Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou opatření. Jedním z nich je dotační program Nízkouhlíkové technologie podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice neuplatňují.

Rozmezí podpory z tohoto dotačního titulu je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační program Nízkouhlíkové technologie mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších biomas.

Výstavba bioplynových stanic produkujících biometan přinese městům, obcím, ale i provozovatelům čistíren odpadních vod řadu výhod. Kromě ekologického zdroje na likvidaci již vyprodukované biomasy získají do obecní pokladny dlouhodobý finanční zdroj. Mimo dotace na výstavbu stát totiž plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (vnitřní míry výnosnosti). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

BIOMETAN – SÁZKA NA ZISK

Proč se s biometanem počítá jako s palivem budoucnosti? Ve srovnání s fosilními palivy má výrazně nižší emise CO2, zároveň se vyrábí z organického odpadu. Vzhledem k obtížné elektrifikaci těžké silniční a vodní dopravy bude hrát v příštích letech klíčovou roli při zvyšování udržitelnosti těchto segmentů. Navíc zdrojů pro jeho výrobu je dostatek.

Například průměrná roční produkce kalů z čistíren odpadních vod činila v posledních pěti letech 177 tisíc tun sušiny. A právě ty mohou být významnou surovinou při výrobě biometanu. Další zdroj skýtají i obchodní řetězce.

Výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů už zahájili loni na podzim v Amsterodamu. U stanice, která bude uvedena do provozu za rok, se předpokládá výroba 3,4 kilotuny bioplynu ročně. Pro představu – tato produkce zajistí nájezd více než 13 milionů kilometrů jízdy s neutrální bilancí emisí CO2.

A stejné možnosti pro zpracování biomasy na finančně ziskový biometan se aktuálně otevírají i českým městům a obcím. Některá města, například Brno, už vybudování bioplynové stanice na produkci biometanu plánují.

Že jsou tyto úvahy správné, dokládá i Český plynárenský svaz. Podle něj bude do roku 2030 ročně do plynárenských sítí v Česku proudit až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

ZLATÝ VĚK BIOMETANU

Bioplynové stanice v České republice už jednu zlatou éru výstavby zažily. Ve druhé dekádě tohoto století jich zde vyrostlo na šest set. Technologicky jsou orientované na výrobu elektrické energie s nezanedbatelným ročním objemem více než dva a půl tisíce GWh. Stejný boom spojený s dotacemi můžeme očekávat i nyní u výstavby bioplynových stanic zaměřených na výrobu biometanu. Co je však pro nové investory zajímavé, že mohou čerpat ze zkušeností při výstavbě před deseti lety.

Na co si tedy dát pozor? Doba tehdy a dnes není zcela srovnatelná – české firmy v té době nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připravené jako dnes, proto většina bioplynových stanic byla osazena zahraničními technologiemi. To se v řadě případů ukázalo jako ne zcela šťastné řešení z důvodů nedostatečného nebo chybějícího pozáručního servisu, složité komunikace v cizím jazyce či nevhodně nastavených technologií a systému řízení, které mají vliv na ziskovost a vlastní spotřebu energie.

Tuto skutečnost jsme například řešili u bioplynové stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali jeho poruchový řídicí systém českým systémem SandRA. Provozovatel po předchozí zkušenosti velmi kvitoval servisní zázemí i sklad náhradních dílů v České republice, díky němuž jim garantujeme servis v řádu hodin,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje téměř 60 let. Dnes už najdete na trhu kvalitní dodavatele technologií propojených s výrobci špičkových řídicích systémů určených pro průmyslová řešení, kteří jsou schopni zajistit bezporuchový chod a životnost nasazené technologie a řídicího systému až v délce dvaceti let.

NEOMEZENÉ MOŽNOSTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 

To, že zvolená technologie bude spolehlivá a bude zajišťovat celoroční chod bioplynové stanice s kontaktem na nepřetržitý servis či poradenství v českém jazyce, by už tedy mělo být samozřejmostí. Novinkou posledních několika let jsou nové platformy umožňující například bezdrátový sběr, přenos, analýzu a zobrazení dat.

Podle Václava Janocha mohou dnes například zastupitelé či zaměstnanci městské bioplynové stanice přes svá mobilní zařízení jednoduše sledovat a řídit chod technologií. „Přístupy lze snadno nastavovat podle uživatelských oprávnění. Informace jsou jednoduše dostupné na operátorském pracovišti, ale i v tabletech, PC i dalších chytrých zařízeních. Moderní systémy, které na bioplynové stanice nasazujeme, dokážou zodpovědnou osobu upozornit na nestandardní situace nebo samy učinit nápravná opatření,“ dodává ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT.

IoT technologie, které lze úzce propojit s moderními řídicími systémy, disponují řadou technologických novinek. „Mohou se například využívat pro sběr dat ze vzdálených technologií, kde není možnost napájení nebo datové komunikace. Dostupná data je pak možné analyzovat a zpracovat pro další účely – od plánování údržby až po reporty pro strategická rozhodnutí,“ vysvětluje Václav Janoch.

ZISK STOJÍ I NA KVALITNÍM SERVISEM

Jakákoliv neplánovaná odstávka bioplynové stanice způsobí provozovateli značné ekonomické ztráty. Proto je podstatným faktorem pro zajištění plynulého provozu již ve smlouvě dohodnutá rychlost servisního zásahu, kvalita komponent s vysokou spolehlivostí a také jejich dostupnost v řádu hodin. Podle Václava Janocha lze rychlou reakční schopnost, a tedy minimální ztráty, zajistit přes moderní technologie, které umožňují servisnímu pracovníkovi připojení přes webové rozhraní do vizualizace řídicího systému pro obsluhu, včetně možnosti jejího ovládání.

To vše při zajištění kybernetické bezpečnosti. Tipem, jak si ověřit garanci požadované kybernetické bezpečnosti od dodavatele řídicího systému, je například realizace jeho projektů jak pro bioplynové stanice, tak pro firmy z oblasti kritické infrastruktury státu, třeba v oblasti distribuce plynu, kde jsou jeho bezpečnostní systémy již prověřeny.

ZELENÁ ENERGIE MÁ ZELENOU

Využití dotační podpory na výstavbu bioplynových stanic s výrobou biometanu je zajímavou příležitostí a výzvou pro dnešní zastupitele. S životností bioplynové stanice téměř 40 let mohou zajistit dlouhodobý finanční zdroj do rozpočtů měst a obcí. Že je biometan dobrou volbou, potvrzuje i Český plynárenský svaz. Podle vyjádření Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky svazu, je zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu pro Česko nutností ke splnění národního cíle, jímž je 14% podíl obnovitelné energie v sektoru dopravy stanovený Evropskou unií.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

Zásady pro spolupráci s investory včera na svém zasedání schválilo zastupitelstvo města Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Zásady zároveň stanovují pro developery investiční příspěvky, které město použije na vybudování veřejné infrastruktury.

Jihlava se tak stává prvním statutárním městem, které přijalo taková pravidla. Zásady, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud mělo jen několik menších měst nebo pražských městských částí.

Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ připomněl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy.

V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.

V jihlavských zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.

Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za metr čtvereční.

Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Tomáš Kadeřábek.

Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.

Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” uzavřel Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.*

/zr/

k foto:

Historická radnice v Jihlavě

Foto: archiv Magistrátu města Jihlavy

 

 

Evropská unie chce v rámci svého návrhu na zelené oživení ekonomiky po pandemii koronaviru podpořit projekty na poli obnovitelných zdrojů energie (OZE). Před dotacemi však upřednostňuje aukce, nástroj posilující konkurenční prostředí a tím urychlující rozvoj OZE při minimalizaci objemu vynaložených veřejných peněz. Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) připravená novela zákona o podporovaných zdrojích energie zavede tento nástroj i v Česku. Avšak vyřazuje z něj fotovoltaické elektrárny (FVE).

„Výstavba větrníků naráží na odpor veřejnosti v daných lokalitách a již každoroční sucha mají negativní dopad na výkon zejména menších vodních elektráren. Zároveň stále častější slunečné dny zvyšují výrobu z fotovoltaiky i navzdory tomu, že co do objemu instalovaného výkonu u nás solární elektrárny stagnují,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky ČR. „V českém kontextu proto fotovoltaika představuje velmi slibný druh OZE, jak uznává i MPO. Jeho Národní klimaticko-energetický plán totiž počítá s tím, že se podíl FVE do roku 2030 přibližně zdvojnásobí.“

Ve znění schváleném koncem dubna vládou sází novela zákona 165/2012 Sb. na příplatky k tržní ceně elektřiny namísto garantované výkupní ceny. Tyto příplatky se v případě takzvaných Zelených bonusů budou orientovat dle referenční výkupní ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), anebo budou vysoutěženy v aukci dle podmínek stanovených MPO. Posledně jmenovaný nástroj ovšem bude uplatňován pouze pro podporu vodních elektráren o výkonu nad 1 MW a větrných elektráren o výkonu nad 6 MW či nejméně šesti turbínách. FVE jsou z aukcí zcela vyloučeny.

„Smyslem aukcí je vyvolat konkurenční boj investorů o co nejnižší podporu pro jejich projekty. V Německu tak výrobní cena energie z fotovoltaiky od zavedení aukcí před pěti lety spadla na polovinu. Zamýšlená podoba aukcí v Česku však tento efekt výrazně omezí,“ doplňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper. „Investoři spíše budou hledat cesty, jak se bez podpory obejít. Třeba formou takzvaných Power Purchase Agreement (PPA), což jsou dlouhodobé smlouvy mezi výrobci a spotřebiteli s garantovanou cenou.“

Podmínky aukcí upřesní až prováděcí nařízení, které vláda přijme do čtyř měsíců poté, co novela nabude právní moci. Jednou z klíčových otázek například je, zdali budou muset mít účastnící se projekty již vydané stavební povolení. Hrubý rámec je ale jasný: jednotlivá aukční kola bude vyhlašovat MPO, které také rozhodne o udělení nebo neudělení podpory. Ministerstvo seřadí dražitele podle výše jimi požadované podpory, a to sestupně od nejnižší. Instalované výkony nabídek se budou sčítat do té doby, než úhrn jejich instalovaného výkonu dosáhne celkové hodnoty, o kterou se soutěží. Nabídky, které v žebříčku skončí na zadních místech pod pomyslnou čarou označující naplnění soutěženého výkonu, v aukci neuspěly.*

/zr/

 

 

 

Tři souhrnné výstupy k dekarbonizaci od svých tří pracovních skupin probrala uhelná komise. Kompletní návrh ústupu od využívání uhlí by vládě chtěla předložit v září tak, aby kabinet mohl do konce roku rozhodnout. Kraje se již chystají řešit sociálně-ekonomické dopady útlumu těžby uhlí.

Uhelná komise jako poradní orgán vlády ČR má připravit tři scénáře dekarbonizace mezi roky 2030 a 2050. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí už v letech 2030 až 2035, střední od roku 2035 do roku 2045 a pomalejší pak v letech 2045 až 2050.

První pracovní skupina, která je součástí uhelné komise, připravila Analýzu ukončení uhlí v České republice, na kterou naváže analýza spotřeby a výroby elektřiny. S tím logicky souvisí nutnost navrhnout, co a v jakém poměru uhlí nahradí tak, aby bilance elektřiny byla vyrovnaná. Tuzemské možnosti jsou: jádro, obnovitelné zdroje energie a zemní plyn. Pracovní skupina chce rovněž identifikovat vnější faktory, které by mohly odchod od uhlí dále urychlit.

Práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem, jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje je už poměrně dobře známý,“ říká předseda uhelné komise, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Právě na rozšiřování nových zdrojů včetně jádra bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí, rychlejší cesta může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Důležité je kompromisní řešení, na kterém se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, shodne.

Druhá pracovní skupina zanalyzovala legislativu, která s dekarbonizací souvisí, a také principy odstavování uhlí v zahraničí. V další fázi navrhne vhodné nástroje (legislativní i administrativní) pro útlum uhlí a stanoví kritéria pro klasifikaci uhelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren v ČR.

Jde o syntézu ověřitelných informací. Popisuje situaci, jak se s útlumem využívání uhlí vypořádávaly jednotlivé státy,“ vysvětluje předseda uhelné komise a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: “Součástí je také přehled veškeré legislativy, která s dekarbonizací souvisí. I na tom je vidět, že dochází k posunu a stále můžeme pracovat s ambiciózním harmonogramem předložit materiál vládě letos v září. Scénáře mají představit dopady na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku i životní prostředí. A také vliv na zaměstnanost, tedy sociálně-ekonomické dopady. “

Právě sociálně-ekonomickými dopady se zabývá třetí pracovní skupina. Mimo jiné řeší aktualizaci programu RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům, tj. Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, nově chce více zapojit Úřad práce ČR a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Na jednání mimo jiné zaznělo, že všechny tři kraje mají už nějakou dobu uhelnou platformu. V rámci ní chystají projekty, které mají sociálně-ekonomické dopady odstavování využívání uhlí zmírnit.

V Karlovarském kraji musíme situaci řešit rychle, Sokolovská uhelná oznámila, že od července bude propouštět. Máme proto nachystáno sedmdesát projektových záměrů formou projektových karet, z toho je třicet prioritních. Je třeba je rychle realizovat a pomoct lidem s novým pracovním uplatněním, ať už se jedná o podporu podnikání nebo nová pracovní místa díky novým investorům,“ konstatuje náměstkyně pro oblast financí Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a dodává: „Můžeme inspirovat i ostatní, stát se pilotním krajem, který ukáže cestu i ostatním regionům.

Další jednání uhelné komise se předpokládá v březnu, pracovní skupiny budou mezitím dále jednat individuálně.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Sokolovská uhelná

Výroba energie z obnovitelných zdrojů v Česku už několik let stagnuje a představuje pouze 15 % spotřebované energie. Závazek ČR ke klimatickému cíli do roku 2020 je i tak splněn. Zásadní změnu a rozvoj tzv. čisté energetiky má přinést novela zákona, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle Komory OZE , expertů z Hnutí Duha by však zavádění navržených pravidel podpory do praxe ale mohlo přinést zdržení či komplikace v rozvoji OZE.

Jak bylo prezentováno na tiskové konferenci, která se konala ve středu 12. 12., návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie definuje nová schémata podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) a je pro nastartování čisté energetiky prvním klíčovým krokem. Tím druhým je Národní integrovaný plán (NIP), na základě kterého bude vláda po roce 2021 svými nařízeními určovat, jaké množství kterých OZE podpoří.

Podle Komory OZE je jasně definovaný plán je pro rozvoj obnovitelných zdrojů zásadní a je dobře, že s ním MPO přichází, počítají s ním i nová evropská pravidla. Návrh však sám o sobě žádnou podporu bohužel negarantuje, a mohou proto nastat komplikace, do kterých by se slibovaný rozvoj OZE mohl chytit. O co se jedná?

 

 

 

Po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení (skončilo 7. 12.) zákon projedná patrně do konce prvního kvartálu 2019 vláda. Začátek projednávání v poslanecké sněmovně předpokládáme nejdříve ve 2. kvartálu 2019. Platit by novela měla nejpozději od roku 2021.

Na tiskové konferenci prezentovali své zkušenosti s využíváním OZE starostové Milan Kazda z Kněžic na Nymbursku (kde již několik let funguje  místní bioplynová stanice) a Eduard Kavala z Bělotína.*

 

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice.

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci čtyřiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky, která se uskutečnila minulý týden v Hradci Králové, proto apelovali na vládu, aby pokračovala v přidělování povolenek výměnou za čisté investice i po roce 2020 a pomohla tak s modernizací oboru a udržení cen tepla.

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ve svém úvodním referátu upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a zásadní význam, který může v jeho ekonomické stabilizaci sehrát přidělování povolenek na výrobu elektřiny výměnou za modernizační investice po roce 2020. Pokud má teplárenství přežít, nelze z něj odčerpávat finanční prostředky, naopak je potřeba přidělováním povolenek motivovat provozovatele soustav zásobování teplem k investicím především do jejich modernizace a využití obnovitelných zdrojů energie.

S velkým ohlasem se setkala nově zavedená sekce Využití akumulace energie v teplárenství, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách. Účastníky zaujal příspěvek Ladislava Ochrany o rozšíření akumulačních schopností zdroje Červený mlýn v Brně.

Účastníky konference opět velmi zaujala sekce Péče o zákazníky v teplárenství, v níž se hovořilo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Hana Zíková představila projekt partnerství mezi teplárnou IROMEZ, jejími zákazníky a městem Pelhřimov. Přihlášením do věrnostního programu teplárny ušetřila průměrná domácnost díky dlouhodobé smlouvě za rok až 2000 korun.

Místy bouřlivé výměny názorů byli svědky účastníci sekce Odpady a jejich energetické využití. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v České republice vysoká míra skládkování komunálních odpadů. Zákaz skládkování je proto nutné doplnit zvýšením skládkovacích poplatků a prosadit další opatření. Je nutné urychleně prosadit nový zákon o odpadech reálně posilující principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady.

Velmi mě těší nebývale vysoká účast na letošní konferenci. Je vidět, že teplárenská obec nečeká se založenýma rukama, až za nás problémy někdo vyřeší, a velmi aktivně se zajímá o nové trendy v energetice a příležitosti pro rozvoj oboru,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, územních samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Svou účast přislíbil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení neumožnily.

 

Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky, Hradec Králové 24. a 25. 4. 2018

1. Apelujeme na vládu České republiky, aby se zabývala obtížnou ekonomickou situací teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit podmínky podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit.

2. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace emisních povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí, přechod z páry na horkou vodu a využití obnovitelných zdrojů energie.

3. Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně přiměřené úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a akumulace elektřiny.

4. Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy „Čistá energie pro všechny Evropany“ a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům. V návaznosti na schválení balíčku je pak nezbytné zahájit práce na novém energetickém zákonu.

5. Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.

6. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH).

7. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.

/zr/

Ilustrační foto z letošních Dnů teplárenství a energetiky: archiv Teplárenského sdružení ČR

 

Teplárenské sdružení České republiky ocení již pošestnácté Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Do užší nominace bylo v pěti kategoriích vybráno 16 projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 1,5 miliardy korun. Jejich přínosem je zvýšení účinnosti využití primární energie a využití obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby paliv a emisí skleníkových plynů a zajištění efektivního zásobování teplem pro byty, průmysl a terciální sféru s důrazem na další péči a přidané služby pro všechny zákazníky.

Těší mě, že máme letos opět velmi kvalitně obsazené tradiční kategorie projektů roku a přidali jsme i jednu novou, ve které chceme upozornit na zajímavé nápady, jak zlepšit péči o zákazníky. Koneckonců jsou to právě zákazníci, kdo rozhodují o tom, jestli se bude dálkové vytápění dále rozvíjet. Bez nich by všechny technické inovace a investice ztratily svůj smysl,“ prohlásil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Nominované projekty jsou letos rozděleny do pěti kategorií. Kategorie Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody upozorňuje na nejvýznamnější projekty rekonstrukcí tepelných sítí. Jen členové Teplárenského sdružení ČR loni v sedmi městech nahradili více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody.

Tři projekty nominované v kategorii Rozvoj a využití KVET, obnovitelných a druhotných zdrojů energie přispívají k dalšímu rozšíření výroby tepelné energie z biomasy a využívají motorovou kogeneraci při modernizaci tepelného zdroje nebo akumulaci tepelné energie získané také z komunálního odpadu.

V projektech nominovaných v kategorii Rozvoj soustav zásobování teplem došlo k připojení vojenského letiště, developer dal přednost dodávce tepla z blokové teplárny před lokálními zdroji, dálkové teplo nahradilo dožívající tepelná čerpadla a investor si vybral napojení haly na tepelnou síť místo plynových infrazářičů.

V kategorii Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší byly nominovány projekty, které výrazně snížily emise SO2, NOx a prachu různými ekologickými opatřeními, změnou paliva nebo další modernizací zdroje.

Nově byla vyhlášena a bude vyhodnocena kategorie Zlepšování služeb a péče o zákazníky, která aktuálně reaguje na snahy teplárenských společností o zlepšení péče a rozšíření služeb pro zákazníky, zejména z řad domácností.

Cenou pro vítěze je již tradičně Křišťálový komín ze severočeských skláren AJETO v Lindavě. Vítězné teplárenské Projekty roku 2017 v jednotlivých kategoriích budou vyhlášeny na slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky 24. dubna v Hradci Králové. V uplynulých 15 ročnících bylo na Projekt roku nominováno celkem 141 projektů a ocenění Projekt roku získalo 50 z nich. Počinů roku bylo zatím uděleno 12. Cenu uděluje Teplárenské sdružení ČR již od roku 2002.

Za dobu pořádání soutěže realizovalo celkem 60 teplárenských společností a firem ve spolupráci se 14 obcemi a jednou vysokou školou v 86 městech a obcích. Nejvíce jich do soutěže přihlásily společnosti skupiny Veolia Energie ČR (32), následované Teplárnami Brno (14 projektů), Plzeňskou teplárenskou (13 projektů), a skupinami MVV Energie CZ a ČEZ (po 12 projektech). Nejvíce nominovaných projektů bylo realizováno v Brně (16), v Plzni a Praze (12), v Ostravě (8), v Českých Budějovicích (6), v Olomouci a ve Strakonicích (5).*

Bližší informace s archivem soutěže naleznete na http://www.tscr.cz/?pg=0315&1524128592# .

/zr/

 

K foto

V loňském roce jeden z křišťálových komínů získal i projekt Využití tepla z bioplynové stanice pro obec Kladruby u Rokycan. Na jednáních představitelů obce s majitelem zemědělského závodu Kladrubká a. s. došlo k dohodě o využití zbytkového tepla z místní bioplynové stanice pro zásobování obce. Kogenerační zdroj, který v ní spaluje bioplyn, má zbytkové teplo z chlazení motoru a spalin 1039 kW. Využíván byl však pouze z jedné desetiny a 940 kW zbytkového tepla bylo mařeno. Pro obec byla vybudována soustava s teplovodními rozvody a dvěma tepelnými akumulátory (16 m3). Do každého domu byla osazena předávací stanice pro vytápění a přípravu teplé vody. Z 58 objektů v obci se připojilo na nové rozvody z plastových předizolovaných trubek v délce 1,3 km přes 80 % staveb. Projekt vytěsnil neekologické zdroje tepla na pevná paliva.

Foto: archiv Teplárenského sdružení ČR

Tato energetická centra budou umět velmi pružně a v širokých mezích měnit výrobu elektřiny, spotřebovávat její krátkodobé přebytky a současně plynule dodávat svým zákazníkům teplo vyrobené s vysokou účinností spolu s elektřinou. O technických i ekonomických otázkách akumulace energie budou na Dnech teplárenství a energetiky ve dnech 24. a 25. dubna v Hradci Králové diskutovat zástupci Energetického regulačního úřadu, tepláren, distribučních soustav i výrobci technologií. Mezinárodní konferenci pořádá Teplárenské sdružení ČR.

Reforma trhu s elektřinou v EU se v únoru posunula do závěrečné fáze, když výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku odhlasoval svou pozici a mandát pro jednání. V nejbližších týdnech začne vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou o konečné podobě této legislativy. V prosinci loňského roku také nabylo účinnosti nařízení Komise 2017/2195, které obsahuje detailní požadavky na organizaci trhu s podpůrnými službami a jeho rozhodující části budou aplikovatelné od prosince letošního roku. Otevírá se tak prostor i pro menší teplárny, aby se aktivně účastnily poskytování podpůrných služeb.

Větší flexibilitu výrobců elektřiny si vynutí rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V koaliční smlouvě německé vládní koalice se předpokládá navýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze 38 % v loňském roce na 65 % v roce 2030. Tento růst by měl být tažen především větrnými a fotovoltaickými elektrárnami, jejichž instalovaný výkon se má v tomto období přibližně zdvojnásobit. Na druhou stranu se očekává, že ve střední Evropě bude do roku 2022 z různých důvodů odstaven výkon jaderných a uhelných elektráren, který by mohl přesáhnout 30 GW. Úplný odklon od využívání uhlí pro výrobu elektřiny připravuje do roku 2030 Rakousko a Maďarsko a zvažuje ho také Slovensko.

Je třeba počítat s tím, že cena elektřiny bude kolísat mnohem více než dnes. A to nejen v rámci roku nebo mezi všedními dny a víkendy, ale i v řádu hodin. Když budou příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z větru nebo slunečního záření, budou tržní ceny elektřiny velmi nízké. Naopak při vysoké poptávce v zimních všedních dnech budou při špatných podmínkách pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dosahovat velkoobchodní ceny elektřiny astronomické výše. Pro teplárny to může být velká příležitost, musí ale zvýšit flexibilitu výroby elektřiny a naučit se její přebytky i spotřebovávat,“ řekl výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR  Martin Hájek.

Akumulace energie do horké vody

Mnohé teplárny se už cestou zvyšování flexibility a akumulace energie vydaly. Instalují akumulátory tepla, které jim umožňují přizpůsobit kogenerační výrobu elektřiny aktuální poptávce po elektřině, přičemž přebytečné teplo je uloženo do zásobníku a využito později v době, kdy je poptávka po elektřině nízká. Donedávna šlo spíše o menší akumulátory, ale postupně začíná být tento způsob zvýšení flexibility perspektivní i pro větší soustavy zásobování teplem.

Největší systém akumulace tepla do horké vody mají v tuzemsku nyní k dispozici Teplárny Brno na svém provoze Červený mlýn. Ojedinělé technické dílo vzniklo doplněním původní akumulační nádrže o další, která vznikla přestavbou nevyužívaného zásobníku na lehký topný olej. V obou akumulátorech o celkovém objemu 9 900 m3 lze ukládat až 345 MWh tepelné energie. Toto množství dokáže pokrýt denní tepelnou potřebu přibližně 17 tisíc domácností.

Teplárny si také postupně pořizují elektrokotle, které umožňují přeměnit elektřinu na teplo a pomáhají elektrizační soustavě reagovat na krátkodobé přebytky elektřiny způsobené obvykle neřiditelnou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Samostatnou kategorií, která si získává stále větší pozornost, je pak akumulace elektřiny v bateriových systémech. Pro jejich využití mají opět teplárny vynikající podmínky, protože mohou baterii dobít vlastním generátorem. Společnost ČEPS také nedávno změnila svá Pravidla provozování přenosové soustavy v elektroenergetice, která nově umožňují využití baterií v kombinaci s točivými stroji při poskytování podpůrných služeb.

Přebytky elektrické energie do tepla

Teplárny se mohou časem proměnit v komplexní energetická centra, která budou umět velmi pružně a v širokých mezích měnit výrobu elektřiny, spotřebovávat její krátkodobé přebytky a současně plynule dodávat svým zákazníkům teplo vyrobené s vysokou účinností spolu s elektřinou.

O technických i ekonomických otázkách akumulace energie budou 24. a 25. dubna na Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové diskutovat zástupci Energetického regulačního úřadu, tepláren, distribučních soustav i výrobci technologií.*

/zr/

 

K foto:

Dnů teplárenství a energetiky se každoročně účastní i zástupci měst a obcí

Ilustrační foto: archiv TS ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down