Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038, vláda to včera vzala na vědomí. Zároveň doporučila, aby komise na dekarbonizaci ČR pracovala dále. Komise má podrobněji rozpracovat a vyhodnotit podmínky, nástroje a dopady dřívějšího útlumu uhlí v české energetice.

„Jde o vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno, že rok 2038 je realistický, ale je nutné udělat další kroky jako je výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování a socioekonomické dopady,” konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek Uhelná komise bude určitě připravovat i varianty rychlejšího útlumu a v pravidelných cyklech bude vše znovu vyhodnocovat.“

Uhelná komise dosud vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které vyhodnocovala s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043. Loni v prosinci komise doporučila rok 2038, označila ho jako realistický v případě, že se splní řada předpokladů, které je nutné v kontextu s dekarbonizací ČR udělat.

„Do konce letošního roku Uhelná komise zpracuje podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhne potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotí ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. Pravidelně jednou za 3 až 5 let dojde k přezkumu klíčových parametrů, mimo jiné cen emisních povolenek či cen klíčových energetických paliv a nosičů. Roli bude samozřejmě hrát také průběžně aktualizovaná dostupnost a spolehlivost nových technologií.

Uhelná komise vznikla na základě vládního usnesení č. 565 z 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí, celkem má tento subjekt 19 členů. Komise má za hlavní cíl poskytnout vládě objektivní a maximálně konsensuální výstupy v kontextu s využíváním hnědého uhlí v ČR a vším, co s tím souvisí. Uhelnou komisí tvoří 3 pracovní skupiny, podrobné informace včetně zápisů z jednání tohoto poradního orgánu jsou k dispozici zde.

CO ŘÍKAJÍ EKOLOGICKÉ ORGANIZACE

Ekologické organizace považují neschválení roku 2038 za rozumné, návrh spalovat uhlí dalších 17 let kritizovaly veřejně i v samotné Uhelné komisi. Podle vyjádření Greenpeace ČR jde také o porážku prouhelného přístupu ministra Karla Havlíčka a úspěch tlaku veřejnosti a vědeckých institucí. Hlavním problémem doporučení Uhelné komise bylo použití příliš nízkého odhadu ceny emisní povolenky.

Ekologické organizace však považují za selhání vlády, že nestihne schválit harmonogram a finální termín odklonu ani sociální opatření s tím související, které země urgentně potřebuje. Jak včera uvedla tisková zpráva Greenpeace ČR, vláda nedostatečně tlačila na práci Uhelné komise a také ministr Karel Havlíček pak dlouho otálel s vyřešením připomínek ostatních ministrů (které dostal už 18. února).*

/zr/

K foto:

Protest proti těžbě uhlí před zasedáním vlády

Ilustrační foto: Greenpeace – Petr Zewlakk Vrabec

V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci v souvislosti s pandemií covid-19 zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 oxidu uhličitého. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

Z letošní účasti jsme nadšeni,” uvedl koordinátor akce Petr Ledvina. „Připojilo se o dvacet obcí více než loni a dokonce sedmnáct statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než v minulém roce”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2. „K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou však klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality.

Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu,“ ocenila aktivitu účastníků akce Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Hodiny Země

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down