Předpisy a základní postupy, které se při zavádění vysokorychlostního internetu uplatní, či praktická doporučení, jak postupovat při koordinaci výstavby sítí s dalšími infrastrukturními stavbami ve městech a obcích. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Broadband Competence Office ČR (BCO) uspořádaly webinář k aktuálním otázkám zavádění vysokorychlostního internetu ve městech a obcích, zejména k roli Jednotného informačního místa a spolupráci se stavebními úřady.

Pandemie zvýšila požadavky na kvalitu připojení, protože řada lidí pracuje z domova, on-line probíhá i výuka školáků, výrazně více se na síti sledují různé videotéky nebo třeba sport,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: Vysokorychlostní internet je tak velké téma, jak ostatně ukázal i náš nedávný průzkum. Nároky na kvalitu připojení se zvyšují, roste i ochota lidí si rychlejší internet připlatit.“

Výsledky průzkumu jsou k dispozici zde.

„V rámci projektu Broadband Competence Office už víc než rok aktivně pomáháme samosprávám v rychlejším zavedení vysokorychlostního internetu. Jak ukazuje i náš průzkum, tak covidová krize ukázala, že rychlosti internetu, které stačily dříve, nejsou dnes už dostatečné. Proto je pro nás podpora zavádění internetu ještě vyšší prioritou než dříve a budeme rozšiřovat podporu dotační i nedotační. K ní patří třeba i aktuální série webinářů pro samosprávy i další organizace, které mohou zavádění internetu pomoci,“ poznamenal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.

BCO je uskupení centrály a územních koordinátorů, zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR za cílem dlouhodobě podporovat rozvoj vysokorychlostních sítí s velmi vysokou kapacitou na území naší republiky.

Webinář se tak zaměřil na sítě elektronických komunikací, a to jak z pohledu budování, tak zákonů a další legislativy. „Podpora obcí v zavádění vysokorychlostního internetu je prioritou Českého telekomunikačního úřadu. Problematika, spjatá s řadou zákonů a vyhlášek, může být někdy nepřehledná, proto se náš příspěvek snažil vše důležité zasadit do praktického rámce. Účastníci si odnesli mnoho informací, příkladů a kontaktů, ke kterým se díky záznamu webináře mohou i opakovaně vracet,“ připomněla vedoucí Jednotného informačního místa zřízeného ČTÚ Martina Mihalovíčová.

Webinář navazoval na předchozí ze začátku dubna. BCO – projekt MPO, který poskytuje pomoc se zaváděním vysokorychlostního internetu přímo v konkrétních městech a obcích – poté kontaktovala řada starostů a pracovníků IT oddělení radnic a obecních úřadů. „Jsme připraveni pomoci řešit konkrétní problémy, podávat další informace a poskytovat příklady dobré praxe. To je ostatně smysl celého našeho projektu. Kontaktovat nás je snadné, například přes stránky https://bconetwork.cz/. Na podněty reagujeme do několika pracovních dnů,“ dodal vedoucí projektu BCO Michal Manhart.*

SEZNAM KRAJSKÝCH KOORDINÁTORŮ BCO ČR

Kraje ČR a jména úz. koordinátorů

KrajKoordinátor 
JihočeskýBc. et Bc. Tomáš Novákkontaktovat
JihomoravskýMgr. Marek Sovkakontaktovat
KarlovarskýBc. Jana Vinšovákontaktovat
KrálovéhradeckýMgr. Josef Minář, Dis.kontaktovat
LibereckýMgr. Ing. Roman Hakenkontaktovat
MoravskoslezskýIng. Andreas Hahnkontaktovat
OlomouckýVladimír Matoušekkontaktovat
PardubickýMgr. Bc. Tomáš Krátkýkontaktovat
PlzeňskýIng. Michal Lašťovkakontaktovat
Středočeský-dle sousedního kraje-kontaktovat
ÚsteckýIng. Štěpán Beneškontaktovat
VysočinaMgr. Gustav Charouzekkontaktovat
ZlínskýMgr. Zdeněk Dvořákkontaktovat

/zr/

Záznam webináře je k dispozici na Webinář - Vysokorychlostní internet dostupný pro města a obce - YouTube

 

Ilustrační foto: archiv MPO

 

Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down