Územní samosprávné celky v posledních deseti letech učinily veškerá opatření, aby se maximalizovalo množství vytříděných odpadů určených k využití a recyklaci. Nové cíle nastavené od ledna 2021 českou odpadovou legislativou na ně však přenesly další povinnost dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů.

Aktuálně je v ČR rozmístěno přes 550 000 nádob na sběr tříděného odpadu a jsou vytvořeny dostatečně kvalitní podmínky pro občany, aby mohli komunální odpady třídit v dostatečném množství,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.

Třídění odpadů je totiž tím nejdůležitějším prvním krokem k úspěšné recyklaci odpadů. ČR má díky intenzivní společné práci obcí a EPR systému pro obaly (rozšířená odpovědnost, povinnost výrobců obalů Extended Producer Responsibility – EPR) vyřešenou nejsložitější část problému, kterou je ochota majority obyvatel zapojit se do třídění odpadu.

Nová odpadová legislativa klade náročné požadavky na všechny články v řetězci nakládání s odpady,“ konstatovala Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a svazová expertka v oblasti odpadů, a pokračovala: „Reálné aktivity společností nakládajícími s komunálními odpady, jedno jestli komunální nebo soukromé, jsou zásadním prvkem v dosažení těchto náročných cílů.“

Svaz měst a obcí ČR v tomto směru vítá i aktivní přístup Ministerstva životního prostředí, které organizuje řadu jednání a pomáhá k nalezení řešení v souladu s novými podmínkami a novou odpadovou legislativou.

Nyní je to na odpadových společnostech, aby v souvislosti s novou odpadovou legislativou upravily své fungování a předávaly tříděný sběr na třídicí linky takovým provozovatelům, kteří mají nastaveny kvalitní procesy a dosahují dostatečně vysoké účinnosti dotřídění, jako tomu bylo ještě zhruba před pěti lety. Takové třídicí linky jsou od Autorizované obalové společnosti (AOS EKO-KOM) odměňovány vyššími příspěvky, které kryjí jejich zvýšené náklady. AOS EKO-KOM totiž zareagovala na zákaz skládkování výmětů, které zavedl nový zákon o odpadech, a razantně navýšila platby za kvalitní dotřiďování komunálních odpadů, takže není důvod zvyšovat obcím ceny za svoz tříděných odpadů.

Obce mají společný cíl s AOS, a proto se otázkou dostatečné účinnosti třídiček zabývá i Svaz měst a obcí ČR, protože ta je nutná pro plnění povinností obecní samosprávy. Města a obce nemohou a ani nechtějí do budoucna hradit náklady třídiček, které nemají dostatečnou účinnost. Jednak se tím zhoršuje ekonomika celého třídění, protože bez dostatečné účinnosti se díky omezenému příspěvku od AOS ekonomika procesu zhoršuje. Ale především není akceptovatelné, aby již vytříděný odpad nebyl využit v souladu s pravidlem, kdy materiálová recyklace má přednost před všemi ostatními formami využití a nově i před využitím formou výroby certifikovaných alternativních paliv pro cementárny.

Účinnost cílové třídičky se tak do budoucna stane jedním z významných parametrů rozhodování samosprávy o tom, komu konkrétně své odpady svěří. Je nyní na odpadových společnostech, aby upravily své procesy nakládání s komunálními odpady a navázaly obchodní spolupráci s takovými partnery, kteří umí s odpady pracovat na kvalitní evropské úrovni. Podmínky jsou pro to vytvořeny dostatečné.

Pokud by odpadové společnosti nepřijaly taková opatření v nakládání s komunálními odpady, která budou odpovídat požadavkům nové odpadové legislativy, je otázkou, zda situaci neřešit zakládáním komunálních odpadových společností, které budou schopné obcím garantovat plnění legislativních požadavků a lepší nakládání s komunálními odpady za odpovídající náklady,“ uzavřel Pavel Drahovzal.*

/zr/

Iloustrační foto: odpady-online.cz

 

Úvodní dvojrozhovor lednového vydání Moderní obce jsme připravili s Lukášem Vlčkem a Tomášem Kocourem, starostou a místostarostou města Pacov na Pelhřimovsku (viz první strana obálky nahoře). Právě toto město se totiž se svým projektem Domu sociálních služeb stalo celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2020. Ostatně součástí prvního letošního vydání Moderní obce je i samostatná příloha, v níž představujeme všechny projekty, jež se loni této celostátní soutěže zúčastnily.

Lednové vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů.  Tématem měsíce tentokrát byla Komunální technika a údržba veřejné zeleně. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách lednového čísla našeho časopisu vystupují.

* Lukáš Vlček, starosta Pacova: Příjmy a finanční možnosti samospráv budou v letošním roce velkým problémem. Řada měst a obcí bude ráda, když bude mít na holý provoz, aby vůbec udržely základní rozsah služeb. Fakt, že klesnou sdílené daňové příjmy, se ještě dá pochopit v kontextu loňské situace. Problém je, že se v krizi upravují pravidla – superhrubá mzda a její nastavení, což také dopadne na samosprávy - přijdou o část svých příjmů. To, že se proinvestujeme z krize, může prohlásit jen stát, ale nemohou to prohlásit města ani obce, protože některé možná nebudou mít ani na svůj běžný provoz. Propady budou obrovské.

* Olga Dočkalová, starostka obce Sudice na Blanensku a jednatelka TS Malá Haná: Pandemie covid-19 je určitě pro odpadové hospodářství velkou zkouškou a praxí. Loni na jaře, kdy se nedaly koupit ochranné prostředky, nám vypomohli starostové s ušitými rouškami a dezinfekci dodalo v první fázi město spolu s místní firmou. Později pomáhaly zajistit dezinfekci a ochranné prostředky Ministerstvo životního prostředí a společnost EKO-KOM. Sami pracovníci technických služeb mnohdy nakládají kontaminovaný odpad a manipulují s ním. Kdyby se zastavilo vyvážení odpadů neřešili bychom »pouze« koronavirus, ale i další závažné infekční nemoci, stejně jako třeba přemnožení hlodavců, hlavně v městských oblastech, a s tím spojené další možné nemoci. Proto by mělo být odpadové hospodářství zařazeno do kritické infrastruktury.

* Martin Charvát, primátor Pardubic: V současné době připravujeme několik velkých rozvojových projektů, ale zdroje města jsou omezené. Rádi bychom tedy některé z nich realizovali ve spolupráci se soukromým sektorem. S Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsme proto uzavřeli memorandum o spolupráci. Zkušeností jejích odborníků chceme využít při identifikaci a posuzování projektů města, u nichž lze uvažovat o realizaci formou PPP, a dále podle typu projektu využít financování Národního rozvojového fondu, či samotné banky.

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Loni jsme opravili kapli, tělocvičnu, budujeme sociální bydlení a opravili jsme místní komunikaci. V následujících letech však zřejmě nebudeme moci žádat o další dotace na techniku, jelikož na roky 2021 a 2022 máme rozjeto mnoho investičních akcí a rádi bychom je úspěšně dokončili. Ostatně, nynější vývoj situace ohledně příjmů obcí nevypadá příznivě. Za přiznané dotace jsme vděční. Jenže do budoucna se stane problémem spolufinancování, půjdou-li příjmy obce dolů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý člověk může podat trestní oznámení. Nikdo mu v tom nesmí bránit, nikdo mu kvůli tomu nesmí vyhrožovat – a i když se oznamovatel mýlí, není povinen za tento „omyl“ nic platit, protože by to omezovalo svobodné rozhodnutí každého poukázat na nepravosti.

Máme tu však důležitý ústavní nález, který podobného oznamovatele povolal k finanční odpovědnosti, a zrušil veškeré předcházející rozsudky nižších soudů, které návrh starostky postupně zamítaly. A proč takto soud rozhodl? Protože se starostka nedala, byla odvážná a se svými právníky správně pojmenovala příkoří, jež se jí stalo. Nezačínáme tedy přímo jen rozsudky, ale ve finále je podstatný právě onen ústavní nález. Který bychom se měli naučit aplikovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau: Na rozdíl od krajů skončil rozpočet obcí v prvních devíti měsících právě uplynulého roku přebytkem. Jeho výše byla sice o něco nižší než ve stejném období roku 2019, i tak se na celkových příjmech v daném období podílel téměř 10 %. K uvedenému datu 30. září 2020 celkové příjmy obcí dosáhly výše 269,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,5 mld. Kč, resp. o 2,1 %. Přírůstek celkových výdajů obcí byl značně vyšší než u jejich příjmů a dostal se až na 10,1 mld. Kč. Dynamika celkových výdajů obcí byla více než dvojnásobná.

Koncem září 2020 představovaly příjmy obcí 75 % skutečnosti za celý rok 2019. Ve zbývající části minulého roku však obce patrně neobdrží mimořádné příjmy tak, jako tomu bylo v srpnu, kdy šlo o více než 12 mld. Kč (kompenzace za propad daňových příjmů v důsledku opatření vlády na snížení ekonomických dopadů pandemie). Celkové loňské příjmy obcí tak zůstanou pod úrovní předminulého roku.

* Luděk Tesař, ekonom: Co můžou za současné koronavirové situace dělat obce? Hlavně všichni musíme posilovat vzájemně psychickou odolnost. Pokud jde o provozní hospodaření, pak jim lze doporučit:

a) Snížit provozní výdaje, ideálně alespoň o 10 %, a zmrazit je na dva roky.

b) Zmrazit platy, snížit příspěvky všem spolkům a organizacím. (Ideální je na nižší úroveň než v letech 2016/2017. Na tyto roky totiž krize zřejmě srazí obce, včetně dopadů daňového balíčku.)

c) Zvýšit příjmy, tedy hlavně ceny za veškeré služby obce, vodné a stočné (alespoň 120 Kč za m3), zásadně zvýšit poplatky za odpady (využít změny zákona), ceny nájmů, dopravy atd. Nezapomínejme, že žádný zákon, který reguluje ceny nebo poplatky nikdy neoperuje s pojmem „ztráta“, ale vždy pracuje s pojmem „přiměřený zisk“. Nezapomínejme na odpisy. Nikdy nepracujme se slovem „zdarma“!!! Vůbec toto slovo nepoužívejme, i kdyby šlo o vložky nebo o dopravu či o další potřeby lidí apod. Takto bychom mohli udělat zdarma vše co člověk potřebuje, zrušit peníze, k čemuž se možná schyluje a zavést komunismus. Dokud nedojde ke zrušení peněz, vždycky to někdo zaplatí!

d) V krajním případě zvýšit daň z nemovitostí.

* Lukáš Kříž, spolupracovník redakce: Virtuální setkávání při práci z domova může v zaměstnancích postupně vyvolat jistý pocit odcizení, jenž se posléze přetaví v pasivitu a nezájem. Pro vyřešení tohoto problému je důležité aktivní zapojení vedoucích zaměstnanců, kteří musí sbírat a vyhodnocovat zpětnou vazbu a vytvářet novou, digitální kulturu pracoviště. Nad rozhodnutími o interním uspořádání agend a činností by měla panovat trvale ověřovaná shoda. Mnoho dílčích pracovních i organizačních úkonů by mělo mít své vlastníky, kteří se o jejich realizaci budou starat. A pozornost si zaslouží i jistá nepracovní socializace kolektivu, byť ve virtuální podobě.

* Martin Lukáš, konzultant ICT pro veřejnou správu: Autorizace klienta (fyzické osoby a fyzické osoby jednající za právnickou osobu) je jedním ze základních předpokladů správného fungování elektronické služby. Fyzické osoby mají různé role, a v rámci požadované služby různá oprávnění a povinnosti. Poskytovatel služby - městský nebo obecní úřad - je povinen nabídnout klientovi veškeré role, které mu v rámci služby přísluší.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinářská architektka: V posledních letech je nejvíce kritizováno sečení tzv. na drn, kdy v horkých dnech projedou sekačky s nízko položenou žací lištou. Pokud se taková seč provádí v odrostlé trávě, následuje zežloutnutí trávníků a jejich velmi obtížná regenerace. I když taková činnost může odpovídat normám, je zcela nevhodná.

Druhým extrémem je nestíhání sečení například v deštivém období, kdy sekačky nemohou vyjet. Pokud takové počasí trvá třeba tři týdny, jsou trávy přerostlé, mnohdy dojde k jejich kvetení a seče se pak vykonávají s velkými obtížemi.

Z technického hlediska realizační firmy je zase obtížné v jednu chvíli pokrýt katastr města nebo obce sečemi. Trávy rostou a nakvétají v celém katastru obce víceméně v jeden čas a ve větších městech je nutné najednou posekat všechny plochy v dané intenzitní třídě.

Ve velkém městě s vyšším zastoupením zeleně je proto nezbytné, aby bylo ustanoveno několik pracovních čet a seče probíhaly na více místech najednou. S jednou pracovní četou není možné zvládnout hlavně první seče včas, aby nebyla tráva přerostlá a nakvetlá.

Ideální je tak postupně revidovat travnaté plochy a jejich zařazení do intenzitních tříd. Jak bylo zmíněno výše, preference občanů se přesouvají k přirozeně a přírodně vypadajícím lokalitám. I v městských parcích se začínají objevovat květnaté louky s prosekanými cestičkami a paloučky. Není tedy nezbytně nutné, aby byla celá plocha parku pokryta sterilním nízko sečeným trávníkem. Pokud je tedy část parku přeměněna na květnatou louku, lze tuto část místo osmi sečí sekat postupně mozaikovitě jen dvakrát až třikrát do roka. Obdobně lze změnit část sídlištních trávníků.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Jako vždy i tentokrát z aktuálního – červnového – vydání Moderní obce přinášíme hrst zajímavých výroků, jichž se na jeho stránkách dopustily zajímavé osobnosti nejen z oblasti veřejné správy. Na titulní straně obálky naleznete portrétní snímek Zdeňka Ryšavého a uvnitř pak rozhovor s tímto starostou městyse Okříšky na Třebíčsku.

V každém novém vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Tentokrát si můžete přečíst výběr citátů z červnového vydání Moderní obce.

* Richard Brabec, minist životního prostředí: Co nás čeká v následujících letech? V první řadě budeme muset přehodit výhybku a začít odpady více recyklovat. Ke zvýšení recyklace vede několik cest, které razí právě nová odpadová legislativa. Zvýšení množství materiálů mířících do recyklace totiž není možné bez navýšení množství vytříděných materiálů. Proto obce jako původce komunálních odpadů čeká především posílení třídicích kapacit a zvýšení množství vytříděného materiálu. To, jak k tomu jednotlivé obce přistoupí, bude zcela na jejich rozhodnutí a umu.

Nezbytnou součástí však nepochybně bude zavedení motivačních nástrojů a mechanismů, které zvýší třídění odpadů v jednotlivých domácnostech. Mezi takové nástroje mohou patřit určitě motivační platby za nakládání a svoz odpadů systémem PAYT, kdy se výše plateb za „černou popelnici“ bude odvíjet od množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu. Zcela jistě bude nutné v obcích více odpady sledovat a mít o nich detailnější informace.

Bude nutné dále rozšířit i množství nádob na tříděný odpad. Třídění papíru, plastů, kartonů a skla, které se „v hnízdech“ v ulicích objevují nejčastěji, už však nebude stačit. Nastoupit budou muset třeba barevné popelnice přímo u domů a na dvorech činžovních domů. Černé popelnice jim budou muset ustoupit.

Vedle zavedení povinnosti třídit v obcích kov a rostlinný bioodpad přibude v následujících letech i povinnost třídit oleje a textil. Obce by také měly zvážit, zda nerozšířit povinný sběr rostlinného bioodpadu i o kuchyňský odpad a odpad živočišného původu. Ostatně veřejnost se na nás v posledních měsících právě kvůli takové možnosti často obrací.

* Zdeněk Ryšavý, starosta městyse Okříšky: Určitě mně dají zapravdu kolegové starostové, že administrativa kolem dotací je vysoce zatěžující, leckdy se mění podmínky pro využití dotace „za pochodu“, takže se nedivím, že hlavně menší obce raději o dotace nežádají. Nehledě na to, že často si nemůžete být jist, zda nevědomky některou z podmínek nedodržíte a i za zcela nicotné formální pochybení se můžete dočkat nejen vrácení dotace a zaplacení penále, ale ještě také trestního stíháni.

* Hana Kordová Marvanová, radní hl. města Prahy: Navrhujeme, aby se změnil zákon o majetku státu a bylo zavedeno zákonné předkupní právo pro samosprávné celky – nejen obce, ale i kraje – a to tak, aby stát dříve než bude nepotřebný majetek prodávat třetím osobám, byl povinen ho nabídnout samosprávnému celku. V případě jeho zájmu by se majetek prodával buď bezúplatně, pokud by byly splněny zákonné podmínky bezúplatného převodu, nebo by se uplatnila cena podle znaleckého posudku. Teprve kdyby územní samosprávný celek nevyužil předkupního práva, mohl by ten majetek stát prodávat soukromým osobám.

* Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR (o letošních Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové): Velmi mě těší, že hlavní sál konference byl opět zcela zaplněn. Teplárenství je ve složité situaci kvůli překotným, ne vždy zcela promyšleným a často nepředvídatelným změnám prostředí. Je před námi však i řada příležitostí, kterých se musíme chopit. Přecházíme do ofenzívy a budeme tlačit na vládu, aby plnila své závazky a sliby.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Unie sebevědomé samosprávy chce být silnou odbornou oporou obcí a měst zejména poli práva, kde si klade vysoké cíle. Hodlá se stát výraznou autoritou při výkladu právních norem aplikovaných v obcích, městech a krajích, tvůrcem právních stanovisek a výkladů pro vyšetřovatele policie, státní zástupce a soudy. Bude také mapovat veškerou judikaturu a odbornou literaturu a s jejich pomocí samosprávu vzdělávat, aby se zásahům státu uměla bránit a ubránit. Unie také chce prosadit přijetí nového zákona o obcích.

* Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Pokud vláda navrhne novelu stavebního zákona z dfílny Ministerstva pro místní rozvoj, parlament ji schválí a prezident podepíše, tak Pardubický kraj navrhne legislativní iniciativu, která bude obsahovat změnu názvu specializovaného stavebního úřadu na okresní úřady pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

* Věra Kameníčková, analytička CROF - Czech Credit Bureau, a. s.: I když dluh územních samospráv v roce 2018 meziročně vzrostl, rozdíl mezi objemem peněz, které mají obce k dispozici, a objemem duhu se zvýšil. Koncem loňského roku měly územní samosprávné celky na účtech téměř trojnásobek toho, co dlužily. Tento rozdíl byl v posledních deseti letech nejvyšší. Úspory územních samospráv jsou téměř třikrát vyšší než jejich dluh.

* Luděk Tesař, ekonom, www.cityfinance.cz: Čekat na dotace znamená zdražovat investice nejen tím, že cena stavebních prací (a nejen jich) rok od roku roste. Ale především to znamená také zdražit celý projekt, vcelku snadno a klidně i třeba na dvojnásobek. Musíte totiž do projektu doplnit představy poskytovatele dotace nebo zajištění podmínek udržitelnosti, díky nimž dotaci obdržíte. Z praxi jsou známy některé bizardní podmínky udržitelnosti, které se s přijetím dotace pojily.

* Olga Dočkalová, starostka obce Sudice, jednatelka Technické služby Malá Haná s. r. o.: Dnes se hodně propagují různé systémy slev na poplatcích pro občany, kteří poctivě třídí, ale i to může být dvousečné. Nemyslím si, že existuje systém spravedlivý pro všechny. Systém slev na poplatcích podle třídění není spravedlivý pro občany, kteří odpad téměř netvoří a předcházejí jeho vzniku. Když i tyto občany nějak finančně oceníte, tak časem budete hledat odpad za obcí nebo jej začnou lidé pálit v kotlích a tvrdit, že předcházejí vzniku odpadu.

Domnívám se, že pro občany by se mělo stát třídění samozřejmostí a součástí života i bez finanční motivace. Poplatky stanovené vedením obce by měly být nastaveny podle toho, jak se celá obec se zapojí. Jde o to, aby všichni společně v obci začali nad produkovanými odpady přemýšlet a cítili, že když se do nabízených systémů všichni zapojí, nebudou tolik finančně „trpět“, a bude je hřát skvělý pocit, že udělali dobrý skutek pro přírodu a své okolí.

* Eva Tylová, místostariostka městské části Praha 12: Stromy fungují jako klimatická jednotka, v létě okolí ochlazují a v zimě oteplují. A to vše bez zapojení do elektrické sítě. Naše městská část se snaží mít na svém území takových klimatizačních jednotek nejvíce. „Vysazujeme i ovocné stromy, které za květu oživují krajinu i parky, zvyšují druhovou bohatost a nakonec si na jejich plodech ještě pochutnáme. Nově jsme se rozhodli vysazovat na sídlištích třešně, abychom pro prvomájový polibek nemuseli chodit daleko.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Mystery client je jednou z možných forem sociologického průzkumu, kdy management organizace zjišťuje, do jaké míry jsou naplňovány jeho pokyny, příkazy, směrnice, včetně spolupůsobení firemní kultury na občany/zákazníky úřadu/organizace. Mám na mysli dodržování třeba etického kodexu organizace, zásady či pravidla externí komunikace, které jsou velmi často součástí interních směrnic úřadů např. pracovního řádu. Můžete si jej objednat prakticky kdykoli, pokud máte zájem tyto situace sledovat, získávat zpětnou vazbu a s ohledem na výsledky dále budovat a rozvíjet oboustranně výhodné vztahy s veřejností.

* Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ ( o výhodách, které prodejnám potravin a smíšeného zboží v menších sídlech, může přinést jejich zapojení do kvalitní franšízové sítě): O řadu věcí se postará centrální software, což platí i u těch nejmenších prodejen. Napojení prodejny na centrální software běžným zákazníkům pravděpodobně unikne. Na první pohled však zaznamenají významnou modernizaci vybavení prodejny. Ať už jde o mrazáky, chladničky, regály či prodejní pult... Velmi často se mění také fasáda prodejny, aby vypadala reprezentativně a splňovala standardy franšízy CBA. Spotřebitel také určitě zaznamená lepší uspořádání zboží, které odpovídá aktuálním trendům a zajišťuje zákazníkovi více komfortu. Pokud jde o odběr zboží od smluvních či schválených dodavatelů, prodejnám se vstupem do franšízové sítě díky výhodnějším podmínkám u nasmlouvaných dodavatelů sníží nejen jejich počet, ale také administrativní zátěž personálu. Nižší nákupní ceny a doporučené prodejní ceny s sebou nesou i velmi zajímavé obchodní přirážky.

* Eva Feyfarová, pracovní skupina Vzdělávání Národní sítě Místních akčních skupin ČR: V poslední době se zlepšila spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro tento resort je naše důkladná znalost území praktickým podkladem pro zjišťování, co území potřebuje. Místní akční plánování doslova nabízí expertní přehled o jednotlivých územích. MAP se také staly zajímavým komunikačním mezičlánkem mezi školou a ministerstvem. Dříve existovaly na úrovni okresů metodické kabinety, ty však skončily – a nyní se k nim přes jiné projekty vracíme (Projekt SYPO). Nyní sice fungují odbory školství na úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP), ale jejich úloha a pozice je spíše administrativní. Diskuse se školami ani mapování situace jednotlivých škol není v jejich silách. MAS naopak mají prostor k propojování rozmanitých zkušeností a umí to, což je jedinečné a důležité.

* Anna Ježková, jednatelka společnosti Atkins & Langford Development s. r. o.: Například Francie je specifická v tom, že tamní vertikální řízení je zakotvené v celé společnosti a tím pádem funguje lépe transparentnost a předvídatelnost. Na druhé straně lze do stavebního procesu více zasahovat, třeba starostové jej mohou více regulovat, ale mají také více odpovědnosti. Od vlády mají stanoveno, kolik nájemních dostupných či sociálních bytů musejí postavit v určitém termínu. Když je však nepostaví, dostanou pokutu za to, že nesplnili plán. Ministerstvo ví, kolik bytů v celé zemi ročně chybí, a aby obnovilo bytový park a uspokojilo nové požadavky, stanovuje podle toho plány pro samosprávy. Tyto principy sociální soudržnosti ve Francii existují už 200 let a platí stále. Nicméně s tím, jak je francouzská společnost velmi otevřená směrem k nově příchozím migrantům, mění se a vláda musí více regulovat, protože se objevují tendence těch sociálních výhod zneužívat. Zemi pak roste státní dluh. Francie je hodně zadlužená, a není jisté, zda je tento systém do budoucna udržitelný. Jakékoliv příklady ze zahraničí, je vždy dobré transformovat na kontext naší situace, nedá se vše jednoduše kopírovat.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Soukromoprávní postavení obce a její základ v právu veřejném se v oblasti prodeje nemovitostí v části zveřejnění záměru nemovitost prodat snad nejvíce střetávají. Bez ohledu na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, která se soustředí zejména na to, co žádá zákon o obcích a jakou podstatu má zveřejněný záměr apod., nelze opominout ani požadavky na srozumitelnost a určitost jednání obce či města navenek.

Velkorysá judikatura, které stačil záměr v té nejužší podobě („co a za kolik“), a dokonce tolerovala, že zveřejnění záměru prodat nemovitý majetek města a obsah záměru (tedy za jakých podmínek prodat) neschvalovalo ani u podstatných smluv o podstatném majetku zastupitelstvo, je z pohledu autorky tohoto článku již překonaná.

Jedná-li o podstatnější dispozici s nemovitým majetkem obce (na základě rozumné úvahy, co je podstatné), je vhodné, aby záměr schvalovalo zastupitelstvo, tím de facto rozhodlo o tom, že skutečně chce obec tento majetek prodat (jiný orgán, než zastupitelstvo o tom rozhodnout totiž nemůže) a naformulovaný záměr byl natolik obsahově kvalitní, aby se z něho zájemce dozvěděl, za jakých podmínek skutečně bude nemovitý majetek prodáván. Je to naplnění jak zásady publicity, tak předvídatelnost jednání veřejné správy, což představuje dobrý základ budoucího právního jednání obou stran směrem k určitosti, vážnosti a srozumitelnosti (a platnosti!) smlouvy samotné.

Obec by si pak měla nechat prostor pro to smlouvu neuzavřít vůbec (a to žádnou), a neměla by se vázat na nejvyšší cenu, když rozhodnout může nakonec podle jiného kritéria (které řádně odůvodní).

Obec může též požadovat cenu pevnou, tedy nabídku jen předem přesně stanovené ceny, a souboj cen vůbec nepřipustit (vyšší nabídky vyřadit – i to by však mělo být obsahem záměru).

To vše však vyžaduje velmi kvalitní a promyšlený sepis záměru obce nemovitost prodat, tedy ve své podstatě sepis záměru tak, jak jej judikatura zdaleka nežádá. Požadavek na předvídatelnost, srozumitelnost a transparentní jednání vůči zájemcům, a také zájem obce na otevřeném jednání s potencionálními smluvními stranami, by měl přesto vést k jinému přístupu k záměrům, než jak je prezentuje citovaná judikatura. Ta totiž zcela jistě v budoucnu dozná změn – podstata hospodaření obcí s nemovitým majetkem si to vyžádá.

* Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Poskytování péče lidem závislým na pomoci jiné fyzické osoby prostřednictvím neregistrovaných sociálních služeb může znamenat výrazné ohrožení práv osob a často i ohrožení jejich zdraví či života. Péče je jim často poskytována laickými pečovateli, kteří za sebou nemají žádnou přípravu pro poskytování pomoci lidem, kteří jsou například zcela imobilní.

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na :https://www.profipress.cz/predplatne/.

Digitální verzi Moderní obce (i pouze jednotlivá vydání) si můžete předplatit na: https://digi.profipress.cz/ .

 

:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down