Včerejší mezinárodní konferencí s názvem Společně k moderní obci symbolicky skončilo předsednictví Jihočeského kraje v rámci Euroregionu Dunaj-Vltava (ERDV).

Konferenci stejně jako celé jihočeské předsednictví poznamenala koronavirová pandemie, a proto se z bezpečnostních důvodů opět uskutečnila formou videokonference, přičemž se do ní zapojilo několik desítek  účastníků. Všichni se  shodli na tom, že ani ztížené podmínky Jihočechy neodradily a pod jejich předsednictvím se podařilo uskutečnit mnoho zdařilých projektů, které přispěly k rozvoji všech členských regionů.

Předsednictví Jihočeského kraje probíhalo od června 2020 do červa 2021, poznamenala ho proto citelně koronavirová pandemie. I přes to, že prakticky nebylo možno se osobně potkávat a vyměňovat si zkušenosti, podařilo se mnoho zdařilých projektů, které mohou posloužit starostům všech obcí z obou stran hranice jako inspirace. Třeba v oblasti digitalizace služeb pro občany,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast venkova Pavel Hroch a jako konkrétní příklad iniciativy Jihočeského kraje v rámci předsednictví ERDV uvedl volbu Vesnice roku ERDV 2020. „Vítězem se stala obec Groβschönau, která je proslulá zejména svými projekty zaměřenými na využití solární energie a my si od nich rádi vezmeme inspiraci. Ale ani naše obce nezůstávají se svými projekty pozadu. Například město Strmilov zaujalo projektem na informování občanů a obec Chlumany je průkopníkem v oblasti regionálních trhů, do kterých se zapojují místní občané,“ dodal Pavel Hroch, podle jehož slov byla v rámci volby Vesnice roku ERDV 2020 oceněna i jihočeská obec Borová Lada. A to za komplexní opatření k zamezení odchodu mladých lidí z oblasti nacházející se v národním parku.

Evropský region Dunaj – Vltava je trilaterální pracovní společenství, které bylo založeno 30. června 2012. Skládá se ze sedmi partnerských regionů – Horního Rakouska, dolnorakouského Mostviertelu a Waldviertelu, Dolního Bavorska, Horní Falce, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Jejich společným cílem je významně přispět k dalšímu rozvoji celého území a realizaci evropské myšlenky. Stěžejními tématy jsou průmysl, zdravotnictví a cestovní ruch.  Zde experti všech sedmi regionů pracují v rámci strategie ERDV na tom, aby prostřednictvím svých znalostí a kontaktů konkrétní opatření všemožně podpořili. Předsednictví přebírá po Jihočeském kraji Horní Falc.

/zr/

K foto:

Mezinárodní konference Společně k moderní obci se uskutečnila formou videokonference

Foto: Hana Brožková*

Počestné právo, vážení rychtáři, sousedé, tetičky, ponocní, syndičky, slídilové účtů, milí hosté. Autentickým pozdravem baráčníků tento týden odstartovala unikátní výstava v prostorách hlavní budovy Krajského úřadu Jihočeského kraje. Jejím cílem je představit veřejnosti činnost a tradice baráčníků v našem regionu. Konkrétně VI. župy Boleslava Jablonského se sídlem v Soběslavi, VIII. župy Tomáše ze Štítného se sídlem v Českých Velenicích, IX. župy Jakuba Kubaty se sídlem v Českých Budějovicích a X. župy Josefa Holečka se sídlem ve Vodňanech.

Obdivuji vitalitu, vytrvalost umění i činorodost baráčníků, kteří jsou ve valné většině v důchodovém věku. To, co pro pospolitost ve venkovském prostoru dělají a jak zachovávají tradice, je nejdůležitější. Velice rád se s tetičkami, sousedy, syndičkami a berními setkávám a je mi mezi nimi opravdu dobře,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Pavel Hroch a popřál baráčníkům úspěšné pokračování v jejich záslužné činnosti.

Po slavnostní vernisáži následovalo tradiční setkání baráčníků v sále krajského zastupitelstva, kterého se zúčastnila i návštěva z Prahy, rychtář Veleobce sdružených obcí Baráčníků Praha soused Jaroslav Proček. I zde byla hlavním tématem záslužná činnost baráčníků a snaha o zachování lidových tradic prostřednictvím mladé nastupující generace. Náměstek hejtmana Pavel Hroch kromě opětovných slov chvály dodal, že kvůli rozsahu a přínosu baráčnické činnosti rozhodlo vedení kraje o možnosti standardní dobu výstavy prodloužit z jednoho na dva měsíce. Tedy do konce září, vždy v hodinách, kdy je budova úřadu přístupná veřejnosti.

Návštěvníci si tu tak mohou podle rychtářky IX. župy Jakuba Kubaty tetičky Ludmily Opelkové prohlédnout krásné kroje, vyšívané šátky, vzpomínkové fotografie, kroniky a mnoho dalších zajímavých předmětů. „Každá z našich obcí, které se zde prezentují, obsadila v budově vždy jedno ze čtyř pater,“ dodala rychtářka.

O ukončení přátelského setkání se pak postaral rychtář VI. župy v Soběslavi soused Václav Kastner. Všem také připomněl, že 28. srpna 2021 se koná oslava 90. výročí vzniku právě soběslavské župy, na kterou všechny přítomné srdečně pozval. Zároveň poděkoval krajskému úřadu za vstřícnost a ochotu.

/zr/

Foto: archiv kraje*

Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

V prostorách českobudějovického výstaviště za zpřísněných hygienických opatření se dnes uskutečnilo ustavující zasedání nově zvoleného Zastupitelstva Jihočeského kraje. Část jeho členů se ze zdravotních důvodů hlasování účastnila formou vzdáleného přístupu. Kraj povede koalice složená z ODS, KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), ČSSD a hnutí Jihočeši 2012. Hejtmanem byl zvolen Martin Kuba.

„První kroky si v této chvíli nevybíráme my, ale situace kolem nás. Takže mé první kroky směřují na centrální  krizový štáb, který bude projednávat například testování v seniorských domech. Na následném krajském krizovém štábu pak budeme řešit hlavně to, abychom situaci zvládli v našem regionu. Zejména je důležité udržet kapacitu našich nemocnic a péči o naše seniory v seniorských domech. Od čtvrtka se chceme začít věnovat sestavení rozpočtu, abychom si udělali představu o tom, v jakém finančním rámci se budeme pohybovat. Což nebude jednoduché kvůli předpokládanému výpadku daňových příjmů,“ uvedl bezprostředně po svém zvolení Martin Kuba (na snímku nahoře), který chce práci Jihočeského kraje ještě více přiblížit jihočeským občanům.

„Naším cílem je hlavně dodržet to, co jsme našim voličům slíbili,“ dodal nový jihočeský hejtman, který bude mít jako hejtman v kompetenci například zdravotnictví, nemocnice, lékařskou pohotovostní službu a zdravotnickou záchrannou službu, krizové řízení nebo koordinaci velkých staveb a velkých projektů kraje.

Zastupitelé na svém ustavujícím zasedání jmenovali také nové náměstky a radní. Post prvního náměstka obsadí František Talíř za KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), v jehož kompetenci bude životní prostředí, zemědělství a lesnictví, regionální rozvoj a cestovní ruch. Dalšími náměstky pak budou Lucie Kozlová za ODS, která bude mít na starosti sociální oblast, národnostní menšiny, vědu a výzkum, IT či e-government, a Pavel Klíma za KDU-ČSL+TOP 09 (Společně pro jižní Čechy), který se ujme oblasti veřejných zakázek, školství, zájmové činnosti mládeže a sportu.

K oblasti dopravy se po čtyřech letech vrací náměstek za ČSSD Antonín Krák, který bude řešit také majetek a územní plánování. Náměstek Pavel Hroch za Jihočechy 2012 pak bude pokračovat v práci pro jihočeský venkov, kulturu a památkovou péči. Oblast financí a investic bude z pozice neuvolněného náměstka spravovat Tomáš Hajdušek za ODS.

Jako neuvolnění členové rady se na chodu kraje budou podílet i Miroslav Joch (ČSSD), Olga Bastlová (ČSSD), Jiří Fišer (Jihočeši 2012) a Jan Bartošek (KDU-ČSL+TOP 09).

/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down