Řada výrobců potravin sice deklaruje aktivní přístup k ekologii, velká část z nich ale selhává v tom nejzákladnějším – rozvozu zboží. Dokládá to i zkušenost Družstva CBA CZ – sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a vykazuje obrat více než 4 miliardy Kč.

Z továren totiž výrobky směřují nejprve do centrálních skladů, odkud následně putují k jednotlivým velkoobchodům. Nesmyslnost tohoto řešení se naplno ukazuje u velkoobchodů mimo hlavní město. Kamiony se zbožím zbytečně jezdí po republice tam a zpět, namísto aby zavezly zboží napřímo. Znamená to přitom nejen značnou ekologickou zátěž, ale ve finále i dražší zboží. Pokud by systém logistiky byl efektivnější, mohlo by díky snížení nákladů zlevnit zhruba o 5 procent.

Palčivá otázka ekologie je významným tématem i v odvětví potravinářství. Mnozí výrobci potravin se tak snaží jít naproti udržitelnosti a uchylovat se například k omezování plastů, bio přístupu či většímu využití recyklovatelných materiálů. Velmi často však přitom selhávají u naprostého základu, kterým je způsob zásobování.

Řada dodavatelů se vůbec nedívá na ekologii z hlediska logistiky. Zboží naprosto nesmyslně vezou nejdříve do centrálního skladu, který je nejčastěji v Praze, ze kterého poté dané komodity putují k velkoobchodům. V našem případě se tak lze setkat i s tím, že zboží vyrobené v Olomouci míří namísto velkoobchodu v nedalekém Šumperku nejdříve do hlavního města, kde se přeloží do jiného kamionu a ten až poté zaveze do našeho šumperského skladu,“ nastínil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Podle něj se přitom problém týká výrobců napříč různými sortimentními skupinami – od nápojů, přes cukrovinky až po slané pochoutky. Zároveň v tomto směru nelze ani rozlišovat mezi nadnárodními a tuzemskými producenty. „Obzvláště zarážející je to u světoznámých značek a koncernů, které často mají ustanovené i vlastní oddělení zaměřené na environmentální přístup či politiku. Když ale na ně apelujeme, ať v rámci logistiky šetří životní prostředí tím prakticky nejjednodušším způsobem, opáčí, že to není možné,“ sdělil Roman Mazák.

Tento přístup k logistice přitom znamená nejen vyšší ekologickou zátěž, ale ve finále také dražší zboží. „Například u zboží vyrobeného v Olomouci to znamená 500 zbytečných kilometrů pro jeden kamion navíc. Z hlediska spotřeby paliva nejde o malou položku, k tomu je ale nutné připočíst také náklady na řidiče, které stále rostou, stejně tak mýto a překládku zboží do jiného kamionu, tedy opět náklady na lidskou práci. Z našich propočtů vychází, že pokud by se tyto zbytečné mezikroky vynechaly a zboží bylo zaváženo přímo do našeho skladu, může být ve finále o pět procent levnější. Na první pohled to není možná úplně závratná částka, v jádru jde nicméně o princip – pokud deklarují ekologický přístup, musí být schopní takto uvažovat i při rozvozu zboží. O ekonomickém hledisku nemluvě,“ vysvětlil předseda Družstva CBA.

Podle propočtů družstva se problém se zavážením zboží přes centrální sklad výrobce týká tisíců kamionů ročně, které se tímto způsobem pohybují po České republice. „Řešením v tomto směru jsou jednoznačně pokuty, poněvadž to škodí jednak životnímu prostředí, ale přetěžuje to i síť tuzemských komunikací. Zboží musí jít přímo z továren do jednotlivých – v našem případě velkoobchodních – skladů. Přístup však musí změnit dodavatel, buď sám od sebe, nebo právě přísnější regulací,“ dodal Roman Mazák.

Toto počínání přitom podle něj ukazuje i na nesmyslnost většího počtu sazeb daně z přidané hodnoty u různých výrobků. Výsledná cena je totiž kvůli neochotě výrobců okleštit náklady o zbytečnou logistiku stejně vyšší. „Je to jen další argument pro to, aby byla u všech potravin jednotná daňová sazba. Ostatně ukázalo se to i v nedávné době pandemie při prodeji ochranných pomůcek. V tomto případě zase předvedly nehorázný přístup některé nadnárodní řetězce, které tyto produkty prodávaly za extrémně vysoké ceny, ačkoliv byly osvobozeny od daně. Místo ní se však do ceny promítla obrovská obchodní přirážka,“ uzavřel Roman Mazák.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

Městská nájemní agentura by se mohla stát jedním z nástrojů ke zlepšení dostupnosti bydlení v české metropoli pro ty rodiny s dětmi, samoživitele, seniory a lidi se zdravotním znevýhodněním, kteří řeší akutní problémy s bydlením. Praha schválila změnu zřizovací listiny organizace, která má agenturu provozovat.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy učinilo první krok k pilotnímu spuštění Městské nájemní agentury. Po vzoru jiných evropských měst by tak Praha mohla začít pomáhat nejohroženějším domácnostem rozšířením dostupného bydlení pomocí pronájmu bytů od soukromých majitelů, kteří před možností vyššího zisku dají přednost stabilní spolupráci se společenským přesahem. Takto získané byty by pak hlavní město pronajímalo Pražanům, kteří se dostali do tíživé sociální situace a žádají o městské sociální byty, nebo zatím bydlí v provizorních podmínkách na ubytovnách.

Snahou hlavního města je lépe reagovat na dlouhodobou krizi bydlení, která se kvůli pandemii zhoršuje, a do tíživé sociální situace se dostává stále širší skupina nízkopříjmových domácností, včetně rodin s dětmi, lidí se zdravotním znevýhodněním nebo osamělých seniorů.

Byty soukromých majitelů, získané Městskou nájemní agenturou, by měly zvýšit šanci na řešení situace lidí s nízkými příjmy. Stabilní bydlení zvýší účinnost sociální práce, jejíž kapacitu již druhým rokem posilujeme. Navazujeme na spolupráci s Výborem dobré vůle Olgy Havlové, se kterým jsme v loňském roce spustili fond podpory bydlení, i nově spuštěný provoz nábytkové banky. To vše jsou nástroje sociální politiky, které společně pomáhají domácnostem, které potřebují podporu, aby si běžné bydlení udržely,“ řekla Milena Johnová, radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

Schválení úpravy zřizovací listiny Centra sociálních služeb Praha (CSSP) otevírá cestu této městské příspěvkové organizaci, aby v budoucnu mohla zajistit pilotní provoz Městské nájemní agentury.

Koncept městské nájemní agentury funguje v různých podobách v řadě měst Evropy. Chceme dát možnost majitelům bytů se sociálním cítěním bezpečně pronajmout byt lidem v nouzi bez toho, aby museli podstupovat rizika spojená s pronájmem. Praha je jistě zárukou pro dlouhodobou spolupráci,“ uvedl Adam Zábranský, radní pro oblast bydlení a transparentnosti.

Předmětem činnosti Městské nájemní agentury bude především získávání a pronajímání bytů. Její pilotní provoz ale bude zajišťovat Centrum sociálních služeb Praha. Na konci roku 2022 bude projekt vyhodnocen a hlavní město rozhodne o jeho dalším nastavení.*

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Městské policie Praha

Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová včera na tiskové konferenci v Praze vyzvala obce a kraje, aby více využívaly svůj velký investiční potenciál v době, kdy je třeba dávat práci živnostníkům, místním podnikatelům a malým a středním regionálním firmám. Tento svůj apel na územní samosprávy vznesla v souvislosti s představením výsledků hospodaření obcí a krajů v minulém roce.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covid-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, jejichž cílem bylo zamezit šíření této nákazy, a tedy do fungování celé společnosti. Jak včera na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová, celkově hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů včetně dobrovolných svazků obcí) loni – i přes dopady pandemie – skončilo s přebytkem 14 miliard korun.

Tak jako stát pravidelně každý měsíc zveřejňuje výsledky pokladního plnění svého státního rozpočtu, měli bychom vědět, jak hospodaří obce, města a kraje – zvláště poté, co v loňském roce byly mnohde a mnohdy vyostřeny emoce a panovaly velké obavy o to, zda municipality budou moci investovat a pokračovat ve svých projektech,“ připomněla ministryně financí. Jak dodala, s velkým potěšením, nikoliv s nějakou kontroverzí, prezentovala, že rok 2020 pro města a obce vůbec špatně nedopadl.

OBCE LONI VYKÁZALY PŘEBYTEK SVÉHO HOSPODAŘENÍ

V uplynulém roce obce hospodařily s přebytkem 19 mld. Kč, přičemž jejich příjmy činily 369 mld. Kč, což oproti roku 2019 znamená nárůst o 2,36 %, tedy o 8,5 mld. Kč

Daňové příjmy obci sice v roce 2020 klesly o 5,85 %, tedy o zhruba 14,3 mld. Kč, ale započte-li se mimořádný příspěvek – kompenzace, kterou jim stát poskytl ze státního rozpočtu ve výši 1250 Kč na obyvatele, tak po započtení této kompenzace jde o pokles pouze o 0,37 %, což představuje necelou miliardu korun.

Jak uvedla Alena Schillerová, pokles ekonomiky byl tedy mnohem větší, než činil propad daňových příjmů obcí – naopak jejich celkové příjmy podle propočtů Ministerstva financí dokonce vzrostly. „Přitom rozpočtové určení daní (RUD) je nastaveno tak, že když klesají příjmy státu – a ty loni skutečně klesly, tak logicky by měly klesat i příjmy obcí a krajů – ale u obcí se to nestalo, protože jsme jim to takto kompenzovali,“ konstatovala ministryně, přičemž obce se podle jejích slov na krizi ekonomiky nemusely nikterak významně podílet.

Alena Schillerová rovněž připomněla, že od 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost tzv. daňový balíček, který mj. mění i RUD. Konkrétně se podíl obcí na celkovém inkasu sdílených daní v rámci RUD letos zvyšuje z dosavadních 23,58 % na 25,84 %, podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %). Obcím by to mělo přinést dalších 16,2 mld. Kč, krajům pak 6,1 mld. Kč.

Alena Schillerová se zevrubně věnovala také zůstatkům na běžných účtech obcí. K 31. 12. 2020 činily 234,1 mld. Kč, po započtení dluhů obcí (70,255 mld. Kč) by představovaly 163,8 mld. Kč. „To není radostná zpráva, protože si myslím, že tyto peníze měly být více utráceny,“ sdělila ministryně.

Provozní saldo obcí podle jejích slov činilo 84, 5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje obcí dosáhly 72,5 mld, takže „nevyužitý investiční potenciál, který obce mohly loni využít,“ činil něco málo přes 12 miliard korun.

Alena Schillerová připustila, že je samozřejmě nutné v tomto ohledu každou z více než 6200 obcí posuzovat individuálně. „Situace v každé obcí je jiná, některé investují lépe, jiné hůře,“ dodala, protože někde se například nemuselo stihnout vysoutěžení zhotovitele, jinde nebyla včas podepsána smlouva atd. Obce také odkládaly peníze na připravované projekty apod. Nicméně ministryně uvedla, že „investiční potenciál u mnoha obcí nebyl plně využit“. „Proto je tak důležité,“ dodala, „letos maximálně investovat a pomoci ekonomice–  a třeba i příspěvkovým organizacím obcí.“

PRAHA MÁ REKORDNÍ ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH

Zvlášť se věnovala hospodaření hlavního města, které je obcí a zároveň i krajem. Praha totiž k 31. 12. 2020 vykázala na svých běžných účtech rekordních 87,149 mld. Kč při dluhu 20,032 mld. Kč. „To není dobrá zpráva,“ podotkla ministryně, „protože šlo o rok, kdy bylo třeba investovat.“ Vedeni české metropole proto označila za „zadřenou brzdu na luxusním a krásném automobilu, jakým je Praha“.

O nevyužitém investičním potenciálu Prahy svědčí provozní saldo jejího hospodaření – to loni činilo bezmála 22,8 mld. Kč při očištěných kapitálových výdajích ve výši 14 mld. Kč. Hlavní město tak nevyužilo potenciál téměř devíti miliard korun, které mohlo investovat nebo jimiž mohlo pomoci svým příspěvkovým organizacím.

KRAJŮM CELKOVÉ PŘÍJMY VZROSTLY, PŘESTO ZAZNAMENALY SCHODEK HOSPODAŘENÍ

Vyšší územní samosprávné celky – kraje, v roce 2020 hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Nicméně jejich celkové příjmy vzrostly o 10 % a transfery ze státního rozpočtu stouply o 18,2 % (28,4 mld. Kč). Podle ministryně financí kraje vykázaly na účtech 32,8 mld. Kč. I po úhradě dluhu (17,8 mld. Kč) by stav jejich běžných účtů dosáhl 15 mld. Kč.

OBCE A MĚSTA SE PROTI VÝROKŮM MINISTRYNĚ OHRAZUJÍ

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR se téměř vzápětí po tiskové konferenci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vymezily proti některým jejím tvrzením. Oběma organizacím zejména vadí její výroky o tom, že obce a města zbytečně nechávají zahálet své peníze na bankovních účtech.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl. Více na: https://www.moderniobec.cz/nikdo-zodpovedny-by-nepodepsal-ani-smlouvu-na-autobus-pokud-na-nej-nema-penize-tak-se-svaz-mest-a-obci-ozval-na-dnesni-vyroky-ministryne-financi/  .

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Více na:  https://www.moderniobec.cz/kritizovat-obce-ze-v-nejiste-dobe-setri-je-absurdni-pripomina-sdruzeni-mistnich-samosprav/ .

/rš/

Na snímku: Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová během včerejší tiskovém konference v Praze

Foto: FB profil Aleny Schillerové*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zatímco státy řeší kde a jak naočkovat miliony lidí vakcínami proti nemoci covid-19, česká firma Luwex se svou mateřskou slovenskou společností GreMi KLIMA a partnery vyvinula mobilní očkovací centrum. První se již osvědčily v Německu a Belgii.

Jde o jedinečné řešení, které ve vakcinační místnosti mění a dezinfikuje vzduch a zároveň v ní dezinfikuje všechny předměty a povrchy. Přitom během týdne lze celé centrum snadno demontovat a znovu zprovoznit na jiném místě, kde je třeba očkovat,“ říká Miloš Gregor, majitel holdingu GreMi, jehož součástí je i Luwex.

Firma tak s partnery mezi nimiž je Elektrodesign ventilátory, klastr Inovato či výrobci technologických kontejnerů, reagovala na situaci, která se v Evropě kolem vakcinace vyvinula. Mobilní očkovací centra splňují nejpřísnější hygienické nároky a díky tomu, že je lze přemisťovat, představují efektivní ekonomické řešení i pro územní samosprávy. Větší města, svazky obcí či i jednotlivé obce tak nemusí budovat dočasná očkovací centra ve výstavních nebo sportovních halách. Zvláště, bude-li se proti nemoci covid-19 hromadně očkovat ještě několik dalších let.

Podobné řešení, které splňuje požadavky na mobilitu, ochranu personálu a prevenci proti šíření koronaviru, je zatím podle nás jedinečné. Proto věříme v jeho potenciál. Propojili jsme v něm naše know-how z oblastí hygienické vzduchotechniky a sanitárních kontejnerů a přidali nejmodernější technologie,“ poznamenává dále Miloš Gregor.

Mobilní očkovací centrum, jehož velikost lze upravovat podle potřeby, představuje stavebnici, tvořenou recepcí s registrací, čekárnou, očkovací místností, skladem materiálů a vakcín, dvěma WC a zázemím pro personál. Jeho srdcem je inteligentní vzduchotechnika, využívající centrální jednotku s rekuperací tepla, umístěnou na střeše kontejnerů. Ta se postará o dvojstupňovou filtraci přiváděného vzduchu a ochlazování místností prostřednictvím tepelného čerpadla. V chladném počasí se naopak vzduch ohřívá. Znehodnocený vzduch se z místnosti odvádí.
K dezinfekci vakcinačního prostoru se využívá jednotka Dust Free, zbavující vzduch nežádoucích bakterií, plísní a virů, včetně SARS-CoV-2, Technologie, která funguje na principu fotokatalytické oxidace, byla vyvinuta americkou vesmírnou agenturou NASA a využívá se k dezinfekci vesmírných lodí či stanic.

Luwex očkovací centra vyrábí a dodává jako stavebnici. Montáž tedy probíhá až na místě u zákazníka. „Na to, že jde o absolutní novinku, už evidujeme nemálo zájemců. Trh také ovlivní, kde budeme předmontáž provádět. Takových výrobních kapacit budeme mít několik,“ uvádí Václav Daněk, ředitel divize Čisté prostory firmy Luwex. Ta působí na trhu vzduchotechniky a průmyslové filtrace přes třicet let. Součástí slovenské GreMi KLIMA je od loňského léta.

Projekt skupina připravovala pět měsíců a podílel se na něm také slovenský technologický klastr Inovato, jehož je GreMi KLIMA členem.

Naším cílem je vytvářet dobré nápady na prototypy a pomáhat růstu inovací, a to hlavně prostřednictvím analýz trendů a nápadů, byznys modelů, vzdělávání a sdílením zdrojů a zkušeností,“ dodává Jozef Bujnovský, obchodní ředitel inovačního klastru Inovato.*

/zz/

Horní snímek představuje očkovací místnost v mobilním očkovacím centru

Foto: archiv Luwex

 

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Podíl všech zpětně odebraných elektrozařízení v roce 2020 na celkovém průměrném ročním množství uvedeném na trh našimi výrobci za předchozí tři kalendářní roky dosáhl 50 procent a u chladicích zařízení dokonce 69,3 %,“ uvádí předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník.

Tato metodika výpočtu úrovně sběru postupně v celé Evropské unii nahradila dřívější kvóty definované kilogramy na obyvatele.

ELEKTRO NEBYLO KAM ODKLÁDAT

Průběh roku 2020 přitom poznamenala celosvětová pandemie, která v České republice způsobila uzavření výroby a omezila pohyb obyvatel během jarního i podzimního nouzového stavu. „Během jarní vlny došlo k několikatýdennímu uzavření sběrných dvorů, kamenné prodejny prodejců elektro byly uzavřeny v průběhu obou vyhlášených nouzových stavů,“ připomíná Roman Tvrzník.

Lidé tak neměli kde odevzdávat spotřebiče, které v této době dosloužily. „Tyto uzávěry způsobily významné výkyvy ve sběru,“ konstatuje provozní ředitelka společnosti  ELEKTROWIN Tereza Ulverová. Celá sběrná síť tohoto kolektivního systému, který má smluvně zřízená veřejná místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větším než 2000, zažila po rozvolnění opakovaný nápor.

ZPRACOVATELÉ DODRŽUJÍ JEDNOTNÝ POSTUP

U všech zpracovatelů, jimž staré elektro předáváme k recyklaci, je zaveden jednotný postup demontáže spotřebičů s největším výskytem, jako jsou chladničky, pračky, sporáky, plotny, trouby, vysavače, sušičky, sekačka, myčky, radiátory a mikrovlnné trouby,“ zdůrazňuje Roman Tvrzník.

Důraz je podle něj kladen na dodržení postupů stanovených zákonem s ohledem na dodržování příslušných norem, na jednotnou kvalitu a čistotu výsledných materiálů a jejich následné využití.

V místech, kde obec neměla zájem o spolupráci, máme vytvořené místo zpětného odběru na základě smlouvy uzavřené s jiným subjektem, například prodejci, dobrovolnými hasiči, autoopravnami a podobně,“ upřesňuje Tereza Ulverová.

NEJPILNĚJŠÍ BYLI STŘEDOČEŠI

V přepočtu na obyvatele pomohli loni se sběrem starého elektra obyvatelé Středočeského kraje. Každý z nich odevzdal průměrně 6,9 kilogramu.

Obyvatelé Kraje Vysočina se mohou pochlubit 5,21 kilogramu, v Jihočeském kraji to bylo 5,08 kilogramu na každého.

Všechny partnerské kraje, města a obce obdržely od společnosti ELEKTROWIN dokument s názvem Osvědčení o podílu na zlepšení životního prostředí, ze kterého vyplývá, o kolik se díky jejich podílu na sběru starých spotřebičů snížila produkce skleníkových plynů, omezila těžba ropy nebo spotřeba elektrické energie.

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (24 159 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 571 t), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 7 359 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 110 t) a světelné zdroje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv ELEKTROWIN

 

 

Teplárny přijaly řadu mimořádných opatření a zatím se jim podařilo situaci zvládnout a zásobování teplem zajistit. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytového sektoru, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům.

Celkově se pandemie covid-19 projevila meziročním poklesem prodeje tepla o 5 až 7 %. Dopady na jednotlivé teplárny se však podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.

„Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,“ konstatoval předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela a dodal: „Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se na zajištění bezpečného a bezporuchového provozu soustav zásobování teplem podíleli a podílejí, není to v těchto podmínkách úplně snadné. A zároveň věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství.

Vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. Na celkový odběr tepla měla pandemie spíše mírný vliv, který se projevil meziročním poklesem prodaného tepla v řádu jednotek procent, průměrně mezi 5 až 7 %. Dopady se však zásadně liší pro různé skupiny zákazníků a s ohledem na různou strukturu zákazníků se také liší dopady na jednotlivé teplárny.

Největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 % a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 %. U školských zařízení tomu bylo s poklesem odběrů tepla obráceně. Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni, a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent.

Většina tepláren hlásí naopak mírný meziroční nárůst spotřeby tepla u bytového sektoru. A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu, meziročně stoupl odběr domácností v řádu jednotek procent mezi 2 až 7 %, průměrně pak kolem 5 %. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent.

/zr/

Na snímku: Integrované energetické centrum Červený mlýn společnosti Teplárny Brno a. s., zvítězilo v kategorii Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie soutěže Teplárenský projekt roku 2018.

Ilustrační foto: archiv soutěže*

Nesouhlas s rozdělením prostředků REACT-EU v Integrovaném regionálním operačním programu 2014–2020 (IROP) tak, jak jej schválila vláda, vyjádřili počátkem tohoto týdne hejtmani a další zástupci krajů na svém videokonferenčním jednání .

Především rozporují určení části financí na „kabiny pro sportovce“, neboť tyto finanční prostředky měly jít podle EU výhradně na akce pomáhající likvidovat dopady koronavirové krize a na přípravu projektů souvisejících s negativními změnami klimatu.

Hejtmani zároveň také odmítají rozdílnou míru spolufinancování projektů zaměřených na celostátní boj s pandemií covid-19 pro státní a ostatní subjekty, které jsou zapojené na národní, krajské i místní úrovni. „Opět se opakuje situace, kdy vláda jedná o takto zásadních věcech bez územních partnerů. Proto jsme se s kolegy dohodli, že jménem Rady Asociace krajů odešlu dopis premiérovi Andreji Babišovi a požádám jej o projednání problematiky s hejtmany ještě dřív, než se 23. října uskuteční jednání Monitorovacího výboru IROP. I když chápeme nutný rozvoj sportovního zázemí, není možné, aby 15 procent alokace v rámci REACT-EU šlo na investice do kabin pro sportovce v situaci, kdy Evropská unie jasně stanovila typ akcí, na které jsou peníze vyčleněny,“ zdůraznil 1. místopředseda Rady AKČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Jednáním s premiérem pověřila Rada AKČR hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba. Při jednání Monitorovacího výboru IROP pak bylo budoucím účastníkům z řad hejtmanů uloženo, aby hlasovali pro využití peněz tak, jak o financích bylo rozhodnuto již v červenci 2020. Tehdy měly být prostředky z REACT-EU směřovány do zdravotnictví, na techniku pro integrované záchranné systémy, na podporu cestovního ruchu, digitální a zelenou ekonomiku. Pro ČR by mělo být v rámci REACT-EU vyčleněno 27–31 miliard korun.*

/zr/

 

Festival Prague Pride letos slaví deset let a jako jeden z mála světových pride festivalů v tomto roce skutečně proběhne, a to v termínu od 3. do 9. srpna. Vzhledem k omezením navazujícím na pandemii nákazy covid-19 se uskuteční bez tradičního sobotního průvodu Prahou, který nahradí plavba loděmi na řece Vltavě. Tuto plavbu pořadatelé připravují na 8. srpen.

Zároveň se Prague Pride 27. června připojí k on-line akci Global Pride 2020, v jejímž rámci se na 24 hodin propojí většina pride festivalů z celého světa pro více než 300 milionů diváků. Jim takto propojení pride festivaly nabídnou program ze svých domovských zemí včetně projevů významných osobností z politiky, členů královských rodin a šoubyznysu. Českou republiku bude kromě ředitelky Festivalu Prague Pride Hany Kulhánkové reprezentovat pražský primátor Zdeněk Hřib, který také opět převzal záštitu nad letošním festivalem.

Po celém světě bylo letos kvůli pandemii covid-19 zrušeno více než 400 pride festivalů včetně těch největších, jako jsou Pride in London, Vienna Pride, New York City Pride, Amsterdam Pride i Thessaloniki Pride, který měl být letos spojený s akcí EuroPride 2020.

V Praze se organizátoři a organizátorky rozhodli, že festival nezruší. Pro mnoho LGBT+ lidí (leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí, znaménko „+“ umožňuje zařadit další různorodá určení vlastní sexuální orientace nebo identity) v Česku je to jediná událost, na které se cítí bezpečně a sami sebou. Jinak je tomu v běžném životě. Podle posledního průzkumu FRA (Agentury Evropské unie pro základní lidská práva) 59 % LGBT+ lidí v Česku není vyoutováno a skrývá svoji sexuální orientaci. Motivem i cílem letošního festivalu pojmenovaného Prague Pride LIVE je pak to, aby každý měl možnost se do programu zapojit, a to odkudkoli.

Omezení související s pandemií covid-19 se organizátoři a organizátorky festivalu rozhodli uchopit jako příležitost. S pomocí on-line technologií propojí LGBT+ lidi a většinovou společnost v Česku, podporující instituce a partnery v hlavním městě i po celém Česku. Z Festivalu Prague Pride se tak stane doslova celorepublikový festival, který si budou moci všichni užít buď přímo na jedné ze 70 aktuálně potvrzených akcí, nebo prostřednictvím on-line přenosů desítek diskuzí, panelových debat a přednášek třeba u sebe v obýváku nebo na zahradě s přáteli.

Nesnažíme se nahrazovat tradiční podobu festivalu, ale přizpůsobili jsme se okolnostem a situaci chceme využít k rozšíření festivalu do virtuálního světa. Letos lidem umožníme prožít Festival Prague Pride tam, kde je jim dobře a kde se cítí bezpečně. I v té nejmenší vesničce. Například sledováním streamovaného obsahu s rodinou nebo přáteli. Mohou se ale také zúčastnit desítek akcí organizovaných pro menší publikum. Všechny budou podléhat aktuálním nařízením souvisejícím s pandemií covid-19. Bezpečí a zdraví účastníků festivalu jsou a vždy byly naše priority, ale to neznamená, že budou letos ochuzeni o zážitek,“ přibližuje přípravy ředitelka Festivalu Prague Pride Hana Kulhánková.

Díky uvolňování omezení vyhlášených v souvislosti s pandemií mohou návštěvníci a návštěvnice opět počítat s Pride Village na pražském Střeleckém ostrově, kde budou komunitní, kulturní i sportovní akce, chybět tam nebude ani odpoledne věnované dětem a jejich rodinám, stejně jako pikniky. Mezi další festivalové prostory nově patří prostor Divadla Života 90, profesionální streamovací studio Univerzity Karlovy, sál v prostorách karlínských Kasáren pověstných svou nezaměnitelnou atmosférou i zrekonstruovaný sportovní areál ve Žlutých lázních.

Tradiční sobotní průvod Prahou 8. srpna nahradí Duhová plavba po Vltavě. Trasa na bezbariérových lodích povede z ostrova Štvanice do Modřan. Na trase budou lodě zdravit pride pikniky, které si lidé mohou zorganizovat na různých místech podél řeky. Vstupenky na Duhovou plavbu je možné zakoupit již teď na stránkách GoOut.cz. Cena jedné vstupenky je 750 Kč (bez občerstvení) nebo 1500 Kč (s občerstvením, které zahrnuje jídlo i pití). Vstup na loď je také možné koupit ve výhodném festivalovém balíčku spolu se vstupy na další akce. Balíčky jsou v prodeji na e-shopu Prague Pride.*

/zr/

Ilustrační snímek: Z loňského pochodu Prague Pride

Foto: archiv pořadatelů

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down