Hlavní město Praha představilo Manuál tvorby veřejných prostranství pro pražské hřbitovy. Na území města se nachází 84 hřbitovů o celkové ploše přes 170 hektarů. Spravují je městské části, církve a většinu z nich městská organizace Správa pražských hřbitovů (SPH). Vedle rozlehlých nekropolí jsou to i hřbitovy lokálního charakteru, některé mají národní význam.

Manuál tvorby veřejných prostranství Pražské hřbitovy má být návodem, jak hřbitovy rozvíjet a pečovat o ně. Kromě hlavní funkce hřbitovů, tj. pohřbívání a vzpomínání na zesnulé, upozorňuje také na funkce urbánní, environmentální, kulturní a architektonické. Obsahuje též příklady dobré praxe u nás i v zahraničí. Součástí dokumentu, který zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s odborníky, je i katalog hřbitovů ve správě SPH, jenž byl v tomto rozsahu zpracován poprvé.

„Ráda bych, aby ti, kteří o pražských hřbitovech rozhodují a podílejí se na jejich podobě, vnímali manuál jako pomůcku pro uvažování o každodenní péči i pro uvažování o dalším rozvoji. Z toho důvodu byl už při svém vzniku konzultován se správci hřbitovů,“  řekla Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví, která má ve své gesci také pohřebnictví.

„Mám radost, že se ve vedení města našla vůle vydání manuálu prosadit. V minulosti byly hřbitovy a pohřebnictví často na periferii zájmu,“ doplnil Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů.

„Hřbitovy na území hlavního města tvoří často bariéru, nejsou prostupné a péče o ně se odlišuje. Manuál má za cíl podpořit a sjednotit jejich rozvoj a poukázat na možnost zlepšení těchto míst jakožto součástí veřejných prostranství,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Jedním z příkladů, kdy vznik nového hřbitova už od počátku respektuje zásady zmíněné v manuálu, je budoucí suchdolský hřbitov. Jeho příprava začala v roce 2017 architektonicko-krajinářskou projektovou soutěží o návrh. „Díky spolupráci s pražskými experty v oblasti pohřebnictví už od zadání soutěže, přes vyhodnocení a přípravu projektu vzniká na “zelené“ louce areál hřbitova, kde bude místo pro klasické způsoby pohřbívání i rozptylová loučka a prostor pro vsyp ke kořenům,“ dodal Petr Hejl, starosta MČ Praha - Suchdol.*

/zr/

V listopadu loňského roku bylo na pražské Florenci otevřeno první městské cyklodepo určené pro rozvoz zásilek po centru města na nákladních elektrokolech. Za necelého půl roku fungování doručili kurýři již více než 30 tisíc zásilek a najezdili přes 13 tisíc kilometrů. Praha tak po úspěšném pilotním projektu připravuje další cyklodepo na Smíchově.

V cyklodepu na Florenci v současnosti působí osm logistických společností, které významnou měrou přispívají ke kvalitě života v Praze. Napřímo se podílí na snižování uhlíkové stopy, zvyšování bezpečnosti i úbytku aut v centru města. Díky pilotnímu provozu si tak logistické firmy mohly otestovat udržitelný způsob doručování na cargo kolech, a dokonce i pěšími kurýry.

Největší počet zásilek, tedy celkem 7229, převezli kurýři během loňského prosince v souvislosti s vánočními nákupy. Kvůli prodlouženému nouzovému stavu počty zásilek opět začaly narůstat letos v březnu, kdy bylo rozvezeno 6714 zásilek. Průměrně tak kurýři doručili zhruba 300 balíčků za den.

Trend v počtu doručených zásilek během pilotního fungování cyklodepa potvrdil náš předpoklad – je to důležitý projekt, má smysl pokračovat a nadále ho rozvíjet. Momentálně probíhá příprava nového mikrodepa, které umístíme k Andělu. Pokud vše půjde, jak má, otevřeme jej do konce letních prázdnin. Naše dosavadní zkušenost v Praze ukazuje, že mikrodepa v centru měst přispívají k zefektivnění logistiky, aby zboží dorazilo vždy z co nejkratší vzdálenosti. Jinými slovy – čím více dep budeme mít, tím lépe bude celý systém fungovat. Na obou depech spolupracujeme s největšími logistickými hráči na trhu, kteří v tomto projektu stejně jako hlavní město vidí obrovský potenciál a uvědomují si, že efektivní logistika je základem zdravého města. Zapadá to do celkové vize dopravy v historickém centru, kdy se mu snažíme ulevovat od emisí, hluku a tranzitní dopravy,“ konstatoval Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Citylogistika je pro město a jeho rozvoj naprosto klíčová. Dosavadní fungování cyklodepa dalo logistickým firmám možnost si potvrdit, že jim překládka zboží a využití pěších kurýrů a cargokol dává smysl. Firmy si mohly otestovat a najít dlouhodobě udržitelný proces, díky kterému jsou ochotny fungovat ekologičtěji,“ dodal Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územní rozvoje, s tím, že potenciál změnit způsob, jakým se v Praze doručují zásilky, je veliký. Vytvoření sítě městských dep umožní zefektivnit jejich přepravu a zkrátit počet najetých kilometrů.

I proto se Praha rozhodla ještě letos zprovoznit nové cyklodepo na Smíchově. Centrální lokalita Anděla je dobře dostupná pro dodávky, které zde budou překládat zboží, jelikož se nové depo nachází přímo pod městským okruhem. Kurýři tak mohou jednoduše obsloužit i druhý břeh řeky.

Kompletní správu a provoz cyklodepa na Florenci převezme od 1. května 2021 Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., která také vybuduje nové depo na Smíchově. Provoz bude zajištěn ve stejném režimu, ve kterém fungoval pilotní projekt.

Pro Prahu je využívání nákladních elektrokol obrovským krokem k udržitelnému městu. Další oblastí s potenciálem pro udržitelnou dopravu a životní prostředí je také nákladní železniční doprava, a proto se plány města zaměřují i tímto směrem,“ uzavřel Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.*

/zr/

Ilustrační foto: TSK Praha

Na pražské Florenci se dnes, ve středu 18. listopadu 2020, otevřelo první městské cyklodepo Depot.Bike. Slouží pro rozvoz zásilek po centru města prostřednictvím nákladních elektrokol. Praha chce tímto krokem ulevit veřejnému prostoru, snížit dopravní zátěž, a přispět tak ke zkvalitnění života obyvatel města.

V cyklodepu na Florenci u Těšnova se budou balíky překládat z náklaďáků na speciální elektrokola a kurýři je pak doručí přímo k zákazníkům. Vše jsme naplánovali tak, abychom stihli ještě letošní Vánoce. Lokalita je dopravně dobře dostupná, je skryta pod magistrálou, má velkou kapacitu i skvělé napojení přímo do centra města. Zkušenosti ze zahraničí mluví jasně. Až 32 procent zásilek lze v centrech měst dopravit na cargokolech. A to vůbec není málo. Efektivní logistika je základem zdravého města, a když to funguje ve světě, může to fungovat i v Praze. Je to krok správným směrem ke snížení počtu aut v centru města a zdravějšímu vzduchu, který v Praze dýcháme,“ uvedl při zahájení provozu Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

Na základě dopravní studie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy rozhodla v červnu letošního roku Rada hl. m. Prahy o realizaci tohoto projektu. Díky rychlému propojení a intenzivní spolupráci mezi městskými a logistickými společnostmi se povedlo projekt uskutečnit během pouhých tří měsíců.

S rozvojem města úzce souvisí i jeho zásobování. Využívání nákladních elektrokol namísto dodávek pomůže centru Prahy nejen z pohledu odlehčení dopravy či lepšího využití prostoru pro chodce, ale zejména snížením počtu emisí i hluku. Otevřením prvního cyklodepa jdeme naproti zdravějšímu městu,“ konstatoval Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora.

Pro umístění logistického depa byl vybrán prostor na Těšnově u stanice metra Florenc na rozhraní Prahy 8 a Prahy 1. Do září letošního roku toto místo fungovalo jako soukromé parkoviště. Nejde jen o jeho umístění na kraji centra města, ale je také chráněno mostem magistrály proti nepříznivému počasí, a současně je dobře dostupné z hlediska zásobování z okrajových částí města prostřednictvím magistrály.

Pilotní provoz je plánován na 6 až 8 měsíců a bude průběžně a pravidelně vyhodnocován. Projektu se zúčastní logistické a doručovací společnosti Dachser, DHL Express, DPD, GLS, Messenger, PPL a Rohlik.cz. Ty budou společně provozovat flotilu více než 30 nákladních elektrokol různých typů a technologií.

Depot.Bike funguje jako překladiště zásilek z dodávek, které je dopraví ze skladů společností na okraji města do skladového kontejneru konkrétní logistické společnosti v depu. Odtud si je kurýr vyzvedne, uloží do nákladového prostoru elektrokola a poté jsou rychle a s nulovými emisemi dopraveny k příjemcům v centru. Za jeden den dokážou kurýři z tohoto depa doručit až 80 zásilek.

Pilotní projekt pražského cyklodepa nás posouvá opět o krok dál ke standardům evropských měst. Věřím, že tento způsob nízkoemisní logistiky pomůže nejen centru města, ale i jeho obyvatelům. Těším se na vyhodnocení v příštím roce a doufám, že k těšnovskému depu přibydou i další v ostatních částech Prahy,“ dodal Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Pokud bude provoz vyhodnocen logistickými firmami i magistrátem pozitivně, vedení města je připraveno zvážit zavedení regulace vjezdu nákladních vozidel do centra Prahy. Prostor depa bude sloužit i jako prezentace nových technologií v lehké elektromobilitě. Na jaře 2021 je plánováno rozšíření depa o tzv. logistický hub, kdy bude možné zásilku dopravní společnosti také osobně předat, nebo si ji vyzvednout. Organizaci a provoz Cargo depa zajišťuje český specialista na elektrokola - ekolo.cz, ve spolupráci s Technickou správou komunikací hl m. Prahy, a. s.

Nákladní elektrokola jsou tou další 'velkou věcí' v rozvoji městské dopravy. V ekolo.cz věříme, že díky provozu Depa se stane doprava zboží na kole běžnou součástí našeho města. A že konečně bude normální i pro obyvatele se dopravovat, ať už na klasickém, nebo nákladním elektrokole” shrnul Jakub Ditrich, vedoucí projektu ve společnosti ekolo.cz.*

*

/zr/

 

 

Od dnešního dne je na tramvajové zastávce Palackého náměstí v české metropoli nainstalován prototyp nového zastávkového označníku pro Prahu, který vytvořili designéři ze studia Olgoj Chorchoj. Nový označník je dalším prvkem městského mobiliáře, který má ambici vtisknout pražským zastávkám MHD důstojnější podobu a zároveň cestujícím poskytnout více informací včetně aktuálních odjezdů nejbližších spojů. Označník sousedící s prototypem pražského zastávkového přístřešku bude na Palackého náměstí testován minimálně půl roku a do budoucna by se měl stát jedním z pilířů Jednotného informačního systému hl. m. Prahy.

Myšlenka inovace zastávkového označníku (na snímku), který je hlavním nosičem informací na zastávkách tramvají a autobusů Pražské integrované dopravy (PID), vznikla již před několika lety v návaznosti na snahu o zvýšení kvality veřejných prostranství v Praze. Proto také vzhledově navazuje na již vysoutěžené prvky městského mobiliáře, jako je zastávkový přístřešek, lavička, zábradlí či odpadkový koš. V zájmu co největšího estetického sladění jednotlivých prvků v ulicích metropole bylo pro dotvoření finální podoby označníku osloveno studio Olgoj Chorchoj, které je autorem ostatních prvků nového městského mobiliáře.

„Do pražského mobiliáře kromě laviček a plánovaných nových zastávek přibude další prvek, tentokrát v podobě nového označníku. Věřím, že na něm Pražané ocení hlavně elektronický displej s aktuálními odjezdy a příjezdy. V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hlavního města Prahy mají navíc na označník přibýt i zcela nové informace, jako jsou mapy okolí nebo směrovky na nejbližší cíle dostupné pěšky,“ uvádí pražský primátor Zdeněk Hřib.

Nově vytvořený systém pro označník umožňuje prakticky libovolné řešení šité na míru konkrétní zastávce a dokáže kombinovat dostatek prostoru pro papírové informace i elektronický displej zobrazující aktuální odjezdy nejbližších spojů. Ve velké rodině navrhovaných označníků je jak plnohodnotná varianta s elektronickým displejem, tak i úspornější jednotyčová verze či samostatně stojící velkoplošný displej.

„K MHD neodmyslitelně patří dopravní označníky, ale také prostor zastávek, kde lidé čekají na spoj. Městský mobiliář byl dlouho přehlížený, přitom to jsou výrazné prvky veřejného prostoru a je důležité, aby vedle praktických nároků také vypadaly k světu, využívaly digitální technologie, které například ukáží aktuální časy příjezdů i mapy v okolí, zapadaly do města a ladily s už vybraným designem zastávkového přístřešku a zábradlí. Ať už se jedná o dopravní stavbu, nebo označník, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně, byl nápomocný Pražanům a zapadal do svého okolí,“ dodává náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr.

Pro zastávky s úzkým nástupištěm bude k dispozici také pootočená varianta. Díky respektování stávajících rozměrů pražských označníků bude možná snadná obměna původních sloupků za nové. Důležitým požadavkem pak bylo nenavyšovat finanční nároky oproti stávajícím konstrukcím. Naopak díky hliníkové konstrukci lze předpokládat vyšší trvanlivost oproti stávajícím železným sloupkům.

„Jsem rád, že pokračujeme ve sjednocování městského mobiliáře a že k lavičce, koši a zastávce přibyl i nový označník. Nová podoba vybavení zastávek přispěje k lepší orientaci cestujících a esteticky zapadne do pražských ulic a náměstí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hl. m. Prahy je s označníkem počítáno pro umístění zcela nových typů informací pro cestující, jako jsou mapy blízkého i vzdáleného okolí či směrovky na nejbližší pěší cíle. Počítá se také s výrazným písmenným označením konkrétního nástupiště, podle kterého se může cestující snadno orientovat zejména ve složitých přestupních uzlech.

Elektronický displej s aktuálními odjezdy v rámci označníku je jen jednou z mnoha variant. Modulární řešení umožní umístění elektronického panelu buď na označníku, nebo v přístřešku, a v případě opravdu důležitých zastávek i ve formě velkého displeje v rámci samostatného odjezdového panelu podobně jako v jiných světových metropolích. V rámci projektu Jednotného informačního systému a jeho pilotních projektů si budou moci cestující sami zvolit nejvhodnější způsob zobrazení informací pro konkrétní typy zastávek.

„Kromě testování prototypu bude ve spolupráci s designéry naším dalším úkolem vytvořit celou rodinu zastávkových označníků od plně vybaveného s elektronickým displejem pro nejvytíženější zastávky v centru až po nejjednodušší sloupek pro málo využívané zastávky na periferii,“ doplňuje ředitel ROPID Petr Tomčík.

Nový zastávkový označník je vedle přístřešku důležitým nosičem informací na zastávce a zároveň je významným orientačním prvkem jak pro řidiče, tak pro cestující. Označník ze zákona vyznačuje místo pro zastavení čela vozidla v zastávce a je zároveň nosičem standardizované dopravní značky. V zájmu minimalizace prvků ve veřejném prostoru je i nadále navrhováno využít označník také pro dopravní informace včetně jízdních řádů, které by v případě absence přístřešku na zastávce stejně bylo nutné někam umístit.

„K vytvoření nového označníku jsme poskytli maximální součinnost. Jsem rád, že vkusně doplňuje návrh na nový městský mobiliář a využívá moderní informační technologie 21. století. V této chvíli to považujeme za směr, kterým se bude MHD v Praze ubírat do budoucna. Nový označník je ale potřebné nechat nejdříve otestovat ve zkušebním provozu během všech čtyř ročních období, ověřit výdrž a funkčnost jeho technologií, náročnost údržby a zejména jeho užitnou a informační hodnotu pro cestující. Budu rád, pokud bude do budoucna umět zobrazovat elektronicky také například jízdní řády, tuto technologii ostatně v současnosti testujeme na zastávce Nádraží Vysočany. V neposlední řadě jsou pro nás důležité pořizovací náklady, nákladová stránka údržby tohoto zařízení a z provozního hlediska rychlost i možnost výměny informací,“ upřesňuje Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Označník navrhlo a vyrobilo studio Olgoj Chorchoj na základě zadání organizace Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) a v úzké spolupráci s majoritním vlastníkem zastávkových sloupků v Praze – Dopravním podnikem hl. m. Prahy.

V rámci testování jednotlivých komponent jak z hlediska trvanlivosti při různých teplotách, odolnosti vůči vandalismu, tak běžné údržby či výměny informací, se uskuteční také průzkum mezi cestujícími, kteří budou moci hodnotit různé formy zveřejňovaných informací. To pak poslouží k definování nového zastávkového standardu nejen pro pražskou MHD, ale výhledově i pro celý systém Pražské integrované dopravy. Nové označníky by se pak měly instalovat na zastávky postupně podle priorit jednotlivých míst, i v rámci přirozené obnovy dožívajících zařízení.*

/zr/

 

Do jara příštího roku bude v české metropoli na Palackého náměstí umístěn testovací prototyp zastávkového přístřešku MHD se zábradlím. Návrh vzešel ze soutěže, kterou uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v loňském roce.

Dnes zahájené testovací období má zjistit funkčnost a design nové zastávky, jejíž cena v sériové výrobě nepřesáhne 200 tisíc korun. Příští rok pak bude vypsáno veřejné výběrové řízení na nového dodavatele a správce tohoto městského mobiliáře. Díky tomu bude mít město plnou kontrolu nad reklamou a nad příjmy z ní plynoucí.

V současné chvíli je v Praze nedostatek zastávkových přístřešků. Nejen, že je zastávek málo, ale téměř polovina z nich je zastaralá, a neumožňuje tak využívat nové technologie. Tyto přístřešky nejsou ve vlastnictví Prahy, a proto má hlavní město velmi omezenou možnost ovlivnit jejich vzhled a postrádá i kontrolu nad reklamou a příjmy, které z ní plynou. V létě roku 2021 vyprší smlouva se současným správcem mobiliáře a ve veřejném výběrovém řízení bude vybrán jak nový dodavatel zastávkových přístřešků, tak i jejich správce. Ten bude pro hlavní město o vítězný typ pečovat.

Městský mobiliář je často přehlíženou, ale velice důležitou složkou města, na kterou nesmíme zapomínat. Kromě toho, že poskytuje pohodlí svým uživatelům, by měl být reprezentativní a snadno udržovatelný. Všechny tyto atributy nový zastávkový přístřešek splňuje, a proto mě těší, že se v Praze začne postupně rozšiřovat,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Vítězný návrh, jehož autory jsou designéři ze společnosti Artěl, porota ocenila zejména za jeho designovou čistotu, variabilitu, komfort užívání a jednoduchost sériové výroby a celkové údržby. Nové přístřešky tak mají nejen estetický přínos, ale i výrazně sníží náklady na provoz a údržbu.

Uvnitř přístřešku je umístěn orientační panel, který informuje o aktuálních odjezdech tramvajových linek. V přístřešku bude k dispozici Wi-Fi, USB port a reproduktor pro osoby se sluchovým postižením. Testovací prototyp je jedním ze série sedmi různých variant přístřešků, které autoři navrhli.

Zastávka veřejné dopravy je důležitým prvkem ve veřejném prostoru, který neodmyslitelně patří k MHD. Ať už se jedná o dopravní stavbu nebo zastávku, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně a zapadal do svého okolí,“ vysvětlil Adam Scheinherr, radní pro oblast dopravy.

Inciativa sjednotit městský mobiliář a vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy, vznikla již v roce 2017. Tehdy se začalo s hledáním designu městské lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola. Vítězný návrh pak prošel testovacím obdobím a dnes se Pražané s novým mobiliářem setkají například ve Stromovce, na Petříně nebo na Strossmayerově náměstí. Odpadkový koš dokonce letos získal prestižní ocenění Red Dot Design Award.

Jednotný vzhled mobiliáře přispěje ke snížení počtu typů „městského nábytku“, podpoří jednotný design těchto prvků a nastaví tak standard, který by minimálně měl mobiliář splňovat.
„Ucelený design městského mobiliáře pomůže výrazně zvýšit kvalitu veřejných prostranství v Praze. Těší mě, Praha má svůj vlastní design, se kterým se může prezentovat,“ konstatoval 1. náměstek pražského priámátora Petr Hlaváček, zodpovídající za oblast územního rozvoje.

Testovací prototyp bude na Palackého náměstí umístěn celkem šest měsíců. V průběhu jara 2020 bude testovací období vyhodnoceno a na jeho základě bude přístřešek se zábradlím případně upraven. Poté bude následovat výroba pilotní série, která by se měla objevit již na různých místech v Praze.

„Po více než dvaceti letech získá Praha zastávky do svého majetku a bude tak nad nimi mít kontrolu nejenom z pohledu jejich rozmístění, funkčnosti, ale také nad reklamou. Tento dohled Praze dodnes chyběl,“ uzavřel Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.*

/zr/

Foto: archiv IPR Praha

Lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu uplynula v pátek 27. července. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání.

Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat čtyři až pět měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek bude znám až koncem roku 2018.

„Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.

Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc, a to od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 tisíc návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat.

Počet připomínek zatím není znám, ale z předchozí zkušenosti a vzhledem k intenzivní propagaci plánu jich bylo očekáváno přes 50 tisíc. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Co bude dál?

Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám přibližně za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, v němž bude opět možné podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.*

/zr/

 

K foto:

Z informační tour k Metropolitnímu plánu

Foto: IPR Praha

Dlouho diskutovaná proměna Karlova náměstí v české metropoli je o krok blíže realizaci. Rada hl. m. Prahy dnes schválila, že budoucí podobu náměstí určí tzv. soutěžní dialog, který společně uspořádá Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) a magistrátní odbor strategických investic. Vítězný architektonicko-urbanistický návrh bude znám letos v září.

Karlovo náměstí je vůbec největší pražské náměstí. Spíš než jako náměstí ho však lidé vnímají jako park nebo frekventovaný uzel hromadné i automobilové dopravy. Parková úprava náměstí z 19. století, za kterou stojí významný zahradní architekt František Thomayer, je ostatně i památkově chráněna. V současné době však náměstí působí zanedbaným dojmem.

„Karlovo náměstí je jedním z nejdůležitějších veřejných prostranství v Praze. Jeho dnešní podoba je však již delší dobu neudržitelná. Jsem proto ráda, že jsme nyní nalezli řešení, které umožní se v krátké době dobrat ke kvalitnímu návrhu,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.

O tom, že si Karlovo náměstí zaslouží revitalizaci, se mluví už od sklonku minulého století. Ovšem žádný z dosud vzniklých návrhů se nepodařilo dovést do konce, protože každá ze zainteresovaných stran má velmi odlišná očekávání. „Revitalizace Karlova náměstí je komplikovanější úkol, než by se mohlo zdát. Na jedné straně totiž stojí požadavky památkové péče na zachování Thomayerova konceptu parkového náměstí – a zároveň je třeba náměstí upravit tak, aby mohlo i v 21. století sloužit jako příjemné místo k pobytu či společenskému a kulturnímu vyžití,“ připomněl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy. Zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2016.

Forma soutěžního dialogu byla zvolena právě proto, že mezi různými aktéry (městská část Praha 2, Národní památkový ústav, Magistrát hl. m. Prahy) zatím o budoucí podobě náměstí nepanuje shoda. Přijatelný kompromis mezi různými pohledy na věc lze odpovědně učinit až v průběhu zpracovávání návrhu. Metoda soutěžního dialogu umožňuje, aby všichni zainterestovaní průběžně diskutovali s projektanty i dalšími odborníky o jednotlivých aspektech návrhu. Na rozdíl od obvyklé architektonické soutěže není potřeba mít hned na začátku jednoznačně specifikované zadání. Může tak vzniknout více variant řešení.

„Soutěžní dialog umožňuje vzájemně koordinovat jak fázi rozhodování, tak fázi navrhování. Podobný proces jsme již úspěšně vyzkoušeli na projektu Císařského ostrova. Je myslím velmi dobré, že se takto i do Česka dostávají alternativní formy architektonických soutěží,“ konstatovala pražská radní Jana Plamínková.

Obecné zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2015. Hned na počátku se také bude konat veřejná konference, kde se bude o Karlově náměstí a jeho proměně diskutovat v široké skupině odborníků (urbanistů, krajinářských architektů, památkářů, dendrologů a dalších). Z ní pak vzejde podrobnější zadání pro jednotlivé soutěžící týmy. V září by pak měl být znám vítězný návrh i projektant, který se postará o veškerou projektovou dokumentaci až do fáze realizace.

Karlovo náměstí v Praze je rozlohou 80 552 m2 největší u nás a zároveň jedno z největších v celé Evropě. Pražské Václavské náměstí jako druhé největší v ČR má rozlohu zhruba 45 000 m2. Třetím největším náměstím v Česku je se svými 36 650 m2 Masarykovo náměstí v Jihlavě.*

/zr/

Na snímku:

Pohled na park na Karlově náměstí v Praze v jeho současné podobě

Foto: archiv MHMP

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down