Jednotná a systematická správa dat o sítích pro elektronickou komunikaci a dalších infrastrukturních sítích v celé České republice. To jsou digitální technické mapy (DTM) krajů, které mají vzniknout díky podpoře z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. MPO pro to vyhlásilo III. výzvu z programu Vysokorychlostní internet.

Pro tuto výzvu jsou alokovány celkem dvě miliardy korun, žádosti o podporu od krajů se budou přijímat od 15. května 2020 do 16. dubna 2021. DTM mají pro všechny zjednodušit stavební řízení podle připravovaného nového stavebního zákona.

Digitální technické mapy budou moci být využívány i veřejností. Kromě státu, veřejné správy, také investoři, další podnikatelské subjekty i všichni ostatní. Usnadní se tak územní plánování a stavby jako takové. Současně bude moci lépe fungovat jednotné informační místo, které podle zákona v souvislosti s vysokorychlostním internetem existuje.

Digitální technické mapy usnadní a sníží náklady na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Sdílení informací o existující infrastruktuře totiž umožní lepší koordinaci staveb při budování nové infrastruktury. Což bude samozřejmě možné využít i u dalších staveb v budoucnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Délka stavebního řízení a neznalost přesné polohy technické infrastruktury v současné době velmi znesnadňuje budování liniových staveb. „Pokud všechny údaje o tuzemské infrastruktuře, jak elektronické, tak veškeré ostatní, budou digitalizované a dostupné pro všechny, pomůže to zrychlit přípravu i stavby samotné včetně celého procesu stavebního řízení,“ upřesnil náměstek ministra pro evropské fondy Marian Piecha.

V kontextu s vysokorychlostním internetem Ministerstvo průmyslu a obchodu pořádá pro kraje vzdělávací semináře a danou věcí se také zabývají také adresné pracovní skupiny. Aktuálně vyhlášená III. výzva z programu Vysokorychlostní internet počítá s podporou ve výší maximálně 85 % celkových způsobilých výdajů. Minimální dotace bude 5 milionů Kč, maximální pak 200 milionů Kč. O dotaci může žádat kraj, jednou z podmínek je vést oddělené účetnictví projektu. Podrobné informace včetně výzvy samotné jsou k dispozici zde: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2020/vysokorychlostni-internet-iii--vyzva-_-vznik-a-rozvoj-digitalnich-technickych-map-kraju--254036/.*

/zr/

 

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) vyhlašuje program COVID II. Živnostníkům, tedy OSVČ, i malým a středním podnikům bude ručit za úvěry u komerčních bank a také jim přispěje až milion korun na úhradu úroků. Podpořeno by tak mohlo být více než sedm tisíc projektů v souhrnné hodnotě okolo dvaceti miliard korun. Program je financován z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost MPO. Komerční banky jsou na program COVID II připraveny.

O úvěrový program COVID I, který byl zahájen se 14denním předstihem, byl velký zájem. ČMZRB již schválila první žádosti a poskytla podporu v objemu přes 100 mil. Kč. Dnes jsme zveřejnili výzvu k navazujícímu programu COVID II, u něhož výrazně zvýšíme hodnotu prostředků, které si budou moci živnostníci, malí a střední podnikatelé za zvýhodněných podmínek půjčit. V tom nám pomůže zapojení komerčních bank a jejich zdrojů,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Na podporu dosáhnou i ti nejmenší podnikatelé a živnostníci. Záruku bude ČMZRB poskytovat za provozní úvěry až do patnácti milionů korun. „Úvěry do patnácti milionů korun, tj. i pod 500 tis. Kč, jsou určeny na krytí provozních nákladů. Zpravidla se bude jednat o mzdové náklady, nájmy, platby za energie, úhradu dodavatelsko-odběratelských faktur nebo třeba nákupy surovin,“ přibližuje program COVID II předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek a dodává: „Úvěry nepůjde využít na investiční výdaje nebo refinancování jiných úvěrů.

Očekáváme, že se podpora v podobě zvýhodněných úvěrů díky nastavení programu COVID II dostane k  podnikatelům a OSVČ ještě rychleji, než tomu je u COVID I. Právě v tom mají pomoct komerční banky, které klienty z řad živnostníků a malých a středních podniků velmi dobře znají,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro fondy EU Marian Piecha.

Vedle záruk za úvěry přispěje ČMZRB také na úhradu úroků. „Program COVID II je nastaven tak, aby živnostníkům a podnikatelům zajistil nejen rychlé, ale také velmi levné provozní financování. Klientům proto přispějeme až milion korun na úroky, které za své komerční provozní úvěry zaplatí. Značná část úvěrů tak bude bezúročná,“ poznamenává za ČMZRB Jiří Jirásek.

ČMZRB bude ručit až do výše 80 % komerčního úvěru. Maximální délka záruky je pak nastavena na tři roky. Žádosti do programu COVID II se budou podávat kolově. První kolo bude zahájeno 2. dubna 2020 a bude na něj vyčleněno 1,5 mld. Kč.

Program vznikl rozšířením a úpravou podmínek stávajícího programu  Expanze-záruky, který ČMZRB poskytuje od února loňského roku a je financován ze strukturálních fondů EU v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu nebude možné podpořit projekty realizované v Praze. „S hlavním městem Praha i s MPO jednáme o tom, abychom v co nejkratší možné době nabídli obdobné financování i těmto podnikům. Předpokládáme, že v další vlně se bude podpora vztahovat i na ně,“ dodává Jiří Jirásek.

Bližší informace k programu COVID II naleznete zde: Program COVID II.

ČERPÁNÍ BEZÚROČNÝCH ÚVĚRŮ COVID I ZAČALO

Vyhodnocování žádostí o bezúročné úvěry COVID I je v plném proudu. Prvním podnikatelům a živnostníkům byly úvěry schváleny již v minulém týdnu a nyní začínají čerpat finanční prostředky. „První projekty jsme již schválili. Celkově jsme je podpořili v objemu přes 100 mil. Kč. Jde například o firmy působící ve strojírenství, stavebnictví, textilním průmyslu, zdravotnictví, maloobchodu a velkoobchodu a služeb. Dále jsou mezi nimi i podniky navázané na gastronomii,“ vysvětluje Jiří Jirásek. „Ve vyhodnocování dalších žádostí intenzivně pokračujeme, aby se prostředky k žadatelům dostaly nejdříve. Postupně doplňujeme a posilujeme náš tým o externí pracovníky, například o zaměstnance CzechInvestu, kteří zpracovávají došlé žádosti, abychom v co nejkratší možné době podpořili co největší množství podnikatelů,“ uzavírá předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

/zr/

(Rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem ČMZRB Jiřím Jiráskem přináší dubnové vydání Moderní obce, které se bude ke čtenářům expedovat už tento týden. Rozhovor byl pořízen ještě před vyhlášením nouzového stavu v Česku.)

 

Foto: sídlo Českomoravské záruční a rozvojové banky v pražské Jeruzalémské ulici

Foto: Ivan Ryšavý

Už více než 22 kilometrů zastaralých parovodů letos teplárenské společnosti nahradily moderními teplovodními a horkovodními rozvody. Stalo se tak v Brně, Českých Budějovicích, Kolíně, Liberci, Nymburce, Pelhřimově, Písku, Praze a Přerově. Je to nejvíce za posledních pět let.

Členům Teplárenského sdružení České republiky (TS ČR) se podařilo výrazně zrychlit tempo náhrady parních rozvodů tepla. Zatímco v roce 2016 vyměnily teplárny 10,5 km tras parovodů, loni už to bylo 15,1 km a letos poprvé výměny překročí souhrnnou délku tras 22 kilometrů. Oproti roku 2016 se v tomto roce podařilo tempo rekonstrukcí zdvojnásobit. Za posledních pět let (2014 až 2018) pak bylo modernizováno již téměř 87 km parovodních tras na teplovody a horkovody.

Jsem rád, že se naplnila naše loňská předpověď a teplárnám se letos podařilo tempo náhrady parních rozvodů dále zrychlit. To je dobrá zpráva pro zákazníky, kteří se dočkají lepšího komfortu a spolehlivosti dodávky tepla. Troufám si tipovat, že příští rok bude ještě úspěšnější, přestože už do statistiky nepřispěje dlouhodobý projekt konverze parovodů v Praze-Holešovicích, který bude letos dokončen,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

K urychlení modernizace tepelných sítí významně přispívá program Úspory energie v soustavách zásobování teplem, který je vypsán v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro  kon­ku­ren­ce­schop­nost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo prů­my­slu a obchodu. Příjem žádostí v rámci III. výzvy z programu byl zahájen letos v červnu a ukončen bude v březnu 2019. Na výzvu jsou alokovány prostředky ve výši 1 miliardy korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo III. výzvu z programu Úspory energie v soustavách zásobování teplem jako kontinuální a projekty se hodnotí průběžně v pořadí podání žádostí. Žadatelé tak nemusí měsíce čekat, jak dopadne vyhodnocení všech ostatních projektů ve výzvě a mohou svůj projekt uskutečnit dříve,“ vysvětlil Martin Hájek.

V Praze letos dokončila Pražská teplárenská dlouhodobý projekt konverze parovodů v Holešovicích, kde postupně vyměnila 24 km tras bez nároku na investiční dotace. Poslední parní potrubí, které spojovalo dva hlavní zdroje tepla v Nymburce, už také patří minulosti. V Brně, kde začaly Teplárny Brno s výměnou více než 60 km parních rozvodů pro 671 odběrných míst v roce 2010, jsou již za polovinou. Práce na náhradě parovodů pokračovaly také v Českých Budějovicích, Kolíně, Pelhřimově a Písku. Největší rekonstrukce parovodů na horkovody ve skupině Veolia Energie začala letos výměnou 4 km trasy v Přerově, kde plánují do roku 2020 vyměnit přes 13 km parních tras. Také Teplárna Liberec ze skupiny MVV Energie CZ letos v Liberci zahájila první etapu výměny parovodů, která bude pokračovat v dalších letech.

Nové rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, přinášejí citelné snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší, protože ušetřené teplo se nemusí vyrobit. Moderní technologie horkovodních výměníkových stanic přinášejí zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla při zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti. Rekonstrukce tepelných sítí však lze zpravidla realizovat jen mimo topnou sezónu a projekty vyžadují dlouhodobou pečlivou přípravu včetně naplánování uzavírek komunikací. V případě rozsáhlejších tepelných sítí se proto provádějí po částech a jsou rozplánované i na léta dopředu.*

/tz/

K foto:

Také letos v dubnu byly při příležitosti Dnů teplárenství a energetiky v Hradci Králové vyhlášeny projekty roku realizované v soustavách zásobování teplem a chladem. Byl mezi nimi i projekt společnosti Teplárny Brno, a. s., nazvaný Náhrada parovodů moderními horkovody v centru Brna. Na snímku: Z konverze parovodů na horkovody v moravské metropoli

Foto: archiv TS ČR

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down