Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) hostilo ve dnech 18. a 19. října neformální jednání zástupců Evropské komise a českých orgánů odpovědných za čerpání z fondů EU v ČR. Cílem schůzky bylo zhodnotit stav příprav Dohody o partnerství a jednotlivých programů a projednat jejich poslední úpravy před oficiálním předložením dokumentů do Bruselu.

„Oceňujeme otevřenou diskuzi s kolegy z Evropské komise nad návrhy české Dohody o partnerství a programů, která završuje neformální konzultace nastavení nového období. Je naší společnou odpovědností nastavit programy tak, aby podpora směřovala na prioritní oblasti nejen z pohledu Evropské unie, ale i České republiky. Přestože v dílčích otázkách kolem zelených cílů se nám shoda hledá obtížněji, pracujeme na tom, abychom poslední sporné body vyřešili co nejdříve a mohli tak v příštím roce přejít k vyhlášení prvních výzev,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která má na MMR na starosti řízení Sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů.

V rámci dvoudenního jednání byly projednány připomínky komise jak k návrhu Dohody o partnerství, klíčového dokumentu zastřešujícího čerpání fondů EU v příštím programovém období 2021-2027 mezi ČR a EK, tak k návrhům jednotlivých programů. Část z nich již vláda schválila – jedná se o OP Jan Amos Komenský, OP Zaměstnanost+, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc V dalším kroku dojde po vypořádání všech připomínek k postupnému schválení programů, a to jak na vládní, tak na evropské úrovni.

Česká republika vyjednala z evropských fondů pro programové období 2021-2027 téměř 1 bilion korun. Nad rámec 550 miliard korun v rámci několika fondů politiky soudržnosti se jedná o prostředky na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy), Modernizačního fondu nebo komunitárních programů. Přehledně jsou všechny evropské fondy a iniciativy pro období 2021-2027 znázorněny na letáku zde.

*

/zr/

 

Úvodní rozhovor dubnového vydání Moderní obce jsme připravili s Klárou Čudrnákovou, starostkou Dražůvek na Hodonínsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Dubnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Finance pro projekty obcí, měst a krajů. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách dubnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Klára Čudrnáková, starostka Dražůvek na Hodonínsku: Trvá to už příliš dlouho (řeč byla o pandemii koronaviru – pozn. redakce) a naději z veřejného prostoru není kde čerpat, média ukazují jen zmar a špatné zprávy. Nebudu tu rozebírat děti a jejich rok u počítačů nebo zavřené živnosti a obchody, to je kapitola sama pro sebe a velmi, velmi smutná. Bez pomyslného světélka na konci tunelu, ať už se přijímají vládní opatření taková nebo maková… jaký na tom hledat duchovní rozměr, pokud nejste odevzdaný fatalista? Tady už nejde o návrat k „rozežranosti“ předkovidové doby, ale o návrat k nutnosti pracovat, vzdělávat se, lidsky důstojně existovat… každý svým způsobem hledá vysvětlení, ale prázdných řečí už bylo ve veřejném prostoru tak moc, že přestaly působit. V těžké situaci hledáte podstatu, ne faleš...

Dá se to pojmout i jinak, ale to zřejmě nebude recept pro všechny. Jsme regionem, kde víra v existenci vyššího řádu, než je ten pozemský, je dosud součástí života. Ve farnosti máme šikovného mladého kněze, který nabídl, že v určitý čas bude lidem v kostele k dispozici, aby si, pokud mají potřebu, přišli popovídat. Já sama nejsem praktikující věřící a do kostela chodím jen o větších svátcích, ale považuji se za křesťanku. A tuto nabídku zajít do kostela – ne ke zpovědi, ale jen tak si popovídat, najít povzbuzení a pochopení, považuji za formu žádoucí psychoterapie.

A ještě jeden příklad – dokonce o něco dřív, než se tento moribundus u nás objevil (na slovo covid už mám alergii), oslovil obec jeden mladý pán (všimněte si, že zase mluvím o mladém člověku) s tím, že by na návrší nad Dražůvkami, odkud jsou vidět kostelní věže všech okolních obcí, rád postavil kapličku zasvěcenou sv. Anežce České jako patronce a ochránkyni nemocných a těch, kdo o ně pečují. Už z vlastní iniciativy nechal připravit i projekt a namalovat obraz světice. Svoji myšlenku konzultoval samozřejmě i s církví, která ho stejně jako obec podpořila. Na takovou věc potřebujete i oficiální povolení se všemi náležitostmi, což jsme absolvovali, a stavbu kapličky zahájíme ve chvíli, kdy to povětrnostní podmínky dovolí. Už byl posvěcen základní kámen a pokračuje finanční sbírka, do níž samozřejmě obec přispěje též.

A jak iniciátor celé akce na nápad přišel? Sám neví… prostě se stalo. Třeba se zázraky opravdu dějí...

* Karolína Koubová, primátorka statutárního města Jihlavy: V našem městě máme celkem propracovanou studii vizuálního smogu. Ta nebývá zcela běžnou součástí kulturních strategií, ale mohu ji jedině doporučit. Studie nám řeší například to, jak ve městě vypadají propagační a inzertní plochy, jak můžeme pomoci nájemcům vitrín v historickém centru města tak, aby domy ze 16. století nebyly ověšeny igelity a kolíčky na prádlo. Díky ní se nám podařilo omezit i reklamy na vozech MHD, taky aby nepokrývaly skla vozidel, což vítají i cestující, kteří nás na to sami upozornili. Jsem přesvědčena, že město si určitou regulaci v této oblasti zaslouží.

Osobně mám i velkou radost z projektu Jihlava vzdělává kulturou. Obecně totiž existuje obrovská nabídka kulturních aktivit pro školy, které se v ní však složitě orientují. Nám šlo o tom zkoordinovat poptávku škol, jejich vzdělávací plán a současně program kulturních organizací. Vzájemně si vyberou, na čem budou spolupracovat, dané téma je pak řešeno formou projektového vyučování a praktických poznatků. Děti samy vymýšlejí program, určují si obsah, hledají i financování. Tato spolupráce, kdy jsou rozvíjeny měkké dovednosti jako komunikace, fundraising apod. a hledají se synergie mezi vzděláváním a kulturou, jsou velice zajímavé i pro podnikatele, kteří na to slyší. Příklad je blíže popsán například na webu www.DobraPraxe.cz právě pod naším městem.

Další naší vizí rozvoje je nově vzniklá příspěvková organizace Brána Jihlavy. Jde ve své podstatě o agenturu, která je zčásti dotována městem, ale má výnosy i ze svého provozu, ze služeb, z fundraisingu, a to ideálně ze dvou třetin – i když to je možná příliš ambiciózní sen. Mimo provoz vybraných budov města ve vazbě na kulturu a cestovní ruch, je smyslem této „příspěvkovky“, aby úředníci magistrátu nevykonávali produkční práci například u městských oslav, trhů, kulturních akcí, kampaní a podobně. Je to taková prodloužená ruka města v oblasti kultury a cestovního ruchu.

* Tomáš Navrátil, prímátor statutárního města Opavy: Denně se na konkatedrálu (řeč byla o nedávné celkové obnově, kterou  od předchozích oprav po druhé světové válce prošla konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě – pozn. redakce) byla o dívám z okna své kanceláře. Pohled na ni mě často vede k osobnímu zamyšlení nad současnou dobou, jejím vývojem a směřováním i nad duchovním a morálním odkazem těch, v jejichž práci dnes na opavské radnici pokračujeme… Pro mne – a myslím, že i pro mnohé další Opavany – je tento chrám, mimochodem druhé biskupovo sídelní místo, důvodem k hrdosti na město, v němž žijeme, a také jedním z prvních míst, kam přivádíme návštěvy, které do slezské metropole zavítají.

* Kamila Černá, radní města Aš na Chebsku: Naším cílem je na jednom místě přehlednou a pochopitelnou formou informovat o životě ve městě a jeho okolí, pomáhat lidem s obtížným vyhledáváním dostupných služeb, řemeslníků, volných parcel na výstavbu, nabízet možnosti koupi bytu, pronájmu komerčních nemovitostí a rovněž upozorňovat na firmy, které jsou vstřícné ke svým zákazníkům (řeč byla o vzniku a fungování projektu Spokojení Ašákovi, informační platformě pro obyvatele Aše i jejích spádových oblasté – pozn. redakce). Především však jde o to probudit komunitní život a vytvářet pocit hrdosti na své město.

* Milan Čigáš, tajemník Městského úřadu v Litoměřicích: Kurz je ryze praktický (řeč byla o ošetřovatelském kurzu, který absolvovalo i několik zaměstnanců litoměřické radnice, aby pak jako dobrovolníci pomáhali na covidové jednotce místní nemocnice – pozn. redakce). Vše si v něm sami vyzkoušíte. Od zkušených zdravotníků si osvojíte nemálo teoretických znalostí, které si však hned ověříte v praxi. Osaháte si reálné pomůcky, chvíli jste v roli personálu, ale chvíli i pacientem. Zvládnutí základních jednoduchých technik péče pomůže ulevit nemocným a odlehčit profesionálním zdravotníkům. Jste „pečovatelem v záloze“.

V kurzu si projdete například částí věnovanou obstarání osobní hygieny včetně výměny plen a převlečení postele s pacientem na lůžku. Ono i takové zdánlivě jednoduché ustlání postele pro ležícího pacienta má svůj ohromný význam. Špatně ustlaná postel mu totiž může způsobit řadu bolestí. V přeneseném smyslu dobře nebo špatně ustlaná postel v nemocnici hraje stejnou roli jako slovo v našem životě. Dobře či špatně zvoleným slovem můžeme druhému člověku způsobit radost, ale také ublížit…

Pro mě osobně bylo velkým lidským a milým překvapením závěrečné školení v doprovázení umírajících. Otevřenost a lidskost lektorek –zdravotnic i přes všechny nutné obleky, holínky, troje rukavice, respirátor, štít a navzdory únavě až vyčerpání mě hluboce zasáhla do duše. Člověk nesmí ani v těchto náročných okamžicích zapomínat na to, že jsme lidé a musí doprovodit pacienta „na druhou stranu“, když nemohou být přítomní blízcí. Nikdo by neměl prožívat ani v těchto okamžicích opuštěnost a osamocenost. Nezastupitelnou roli hrají i (někdy opomíjení) nemocniční kaplani a právě „pečovatelé v záloze“.

* Vít Zeman, náměstek primátorky statutárního města Jihlavy: Při posuzování jednotlivých developerských projektů je třeba přemýšlet nad tím, aby provoz nutné dopravní či modrozelené infrastruktury odpovídal počtu obyvatel, na které obec dostává finance z rozpočtového určení daní. Je logické, že pro centrum města, s hustotou obyvatel kolem 100 obyvatel na hektar, budou provozní náklady nižší než například pro rezidenční čtvrti s hustotou 25 nebo 40 obyvatel na hektar.

* Jana Přecechtělová, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: Konzervace tratí (řeč byla o návrhu novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách – pozn. redakce), která je ze zákona dvojího druhu a má určitou logiku v případě zakonzervování vleček, např. ve výrobních areálech. Konzervace železničních úseků oproti tomu opravdu mohou znamenat v konečném důsledku zrušení tratě. Pokud totiž nebude o zakonzervovanou trať i nadále postaráno, tedy nebude docházet k pravidelné a základní údržbě, je jasné, že za několik let po konzervaci ke zrušení nakonec opravdu dojde. Máme logicky obavu z dopadů novely, neboť problém zrušených lokálek řešíme již dlouhodobě na několika místech republiky.

* Bohumil Augusta, ředitel a jednatel společnosti KŽC Doprava, která  v letech 2010 - 2012 zachránila 23 regionálních tratí před zánikem a je lídrem v segmentu železniční nostalgie a muzejnictvíV roce 2008 jsme od státu odkoupili krachující regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov, kterou jsme postupně začali sami svými silami opravovat, a v roce 2010 ji uvedli do stavu, kdy na ní mohly znovu vyjet vlaky. Dnes funguje převážně jako rekreační, protože se nachází na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Obnovení provozu po 10 letech úsilí nově přivedlo na trať mezi 10 až 20 tisíci cestujících, kteří v rozsahu březen a říjen využívají vlaky k přepravě. Pozoruhodné je, že se nenaplňuje pouze turistická doprava, ale trať, která nemusela už vůbec existovat a mohla být vytrhaná nebo rozkradená, lidé v rámci základní dopravní obslužnosti používají i k běžným cestám, protože naše vlaky na této trati suplují (doplňují) i autobusy veřejné linkové dopravy. A díky integraci do krajského dopravního systému se provoz na trati vyplácí cestujícím, ale i městům a obcím v okolí.

Dráhu provozujeme (tzv. administrativně) ročně za 1,5 milionu Kč, což zahrnuje náklady na kontrolu a měření dráhy, opravy nezbytných havarijních částí, legislativu dráhy, náklady na doklady, a pak provádíme systémově obnovu svršku uceleně tam, kde je to třeba. S tím vším se vejdeme ročně do 1 500 000 Kč. A efekt je vidět.

U Správy železnic (SŽ) se jedná u násobně vyšší částky, ale nelze přesně srovnávat malého provozovatele jedné dráhy s velkým SŽ, která provozuje 95 % sítě v ČR. SŽ je ve všem dražší, tak, jak to bývá, ale taky ve všem efektivnější, protože na to vše mají zázemí, základu, mechanizaci a hlavně peníze.

* Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Hlavním účelem založení Krajského investičního fondu je přispět obcím a městům kraje na investice do veřejné služby, školství, sportu, kultury či společenského života. Slíbili jsme, že napumpujeme krajské peníze do jihočeských měst a obcí a Krajský investiční fond nám to umožní... Díky tomu, že spojíme financování z kraje, obce a případně státu, můžeme pro Jihočechy postavit během roku spoustu staveb, které by bez toho ještě dlouho nevyrostly a na něž třeba roky čekají. Když pomůžeme obcím 200 miliony korun z krajského rozpočtu, může to znamenat, že se nakonec prostaví stavby za 500 milionů korun. A to už bude v kraji vidět.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: V ČMZRB téma úspor energií a snižování emisí vnímáme jako velmi naléhavé a celospolečensky žádoucí. Ale také víme, že na úrovni obcí, měst a krajů mnohdy vyvstávají problémy už s vlastní přípravou energeticky úsporných projektů. Právě v jejich případě totiž často bývá nutné určitou část finančních prostředků vynaložit již ve fázi zvažování myšlenky projektu – například je třeba zpracovat studii proveditelnosti, energetický posudek a vyhodnotit možné přínosy projektu apod, přičemž nezřídka jde o poměrně značné výdaje.

Proto jsme připravili program ELENA (European Local ENergy Assistance), který firmám, ale také municipalitám zajistí komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů, a to za zlomek nákladů. Mělo by jít o projekty renovace stávajících nemovitostí, případně o cílené investice do stavebních a technologických opatření typu EPC projektů, kdy územní samosprávný celek na začátku svého projektu nepotřebuje žádné vlastní financování, protože to pro projekt zajistí dodavatel služby a obec mu pak až následně jeho investici splácí v rámci dosažených energetických úspor.

Ve vztahu k obcím, městům a krajům, ale třeba také jejich dceřiným společnostem náš servis k zahrne úvodní poradenství a komplexní hodnocení vybraných projektů.

Dokážeme také zpracovat zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb – a kromě toho v rámci programu ELENA budeme umět zajistit i pomoc se zpracováním všech dokumentů, které jsou zapotřebí pro žádost o podporu z příslušných dotačních programů. Ale je možné využít i finanční nástroje, čili naše finanční poradenství v rámci programu ELENA bude využitelné pro všechny typy financování projektů.

Chtěl bych také zdůraznit, že v rámci tohoto programu budeme schopni uhradit 90 % nákladů spojených s přípravou energeticky úsporného projektu, a to díky tomu, že máme prostředky z programu HORIZON 2020 spravovaném Evropskou investiční bankou. Samotné financování projektu pak může být financováno z různých zdrojů, přičemž obce, města a kraje mohou využít OP Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí nebo OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a nevylučujeme ani využití běžných komerčních úvěrů.

* Karel Havlíček, vicepremiér a ministr dopravy: Letos dokončíme i přestavbu křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou i silnici I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík. Zahajovat v letošním roce budeme například obchvat Jaroměře, Mělníka, Nové Paky, Klatov či Olbramovic, silnici I/53 ze Znojma do Lechovic nebo I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenice.

* Luděk Tesař, ekonom: Obce se zatím uskromňovat nemusely a i rok 2020 byl na ně moc hodný. Nejen na obce bude mít ekonomika své elektrizující účinky teprve tehdy, až se ukáže ve své nezakleté podobě a skončí veškerá omezení (pokud někdy). Myslím, že až rok 2022 bude pro obce adrenalinovým zážitkem, ale nemalujme čerta na zeď příliš sytými barvami.

Jsem přesvědčen o tom, že ani zhoršení stavu veřejných financí, nebo snad dokonce hrozba státního bankrotu by nemusely v lidech vyvolávat stres. Jde jen o to, aby se našinec včas na bankrot psychicky připravil a nedělal zbytečné zmatky. Všem by nám měli být inspirací Řekové, kteří si bankrot dovedli užít. Ne nadarmo se bohové kdysi usídlili právě u nich na Olympu.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Rozpočtové hospodaření obcí v nestandardním roce 2020 poznamenal meziroční propad daňových příjmů (o 14,3 mld. Kč), který byl do značné míry kompenzován jednorázovým příspěvkem státu (13,4 mld. Kč) a značný růst neinvestičních dotací. Je nutné poznamenat, že rozdělování sdílených daní mezi obce podléhá jiným kritériím, než které bylo použito pro rozdělení jednorázového příspěvku (podle počtu obyvatel). Takže se dá odvodit, že větší obce na této kompenzaci vydělaly méně než ty malé.

Pozitivním rysem je skutečnost, že kapitálové příjmy v roce 2020 sice vzrostly, byť jen málo. Obce i v tak těžkém období dokázaly meziročně zvýšit objem kapitálových výdajů. K tomu jim pomohl i růst investičních dotací. Dosažení přebytku rozpočtu a doplnění úspor svědčí o tom, že obce jako celek se se zhoršenými podmínkami poměrně vypořádaly dobře. Je nutné dodat, že to, co platí pro celek, nemusí nutně platit i pro jednotlivé segmenty obcí – a už vůbec ne pro jednotlivé obce.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Ústavní soud dal za pravdu městu Pelhřimov, že z oprávnění obce v samostatné působnosti při „ochraně veřejné zeleně na veřejném prostranství“ coby místní záležitosti obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti „k zajištění udržování čistoty ... zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně“ nelze v žádném případě dovodit, že je také oprávněna tuto činnost přímo provádět, a to na vlastní náklady, resp. za ni nést odpovědnost. Odpovědnost za nesplnění obecně závaznou vyhláškou stanovených povinností nese výlučně vlastník, příp. uživatel dotčeného pozemku, byť podléhá režimu veřejného prostranství.

Ústavní soud pak vyslovil dokonce pochybnost nad tím, zda péči o silniční vegetaci (ve smyslu ustanovení § 15 zákona o pozemních komunikacích), byť v průjezdním úseku silnice v intravilánu obce (§ 8 zákona o pozemní komunikaci) lze vůbec podřadit pod místní (lokální) záležitosti ve smyslu ustanovení § 35.

Co si z nálezu Ústavního soudu odnést pro každodenní praxi? Především to, že žádný předmět sporu není příliš „malý“ tehdy, zasahuje-li se do základních principů samosprávy a když stát vyvíjí snahu jednak rozšiřovat její povinnosti (bez zákonného zmocnění), a jednak rozšiřovat své možnosti obci nařizovat „kde co“ (rovněž bez zákonného zmocnění). Protože jde většinou o právní otázky poměrně složité co do znalosti veřejného a ústavního práva, nepochybně je dobré vzít si po bok advokáta, a spolu s ním vést tyto spory v zájmu ochrany samosprávy a její podstaty.

Město Pelhřimov neustoupilo, přestože zdánlivě šlo „jen dva stromy“. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem víc – o to, co si stá může vůči samosprávě dovolit, tedy o meze jeho oprávnění.

Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Stát přikázal, aby základní přestupkovou agendu – tedy přestupky proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku – vykonávaly všechny obce, bez ohledu na to, zda jsou k tomu vůbec vybaveny, a to především dostatečným počtem kvalifikovaného personálu. Výsledkem pak je, že obce (zejména ty menší, kterých je však většina) jsou nuceny uzavírat veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi, aby tyto za ně agendu přestupků vykonávaly.

Například v Libereckém kraji (druhém nejmenším ze 14 krajů v republice) je 215 obcí, ale pouze 34 z nich projednávají přestupky. Tedy 181 obcí jenom v Libereckém kraji muselo uzavřít veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí, aby dostálo svým povinnostem, které na ně uvalil stát v rámci přenesené působnosti, a následně zaplatit ze svých rozpočtů větším obcím nemalé částky (které jim stát plně nerefunduje) za to, že za ně budou vykonávat přestupkovou agendu. Tím ze svých malých rozpočtů ve své podstatě mohou dotovat výkon státní správy.

To je stav, který do problematiky řešení přestupků nepřináší nic pozitivního a je podle našeho názoru do budoucna neudržitelný.

* Marie Vítová Dušková, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, Ministerstvo vnitra ČR: Uživatelů otevřených dat v České republice postupně přibývá. Jejich zkušenosti s využitím těchto dat se zvětšují a zároveň stoupají jejich nároky na kvalitu publikovaných datových sad - jednak na kvalitu dat samotných a také na kvalitu jejich popisu, tedy metadat.

Sjednocování podoby zveřejněných dat napříč poskytovateli pomocí otevřených formálních norem významně přispívá ke zvyšování kvality publikovaných dat a usnadní jejich uživatelům následné další zpracování v aplikacích a službách pro občany, nebo při interním využití ve firmě. Připomeňme, že uživatelem dat může být i obec nebo jiná organizace veřejné správy a samosprávy. Požadavky týkající se kvality se ale vztahují nejen na data samotná, ale také na jejich metadata.

Metadata jsou strukturovaná data, která poskytují informaci o jiných datech. Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně obsahující popis knihy, například data o původu a umístění knihy. Podobně fungují katalogizační záznamy poskytující informace o datech registrovaných v Národním katalogu otevřených dat, který je součástí Portálu otevřených dat (data.gov.cz). Národní katalog otevřených dat (data.gov.cz/datové-sady) slouží jako centrální místo, kde najdeme všechna otevřená data publikovaná v České republice. Stejně jako katalog knihovny obsahuje na katalogizačních lístcích metadata o jednotlivých knihách, obsahuje Národní katalog otevřených dat metadata o registrovaných datových sadách. Tato metadata zahrnují položky jako např. název, popis, klíčová slova, téma datové sady, periodicita aktualizace, kontakt na kurátora dat nebo odkaz na technickou dokumentaci.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný vedoucí pracovník (manažer) v municipalitě je nucen zvládat rozsáhlou problematiku v různých oblastech řízení města a obce. Při řešení různých úloh je nucen se situovat do určitých pozic, které mu poskytnou dostatek prostoru k efektivnímu řešení úlohy. Manažerovo situování se do různých pozic znamená přebírání různých rolí, jako jsou interpersonální, informační či rozhodovací role.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Vláda by měla zachovat veškeré dotační programy pro firmy, města a obce, které jim umožňují vyšší efektivitu, modernizaci, digitalizaci a ochranu životního prostředí. Stejným směrem by měl stát směřovat také balíky smysluplných investičních opatření na povzbuzení české ekonomiky. Uvedla to Hospodářská komora spolu se Svazem měst a obcí a společností Deloitte.

Současná pandemie covid-19 klade podle Hospodářské komory obrovské nároky na vládu, kraje, obce, firmy i celou ekonomiku a společnost. Jakkoliv podnikatelé rozumí tomu, že vláda hledá všechny možnosti, jak získat prostředky nutné pro záchranu české ekonomiky, neměla by jednat unáhleně. Je nepochybné, že část prostředků z kohezních fondů bude nutné účelně přesunout na pomoc s ekonomickými dopady koronaviru, zároveň je ale třeba zachovat možnosti čerpání u existujících programů, které jsou nastaveny správně a prokazatelně fungují.

„Všechny západní vlády i ta česká nyní přicházejí s balíky záchranných opatření, jako jsou záruky, půjčky nebo pomoc pro občany. To je ale pouze první krok určený na okamžitou nápravu. Naši ekonomiku musíme rozpohybovat investicemi. Proto je nutné nejen přijít s dalšími balíky investičních opatření, ale také zachovat dotační tituly, které investiční aktivitu umožňují a které mohou k oživení ekonomiky přispět. Není možné pouze přesunout peníze z jedné hromádky na druhou a přelakovat je na novou podporu,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Stejný názor na zachování dotačních programů mají i tuzemská města a obce. Zejména menší sídla potřebují udržet investiční aktivitu např. při modernizaci obcí. V současném stavu bohužel samosprávy nemají podle Svazu měst a obcí ČR jistotu, jak se v jejich rozpočtových příjmech krize projeví. Většina měst a obcí proto nyní řeší jen nezbytně nutné výdaje.

„Hrozí tak zastavení zadávání veřejných zakázek i místním podnikatelům a živnostníkům, kteří mohou zkrachovat a zavřít provozovny či přestat poskytovat služby. Tím pádem přijde o práci řada lidí. Nechceme připustit roztočení spirály nezaměstnanosti a chudoby napříč celou republikou. Stát teď nesmí začít šetřit na nesprávném místě, naopak musí připravit škálu podpůrných programů či dotačních výzev a využít evropské peníze. Jsou to totiž právě obce a města, která mohou svými investicemi podržet ekonomiku celého státu,“ říká předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Příkladem jsou podle Svazu měst a obcí prostředky v Operačním programu Životní prostředí na modernizaci českých obcí. „Se znepokojením jsme sledovali návrhy, aby se přesunuly peníze na zlepšování kvality životního prostředí, které Evropa alokuje v rámci svých klimatických cílů. OPŽP přitom podle nás funguje dobře a znamená miliardové investice s vysokou přidanou hodnotou do snižování energetické náročnosti, chytrých řešení a čistšího ovzduší. Budou navíc dávat práci tisícovkám lidí,“ dodává František Lukl.

Podle Hospodářské komory ČR a Svazu měst a obcí ČR by bylo nešťastné v kohezních fondech dělat zmatek. Je navíc možné přesunout případně jen ty prostředky, které vyčerpat prokazatelně nepůjde. „Ať už považujeme nebo nepovažujeme například cíle takzvané Zelené dohody v roce 2050 za realistické, je jasné, že investice na ochranu životního prostředí a snižování energetické náročnosti jsou smysluplné a zahrnují digitalizaci, automatizaci a mají pro český průmysl vysokou přidanou hodnotu a pro české obce vysokou společenskou důležitost,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý.

Překreslování dotační mapy neprospěje podle analytiků ani české ekonomice jako celku. Česká republika jako čistý příjemce peněz z EU musí i evropské prostředky využít jako svoji konkurenční výhodu. „Nelze dopustit, aby nás v konkurenceschopnosti v příštích měsících a letech předběhly jiné státy. Dobře nastavená investiční politika může v budoucnu přilákat také investice s vysokou přidanou hodnotou, po kterých všichni včetně politiků dlouhodobě volají. Pokud bude vláda jednat zbrkle a nebude komunikovat s podnikateli a obcemi, hrozí, že investoři půjdou jinam a Česká republika vypadne z pelotonu nejúspěšnějších zemí,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Např. Švédsko nebo Dánsko, které dává vláda za vzor v rámci Inovační strategie České republiky 2019 až 2030, do nových technologií investují ve velkém. Navíc nejen samotná Evropská komise, ale i velké státy včetně Německa deklarují, že chtějí práci na Zelené dohodě ještě zintenzivnit a směřovat protikrizové investice právě směrem ke zlepšování životního prostředí. Podle názoru Hospodářské komory a Svazu měst a obcí by Česká republika neměla bojovat s větrnými mlýny a naopak v této těžké době účelně a naplno využít možností a štědrých prostředků, které Evropa v tomto odvětví poskytuje.

/tz/*

 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro 2. plánovací cyklus podle evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. MŽP zároveň upozornilo na to, že do doby schválení aktualizovaných plánů pro zvládání povodňových rizik zůstávají v platnosti mapy z 1. plánovacího cyklu, neboť se k nim vážou cíle a opatření uvedená v platných plánech pro zvládání povodňových rizik z roku 2015.

Aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik jsou zveřejněny na webové stránce: https://cds.mzp.cz/.

Přezkoumání a aktualizace oblastí s významným povodňovým rizikem proběhlo v roce 2018 a výsledky jsou srovnatelné s předchozím obdobím – vymezeno bylo téměř 2900 kilometrů vodních toků. Aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik jsou jedním ze základních podkladů pro přípravu aktualizace plánu pro zvládání povodňových rizik, jejichž návrhy bude Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími subjekty připravovat v průběhu roku 2020.

Aktualizované mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro 2. plánovací cyklus připravili správci vodních toků pro jednotlivé úseky oblastí s významným povodňovým rizikem. Aktualizace a přezkum map jsou převážně financovány v rámci dlouhodobých projektů podkladových analýz pro plány pro zvládání povodňových rizik podpořených z operačního programu Životní prostředí Prioritní osy 1 specifického cíle 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP

V Plzni dnes skončila dvoudenní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Baxy.

Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ uvedl na konferenci Miloslav Vostrý, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK).

V úvodním bloku konference se příspěvky zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí.

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Letos slaví SOVAK ČR výročí 30 let od svého založení a včera na slavnostním večeru při příležitosti oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací v Plzni byla udělena významná ocenění. K 30. výročí SOVAK ČR byly předány pamětní list a skleněná plastika čtyřem výrazným představitelům vodohospodářského oboru a výroční plaketa ve tvaru kapky čtrnácti společnostem, které jsou dlouholetými přidruženými členy SOVAK ČR.

Ocenění tak získaly čtyři osobnosti za dlouhodobou spolupráci a přínos pro obor vodního hospodářství: odborník v oblasti čištění odpadních vod a pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., emeritní profesor působící na Českém vysokém učení technickém v Praze prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., egyptolog, archeolog a autor knih zabývajících se studiem zániků komplexních společností ve spojitosti s problematikou sucha a vody prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a generální ředitel Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti, a. s., a prezident Asociácie vodárenských společnosti Ing. Stanislav Hreha, PhD.

Z firem obdržely za dlouhodobou, více než 20letou, spolupráci se SOVAK ČR ocenění:

Na slavnostním večeru se rovněž předávalo ocenění Čestný člen SOVAK ČR a Osobnost SOVAK ČR. Vyznamenáni titulem Čestný člen byli Ing. František Barák, dlouholetý předseda představenstva, a Ing. Jan Sedláček, dlouholetý člen představenstva.

Osobností SOVAK ČR se stali Ing. Albín Dobeš, Ph.D., Ing. Jiří Heřman, Ing. Radka Hušková, Ing. Jiří Koranda, Josef Ondroušek a Ing. Miroslava Vaculíková, MBA.*

/zr/

K foto:

Významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 se uskutečnila ve dnech 5. a 6. listopadu v Parkhotelu Plzeň Congress Center.

Foto: archiv SOVAK

 

 

Třicet milionů korun z operačního programu Životní prostředí získají obce, které zpracují plán, jak zachovat, propojit či obnovit přírodní prvky v krajině. Startuje totiž 52. výzva, která je určena právě na zpracování plánů územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Pro zachování přírody, ale i hospodaření či rekreaci je potřeba stanovit, jak budeme o krajinu pečovat, jak a zda budeme jednotlivé přírodní prvky, jako třeba jsou remízky mokřady či aleje, propojovat a čím je doplníme. Právě k tomu slouží jednotlivé plány ÚSES, které by na sebe měly vzájemně navazovat, aby byla takovou zelenou infrastrukturou pokryta celá Česká republika. Mnoho živočichů a rostlin totiž potřebuje dostatek prostoru a možností pohybu krajinou,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Právě vyhlašovaná 52. výzva je součástí specifického cíle 4.3, prioritní osy 4 OP  Životní prostředí. Žádosti o podporu mohou podávat obce s rozšířenou působností, které jsou jako příslušný zpracovatel těchto územních studií jediným způsobilým typem příjemce. Alokace je vyhlášena ve výši 30 mil. Kč. Příjem žádosti o podporu je otevřen od 3. 4. 2017 do 3. 4. 2018. Míra podpory je stanovena ve výši 85 %.

Plány územního systému ekologické stability jsou základem pro realizaci samotných skladebných prvků ÚSES, ale zároveň jsou důležitým podkladem pro tvorbu široké škály dokumentů pro ochranu a obnovu krajiny, jako je například územně plánovací dokumentace či pozemkové úpravy. Při zpracování plánů ÚSES musejí obce vycházet z Metodiky vymezování územního systému ekologické stability, která byla schválena 31. 3. 2017.

Žádosti o podporu jsou podávány elektronicky prostřednictvím portálu pro žadatele IS KP14+, který je součástí jednotného monitorovacího systému pro administraci evropských dotací MS2014+. Výzvu č. 52 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.*

/zr/

Na snímku: Poutní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou na Olomoucku

Foto archiv Ing. Stanislava Fleka, ARBOEKO, s. r. o.

Ministerstvo životního prostředí uspořádá v průběhu letošního dubna a května šňůru třinácti seminářů PAYT TOUR 2017 k chytrým systémům odpadového hospodářství v obcích. a k možnostem jejich financování z OP Životní prostředí 2014–2020 Prioritní osy 3 Odpady, materiálové toky, ekologické zátěže a rizika.

Na seminářích zástupci obcí získají informace k financování projektů z odpadového hospodářství z OP Životní prostředí 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR ve vazbě na projednávané strategie EU (oběhové hospodářství). Zaznějí tam i praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy PAYT (Pay as you throw – Zaplať, kolik vyhodíš) a Door to door (Sběr ode dveří ke dveřím), jejichž uplatnění může významně snížit množství komunálních odpadů produkovaných na území obcí.

MŽP uvádí, že předpokládaná doba konání každého semináře bude od 9 do 13 hodin, přičemž pro registrované zájemce bude účast na nich zdarma. Přednostně mají být registrováni zástupci cílových skupin (viz níže).

On-line registraci zájemců slíbilo ministerstvo postupně zveřejňovat pro každý ze seminářů na: http://www.mzp.cz/cz/calendar/archive?p=0417 s tím, že registrace bude vždy zpětně potvrzována.

Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP.

Cílové skupiny účastníků seminářů jsou:

* starostové, místostarostové, členové rad a zastupitelstev obcí,

* pracovníci obecních úřadů,

* zástupci krajů,

* pracovníci obcí a krajů se zodpovědností za odpadové hospodářství a financování projektů z odpadového hospodářství,

* zástupci technických služeb měst a obcí.

 

Předběžné termíny seminářů:

 

ČísloKrajMěstoTermín
1Praha + Středočeský krajPraha18. 4. 2017
2LibereckýLiberec25. 4. 2017
3ÚsteckýÚstí nad Labem27. 4. 2017
4KarlovarskýKarlovy Vary28. 4. 2017
5PlzeňskýPlzeň2. 5. 2017
6JihočeskýČeské Budějovice3. 5. 2017
7PardubickýPardubice4. 5. 2017
8OlomouckýOlomouc15. 5. 2017
9KrálovéhradeckýHradec Králové16. 5. 2017
10VysočinaJihlava17. 5. 2017
11JihomoravskýBrno22. 5. 2017
12ZlínskýZlín23. 5. 2017
13MoravskoslezskýOstrava24. 5. 2017

 

/mzp/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down