Na svátek sv. Václava, 28. 9. 2021 přislíbil premiér Andrej Babiš zástupcům Předsednictva Svazu měst a obcí ČR jednu miliardu korun urychlené vypsání dotační výzvy na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce.

Sváteční úterý se neslo ve znamení úspěšného setkání členů Předsednictva Svazu – předsedy Františka Lukla, starosty Kyjova a místopředsedů Miroslava Žbánka, primátora Olomouce a Pavla Drahovzala, starosty Velkého Oseku – s premiérem Andrejem Babišem, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou a vedením Národní sportovní agentury v čele s jejím předsedou panem Filipem Neusserem. Cílem jednání zástupců Svazu bylo získat finance na výstavbu sportovních zařízení pro města a obce formou dotačního titulu. Premiér Andrej Babiš přislíbil celkem 1 miliardu Kč a brzké vypsání dotační výzvy. Z důvodu urychlení dotačního procesu budou města a obce žádosti zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj - ministryně Klára Dostálová přislíbila vypsání výzvy v řádu týdnů.

Přislíbené finance pokryjí zrušenou výzvu „Sportovní infrastruktura – Investice nad 10 mil. Kč“, kterou Národní sportovní agentura v srpnu tohoto roku bez náhrady zrušila a ve které žádaly desítky obcí s již připravenými stavebními projekty. „Každou korunu, kterou vynaložíme do sportovišť, vynaložíme pro zdraví a zábavu našich občanů,“ řekl předseda Svazu František Lukl a dodal: „Všechna města a obce svými dotacemi podporují sportovní a spolkovou činnost každoročně miliony korun.“

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše dotaci z programu Podpora rozvoje regionů, jako tomu bylo v minulém roce s tím, že nebude omezena horní hranice počtu obyvatel obce. Ve čtvrtek proběhne další jednání k nalezení finančních prostředků, které pokryjí požadovanou miliardu Kč.*

/ak/

Dnes proběhlo na Ministerstvu pro místní rozvoj setkání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a jejích náměstků s vedením Svazu měst a obcí ČR, a to s předsedou Františkem Luklem a místopředsedy Miroslavem Žbánkem a Pavlem Drahovzalem. Hlavními tématy jednání byl další postup ve věci stavebního zákona po jeho schválení, Národní plán obnovy, budoucí programové období pro čerpání fondů EU a další témata.

Svaz měst a obcí je klíčovým partnerem Ministerstva pro místní rozvoj, s nímž budeme nyní intenzivně spolupracovat kvůli zavádění změn po schválení nového stavebního zákona. Ten bude nabývat účinnosti postupně, plné účinnosti nabyde 1. července 2023,“ komentovala setkání ministryně Klára Dostálová. V souvislosti se schválením nového stavebního zákona se na jednání řešil přesun úředníků, pronájem prostor nebo nové rozmístění stavebních úřadů.

Zákon byl schválen, a tak je teď nutné se koukat dopředu a začít podnikat potřebné kroky, aby přechod úředníků i ostatní kroky, které souvisí s nabýváním účinnosti nového stavebního zákona, proběhly co nejlépe. Deklarovali jsme paní ministryni naši připravenost se na procesu podílet a pomůžeme ministerstvu jednotlivé kroky komunikovat mezi naše primátory a starosty,“ uvedl předseda SMO ČR František Lukl.

Diskuze se dotkla i územního plánování v samostatné působnosti. Obě strany si vzájemně potvrdily, že bude i nadále fungovat pracovní skupina pro budoucnost územního plánování 2030 a společně s partnery se pokusí najít způsob, jak legislativně čistě upravit pořizování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti a vyřešit financování územních plánů v samostatné působnosti.

Dalším důležitým tématem bylo nové programové období pro čerpání evropských fondů 2027+, kdy ministerstvo deklarovalo připravenost předložit nový programový dokument Integrovaného regionálního operačního programu 2027+ do konce září 2021 vládě ke schválení.

Posledním velkým tématem byl Národní plán obnovy. „Shodli jsme se s kolegy ze Svazu, že Národní plán obnovy je pro investice měst a obcí velká šance. Připomněla jsem představitelům měst a obcí, že finanční prostředky, které plánujeme prostřednictvím našich komponent v NPO využít ve prospěch krajů, měst a obcí, dosahují více než 6 mld. korun a je nutné, aby byly projekty zazávazkovány do roku 2023, což z pohledu projektové přípravy není mnoho času,“ řekla ministryně Klára Dostálová. Obě strany se také shodly na potřebnosti správného nastavení jednotlivých komponent Národního plánu obnovy, které směřují do území k obcím a městům.

Jsme si vědomi toho, že projekty musí být dobře připravené a musí odpovídat vyjednaným podmínkám, aby se prostředky z NPO čerpaly co nejlépe, proto jsem rád, že jsem za SMO ČR mohl paní ministryni dnes sdělit, že připravenost měst a obcí je v diskutovaných oblastech vysoká,“ uzavřel předseda SMO ČR František Lukl.*

/zr/

Z dnešního jednání ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové s představiteli Svazu měst a obcí ČR

Foto: archiv MMR

 

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.

My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu.  Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.

Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).

Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.

* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.

Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.

Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.

Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).

Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.

* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států.  Pokud budeme věřit údajům, které máme od  autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů.  Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.

Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.

Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?

* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.

* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí.  Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.

Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.

Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.

Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.

Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.

Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.

* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.

ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik.  Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.

Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek.  Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.

* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.

Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.

Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.

V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...

... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.

Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.

Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.

*  Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.

Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.

Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.

Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.

Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.

V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.

* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.

Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.

Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.

Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).

Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).

Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).

V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...

... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi  (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...

... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.

Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.

Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.

V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů.  Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Magdalenou Davis, starostkou středočeského Mníšku pod Brdy. Ta se také stala tváří květnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Květnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Chytré obce, města a regiony. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách květnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Magdalena Davis, starostka Mníšku pod Brdy (okres Praha-západ):Pokud chce člověk nějakou změnu v prostoru, který je kolem něj, a ona se neděje, měl by se tou změnou stát sám. Nemám příliš v lásce motta, ale jedno z nich, od Gándího, vystihuje nejlíp moji cestu do politiky: staňte se změnou, kterou chcete ve světě vidět. Když jsem se po deseti vrátila letech z Austrálie, s malým dítětem a k tomu těhotná, do míst svého dětství, postupně jsem zjišťovala, co tam chybí pro rodiče s malými dětmi, pro děti samotné, i pro další občany. Taky jsem viděla, co je špatně z biologického hlediska – že místo potoka se zatravněnými břehy je tam vybetonované koryto a vykácené stromy. Uvědomila jsem si, že to jde proti tomu, čemu věřím, začala jsem přemýšlet, jak to mohu změnit.

* Jana Plamínková, starosta Městské části Praha-Slivenec: Peníze, které máme na účtu naší městské části, spotřebujeme letos na rekonstrukci a dostavbu školy a na další projekty, které už máme rozpracované. Z vlastních prostředků není městská část schopna projekt revitalizace brownfieldu a jeho dalšího využití sama financovat. Od Hlavního města Prahy dostáváme jen velmi malé finanční prostředky, řádově menší než obce srovnatelné velikosti – rozpočet Prahy-Slivence na rok 2021 činí 33 mil. Kč, navyšuje se až dotacemi. Zejména menším sídlům by prospělo, kdyby pravidla pro nakládání s dotačními penězi byla poněkud „pružnější“. Ne na všechny situace a místní podmínky, jak je život v obcích a městech přináší, mohou pravidla striktně nastavená ať už českým státem, nebo „Bruselem“ adekvátně reagovat

* Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy.

* Kateřina Malečková, starostka města Blatná (okres Strakonice): Prvním impulzem pro to, abychom začali uvažovat o našem modelu koncepce Blatná – moderní a chytré město, za které jsme v soutěži Chytrá města 2020 získali  cenu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, bylo setkání s Ing. Kalašem na Ministerstvu životního prostředí ČR. Začala jsem si vyhledávat města, která se touto cestou v ČR vydala - Písek, Kolín, Vrchlabí, Milevsko. Jenže každé město má svá specifika a je potřeba příklady z ostatních měst vyhodnotit a posoudit vhodnost pro dané město. Neustále řešíme, že mladí a vzdělaní lidé odcházejí do velkých měst, a toto je možná jedna z cest, jak je v menších sídlech udržet. Ukázat jim, že město nechce jenom opravovat chodníky, ale že má chuť se rozvíjet a přijímat nové výzvy,

Městům, která by náš příklad chtěla následovat, bych doporučila nestřílet nápady od boku, ale zadat si zpracování koncepce externí firmě, jako jsme to udělali my. Stanovili jsme si cíle a začali pracovat na jednotlivých opatřeních samostatného dokumentu. Bylo nezbytné přesné vyhodnocení každého cíle. Žádné fiktivní, možná asi kdyby, ale čísla a hodnoty. Dokument byl v roce 2018 schválen zastupitelstvem města jako 5 letá strategie na roky 2019-2024.  Při zpracování velmi pomohl pohled tzv. z venku. Těším se, že po realizaci koncepce bude Blatná čistým městem se spoustou zeleně, městem ekonomicky stabilním, městem se stabilním počtem spokojených obyvatel a lákavá pro turisty.

* Miroslav Novák, starosta města Pohořelice (okres Brno-venkov): Přeměna informačního systému je opravdu otázkou strategického charakteru a její realizace nepatří na úřadech k populárním opatřením. Je to pochopitelné, protože jde o opuštění "vyběhaných kolejí" a nasednutí do "nového vlaku". My jsme vybrali IS VERA Radnice a přechod jsme naplánovali na přelom roku, aby změna byla co nejlogičtější a účetně co nejjednodušší. Chtěl bych ocenit všechny zaměstnance městského úřadu, ktří na implementaci spolupracovali i nad rámec svých povinností. Díky nim jsme všechno zvládli v plánovaných termínech.

* Jiří Pour, advokát a partner COLEGAL s. r. o.: Elektronické podepisování je skvělý nástroj pro jednoduché a bezpečné právní jednání obcí, a to i v soukromoprávních věcech. Jako každá nová technologie však vyžaduje, aby si uživatelé na počátku osvojili jeho základní principy. K tomu je nezbytné nejen správné nastavení vnitřních předpisů obce (zejména spisového či organizačního řádu), ale především praktické vzdělávání odpovědných osob. Vedle školení se jako nejužitečnější nástroj ukazuje vytvoření srozumitelné a praktické příručky, zohledňující reálné každodenní fungování konkrétního obecního úřadu.

* Lukáš Kříž, IT specialista: Podle predikce analytiků společnosti IDC mohou chytrá města letos očekávat v podstatě masivní rozšíření bezpečnostních problémů, které se dotknou zařízení internetu věcí. Jejich relativně četné zranitelnosti se stanou předpokládaným cílem kybernetických útočníků. Pětina provozovaných zařízení internetu věcí bude kompromitována škodlivými kódy. Vedení chytrých měst podle analytiků na situaci zareaguje zvýšenou adopcí řešení typu AI/ML SOAR - Security Orchestration, Automation and Response. Ta využijí pro tzv. mitigaci útoků umělou inteligenci a strojové učení.

Dvě pětiny policejních sborů by v příštím roce měly ke své práci využívat digitální nástroje, jako jsou přenosy videa v reálném čase nebo sdílené pracovní postupy. Mají tak podpořit bezpečnost komunit a alternativní přístupy k výkonu policejní práce.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že pouze 10 až 20 procent telefonátů na nouzové linky se týká násilné kriminální činnosti. Zbývající část připadá na přestupky mladistvých, mentálně narušených nebo bezdomovců. Toto rozložení odpovídá i obecným předpokladům, podle nichž desetina populace zodpovídá za čtyři pětiny situací, které musí bezpečnostní složky řešit. Výše uvedené technologické nástroje by jim měly pomoci při vyhodnocování a prioritizaci situací. V mnoha ohledech jde o zefektivnění fungování systému a snížení jeho přetížení ze strany osob, které hledají pomoc na nesprávných místech.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Karje Vysočina, neuvolněný místostarosta města Pacova (okres Pelhřimov): Kraj Vysočina v rámci podpory staveb ve vodním hospodářství zaujal strategii, že finančně podporuje především takové projekty, které jsou dotované také z úrovně státu. Tedy, že pomáhá se spoluúčastí obcí, aby se obdobné projekty vůbec mohly uskutečnit. U současných projektů obcí na realizaci vodních nádrží je obecní spoluúčast často více než 30%, což je pro mnoho obcí těžko ufinancovatelné a hrozilo by, že takové projekty vůbec nevzniknou. Kraj Vysočina proto pomáhá se spoluúčastí k národním dotacím, až do úrovně 85 % uznatelných nákladů projektů. Tímto se snažíme podpořit území pro realizaci projektů, které pomáhají zadržovat vodu v krajině. Podle aktuálně uzavřené výzvy krajského programu Stavby ve vodním hospodářství 2021 vidíme, že je to dobře zvolená cesta, protože máme řadu zajímavých projektů, které by se bez této strategie nerealizovali, protože investoři – obce by neměly zdroje na jejich realizaci. Sdružení zdrojů státu, krajů a obcí je podle mého názoru vhodná strategie pro realizaci obdobných projektů.

* Pavel Hájek, starosta obce Těchobuz (okres Pelhřimov): V minulosti bylo pro rekonstrukce rybníků dotace přiznávána do výše 80 % stavebních nákladů, takže podíl obce činil nejméně 20 %. U malých projektů s nákladovostí do 1 mil. Kč to pro nás ještě bylo únosné, ale u větší akce za 10 mil. Kč, jakou byla obnova rybníka Stará paní, to již problém byl a spoluúčast jsme museli řešit úvěrem, který dosud splácíme.

Nyní je dotační podpora již pouze ve výši 70 %, což pro malé obce v případě několikamilionových projektů znamená problém. Situace se na Vysočině daří zlepšovat díky podpoře Kraje Vysočina, který od letošního roku pomáhá dofinancovat projekty až do 85 %. Hojně využívaná je také podpora Kraje Vysočina na projektovou přípravu.

Je nutné si uvědomit, že vybudování vodní nádrže nepřináší obcím žádný finanční benefit, naopak hlavně starosti a náklady s údržbou. To řadu obcí od budování vodních nádrží odrazuje. Oproti tomu vodovody a kanalizace, ačkoli jsou bezpochyby potřebné, mají obdobnou dotační podporu, ale také „garantují“ příjmy z vodného a stočného. Bylo by vhodné vedle investičních dotací zvážit i příspěvek státu na zadržování vody v krajině, které je nepochybně veřejnou službou, například platbou na plochu/objem, tak jak je to u zemědělských pozemků.

V naší obci se s budováním rybníků počítalo již při komplexních pozemkových úpravách dokončených v roce 2009, takže většina pozemků byla a je obecních. Paradoxně největší problémy jsou s pozemky v majetku státu (Povodí či Lesy ČR), což jsou zpravidla vodní toky, bez nichž je zadržování vody nemyslitelné. Dalo by se očekávat, že pro veřejně prospěšné účely poskytne stát pozemky bezplatně, ale bohužel tomu tak není. Vždy jde o několikaleté martýrium, přičemž obec nakonec pozemky musí kupovat. A nákup pozemků není způsobilý výdaj dotace.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek (okres Kolín): V současnosti je úroveň nakládání s komunálním odpadem v ČR ve srovnání s EU na průměrné úrovni, jelikož kolem 40 % odpadu třídíme a využíváme jako materiálovou či energetickou surovinu, 15 % odpadu využíváme k přímému spalování za účelem vzniku tepelné či elektrické energie a přibližně 45 % komunálních odpadů skládkujeme. Do budoucna, asi v horizontu deseti let, se bude muset tento trend významně změnit, protože v roce 2030 můžeme v ČR skládkovat maximálně 10 % komunálních odpadů a materiálově využívat minimálně 60 % komunálních odpadů, tj. 30 % odpadů bude moci být využito buď přímo energeticky, nebo se bude přepracovávat na energetickou či materiálovou surovinu.

* Pavel Nechvátal, starosta obce Pavlice (okres Znojmo): Rychlostní limit 50 km/h v obci je pro většinu řidičů, nejen těžkých nákladních vozidel, neznámý pojem. Podle čtrnáctidenního měření, které si nechala naše obec loni v létě zpracovat, projede Pavlicemi každý den zhruba 8000 vozidel. Z toho 47 %, tedy téměř každé druhé auto, jede rychleji než 50 km/h...   ...Ministerstvo dopravy či Ředitelství silnic a dálnic sice tvrdí, že nejsme tranzitní zemí. Ale já mám jiný názor. Na základě toho, co vidím. Stačí, když se na chvíli zastavím u silnice a podle registračních značek projíždějících vozidel kolem mě zanedlouho procestuje bezmála celá Evropa. Není problém, kromě sousedních Rakušanů a bratrů Slováků, spatřit kamiony polské, maďarské, německé, rumunské a bulharské. K vidění jsou čím dál častěji i nákladní vozidla z Pobaltí nebo ze zemí bývalé Jugoslávie. Sem tam z Ruska, Ukrajiny, Turecka, ale také z Beneluxu či Švédska.

Pro rumunské řidiče kamionů je levnější jet z Rumunska do Německa nikoliv po nemálo zpoplatněné rakouské dálnici z Vídně přes Linec na Pasov, ale z Budapešti na Rajku a dále na Lanžhot, Hustopeče, Pohořelice, Znojmo, Moravské Budějovice, Jemnici, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň, České Budějovice, Strakonice, Domažlice a Folmavu – a teprve odtud pokračovat do Německa... ...

V územním plánu sice máme leta letoucí namalováno, kudy má vést obchvat, ale u toho asi ještě dlouho zůstane. Při rychlosti výstavby dopravní infrastruktury v naší zemi se obchvatu dočkají možná děti dětí našich dětí… Určitě nejen já se proto ptám, jestli by nebylo lepší tranzitující kamiony z obcí „vyhánět“ na dálnice. A je jedno, zda by šlo o obce ležící na silnici první, druhé nebo třetí třídy. Jak toho dosáhnout? Třeba tím, že mýto na dálnici bude levnější než na zbytku silniční sítě. Nebo prostými zákazy vjezdu, jejichž dodržování bude důsledně hlídat policie.

Snad se jednou dočkáme toho, že nám nebudou praskat domy, nebudeme se bát jít po chodníku nebo přejít silnici z jedné strany na druhou. Že budeme moci prachobyčejně spát v létě s otevřeným oknem. A že budeme nikoliv dunění motorů, ale štěbetání ptáčků.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Z hlediska delšího období malým obcím obyvatel ubývá. Vývoj v roce 2019 ukazuje, že to není úplně jednoznačný trend. Totéž, avšak v mnohem menší míře, platí i pro největší obce – zde s počtem obyvatel 5000 a více. Tyto dvě velikostní kategorie obcí mají ještě něco společného. Vykazují totiž nejvyšší podíl skupin obyvatel v seniorském a věku nejnižší podíl dětí v celkovém počtu obyvatel. Tato skutečnost, spolu s tím, že jejich migrační potenciál nebyl až dosud veliký, naznačuje, že v těchto dvou skupinách obcí bude v budoucnu obyvatel spíše ubývat než přibývat.

Na druhou stranu mají jednu výhodu. Jsou to právě tyto dvě velikostní skupiny, které se střídají v prvenství, pokud jde o nejvyšší objem sdílených daní v přepočtu na obyvatele.

* Luděk Tesař, ekonom: Vypadá to, že černá díra financí nás vtahuje a možná není návratu, i když zapneme motory na plný chod zpět. Pakliže jsme skutečně překročili horizont událostí, ani zvedání daní, pozdější nebo žádné odchody do důchodu, nižší či žádné důchody ani redukce výdajů státu nás nespasí.

Pokud si nějaké obce nebo někteří lidé myslí, že je uchrání před černou dírou jejich malá kasička či uzlíček pokladů, pletou se. Jde jen o to si to užít a nerozbít kasičku dřív, než semele černá díra celou loď. Proto, utrácejte, investujte, budujte – a hlavně žijte, i když je to momentálně zakázané.

Stát intenzivně zakazuje lidem žít. Sám Tolkien poznamenal, že andělské mocnosti v jeho mýtu „byly schopny mnoha stupňů chyb a selhání, ale nejhorší byla absolutní satanistická vzpoura a zlo Morgotha a jeho následníka Saurona“… (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sauron)

Čekáme na tebe, Frodo Pytlíku!

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší soudy a soud ústavní opakovaně řešily právní otázku, kdo může za obec udělit plnou moc, například advokátovi, kdo může rozhodnout o podání odvolání ve správním řízení (například proti platebnímu výměru, kterým se žádá odvod dotace), žaloby o náhradu škody apod.

Řada protistran se bránila u soudů tím, že pokud podepsal podobnou plnou moc jen starosta obce – a také sám rozhodl o tom, že se obec odvolá či sama podá žalobu, jedná se o absolutně neplatný právní úkon, protože nebyl schválen k tomu příslušným orgánem obce, zejména radou obce.

Vzbuzovalo to řadu nejistot, ale jistotu do toho vnesl jeden z rozsudků Nejvyššího soudu, konkrétně jeho rozhodnutí ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009. Uveďme základní myšlenky z tohoto rozsudku:

* „Podání žaloby však není hmotněprávním úkonem, k němuž by bylo třeba předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce. Žaloba je procesním úkonem, jímž se právo na soudní ochranu promítá do oblasti práva procesního a uskutečňuje ochranu konkrétnímu hmotněprávnímu nároku.“

Zde Nejvyšší soud zcela jasně odlišuje právní režim v případě hmotněprávního úkonu, např. nájemní smlouvy, smlouvy o dílo apod., a procesního úkonu – typicky odvolání ve správním řízení, námitky, žaloba, správní žaloba, odvolání v soudní řízení, kasační stížnost.

Podmínkou platnosti hmotněprávních jednání je schválení příslušným orgánem obce, tedy nesmí je starosta realizovat sám (ani ve formě dodatků apod.), zato rozhodovat o procesních úkonech mu judikatura plně přiznává. Starosta tedy rozhoduje, zda obec povede správní řízení, soudní řízení apod., a je to plně v jeho pravomoci. Pokud to předkládá k rozhodnutí radě nebo zastupitelům, má na to plné právo, ale nemusí tak učinit.

Má to jedinou výjimku. O podání ústavní stížnosti musí rozhodnout zastupitelstvo obce, jinak ji Ústavní soud nepřijme.

* „Rozhodnutí o podání žaloby – uplatnění nároku obce na náhradu škody – nepatří do rozhodovací pravomoci obecní rady dle § 45 písm. p) zákona č. 367/1990 Sb. (odkazuje se na starý zákon o obcích, ale uvedené platí obdobně i dle stávající úpravy v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích - pozn. aut.) a nejedná se o právní úkon, který by ve smyslu ochrany principu územní samosprávy ohrožoval majetek obce.

Soud dále myšlenku rozvíjí, a de facto vysvětluje, proč danou pravomoc rozhodovat o procesních úkonech obce svěřuje starostovi. Zde je to však poněkud zavádějící, protože i vedením soudního sporu může obci vzniknout škoda – například na nákladech tohoto řízení.

Pokud tedy starosta očekává, že se může jednat o „drahý“ spor, schválení v radě, popř. i zastupitelstvu, neuškodí, zejména pro starostovu „bezpečnost“, aby mu pak někdo vznik škody nevytýkal. Ne vždy však na to bývá čas, protože běží různé lhůty; tedy je praktické, že starosta toto oprávnění má, ale přesto bych doporučila obrátit se na orgán obce, i kdyby jen pro dodatečné posvěcení rozhodnutí starosty.

* „Žaloba byla podána jménem obce a obec zastoupená starostou má právo podat žalobu. Starosta obce je oprávněn k zastupování obce navenek, a tedy ve věcech, v nichž obec zastupuje, je oprávněn činit právní úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení (§ 20 odst. 1 o. z., § 21b o. s. ř.). Občanský soudní řád umožňuje účastníku, tedy i obci jako právnické osobě, aby se dal v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, včetně zástupcem z řad advokátů (§ 24, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Ke zmocnění advokáta k podání žaloby jménem města byl tedy starosta oprávněn, a jestliže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila právní úkon hmotněprávní povahy. V postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování města v občanskoprávním řízení, proto nelze spatřovat pochybení, jež by znamenalo neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění, a tedy nedostatek podmínky řízení.“

Zde rozsudek zcela jasně uvádí, že starosta je plně oprávněn rozhodnout o podání žaloby za obec, udělit plnou moc advokátovi. Nemusí přitom věc předkládat jakémukoli orgánu obce.

Přes uvedenou velkorysost výkladu Nejvyššího soudu ČR bych však byla opatrná a tam, kde je to jen trochu možné, uvedená rozhodnutí orgánům obce předkládala, zejména tehdy, kdy skutečně může jít o náklady apod.

* Pavel Bachura, zaměstnanec města Nové Město nad Metují (okres Náchod): Všem obcím lze jednoznačně doporučit využívat zákonnou možnost zapisovat poznámky o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu do katastru, jejíž přílohou budou smlouvy o budoucích smlouvách (nejčastěji smlouvy o budoucí smlouvě o věcném břemeni nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě).

Dochází tak totiž k transparentnějšímu a hospodárnějšímu nakládání s nemovitým majetkem obcí, čímž se umožňuje širokému spektru veřejnosti podílet se na správě veřejných záležitostí prostřednictvím případné veřejné kontroly a větší míry publicity.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Územní samosprávné celky v posledních deseti letech učinily veškerá opatření, aby se maximalizovalo množství vytříděných odpadů určených k využití a recyklaci. Nové cíle nastavené od ledna 2021 českou odpadovou legislativou na ně však přenesly další povinnost dosáhnout zásadního omezení skládkování využitelných odpadů.

Aktuálně je v ČR rozmístěno přes 550 000 nádob na sběr tříděného odpadu a jsou vytvořeny dostatečně kvalitní podmínky pro občany, aby mohli komunální odpady třídit v dostatečném množství,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal.

Třídění odpadů je totiž tím nejdůležitějším prvním krokem k úspěšné recyklaci odpadů. ČR má díky intenzivní společné práci obcí a EPR systému pro obaly (rozšířená odpovědnost, povinnost výrobců obalů Extended Producer Responsibility – EPR) vyřešenou nejsložitější část problému, kterou je ochota majority obyvatel zapojit se do třídění odpadu.

Nová odpadová legislativa klade náročné požadavky na všechny články v řetězci nakládání s odpady,“ konstatovala Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a svazová expertka v oblasti odpadů, a pokračovala: „Reálné aktivity společností nakládajícími s komunálními odpady, jedno jestli komunální nebo soukromé, jsou zásadním prvkem v dosažení těchto náročných cílů.“

Svaz měst a obcí ČR v tomto směru vítá i aktivní přístup Ministerstva životního prostředí, které organizuje řadu jednání a pomáhá k nalezení řešení v souladu s novými podmínkami a novou odpadovou legislativou.

Nyní je to na odpadových společnostech, aby v souvislosti s novou odpadovou legislativou upravily své fungování a předávaly tříděný sběr na třídicí linky takovým provozovatelům, kteří mají nastaveny kvalitní procesy a dosahují dostatečně vysoké účinnosti dotřídění, jako tomu bylo ještě zhruba před pěti lety. Takové třídicí linky jsou od Autorizované obalové společnosti (AOS EKO-KOM) odměňovány vyššími příspěvky, které kryjí jejich zvýšené náklady. AOS EKO-KOM totiž zareagovala na zákaz skládkování výmětů, které zavedl nový zákon o odpadech, a razantně navýšila platby za kvalitní dotřiďování komunálních odpadů, takže není důvod zvyšovat obcím ceny za svoz tříděných odpadů.

Obce mají společný cíl s AOS, a proto se otázkou dostatečné účinnosti třídiček zabývá i Svaz měst a obcí ČR, protože ta je nutná pro plnění povinností obecní samosprávy. Města a obce nemohou a ani nechtějí do budoucna hradit náklady třídiček, které nemají dostatečnou účinnost. Jednak se tím zhoršuje ekonomika celého třídění, protože bez dostatečné účinnosti se díky omezenému příspěvku od AOS ekonomika procesu zhoršuje. Ale především není akceptovatelné, aby již vytříděný odpad nebyl využit v souladu s pravidlem, kdy materiálová recyklace má přednost před všemi ostatními formami využití a nově i před využitím formou výroby certifikovaných alternativních paliv pro cementárny.

Účinnost cílové třídičky se tak do budoucna stane jedním z významných parametrů rozhodování samosprávy o tom, komu konkrétně své odpady svěří. Je nyní na odpadových společnostech, aby upravily své procesy nakládání s komunálními odpady a navázaly obchodní spolupráci s takovými partnery, kteří umí s odpady pracovat na kvalitní evropské úrovni. Podmínky jsou pro to vytvořeny dostatečné.

Pokud by odpadové společnosti nepřijaly taková opatření v nakládání s komunálními odpady, která budou odpovídat požadavkům nové odpadové legislativy, je otázkou, zda situaci neřešit zakládáním komunálních odpadových společností, které budou schopné obcím garantovat plnění legislativních požadavků a lepší nakládání s komunálními odpady za odpovídající náklady,“ uzavřel Pavel Drahovzal.*

/zr/

Iloustrační foto: odpady-online.cz

 

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci neboli plastovými výměty? Tak se od počátku roku 2021 ptá řada měst a obcí. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. Hrozí tak akutně kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou. Nedají se je podle této legislativy však ani odvézt na skládky.

Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, „pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky.“

Svaz měst a obcí ČR jedná se všemi zainteresovanými skupinami, naposledy jednali jeho zástupci o problému plastových výmětů minulý týden s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Rozhovory vedeme intenzivně i se zástupci společnosti EKO-KOM, spolupracujeme i s Českou asociací obalového hospodářství (ČAObH). Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů. Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit např. jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má ČR, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů.“ vysvětluje Pavel Drahovzal.

Podle jeho slov se Svaz měst a obcí zabývá i přípravou řešení jiných problematických pasáží nového zákona o odpadech, jako je například třídicí sleva zahrnující i odpad z rekreačního a zaměstnaneckého pobytu, aby veškeré náklady za odpady nehradili jen rezidenti.

Veškeré informace o nové odpadové legislativě jsou k dispozici v rubrice Odpadová legislativa na webu (www.smocr.cz) Svazu a v právní Poradně pro obce.

/zr/*

 

V rubrice Kauza listopadového vydání Moderní obce v souvislosti s návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který v září začala projednávat Poslanecká sněmovna, mapujeme možnosti obcí (ale i státu), jak více napomoci rozvoji komunitní energetiky. Jí se v aktuálním čísle časopisu věnujeme i v tématu měsíce.

Místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku Pavel Drahovzal  (na snímku) k tomu pro web Moderní obce odpovídal na naše otázky.

* V  čem vidíte přednosti a výhody komunitní energetiky už nyní a hlavně do budoucna? Může komunitní energetika nést v sobě i nějaká rizika – pokud ano, která to jsou a jak jim  předcházet?

Výhody komunitní energetiky jsou v možnostech částečného samozásobování v regionu, a tím i v úsporách při nákupu energií, dále pro motivaci a výchovu obyvatel. Rizikem může být dlouhá návratnost investic, pokud není možnost využití dotace, nutnost mít náhradní zdroj v případě snížení produkce obnovitelného zdroje energie.

* Co Svazu měst a obcí ČR vadí na návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie a které změny v něm případně požaduje?

Vadí nám nerovný přístup k provozovatelům obnovitelných zdrojů energie (OZE), kdy bioplynové stanice aj. jsou preferovány v podpoře více než třeba fotovoltaická energetika, ačkoliv výsledek je v podstatě totožný, tj. uspořená fosilní paliva, nižší produkce skleníkových plynů. Chápeme, že jsou zde negativní souvislosti se solární energetikou, ale je to více důsledek nekoncepčního přístupu zákonodárců před zhruba 12 až 10 lety než jejich současných provozovatelů. Požadujeme, tedy, aby finanční podpora obnovitelných zdrojů energie ze strany státu byla jednotná bez ohledu na technologii.

* Proč se podle vašeho názoru v ČR komunitní energetika zatím příliš nerozvíjí a co by jejímu širšímu uplatnění mohlo pomoci? 

Jsou zde finanční bariéry, tj. dlouhodobá návratnost a z toho vyplývající nutnost vázaných vyšších vlastních finančních výdajů do investice, nutnost mít souhlas k využití distribuční sítě se stávajícím provozovatelem, nižší podpora provozní i investiční v oblasti dotací či návratných finančních nástrojů (úvěrů).

* Brzdí současná koronavirová situace a s ní spojené nižší daňové příjmy obcí plány radnic na projekty směřující k vytváření komunitních energetik, nebo by  naopak ekonomické dopady nákazy covid-19 na obce a obyvatelstvo měly být pro obce výzvou, aby o to cílevědoměji a usilovněji na rozvoj komunitní energetiky pomýšlely a podnikaly k tomu první konkrétní kroky?

Koronavirová epidemie a s ní související provozní, investiční a ekonomické dopady mohou ovlivnit i rozhodování obcí o tom, zda investice do komunitní energetiky je tou prioritní, když finanční podpora je nižší než dotační podpora v jiných oblastech, např. pozemní komunikace, vodohospodářství, školství. Vždy totiž musí k dotaci být něco dofinancováno z vlastního rozpočtu obce.

* Co v této oblasti případně děláte nebo připravujete ve Velkém Oseku?

V této oblasti – komunitní energetiky – zvažujeme, zda neosadit fotovoltaické panely na střechu plánované rekonstrukce kulturně-společenského centra. Rovněž je v úvahách i vytápění a ohřev vody pomocí zemních nebo vzduchových tepelných čerpadel v jiných objektech obce – např. základní škola a mateřská školka. Primární motivace je plná nebo převážní energetická soběstačnost těchto objektů, jelikož z hlediska úspory již byly objekty zatepleny a mají i řízení spotřeby energií na dálku.*

/rš/

Foto: archiv web Komunální projekt roku – www.komunalniprojektroku.cz

Novela trestního zákoníku, kterou schválili poslanci i senátoři, zvyšuje mimo jiné hranici trestného činu u majetkových deliktů z 5000 na 10 000 Kč. Tím ovšem rapidně zvyšuje počet majetkových deliktů, které se řeší v přestupkovém řízení, což je agenda obcí. Stát tak přenesl další balík povinností na obce. Změna ulehčí soudům jednoznačně na úkor obcí.

"Pro města a obce je to alarmující zpráva. V době, kdy se snažíme vyrovnávat propady hospodářství, stát na obce nakládá další agendu, kterou sám nezvládá. Namísto toho, aby zavedl alternativní tresty i v přestupkovém právu, jak to dělají například ve Francii, raději zvýší hranici „beztrestnosti“,“ uvádí místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.

Na územní samosprávné celky jsou opakovaně nakládány další povinnosti plynoucí z přeneseného výkonu státní zprávy, ale stát za tuto službu neposkytuje adekvátní finanční kompenzaci. Úspory za soudní řízení se tak nyní přenesou na bedra obecních rozpočtů. Majetkové delikty pod hranicí 10 000 Kč (dříve 5000 Kč) jsou přestupky, kterými se zabývají obecní a městské radnice, majetkovou trestnou činnost převyšující tuto hranici již řeší soudy v rámci trestního práva.

Podle našeho názoru lze očekávat nárůst deliktů do 10 tisíc, neboť hrozba vězení má na rozdíl od správních sankcí odrazující účinek. Společnosti nyní dostává signál, že krádež do 10 000 Kč je „jen“ přestupkem, a nebezpečnost takového činu pro společnost je zanedbatelná. Nabýváme dojmu, že hlavním cílem této změny je odlehčit soudům a věznicím,“ říká předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Obce dlouhodobě volají po větší vymahatelnosti práva i při dosavadních limitech škod. Pokuty obvykle nejsou řešením, neboť jsou v mnoha případech nevymahatelné. Do diskuzí o změně limitů je třeba zahrnout i další aspekty, než je výše minimální mzdy a její změna v čase.  Současně s nastavením limitu by měla být řešena i možnost četnějšího uplatňování alternativních trestů při ukládání správních sankcí – obecně prospěšné práce (např. úklid veřejných ploch), nebo „domácí vězení“ (vymezení okruhu pohybu osoby).

Je třeba si uvědomit, že pět tisíc korun je z pohledu mnoha lidí nezanedbatelná částka. To, že by pachatel takového protiprávního činu nebyl trestně odpovědný, je z pohledu společnosti nepřijatelné a postih před přestupkovou komisí zřejmě nebude tím, co by pachatele odradilo od dalšího páchání protiprávní (trestné) činnosti,“ uzavírá František Lukl.*

/zr/

 

 

První zasedání předsednictva Svazu měst a obcí ČR, které bylo v květnu zvoleno během jednání XVII. sněmu svazu v Ostravě, se neslo v duchu zhodnocení činnosti svazu. Členové předsednictva se zejména soustředili na výsledky letošních krajských svazových setkání a možnosti změny jejich programu do budoucna tak, aby krajská setkání více cílila na praktické a konkrétní dopady a příklady vládních legislativních opatření, s nimiž se představitelé místních samospráv stále potýkají.

Předsednictvo SMO ČR projednalo i informaci o budoucí podpoře přeshraniční spolupráce v programovém období 2021–2027 a rozhodně nesouhlasí s podmínkou, která by představovalo velkou administrativní zátě zdržující podávání žádostí.

Kriticky se předsednictvo postavilo i k návrhu zákona o právu na digitální služby. „Opět stejná písnička, další povinnost obcím a orgánům veřejné správy bez doplnění odpovídajících finančních prostředků. Občan by měl mít nárok získat veškeré potřebné informace v elektronické podobě z daného úřadu, který by ale k tomu potřeboval nové IT vybavení, proškolení zaměstnanců apod. A to něco bude stát,“ uvedl k tomu předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Výbornou vizitkou jsou pro svaz nově přijatí členové. „V poslední době přistoupilo pět obcí, a to zejména těch menších, což je pro náš svaz výborná vizitka, že i malé obce v něm cítí velkou oporu a perfektní servis. Ale neznamená to, že usínáme na vavřínech.  Naopak, podpora znamená hledání dalších aktivit ve prospěch našich obcí,“ uzavřel František Lukl.

Nové předsednictva SMO ČR po květnovém sněmu svazu v Ostravě pracuje v následujícím složení: předseda František Lukl (starosta Kyjova), čestný místopředseda Zdeněk Hřib (primátor hl. m. Prahy), místopředseda Martin Charvát (primátor Pardubic), Vlastimil Picek (starosta Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi), Pavel Drahovzal (starosta Velkého Oseku), místopředsedkyně pro evropské záležitosti Markéta Vaňková (primátorka Brna), členka Karolína Koubová (primátorka Jihlavy), člen Marek Hrabáč (primátor Chomutova), členka Pavla Štrobachová (starostka Smečna), člen Pavel Smolka (starosta Vítkova), členka Dagmar Novosadová (starostka Kunína), člen Jiří Červenka (starosta Blížejova), člen Karel Rejchrt (starosta Božanova).*

/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down