Povinné testování na koronavirus se bude od středy 10. března nově týkat i zaměstnanců veřejné správy. Povinnost testovat už platí ve velkých firmách i podnicích od 50 do 249 zaměstnanců. Nově u těchto zaměstnavatelů musí být testovány i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pracovníci agentur.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zdravotnictví doporučují primárně využívat samotestování. A to s ohledem na pandemickou situaci, větší potřebu vyšetření a omezené kapacity POC antigenních center. Tak, aby se eliminovalo šíření koronaviru a zachoval provoz soukromého i veřejného sektoru.

V praxi to znamená využívat zejména antigenní testy, které lze pořídit prostřednictvím subjektů z průběžně aktualizovaného seznamu na webu Ministerstva zdravotnictví. Stát na samotestování přispěje z veřejného zdravotního pojištění čtyřikrát měsíčně 60 korun na test a zaměstnance/OSVČ.

Rovněž lze doporučit testování prostřednictvím „závodního“ či smluvního lékaře daného podniku nebo externího poskytovatele zdravotních služeb.

Všichni pracovníci docházející do podniku včetně veřejné správy, ať už to jsou zaměstnanci na plný nebo částečný úvazek, pracovníci agentur práce nebo OSVČ, se budou muset prokázat negativním testem. V případě, že nebudou mít vlastní test, je možné zahrnout je do testování v rámci firmy, kde se zdržují,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „V týdnu od pondělí 8. března by mělo být dostatečné množství testů. Firmy by se teď neměly předzásobovat a raději by měly počkat, aby se nárazově nezvyšovala cena.

V souvislosti s rozšířením povinnosti testovat na covid-19 došlo k aktualizaci průvodce Deset kroků k samotestování zveřejněného například zde.

Nechceme zavírat průmyslové ani jiné podniky. Východiskem, jak zmírnit šíření epidemie a zároveň tak co nejméně ohrozit chod ekonomiky, je právě pravidelné a opakované testování. Odhalení zejména bezpříznakových přenašečů může pomoci i s aktuální zátěží nemocnic, protože nákaza se díky tomu nešíří především mezi zranitelné skupiny obyvatel, jejichž zdravotní stav si pak často vyžádá právě hospitalizaci,“ uzavírá ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Seznam dodavatelů antigenních testů pro samotestování aktuálně čítá na 60 subjektů, další přibývají. Odpovědi na nejčastější otázky k testování ve firmách a u OSVČ jsou k dispozici na tomto místě.

/zr/

Ilustrační foto: web Jihočeského kraje*

Na červnové řádném zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy budou Piráti žádat jeho členy o podporu materiálu, který vyzývá dolní parlamentní komoru ke zrušení podpisu ČR pod Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob. Bez tohoto kroku nemůže Česká republika začít legislativně řešit toto téma a regulovat prostituci na území své metropole. Toto legislativní vakuum způsobuje prostor pro nekalá jednání a nezákonné praktiky. Pirátská strana v Poslanecké sněmovně dlouhodobě usiluje o předložení zákona o regulaci práce v sexuálních službách.

„Největší klub v Praze zaměřený na poskytování těchto služeb má roční návštěvnost vyšší než zámek Konopiště. Stát se ale stále tváří, že se nic z toho neděje. Představa, že je možné toto nejstarší řemeslo vymýtit, je naprosto zcestná. Je třeba přestat před tímto tématem zavírat oči a vzít v potaz to, že sexuální služby neposkytují jen ženy, ale i muži,“ konstatuje primátor Zdeněk Hřib. V Česku se prací v sexuálních službách živí zhruba 13 až 25 tisíc osob.

Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob zásadně potírá nejen prostituci nucenou, ale i prostituci nenucenou, která se v řadě států naopak připouští prostřednictvím pravidel, která poskytování těchto služeb regulují. Naopak, výhodou legislativních úprav je potlačování negativních jevů souvisejících s výkonem těchto služeb a daleko lepší vymahatelnost práva, ale také identifikace obětí. Piráti již navrhli a podpořili několik zákonů, které řeší sociální faktory prostituce, například exekuce, sociální bydlení či zálohované výživné.

„Nechci, aby dál tyto osoby žily v ohrožující ilegalitě, protože z obav o své soukromí nebo životy nehlásí trestnou činnost, jež je na nich páchána. Domnívám se, že pokud by došlo k legalizaci toho povolání, řadili by se k osobám OSVČ a měli by tak nárok na podporu od státu, například na ošetřovné, které zaměstnanci také náleží z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že bylo školské nebo dětské zařízení uzavřeno. Většina osob, které poskytují sexuální placené služby, jsou matky s dvěma dětmi právě ve věku do 10 let,“ dodává Eva Horáková, předsedkyně výboru pro sociální politiku pražského zastupitelstva.

„Nedávný nouzový stav ukázal, jak některá povolání, jež nejsou řádně legislativně ukotvena, mají velký problém. Týká se to právě práce v sexuálních službách. Tu totiž aktuálně není možné vykonávat na smlouvu ani živnostenský list. Většina těchto žen a mužů pak není z pracovního hlediska řádně chráněna a mnohdy se stane, že nedostanou zaplaceno od majitelů klubů, manažerů ani od klientů. Je pro ně obtížnější mít zdravotní či sociální pojištění a důchod, nedosáhnou na úvěr ani hypotéku a žijí v šedé zóně ekonomiky,“ říká Vít Šimral, pražský radní pro oblast školství, sportu, podporu podnikání a volného času.

V minulých letech zákonodárce vesměs zajímal jenom dopad na státní kasu, veřejný pořádek a ochrana mužů, kteří využívají sexuálních služeb. Podle Pirátů je však nutné se zajímat i o ochranu samotných pracovnic a pracovníků před násilím a nemocemi, zajištění jejich pracovněprávních vztahů, zmenšení stigmatu a zlepšení životních podmínek osob pracujících v sexbyznysu. Jako řešení se nabízí diskuse a následné legislativní ukotvení této profese.

„Tato neetická úmluva byla uzavřena mezi zeměmi socialistického tábora v padesátých letech a svým obsahem odpovídá době svého vzniku - lže nám a my lžeme s tou dobou. Nikdy ani řádek v ní neplatil. Po konzultaci s právníkem jsem zjistil, že pokud chceme změnit jejich zcela bezprávnou existenci s absolutní absencí jakéhokoliv sociálního zabezpečení: pojištění, důchod, zdravotní péče ale také daňovou povinnost, je nutné  "Úmluvu" zákonem zrušit. Toto jsem navrhoval už v období, kdy jsem byl primátorem Prahy, proto velmi vítám aktivitu Pirátů, že se chtějí touto problematikou legislativně zabývat. Moji podporu budou mít,“ uzavírá zastupitel Bohuslav Svoboda (ODS).

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily dnešek, tedy úterý 26. května 2020, černým dnem pro obce a kraje.

Poslanecká sněmovna dnes, v úterý 26. května, rozhodne o dopadech zákona o kompenzačním bonusu na územní samosprávy. Poslanci mohou podpořit návrh Senátu Parlamentu ČR, který požaduje, aby kompenzace byly vypláceny bez dopadu na rozpočty samospráv, anebo potvrdit původní návrh vlády ČR, na jehož základě by kompenzace byly vypláceny ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní (RUD).
Ve včera vydané společné výzvě Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR se mimo jiné praví: "Opakovaně jsme jako představitelé samospráv deklarovali, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době. Samosprávy udělaly a stále dělají dost pro to, abychom tuto výzvu společně zvládli. Podpora ohroženým OSVČ, společníkům malých firem či rodinných firem je správné rozhodnutí. Ovšem dopad zákona o kompenzačním bonusu jen na rozpočty obcí dosáhne až -12 mld. Kč navíc nad očekávaný propad sdílených daní. Jsme přesvědčeni, že tyto kompenzace mají být hrazeny ze státního rozpočtu nástroji mimo dopad na RUD. Vyzýváme vládu ČR, poslance a senátory, aby přijali taková opatření, která navrátí tyto finance zpět do rozpočtů samospráv."

Na podporu této iniciativy proto Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily společný tichý protest samospráv a požádaly obce, města a kraje, aby jej podpořily vyvěšením černé vlajky na obecních / městských / krajských úřadech.

"Dejme za samosprávy společně najevo, že ve snaze udržet investice v našich obcích a krajích jsme zůstali sami. Je naším společným úkolem pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, ovšem tak výrazný zásah státu s dopadem na obecní a krajské rozpočty nemohou samosprávy samy zvládnout. Formu protestu záměrně volíme jako tichou, která adekvátně odpovídá současné situaci. O podporu tohoto tichého protestu rovněž žádáme všechny kraje v České republice," uzavírá společná výzva všech tří partnerů.

Výzvu SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR k záchraně investic obcí a krajů podpořili hejtmané: Martin Půta - Liberecký kraj, Martin Netolický - Pardubický kraj, Jiří Čunek - Zlínský kraj, Bohumil Šimek - Jihomoravský kraj, Jiří Štěpán - Královéhradecký kraj, Josef Bernard - Plzeňský kraj, Oldřich Bubeníček - Ústecký kraj a Zdeněk Hřib - pražský primátor.*

/zr/

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

SMS ČR provedlo analýzu rozpočtových dopadů vládních opatření na samosprávy za období trvání nouzového stavu a poklesu HDP. Celková ztráta v letošních příjmech obcí oproti predikci dosahuje -50 miliard Kč, což znamená až čtvrtinový pokles rozpočtů samospráv jen v oblasti sdílených daní. Dopady na každou obec si lze snadno ověřit v aktualizované daňové kalkulačce, kde je predikován jak pokles HDP, tak dopad podpůrných vládních opatření. SMS ČR spolu s hejtmany již vyzvalo stát, aby naopak samosprávy podpořil v rozhýbání regionální ekonomiky.

 

„Společně s několika hejtmany krajů napříč politickým spektrem jsme stát vyzvali, aby podpůrnými opatřeními pomohl samosprávám ekonomiku znovu nastartovat. Její zpomalení obce citelně zasáhne, a to více než uvádí v současné době ministerstvo financí,“ vysvětluje důvody vzniku kalkulačky Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Stát totiž porušil příslib premiéra Babiše[1], že negativně nezasáhne do inkasa sdílených daní s obcemi a kraji. Kompenzace pro OSVČ se však vyplácí i na vrub samospráv, a to přestože z daní OSVČ samosprávy nemají prakticky žádný příjem. Jen na těchto kompenzacích přitom obce přijdou o dalších 12 miliard Kč,“ podotýká Stanislav Polčák. Ten se zároveň obrátil dnes dopisem na všechny senátory, aby v projednávané novele zákona o kompenzačním bonusu dopad na samosprávy pomohli napravit. „Samosprávy jsou solidární se státem, počítají s výrazným propadem sdílených daní. Ovšem rozhodnutí státu, že se mají podílet na kompenzacích pro OSVČ, když jim však z jejich daní neplyne prakticky žádný příjem, je podrazem na samosprávy. Pokles rozpočtů o čtvrtinu většina obcí už nezvládne a zásadně přiškrtí investice,“ uvádí Stanislav Polčák s poukazem, že samosprávy čekaly, že je stát naopak podpoří.

  

Kalkulačka SMS ČR pracuje ve dvou modelech – pesimističtějším a optimističtějším – a umožní zjistit, o kolik peněz z daňových výnosů do svých rozpočtů obce přijdou. Kalkulačka má podobu jednoduché tabulky. Po zadání konkrétní obce do okénka vyhledávače se v prvním sloupci zobrazí předpokládané daňové příjmy obce pro rok 2020 v případě, že by nedošlo ke změnám v epidemiologické situaci v České republice a s tím souvisejícímu omezení ekonomických činností. Zdrojem kalkulačky je v tomto případě daňová predikce MF z podzimu 2019.

 

V druhém sloupci počítá daňová predikce s poklesem daňových příjmů o 10 %. S tímto propadem ve sdílených daních počítá například Ministerstvo financí, které to uvedlo ve své tiskové zprávě z 21. dubna 2020. „Celkově jde o propad o zhruba 25 miliard. Kč v daňových příjmech obcí ve srovnání s původní daňovou predikcí ministerstva. My se ale na základě aktuálního stavu domníváme, že je to stále ještě příliš optimistický předpoklad,“ říká Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR.

Ve třetím sloupci se zobrazuje pokles daňových příjmů sdílených daní o 20 %. „Tento odhad považuje za realistický například Národní rozpočtová rada,“ vysvětluje Sedláček. Celkově jde o propad zhruba o 49,5 miliard Kč v daňových příjmech obcí ve srovnání s původní daňovou predikcí MF.

Třešničkou na pomyslném dortu je poslední sloupec. Ten se věnuje aktuální problematice tzv. kompenzačního bonusu. Každá obec si tak může ověřit, o kolik ji stát svým jednáním připraví. Podkladem pro výpočet další minusové položky v rozpočtech samospráv jsou částky uvedené v důvodových zprávách příslušného zákona i obou novel.

Už máme signály, že obce přehodnocují naplánované investiční akce, ty, které nejsou nezbytně nutné, ruší nebo přesouvají na další období. To bude mít bohužel obrovský negativní dopad do regionální ekonomiky a potažmo i do ekonomiky celostátní, na níž se investice samospráv vysokou měrou podílejí,“ popisuje Jan Sedláček.

Jak se daňové příjmy obcí z RUD stanovují:

Každá obec se na celostátním hrubém výnosu sdílených daní podílí procentem stanoveným každoročně vyhláškou Ministerstva financí o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Procentní podíl každé obce se vypočte jako součet vah 4 kritérií, která jsou definována v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tato kritéria (a jejich podíl ve výpočtu):

Na daňových příjmech se okrajově podílí i počet zaměstnanců v každé obci.*

Daňová kalkulačka je k dispozici zde:  https://www.smscr.cz/kalkulacka/rud/

 

[1]  https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/smo-cr-ziskal-prislib-premiera-investice-obci-jsou-prioritou-vlada-proto-nebude-kratit-rozpoctove-urceni-dani-a-nasmeruje-dalsi-dotace-obcim

/zr/

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících dvou až tří týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je však vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů dosud neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017
– 2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření. 

Řada vlastníků lesů ještě neobdržela odškodnění za předminulý rok, a pokud zpracovatelé od nich teď přestanou odebírat dřevo, protože se v závodě objevila nákaza koronaviru nebo poklesla poptávka po řezivu, vlastník lesa nebude mít peníze na výplaty dělníků pro boj s kůrovcem. Školkaři nebudou mít zákazníky, protože vlastník lesa nebude mít prostředky na nákup sazenic. To může mít další negativní dopad nejen na zaměstnance, ale i OSVČ, kterým nebudou v pěstební a těžební činnosti moci vlastníci lesa zadávat práci z důvodu nedostatku finančních prostředků k zaplacení provedených služeb. Nebudou probíhat opatření k zabránění šíření kalamity do dalších oblastí! Hrozba zastavení likvidace kůrovcové kalamity v nestátních lesích je tudíž velice reálná,“ obává se předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

SVOL proto vyzývá vládu k přijetí následujících prioritních opatření:

1) Urychleně vyplatit zbytek slíbených finančních prostředků za kompenzaci ztrát suchem a kůrovcem za rok 2017 a 2018 ve výši 1,8 mld. Kč nestátním vlastníkům lesů, kteří mají podanou žádost do 29. 2. 2020 a splnili podmínky pro vydání rozhodnutí. Jedná se rovněž o žadatele, kteří podali žádosti již v roce 2019. Současně bezodkladně vyplatit finanční příspěvky na hospodaření v lesích u podaných žádostí. Jedná se o platby za 2. pololetí 2019 a částečně i 1. pololetí 2019 (jde řádově o stamiliony korun). Zajistí se tím krátkodobé financování lesnických činností, které nesmí být přerušeny s ohledem na kalamitní stav.

2) Automaticky prodloužit tříměsíční víza pro zahraniční pracovníky, kteří se již nacházejí v ČR, pro zajištění činnosti v lesích.

3) Bezodkladně vydat opatření obecné povahy upravující nejen „červené zóny“, ale také podmínky přenosu sadebního materiálu – snížení počtu prostokořenných sazenic na 1 ha až o 20 %, umožnit dovoz semenného materiálu z Karpatské oblasti a umožnit přenos sadebního materiálu na Vysočinu a Jeseníky.

Samozřejmě chápeme zcela nestandardní situaci, ve které se celá společnost ocitla,“ podotýká František Kučera. „Ale kůrovec nepočká a zalesňovací práce lze provádět také jen v určitém období.

Je vědecky podloženo, že les každou investovanou korunu státu mnohonásobně vrátí (L. Šišák, profesor České zemědělské univerzity, člen Evropské expertní skupiny pro oceňování služeb lesa). „Chce-li stát pro své občany do budoucna zachovat lesy, je teď jeho povinností majitele lesů finančně podpořit, aby odvrátil jejich zánik a zabránil tak ukončení boje s kůrovcem,“ uzavírá František Kučera.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down