Jednorázovou finanční kompenzaci obcím ve výši 1200 Kč na obyvatele chce vláda zvýšit na 1250 Kč. Důvodem je schválení dalšího kompenzačního bonusu pro osoby vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který má být opět hrazen ze sdílených daní. Navýšení o 50 Kč odpovídá dopadu tohoto opatření do obecních rozpočtů, který je odhadován na 0,5 mld. korun.

Kompenzační bonus pro osoby pracující na DPP nebo DPČ bez pracovního poměru bude stát 2,1 mld. korun a vyplácet se má stejným způsobem jako předchozí kompenzační opatření. Kromě půl miliardy z obcí zatíží 0,2 mld. korun také rozpočty krajů a 1,4 mld. půjde na vrub státního rozpočtu.

„Jsme rádi, že si dnes už vláda uvědomuje dopady na rozpočty místních samospráv a spolu s opatřením navrhuje rovnou navýšení kompenzace obcím, které tuto ztrátu pokryje. Další zásahy do obecních kas by znovu podkopaly obecní investice i chod samotných úřadů, a vyvolaly další vlnu protestů a nátlaku,“ říká předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Navržená výše kompenzačního bonusu odpovídá částce 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Délka bonusového období činí 89 dnů. Maximální výše kompenzačního bonusu u jednotlivce tak může dosáhnout částky 31 150 Kč.

Poslanecká sněmovna návrh schválila v pátek 10. července a ve zrychleném řízení ho mají projednat senátoři na zasedání 22. července. Průběžný průzkum SMO ČR ukazuje, že výpadky obecních příjmů dosahují běžně 30 a více procent. Obce kvůli tomu zastavily většinu investic a mnohé se potýkají s problémem hrazení běžných provozních nákladů.

„Potřebujeme, aby byly peníze obcím a městům vráceny co nejdříve. Některé se už teď potýkají s vážnými problémy a výpadek zásadně ochromil lokální ekonomiku. S prázdnou pokladnou nemůžeme dát práci firmám a živnostníkům v regionu,“ pokračuje Lukl a dodává: „Musíme také přimět vládu k tomu, aby pro nás co nejrychleji připravila slíbené dotační tituly. V případě dalšího prodlení přijdeme už o druhou stavební sezónu v roce 2021. To by mělo na investice obcí a celou ekonomiku drtivý dopad.“*

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR za podpory Národní sítě Místních akčních skupin ČR, primátora hl. m. Prahy a hejtmanů Pardubického kraje a Libereckého kraje dnes v Praze podepsali Malostranskou deklaraci, v níž vyzývají vládu a parlament, aby otevřely diskusi vedoucí k posílení financování samospráv v ČR a zahrnuly samosprávy do legislativního procesu přizváním zástupce územních samospráv do Legislativní rady vlády.

Deklarace byla přijata při příležitosti shromáždění starostů na Malostranském náměstí v české metropoli. Její signatáři přitom zdůraznili, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době a uvědomují si, že pandemie koronaviru a její důsledky představuje největší výzvu naší země v moderní historii, ale také vlastní zodpovědnost při jejím zvládnutí.

Územní samosprávné celky přitom počítají s poklesem inkasa sdílených daní v nadcházejícím období. Ovšem nemohly souhlasit s postupem státu, kdy tento očekávaný pokles ve sdílených daních byl v jejich rozpočtech dále prohlouben zákonem o kompenzačním bonusu (zákon č. 159/2020 Sb.). Vítají proto jednoznačné rozhodnutí senátorů napříč politickým spektrem poskytnout kompenzaci obcím a městům. Oceňují, že se k pomoci územním samosprávám přihlásila i vláda ČR. "Konstatujeme, že je důležité poskytnout pomoc obcím a městům rychlou cestou bez zbytečných prodlení a bez administrativní zátěže. Věříme, že se pomoc státu bude týkat i krajů, jež také nesou podstatnou část nákladů krize," praví se v té souvislosti v deklaraci.

Územní samosprávy v deklaraci prohlašují, že je jejich cílem udržet naplánované investice, a pomoci tak opět „rozpohybovat“ regionální ekonomiku. "Ovšem bez pomoci státu takový postup bude obtížný, ba dokonce u řady samospráv nemožný. Vyzýváme tak vládu ČR a Parlament ČR k dlouhodobé systematické podpoře samospráv naší země, posílení jejich rozpočtů i pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity, ale také k zásadní redukci administrativní zátěže a byrokracie. Finanční podpora samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů nejblíže občanům," konstatují signatáři Malostranské deklarace.

Proto vyzývají Parlament ČR a vládu ČR k zásadní diskusi o financování samospráv v naší zemi a k posílení příjmů samospráv. "Podporujeme návrhy zákonodárných iniciativ - změnu rozpočtového určení daní (RUD), které podaly Liberecký kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj. Konstatujeme, že zejména menší města, obce a strukturálně postižené regiony pocítí dopady krize nejcitelněji, ty však na svých účtech nedisponují výraznými přebytky hospodaření, jak se často zavádějícím způsobem uvádí. Proto žádáme, aby do iniciativ na změnu RUD byly zařazeny i menší města a obce, přičemž na žádnou samosprávu by změna RUD neměla dopadnout negativně," apelují na vládu a parlament signatáři deklarace.

V závěru Malostranské deklarace se zdůrazňuje: "Opakovaně žádáme vládu ČR, aby do Legislativní rady Vlády ČR byli zahrnuti i zástupci samospráv. Pokládáme za nešťastné, pokud při přípravě legislativních návrhů samosprávy nemají byť jediného delegovaného zástupce v tomto významném legislativním orgánu Vlády ČR. Žádáme také Parlament ČR, aby při přijímání nové legislativy minimalizoval jejich administrativní zátěž a rovněž aby našim stanoviskům byla ze strany obou zákonodárných sborů Parlamentu ČR věnována zvýšena pozornost."

/zr/

Foto: Zástupci obcí a měst dnes na pražském Malostranském náměstí

Foto: FB Sdružení místních samospráv ČR*

 

 

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nové zonace rozšiřující jeho bezzásahové území. Proti tomu dlouhodobě protestují zástupci Jihočeského kraje, někteří členové parlamentu i aktivisté z jihočeských obcí, kteří se obávají, že kůrovcovou kalamitu již nebude možno dostat pod kontrolu. Definitivní slovo o podobě zonace bude mít Ministerstvo životního prostředí.

Nové vymezení zón Národního parku Šumava by mělo zůstat neměnné dalších 15 let, což Jihočeský kraj na základě stížností od obyvatel okolních obcí odmítá. „Rozhodnutí, které Rada národního parku Šumava učinila, povede pouze k tomu, že kůrovec bude moci svévolně požírat šumavské lesy, a to způsobí nejen problémy při péči o stromy, ale také vysychání krajiny,“ posteskla si hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

Jihočeský kraj dlouhodobě kritizuje nový plán zonace Národního parku Šumava, který rozšiřuje bezzásahovou zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52,3 % celkové rozlohy. V nejbližších 15 letech v nich nebude možná těžba dřeva napadeného kůrovcem. „Národní park Šumava bohužel nevykazuje ve svých návrzích dlouholetý koncepční plán ani transparentnost. Veřejnost má k dispozici pouze mapu s vyměřením jednotlivých zón a jejich popis. Má-li dojít k rozšíření bezzásahových zón, musí být nejdřív vytvořena riziková analýza popisující místa ohrožená kůrovcem a na jejím základě zpracován plán péče o tyto lokality podle lesního zákona,“ uvedla jihočeská hejtmanka, podle níž existuje i riziko, že se kůrovec bude z bezzásahových zón rychle šířit do zóny soustředěné péče o přírodu a zkomplikuje lesníkům péči o tyto ekosystémy. Kůrovcová kalamita přitom není příčinou pouze likvidace smrků, ale také šíření sucha, protože mrtvé stromy nedokážou v krajině zadržovat vodu.

Proti pomalé těžbě kůrovcového dřeva se ozývají i okolní státy, do kterých se kůrovec z České republiky šíří. Zástupci Německa a Rakouska již vyjádřili znepokojení nad skutečností, že na Šumavě leží neodklizené polomy, jež jsou potenciálním zdrojem kůrovce. U našich sousedů musí být strom napadený kůrovcem odklizen maximálně do šesti týdnů.

Odpůrci nové zonace se šikují též v obou parlamentních komorách. Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy s více než 11 tisíci podpisy našla podporu v Petičním i Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby bezzásahové zóny nerozšiřovalo. Stejná stanoviska zaujaly senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Hejtmanka Ivana Stráská za tuto podporu veřejněpoděkovala: „Jsem šťastná, že hlas jihočeských obcí byl v Poslanecké sněmovně a Senátu vyslyšen. Na tahu je nyní Ministerstvo životního prostředí.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Aleše Erbra

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzývá občany České republiky, aby se připojili k petici za zdravé a prosperující lesy pro příští generace.

SVOL ve své výzvě upozorňuje na to, že naše lesy jsme zdědili od předků. Oni je sázeli a pěstovali, jak nejlépe uměli. Netušili, jaké změny klimatu přijdou za 100 let. Vlastníci lesů se dnes snaží toto dědictví zachránit a založit lesy odolnější proti klimatickým změnám. Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní celou řadu důležitých funkcí – chrání půdu, zadržuje vodu, vytváří ráz krajiny, umožňuje lidem relaxovat a načerpat nových sil.

Naše lesy jsou však v nebezpečí, připomíná SVOL. Žijeme po staletí v kulturní krajině a na její odbornou péči nelze rezignovat. Udržitelné obhospodařování krajiny zvyšuje biologickou rozmanitost, zlepšuje klima a účinně chrání lesy i pole. Zároveň je klíčové pro hospodářský rozvoj zejména venkovských oblastí.

V současné době je v důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení kůrovcové kalamity ohroženo statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací. Majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků, o zachování všech funkcí hospodářských lesů, o udržení vody v krajině, o zachování života na venkově.

SVOL apeluje: Vlastníci lesů potřebují od státu pomoc při zvládnutí aktuální kůrovcové kalamity. Stát by však neměl v odborných záležitostech, zejména při přípravě legislativy, podléhat nátlakovým skupinám, které odbornou problematiku ideologizují bez jakékoliv zodpovědnosti.

Petice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se obrací na vládu a Parlament České republiky a zahrnuje pět bodů:

* přijmout taková opatření pro řešení kůrovcové kalamity, která budou pro vlastníky lesů uchopitelná, dosažitelná a efektivní,

* vyčlenit dostatečné finanční prostředky ve státním rozpočtu ČR a pomoci vlastníkům lesa překlenout aktuální složitou, ekonomickou, sociální i ekologickou situaci,

* posílit pozici lesního hospodářství v rámci Ministerstva zemědělství v návaznosti na rekonstrukci státní správy lesů,

* vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který dosud brání včasnému zpracování kůrovcové kalamity a omezuje regionální zaměstnanost,

* v souladu s Lesnickou strategií EU zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů.

SVOL ve své výzvě shrnuje: Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a ekologickém. Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Rezignace na hospodaření ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí rekreační funkci a znemožní lidem vstup lesů. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, na jejichž opětovné harmonické zvelebení bude nutno vynaložit obrovské prostředky a úsilí.*

Informace o petici najdete na: http://www.svol.cz/petice/ .

/zr/

Ilustrační foto: Jan Řezáč, SVOL

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down