vyčíslit. Aby se zabránilo nejhoršímu scénáři vývoje v lesích a přežití lesních majetků je nezbytná kompenzace za ztrátu zpeněžení dříví ve výši přibližně 3000 Kč/ha.

Stále nejúčinnějším způsobem boje proti kůrovci je rychlé pokácení napadených stromů a jejich odvezení z lesa. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem je však trh zahlcen dřevem, a proto dramaticky klesá jeho cena, až o 50 % proti loňskému roku. Vlastníci lesů se tak dostávají do začarovaného kruhu nepoměru mezi výnosy a náklady v lese. Téměř 100 % jejich příjmů tvoří tržby za dřevo. A jejich tržby nyní zásadně klesají, naopak náklady na obnovu lesů stoupají do takové výše, že to nevyrovnají ani z rezervních fondů.

SVOL upozorňuje, že vlastníci lesů musí těžit napadené stromy a dřevo nevýhodně prodat, aby vůbec získali nějaké finanční prostředky na obnovu lesů. V příštím roce by těžby dřeva mohly stoupnout až na 50 mil. metrů krychlových. To je více než trojnásobek normální roční těžby. Již nyní mají vlastníci velké problémy s odbytem dřeva. Zastavení odbytu dřeva a zhroucení trhu by velmi rychle vedlo k ekonomické i ekologické katastrofě v českých lesích. Deformován je i pracovní trh, nedostatek lidí pro práci v lese vede k přeplácení kvalifikovaných živnostníků. Co si může dovolit zaplatit bohatý státní podnik, soukromého vlastníka zruinuje. Takové jednání jen dále zhoršuje možnosti řešení kůrovcové kalamity v nestátních lesích.

V prohlášení SVOL se poukazuje i na fakt, že lesy pokrývají jednu třetinu rozlohy státu. To už za nějakou dobu nemusí být pravda. Zanedbání obnovy lesů povede k rozsáhlé destrukci české krajiny. Podle SVOL bychom tak sami vlastně prohlubovali důsledky klimatických změn. Lesy nejen zadržují vodu v krajině, ale napomáhají i tvorbě mraků, z nichž pak prší. Lesy tak jsou motorem koloběhu vody v přírodě. Češi také budou možná muset zapomenout na svou oblíbenou činnost – houbaření. Nebude kde sbírat houby. Ani turistika či rekreace, výlety pěšky nebo na kole, v jednotvárné zdevastované krajině nebudou tak atraktivní a lákat do přírody. Protože do jaké přírody, jak ta příroda bude vypadat?

Žádáme, aby se vláda k řešení situace v lesích zodpovědně postavila. Bez slevenky na jízdné se jako společnost jistě obejdeme, bez zavedení superrychlého internetu do každé chalupy to jistě zvládneme také, ale bez vody a lesů to nejde. Zatím voda v Praze teče, ale je to otázka času a dalšího vývoje počasí. Silně ohrožené jsou i porosty např. kolem vodní nádrže Švihov, která zásobuje pitnou vodu Prahu a desítky dalších měst. Pokračující nečinnost státu je ohrožením pro celý nestátní lesnický sektor a logicky povede k nátlakovým akcím,“ uzavírá předseda SVOL František Kučera.*

/zr/

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV PROFI PRESS

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down