Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Elektroodpad, u něhož hrozí, že se bude hromadit v malých obcích, by mohla od příštího roku čekat nová pravidla. V rámci novelizace odpadové legislativy připravila vláda sadu několika opatření týkajících se elektrických výrobků s ukončenou životností. Přestože je tento malý zákon mimo pozornost velkých médií, řada obcí jeho nová ustanovení o samostatných oddělených cílech sběru na jednotlivé kategorie elektroodpadu a jeho ekologické recyklace přivítaly. K iniciativě, která na problémy malých obcí s elektrozařízení upozorňuje, se nově připojilo i Sdružení místních samospráv ČR.

Novelizace odpadové legislativy, která v současné době probíhá v České republice, má za cíl podpořit oběhové hospodářství a zefektivnit sběr komunálního odpadu. V řadě obcí však existují i sběrná místa pro vysloužilá elektrozařízení, která mají speciální režim.

Jejich hlavní rozdíl spočítá v tom, že za svoz jsou odpovědní výrobci elektrozařízení, kteří jej společně s recyklací organizují přes své speciální firmy, tzv. kolektivní systémy. Hlavním rizikem pro tuzemské obce je hromadění elektrozařízení, která v sobě mají nebezpečné látky. Týká se to zejména lednic, televizí a zářivek, které obsahují freon, olovo a rtuť.

Výrobci v současné době nemají zvlášť stanovenu minimální povinnou úroveň sběru u lednic, televizí a zářivek a mají tendenci svážet raději jiné typy elektroodpadu, u kterého není jeho ekologická recyklace finančně tak náročná, což jsou například sporáky, pračky a malé domácí spotřebiče. Od nové legislativy si slibujeme, že toto pomůže napravit neduhy současného odpadového hospodářství a pomůže vytvořit skutečně cirkulární model ekonomiky,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Tuzemským obcím tak hrozí riziko, že pokud nebudou zavedeny samotné povinné cíle na sběr a ekologickou recyklaci televizí, lednic a zářivek, tak značná část tohoto elektroodpadu by u nich mohla bez většího zájmu některých kolektivních systémů zůstávat ležet ladem i po několik měsíců.

V obcích se snažíme starostům vyjít vždy maximálně vstříc. Náš kolektivní systém se dlouhodobě zaměřuje na sběr a ekologickou recyklaci zářivek, proto tuto iniciativu vítáme. Stanovení oddělených cílů sběru na 65 % pro každý typ nebezpečného elektroodpadu vnímáme jako rozumnou cestu, která může malým obcím od tohoto typu odpadu opravdu ulevit,“ komentuje legislativní záměry Ministerstva životního prostředí Petr Číhal z kolektivního systému EKOLAMP.

Iniciativa Stop nebezpečnému elektroodpadu se snaží mapovat problematické situace se sběrem elektrozařízení v českých obcích a upozorňovat na ně odbornou i laickou veřejnost. Více o iniciativě se lze dozvědět na: www.nebezpecnyelektroodpad.cz.

/tz/*

 

Dubnové vydání Moderní obce je už na cestě ke čtenářům. Vznikalo ještě před vyhlášením nouzového stavu, takže – jak v editorialu podotýká šéfredaktor Ivan Ryšavý – může vzbuzovat dojem "filmu pro pamětníky". Ale koneckonců, nedíváme se víceméně všichni rádi na tyto filmy? Berme proto dubnové vydání Moderní obce jako určitou předzvěst toho, že se opět vrátí předkoronavirové časy. Byť, pravda, leccos se po odeznění pandemie covid-19 změní. Věřme, že se také změní (zlepší) i vztah státu k územní samosprávě, která se během nynější krize osvědčuje jako pevný základ celé společnosti. Nejen toto aktuální vydání Moderní obce vydání si během dubna můžete přečíst zdarma v elektronické podobě.

Úvodní rozhovor dubnového vydání jsme vedli s Dagmar Vaňkovou, starostkou Jeřišna na Chotěbořsku. Paní starostka se rovněž stala  "tváří" aktuálního čísla Moderní obce. Jako vždy přinášíme i tentokrát zajímavé výroky některých osobností, které na stránkách dubnového vydání vystupují.

* Dagmar Vaňková, starostka obce Jeřišno: Starosta, či chcete-li starostka malé obce musí být psycholog, ekonom, stavař, vodař, právník… od všeho kousek, či spíše pořádný kus. Ale stejně se vás nakonec občan zeptá: A to jsi starostka, že to nevíš? Musíte vědět, kdy máte být empatický, kdy asertivní, kdy je nutné laskavé slovo a kdy je třeba i „zapráskat bičem“. I v malé obci si s každodenními problémy a starostmi nakonec poradíte. Jenže máte hodně malé páky na to, co přichází „shora“. A určitě čtenáře Moderní obce nemusím přesvědčovat o tom, že „shora“ se toho na nás nevalí právě málo a že některé kroky státu a přibývající byrokracie nám ve vedení hlavně menších obcí svazují ruce místo toho, aby nám centrum vycházelo vstříc, či aby nás alespoň nechávalo v klidu žít.

* Martin Valovič, místostarosta MČ Praha 10: Budeme důsledně apelovat na developery, aby se podíleli na řešení bezprostředních dopadů svých projektů na okolí. Půjde například o zvyšování kapacity škol a školek, opravy ulic a chodníků nebo budování nových parkovacích stání a zastávek MHD. Pokud se soukromý stavebník rozhodne s radnicí spolupracovat, zaváže ho to k investicím do veřejné infastruktury, která je v metodice taxativně vymezena. Výše investice se vypočítá podle každoročně aktualizovaného koeficientu stanoveného s ohledem na rozpočet městské části a objem výstavby na jejím území v uplynulých pěti letech. V roce 2020 budou developeři přispívat 915 Kč na metr čtvereční hrubé podlažní plochy záměru.

* Luděk Tesař, ekonom: Růstu provozních výdajů obcí loni dominovaly platy a zejména sociální odvody státu, které se dramaticky meziročně zvedly. Trochu to připomínalo pohádku S čerty nejsou žerty, kde kníže Josef Sličný zvedá daně, ale stejně si nepomůže, neboť nenasytný rádce a prostopášné princezny ho beztak o vše připraví.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: Nechtějí-li se zastupitelstva pouze spoléhat na dotace, pak ať zkusí začít přemýšlet o tom, zda by některé jejich projekty, třeba vodohospodářské infrastruktury nebo ve prospěch městských nemocnic, nebylo možné profinancovat s využitím soukromých peněz. To by téměř zcela jistě přineslo jednodušší a rychlejší realizaci projektu a vyloučeno by bylo i riziko případného vracení dotace.

* Vladimíra Ondráková, obchodní ředitelka Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s.: Vždy doporučujeme, aby se pojištění majetku pravidelně aktualizovalo. Znamená to projít si, co bylo za uplynulý rok pořízeno nového a co bylo naopak odstraněno a vyřazeno – a jak se tyto změny promítly do celkové hodnoty majetku.

(Paní Ing. Vladimíře Ondrákové se velmi omlouváme za zkomolení jejího příjmení v textu rozhovoru v tomto dubnovém vydání časopisu, které kvůli koronavirové krizi bylo připravováno v nestandardních podmínkách "na dálku".)

* Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace: Radnicím by nemělo uniknout, že leasingové produkty jsou využívány k financování mnoha dalších věcí včetně komunální techniky ‒ čisticích automobilů, vozidel určených na svoz odpadu a podobně.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Nabízí se otázka, zda nenastal čas pro úpravu stávajících podílů jednotlivých krajů z celkového objemu výběru sdílených daní, který je pro tyto vyšší územní samosprávné celky vyčleněn.

* Petr Číhal, obchodní ředitel společnosti EKOLAMP: Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si totiž přes e-shopy sídlící v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU), nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechávají zasílat přímo domů. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

* Libor Šebestík, zástupce ředitele Městské policie Prostějov: Parkování vozidel před školskými zařízeními a zařízeními, které děti navštěvují v rámci svých mimoškolních aktivit – lze ošetřit prostřednictvím dopravních značek K+R (z anglického Kiss and Ride, česky Polib a jeď). Je možné tak zřídit místo pro krátkodobé zastavení nebo čekání osobních vozidel v blízkosti nádraží, terminálů a zastávek veřejné dopravy, v blízkosti kulturních a sportovních areálů, a zejména u škol.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: Vše nekončí tím, že jsme poslali odpověď, ale tím, že jsme si jisti, že zadavatel tuto odpověď přečetl či ji zaznamenal. A hlavně, že souhlasí s řešením. Tvrzení typu - Já mu poslal mail a už to není můj problém, protože se neozval – je sice líbivé a zní odpovědně, nicméně zakládá na problém v budoucnu. A dohadování po delší době od konce vyřešení, kdy si už nikdo pořádně nepamatuje, co se řešilo, není disciplína, kterou bychom rádi měli v denním programu.

Barbora Š. Stašková, garantka kontaktního centra projektu Podpory sociálního bydlení MPSV: Řada obcí v posledních letech realizovala nebo se chystá uskutečnit projekty na zřízení sociálních bytů s podporou z prostředků IROP. Při plánování projektů tohoto druhu je však nutné přemýšlet nejen nad tím, kdo bude nájemníkům poskytovat sociální práci, ale rovněž zvažovat to, zda je v obci dostatečný počet osob, které budou splňovat podmínky dotačních výzev a mezinárodně uznávaných definicí ETHOS.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Na to, jak je pozice místostarosty důležitou funkcí, neboť jde o tzv. druhého v řadě po starostovi, zákon o obcích je k této funkci velmi skoupý. Místostarostové se tak pohybují často na hraně, aniž si to vůbec uvědomují. Není-li žalobce, není sice ani soudce, ale může se stát, že někdo nedokonalosti zákona využije, a přichytí vedení obce při tom, že na některé otázky nebude umět odpovědět.

* Jiří Skuhrovec, předseda think-tanku EconLab: Mnohé překvapí, že právě protikorupční nevládní organizace s ministerstvem kladou malý důraz na otevřené soutěže, a naopak legitimizují přímá zadání. Reagujeme tím na současnou situaci, kdy se zadavatelé pohybují mezi dvěma extrémy – nadužívání složitých obdob otevřených řízení a přímá zadání bez elementární ekonomické kontroly a transparentnosti. Obojí je špatně, obojí chceme eliminovat,

* Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj: Jsme rádi, že vznikla metodika pro veřejné zakázky malého rozsahu. Vnímáme, že ze strany zejména obcí o takový návod byl zájem, prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu provádějí obce převážnou část svých nákupů. Metodika je sice jen doporučením, nicméně dodržením doporučených pravidel bude mít zadavatel jistotu, že postupuje transparentně a nediskriminačně, což přinese ekonomicky výhodnější nabídky.

* Petr Kolman, právník a pedagog na Vysoké škole regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS: I v souladu s aktuální judikaturou českých správních soudů docházíme k závěru, že dobrovolné svazky obcí ve smyslu ustanovení § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zřízené k uspokojování veřejných potřeb samosprávného charakteru, resp. za veřejným účelem, jsou povinnými subjekty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

* David Marek, AK Taylor Wessing Česká republika: Jestliže by byla nařízena hromadná bezpečnostní protiepidemická opatření a došlo by k uzavření (části) města, kde se nachází místo výkonu práce zaměstnance, pak vzhledem k principu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, který vychází z předpokladu zaměstnance coby slabší strany právního vztahu, máme za to, že v takovém případě by se uvedená situace zřejmě posoudila jako jiné překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnancům by náležela náhrada mzdy či platu ve výši průměrného výdělku.*

UPOZORNĚNÍ

Během celého dubna můžete číst Moderní obec zdarma v elektronické podobě. Stačí kliknout na digitální čtečku (horní vodorovná lišta na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam) a poté do přihlašovacího e-mailu zadat digi@profipress.cz a heslo: ProfiPress.

Vydavatelství tak reaguje na současnou složitou situaci, která může někde přinést i problémy s včasným doručením předplacených časopisů. Ve výše uvedené nabídce najdete nejen časopis Moderní obec, ale i všechny další časopisy z portfolia vydavatelství Profi Press. 

/red/

 

 

Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo únorové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Regíny Vřeské, starostky obce Zbyslavice v okrese Ostrava-město., jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Regína Vřeská, starosta Zbyslavic na Ostravsku: Víte, ještě stále často platí předsudky, že v malé obci se toho moc neděje, že na vesnicích se žije tak nějak „postaru“. Ve Zbyslavicích se dlouhodobě snažíme toto stigma odstranit a přinášet občanům aktivní a zajímavý program po celý rok, zvelebovat každý kout a zapojovat občany nejen do akcí, ale i jejich plánování a rozhodovacích procesů. Věříme, že jedině tak bude naše snaha dávat skutečně smysl.

* Anna Šabatová, ombudsmanka: Urovnání sporu přes ombudsmana je levnější než soudní řízení. Ostatně se na nás neobracejí jen občané, ale také úředníci a starostové obcí se žádostí o radu, jak v dané věci postupovat. Mnoho informací rovněž získají na našem webu v části „životní situace“, kde nacházejí rady nejen stěžovatelé, ale také úředníci a starostové.

* Jan Ropek, starosta města Choceň: Stávající systém značení a číslování odpadu v praktickém životě občana vyžaduje takřka nadlidské úsilí v tom, aby zjistil, do které že to nádoby onen odpad vlastně přijde. To má za následek, že celospolečenská debata sklouzává k detailům, zatímco smysl nám uniká. Tématem v ní jsou pak záležitosti jako, zda je papírová rulička od utěrek ještě papírem či nikoliv, nebo zda kelímek od jogurtu je málo či naopak příliš znečištěn.

* Luděk Tesař, ekonom: Výnosy sdílených daní v roce 2019 ukázaly celkem pozitivní vývoj, v němž jsou však podle mě zakódovány již jasně „vzpomínky na budoucnost“, kdybych se dopustil parafráze názvu slavné knihy Ericha von Dänikena. Mám tím na mysli, že krize už tu nejednou byla (zřejmě stejně jako mimozemšťané) – a až nastane, nebude pro nás ničím nového. Domnívám se, že z finančních dat lze vyčíst jasný vzkaz, že sice bude dobře, ale s krizí na krku.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Obce mohou svůj majetek prodávat či pronajímat, prodávat a rovněž rozšiřovat. To zejména, protože objem celkových aktiv obcí se mezi rokem 2013 a 2018 zvýšil o 19 % a na jednu obec tak připadá v průměru majetek za 212,3 mil. Kč.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec: Zásadní vliv na vznik státu Izrael mělo rozhodnutí jeho zakladatelů, že voda je a bude společným vlastnictvím všech. Tento axiom se udržel až dosud – všechnu vodu i její využívání, včetně vody dešťové a odpadní, kontroluje stát a nakládá s ní ku prospěchu všech. Je to vlastně docela překvapivé v zemi tak kapitalistické a tak ctící soukromé vlastnictví, jako je Izrael, ale zároveň velmi prozíravé. Jen tak bylo možné v zemi vybudovat národní rozvaděč vody – gigantický vodovod, který vede celou zemí od severu k jihu a tvoří skutečnou páteř země.  Každé město, každá obec má právo se na tento vodovod napojit, slouží všem.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: dnes v Česku působí na dvě stě subjektů, které mají oprávnění na zpracování elektroodpadů. Jenže jsou mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly ať již dodržování právě zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití. Jinak řečeno, v republice máme jakési dvě základní množiny zpracovatelů. Tu první tvoří ti, které ovlivňujeme, kontrolujeme a s nimiž spolupracujeme, zatímco ta druhá – dalo by se říci „garážová“, zpracovává elektroodpad způsoby, které nejsou zcela košer a představují významné riziko pro životní prostředí. Její náklady jsou ve srovnání se seriózními zpracovateli minimální, takže má i výraznou, leč nezaslouženou konkurenční výhodu.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Kdyby se výrobce odpovědnosti za své vysloužilé výrobky jednoduše zbavil účastí v kolektivním systému, mohlo by dojít k tomu, že by si vybral ten s nejnižšími příspěvky, a to bez ohledu na skutečnost, že by se mohlo jednat o kolektivní systém systematicky porušující zákony například tím, že by vysbírané výrobky místo ekologické likvidace sypal do řeky. Takto je výrobce nucen pečlivě vážit, prostřednictvím kterého kolektivního systému bude své povinnosti plnit, a je motivován aktivně se zajímat o jeho řádné fungování. Poctivý kolektivní systém je pro výrobce velmi přínosný a užitečný. Z toho důvodu je třeba věnovat výběru toho správného a odpovědného zvýšenou pozornost s přihlédnutím k jeho pověsti a dodržování právních předpisů.

* Petr Kratochvíl, jednatel společnosto Ecobat: Jsme u nás asi první, kdo využil principu ekomodulace. Výrobcům a obchodníkům, kteří uvádějí na trh lithiové baterie, jsme zvýšili poplatky zhruba o 40 %. Zohledňujeme tím charakter výrobku, zejména jeho rizikovost. Musíme vybudovat provozy, které budou dobře vybaveny na zacházení s nimi, budou mít kvalitní termodetekci, kouřovou detekci a samozhášecí systémy. Na reaktivní kovy je třeba mít speciální hasicí přístroje, které jsou několikanásobně dražší než běžné hasicí přístroje. Do roku a půl bychom chtěli mít dva perfektně vybavené mezisklady (v Čechách a na Moravě) s proškolenými pracovníky, kde se budou shromažďovat všechny typy rizikových baterií před transportem k dotřídění. Také naše osvětová kampaň se nyní zaměří více na předcházení rizik při nakládání s vysloužilými bateriemi.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Pružná pracovní doba přináší zaměstnanci výhodu v tom, že není postihován za opožděné příchody do práce, může si zařídit některé osobní záležitosti, aniž by musel žádat o uvolnění z práce a oceňují ji zejména ženy s malými dětmi. Nevý­hodu pro zaměstnance představuje to, že zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci práci v rámci volitelné pracovní doby bez jeho souhlasu a bez náhrady za přesčasovou práci.

* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti řešení internetu věcí analytici mimo jiné zjistili, že 35 procent zkoumaných měst příslušné projekty uvedlo do provozu, ale 12 procent je pouze navrhlo, vyvinulo a nespustilo. Ani technologie, jež došly do fáze praktického nasazení, nelze vždy jednoznačně považovat za úspěšné. Nezřídka mají v různých ohledech omezený rozsah, a tudíž i přínos.

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky (k žalobě tohoto městského obvodu ke krajskému soudu, jejímž cílem je zrušení závaznosti stanoviska Ministerstva životního prostředí, kterým dalo souhlas s rozšířením spalovny nebezpečných odpadů): Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Ten, kdo vydává územní rozhodnutí, může mít desítky stanovisek, ale jen na něm musí být, jak je vyhodnotí. Proto stanoviska nesmí být závazná. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo to bude chtít probít. Krajský soud by pak mohl být tím, kdo nová pravidla určí.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Současným i budoucím tématem pro obce, města, regiony je práce se zainteresovanými skupinami (často se užívá i anglický termín stakeholder management, kdy stakeholder je aktér, který je „nějakým“ způsobem zainteresován, tj. má zájem, vliv, postoj k dané problematice, tématu…) a jejich zapojení do dalšího rozvoje a plánování.

* Veronika Cholínská, Správa informačních technologií města Plzně: Koncem roku 2019 se úsek Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně stal jako první v ČR oficiální součástí IZS. Pomocí okřídlených strojů plzeňští dronaři monitorují výskyt kůrovce, vodních řas, provádějí na milimetr přesné inspekce mostních konstrukcí, střešních konstrukcí výrobních hal, odtokové kanalizace nebo palivových nádrží. Součástí jejich práce jsou i monitoringy spojené s únikem tepla z městských budov a vytváření přesných modelů za pomoci špičkové technik.

* Martin Vlček, interní auditor, Krajský úřad Moravskoslezského kraje: Softwarový robot vykonává v elektronickém prostředí činnosti stejně jako člověk. Může zpracovávat data v různých formách, komunikovat se systémy a aplikacemi a následovat procesní pravidla. Na našem krajském úřadu  je využíván pro administrativní úkony a procesy s vysokou mírou rutiny, jasnými pravidly a minimem výjimek.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka (v závěru minulého týdne oceněná titulem Právník roku v kategorii Správní právo): Mezi statutárním zástupcem (například jednatelem firmy) a zastupujícím navenek (starosta obce) je zásadní rozdíl. Ať udělá jednatel cokoli, je to pro subjekt, který zastupuje, zcela závazné – tedy platné, a nelze to zpochybňovat. A to dokonce ani tehdy, měl-li takové jednání jednatel zakázané, nebo neměl-li svěřenou takovou pravomoc orgány společnosti. Naopak starosta, když překročí svou pravomoc, nemůže obec platně zavázat, tedy jeho jednání je neplatné. Zakotvuje to ustanovení zákona o obcích, a to § 41, odst. 2: Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

* Michal Bernard, advokátní kancelář Dohnal & Bernard, a Petr Svoboda, Právnická fakulta UK: Návrh nového stavebního zákona přináší kontroverzní institut podmiňujících (§ 52) a dobrovolných (§ 53) plánovacích smluv. Při jejich uzavření se obec vzdává možnosti následného ovlivnění záměru v povolovacím procesu. Plánovací smlouvy nemohou zakotvovat povinnost územně samosprávných celků týkající se změny nebo naopak zachování veřejnoprávní regulace. Takové části plánovacích smluv by naopak měly být přímo zákonem výslovně zakázány spolu se sankcí neplatnosti. Soukromoprávní smlouvou nelze upravovat práva, resp. pravomoci, a povinnosti obcí a krajů, pokud vykonávají veřejnou moc ve veřejnoprávním procesu pořizován a schvalování územně plánovací dokumentace.

Tento veřejnoprávní proces se návrh snaží obejít a zavázat obec či kraj k prosazení konkrétních pravidel v rámci ÚPD před zahájením procesu. Návrh nepřípustně donucuje obce k uzavření smlouvy pohrůžkou nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím soudu.*

/rš/

Roční i pololetní předplatné elektronické verze Moderní obce si můžete zajistit na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam, kde lze zakoupit i jednotlivá vydání časopisu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nikoliv náhodou na první straně obálky prosincového čísla najdete snímek Josefa Horinky, starosty Hrádku nad Nisou na Liberecku. Právě on s týmem svých spolupracovníků vdechl život projektu nové městské knihovny., který se stal i celkovým vítězem naší soutěže Komunální projekt roku 2019.

V prosincovém vydání Moderní obce uveřejňujeme první souhrnnou informaci o výsledcích soutěže Komunální projekt roku 2019 (všechny soutěžní projekty představíme ve speciální příloze lednového vydání Moderní obce). V hlavním rozhovoru prosincového vydání pak na naše otázky odpovídá Milan Dvořák, starosta obce Hamr na Jezeře na Českolipsku.

A protože z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují, činíme tak i nyní.

* Milan Dvořák  starosta Hamru na Jezeře: Snad každého starostu práce v čele obce den co den dokonale psychicky, ba někdy i fyzicky vysává. Takže často skutečně po návratu domů vezmu fotoaparát a odcházím relaxovat do lesa. A co teprve, když je (někdy) volnější víkend! To se takhle vytratím z domu už po obědě. Koneckonců pocházím z myslivecké rodiny a sám jsem původním povoláním hajný.

Za žádným velesnímkem ovšem nechodím. Když chci třeba fotit bílou volavku, vím přesně, kam a kdy mám za ní jít, protože v půl sedmé zalétá přespat na konkrétní strom. A já si poblíž toho stromu sednu třeba už hodinu i déle předtím, zamaskuji se a čekám. Někdy hodinu, jindy dvě… Nu, a jestliže volavka nepřiletí a padne už tma, seberu se a jdu domů.

Zkrátka, pokaždé se pěkný snímek neurodí. Jenže krásně si přitom pročistíte hlavu a začnete mnohé věci vidět jinak, než jak je vnímáte v kanceláři na obecním úřadě. A možná si také uvědomíte, že leckteré problémy, které vás přes den trápily, jsou vlastně docela malicherné a nestojí za to se jimi zabývat. Ale nesmíte se zamyslet příliš – to byste mohl volavku propásnout.

* Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR: Jedním z důvodůžalostného nesouladu mezi nabídkou sociálních služeb a jejich poptávkou je absence koordinovaného plánu (včetně potřeb sociálních služeb v regionech) a zanedbatelná podpora státu investic v sociálních službách (pro rok 2020 zhruba 400 mil. Kč).

Druhým důvodem je pak systém financování, který není předvídatelný, spravedlivý a neumožňuje rozvoj sociálních služeb. Výše podpor prostřednictvím státní dotace se liší až o několik desítek tisíc na lůžko či pracovníka, a to ve zcela srovnatelných zařízeních. Nejistota financování, potřeba dofinancování v průběhu roku se od roku 2008 stala v sociálních službách již tradicí.

Předmětem kritiky je také různá participace krajů, měst a obcí. Ta je víceméně dobrovolná, a tak máme kraje, které přispívají na sociální služby částkou v řádu desetikorun (přepočítáno na jednoho obyvatele daného kraje), zatímco jiné kraje přispívají v řádu stovek korun. Obecně v celém systému kraje přispívají zhruba deseti procenty města a obce pak sedmi procenty.

* Anna Hubáčková, senátorka, 1. radní obce Ratíškovice: Uzákoněním jednodenních voleb dojde k finančním úsporám při organizaci voleb, ke zjednodušení ochrany a bezpečnosti volebních místností – a hlavně se zcela eliminuje riziko ovlivnění výsledků voleb přes noc. Neobávám se, že by jednodenní volby odradily voliče a rapidně se snížil jejich počet. Spíše naopak. Nový návrh umožňuje volit i v předstihu.

* Marek Benda, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny: Z návrhu na pořádání voleb v jednom dni nejsem úplně nadšený. Sice si uvědomuji určité organizační výhody zejména pro Ministerstvo vnitra – a asi i pro obecní úřad. Vidím však i rizika. Okrskové volební komise sice svoji práci zvládnou v jednom dni, ale ve složitějších volbách budou muset jednat extrémně dlouho a dlouho do noci, což může vést k zvýšené míře chybovosti ve výsledcích. Co ovšem pokládám za mnohem větší riziko, je nebezpečí faktického znemožnění voleb občanům, kteří pracují ve směnném provozu nebo ve větší vzdálenosti od svého bydliště. Kdy opravdu může docházet k situacím, že jen v jednom dni, a to ještě pracovním, nebudou schopni se voleb účastnit.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Případ obce Velká Lhota a její starostky Jarmily Melichaříkové vstoupí do dějin samosprávy. Obžalovat starostku za to, že způsobila obci prospěch, je skutečně precedentní unikát. Vždyť jí to přikazuje přímo zákon o obcích chovat se hospodárně a chránit obecní majetek! Pokud ovšem státní zástupce vydává darovací smlouvy za rozhodnutí o poplatcích (!), které v našem právním řádu ani neexistují (!) a nemůže je proto vybírat nikdo (!), tedy plete si dar s neexistujícím správním poplatkem, není to odborně omluvitelné. Svědkové dále jasně uvedli, že je o protizákonnosti přesvědčovala policie. Jsme ještě v právním státě? Obec zkrátka klasicky uzavřela darovací smlouvy, přijala do rozpočtu dary, a namísto ocenění přijde obžaloba starostky. O uzavírání smluv však rozhodli zastupitelé – tak proč je stíhána jen starostka? A ještě jeden kuriózní moment je tu – darů bylo přijato přes 400 tisíc, předmětem obžaloba jsou smlouvy za 15 500 Kč. Protože jen tuto skupinu několika lidé policie „přesvědčila“ o protizákonnosti. Ostatní trvali přes časté naléhámní policie na dobrovolnosti daru a za starostku se postavili.

* Luděk Tesař, ekonom: Starosta s dobrou náladou je požehnáním obce, je světlem na konci tunelu, je hvězdou na temném nebi nářků. Každý, kdo bez pádného důvodu kazí starostovi náladu, dopouští se zrady na prosperitě obce.

Neboť nanicovatými hloupostmi otrávený, zahořklý a sklíčený starosta je pro obec horší pohromou než mandelinka bramborová nebo hraboši. Zkrátka dobrá nálada je pro prosperitu obce naprosto nezbytná! A v době, kdy nedostatek financí v obcích je spíše vzácností, by tam přece mělo bylo normální báječně si užívat dnů k radosti a štěstí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Průměrný věk obecních společností je 17 let. Obecní společnosti jsou tedy poměrně stabilní. Alespoň jednu obecní společnost s rozhodujícím nebo podstatným vlivem založilo 913 obcí, což je 15 % celkového počtu obcí. Nejvíce těchto společností má Ostrava, a to 16. O jednu méně nalezneme v Praze. Třetí nejvyšší počet má Brno, a to 13 společností, Deset společností patří Zlínu.

* Jan Nožička, jednatel společnosti KOBIT spol. s r. o.: V předešlých letech hasičské jednotky obcí mohly čerpat evropské dotace na velkoobjemové cisterny. Běžela také celá řada příhraničních projektů, v jejichž rámci byly cisterny rovněž pořizovány. Každoročně obce a města mohou žádat o finanční podporu od Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, které v rámci dotačního programu Dotace pro jednotky SDH obcí poskytuje podporu na pořízení nových cisteren CAS 20 a CAS 30. Každoročně je tak uspokojováno kolem pětatřiceti uchazečů. Tento dotační titul je financován Fondem zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Příspěvek na novou techniku pomáhají sborům řešit také jednotlivé kraje.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Může to znít pro někoho velmi překvapivě, ale podle platné právní úpravy v České republice dnes výrobci, potažmo jejich kolektivní systémy, nemají nastavené žádné povinné cíle na separátní sběr a recyklaci těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

V rámci Evropské unie je to ovšem naprosto unikátní jev. Separátní sběr nebezpečného odpadu je totiž povinný podle výše uvedené směrnice EU. V drtivé většině jejích členských zemí je proto nastaven nějaký systém nebo nástroj, který má zaručit, že výrobci/kolektivní systémy budou sbírat především a přednostně nebezpečný elektroodpad. Nejčastěji jsou tímto nástrojem specifické cíle pro separátní sběr těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

Nové odpadové zákony konečně zavádějí i u nás povinné cíle na separátní sběr skupin nebezpečného elektroodpadu. Doháníme tak vyspělé evropské země, kde obdobná pravidla platí již delší dobu.

* Martin Lochovský, společnost EKO-KOM, a. s.: Ne každý se chce vystavovat nebezpečným situacím při třídění odpadů do barevných nádob. Protože rozmístění stanovišť je v kompetenci obce, je žádoucí, aby se obec snažila instalovat nádoby do takových lokalit, které nebudou ohrožovat obyvatele při jejich používání. Hlavním rizikem je možný střet s jedoucím motorovým vozidlem. Doporučujeme představit si u stanoviště, že jej bude obsluhovat školou povinné dítě. Máte-li pocit, že by třídění odpadů pro ně bylo nebezpečné, nejde o bezpečné stanoviště.

Za bezpečná stanoviště jsou považována taková, u nichž není třeba překonávat frekventované komunikace, při obsluze není občan nucen stát ve vozovce, nádoby jsou orientované vhozovými otvory k chodníku, jsou instalované na zpevněném povrchu, nejsou umístěny v „temných uličkách“, v průjezdech, nebo nejsou instalovány pod kvetoucími stromy lákajícími hmyz apod.

* Michal Polanecký, jednatel Technických služeb města Tábor: Již více jak rok sleduji vývoj technologií na ekologickou likvidaci plevele z důvodu stálého rizika zákazu používání pesticidů. Město také stále čelí výtkám občanů kvůli používání chemické likvidace plevelů. Máme vyzkoušené technologie založené na principu páry, horké vody, horké pěny, plamene a mechanické technologie. Ze všeho nejlépe nám vyšla pára s kapénkami vroucí vody o teplotě 120° C.

Termickému šoku za použití páry a kapének není schopno vzdorovat 90 procent rostlin, dojde ke spálení buněčných jader, rozpadu chlorofylu a rozpojení elektro transportního řetězce v rostlině. K trvalému zahubení většiny rostlin je potřebná aplikace třikrát v roce. Ekonomicky je tato technologie samozřejmě několikanásobně finančně náročnější v porovnání s použitím pesticidů.

* Lukáš Kříž, IT expert: V digitalizaci pracovního prostředí veřejná správa podle analytiků poněkud zaostává za ostatními odvětvími. V současnosti však jde o trend, jenž úzce souvisí se spokojeností, udržením a pracovním nasazením zaměstnanců. Instituce budou muset v tomto směru projít jistou digitální transformací, která prostřednictvím školení, technologií a vyšší autonomie pracovních týmů otevře zaměstnancům prostor nejen k vyšší produktivitě, ale také k větší samostatnosti.

* Stanislav Loskot, poradce: Pravdou je, že jsou v pracovním životě situace, kdy je stres nápomocen k vyšší výkonnosti – jde o tzv. eustres. V tomto případě stresory (třeba tyranie naléhavosti, hašení požárů) působí krátkou dobu s nízkou intenzitou, ovšem za předpokladu, že tento úkol spadá do tzv. rutinní práce, dobře celý proces znám, dělám to často, vím, kdo dokáže případně pomoci. Příkladem tohoto stresoru a vzniklé stresové situace je zadání úkolu ve formě „musí to být hotové za hodinu, dnes, zítra apod.“.

Z pohledu psychologie práce jsou původci stresu jako rizikového faktoru, ohrožující duševní rovnováhu, označovány frustrace a deprivace. Frustrace nebo také pocit marnosti je stav zklamání, pocitů neúspěchu, kdy člověk nemůže dosáhnout předsevzatého cíle, úkolů z důvodu překážek, které se mu neustále staví do cesty.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Měl jsem možnost roční stáže na radnici v USA, kde jsem se účastnil setkávání týmu a obdivoval způsob práce skupiny, schopnost jednotlivých členů vyjednávat a přicházet s kompromisními řešeními. Jakýmsi nepsaným pravidlem týmu je, že se schůzka neukončí dříve, než se všichni shodnou na nějakém konsenzuálním řešení dané situace. V týmu platí metoda win-win, ktna jejímž základě každý člen týmu musí být spokojený s dohodnutým řešením a žádný názor nesmí být zatracen bez předchozí logické diskuse.

* Miroslav Stejskal, předseda Asociace strážníků ČR a ředitel OŘ Městské policie Praha: Osobně bych navrhoval, aby se vedly krajské registry čipovaných psů, do kterých by oprávněné subjekty měly čtyřiadvacetihodinový přístup. Předpoklad, že se pes bude pohybovat v rámci konkrétního území kraje, je velký, i když na hranicích krajů samozřejmě může dojít k prolínání. Pro veterináře, který psa čipuje, jistě není problém odeslat hlášenku do registrů. Informační kampaň musí také postihnout změnu majitele psa a přeregistrování takových údajů. Tato povinnost by měla příslušet novému majiteli psa, aby přes spádového veterináře takovou změnu do registru nahlásil.

* Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení Kanceláře veřejného ochránce práv: Ochránkyně dopěla k názoru, že právní úprava neumožňuje pověřenému obecnímu úřadu vydat opatření, vyhlašující oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na celé území obce. Četnost sociálně nežádoucích jevů je třeba posoudit podle jednotlivých míst v obci a je nezbytné jednotlivá místa v obci navzájem porovnat. Bez doloženého zvýšeného výskytu sociálně nežádoucích jevů v určité oblasti (konkrétně vymezené menší jednotkou než územím celého města) nelze opatření v souladu se zákonem vyhlásit. Nelze je vyhlásit preventivně i na oblasti, kde zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů není (resp. není doložen ve spise).

Z hlediska věcného posouzení důvodů pro vyhlášení opatření ochránkyně upozornila na interpretaci statistik trestné činnosti, které vedl magistrát ve spisové dokumentaci. Z nich vyplývalo, že trestnou činnost páchají převážně lidé, kteří mají zaměstnání (nejsou tedy závislí na doplatku na bydlení, který jim má být kvůli vyhlášení opatření odejmut). Rovněž z nich bylo zřejmé, že 60 % pachatelů má bydliště mimo Kladno, a taktéž skutečnost, že v roce 2017 (před vyhlášením opatření) došlo na území Kladna k poklesu trestné činnosti.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Zákon o obcích je obsahově skutečně již překonaný (zejména u některých otázek nedostatečně konkrétní nebo neúplnou právní úpravou), a potřeboval by proto obsahovou revizi. Ale na druhé straně slouží již skoro dvacet let – a přičteme-li k němu poměrně srozumitelnou metodiku Ministerstva vnitra ČR (MV ČR), která sice není všespásná, ale většinou udává dobrý směr, a právě stovky rozsudků soudů všech stupňů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, lze postavit celkem srozumitelné právní mantinely pro chování orgánů obcí a měst.

Tedy zákon plus metodika plus judikatura vnášejí už poměrně jasné světlo do občas zamotaných právních situací. Jediné, co toto mírně optimistické konstatování kalí, je fakt, že pro právního laika může být výklad touto metodou právě pro konkrétní právní situaci poměrně složitý, a neobejde se bez odborné pomoci.

/rš/

Prosincové vydání Moderní obce si můžete přečíst i elektronicky na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Tištěnou Moderní obec si můžete zajistit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

 

Tváří aktuálního čísla Moderní obce, odborného časopisu pro veřejnou správu, je Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec a zastupitelka hlavního města Prahy (viz obrázek).

Jako vždy i tentokrát vybíráme z březnového vydání Moderní obce citáty některých osobností, které na jeho stránkách vystupují.

* Ministryně financí Alena Schillerová: Je třeba si uvědomit, že obce, města a kraje vykonávají z pohledu veřejných financí funkci alokační a že obce a města se snaží hospodařit s vyrovnanými rozpočty a nezadlužují se nad únosnou mez. Na druhou stranu se domnívám, že přebytky na účtech automaticky nevypovídají o stavu obecních financí. Je zde redistribuční i nadále plně leží na bedrech státního rozpočtu, ze kterého plynou prostředky na nemalé množství mandatorních výdajů (důchody, sociální systém atd.). Zároveň je nesporné, že díky změnám v rozpočtovém určení daní jde územním samosprávám stále více peněz. A co se týká přebytků hospodaření, je dobřecelá řada dalších faktorů, které je potřeba zohlednit. Například množství cizích zdrojů v obecním rozpočtu, investice, zhodnocování obecního majetku atd.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jsem také přesvědčena o tom, že by stát měl řešit nejkřiklavější případy předlužených obcí. A nejde jenom o obec Prameny, na niž se v celostátní sbírce solidárně skládají některé obce. Zadlužení obcí není pouze ekonomický problém, ale má i velký lidský rozměr. Třicet let samo o sobě je sice už poměrně delší doba, ale někde možná přece jenom příliš krátká na to, aby se po éře „státních“ národních výborů lidé naučili sami si svoji obec řádně spravovat, efektivně nakládat s obecním majetkem v podmínkách tržní ekonomiky, smysluplně a efektivně využívat dotace, čelit nabídkám různých šíbrů a pochybných firem a tak dále Předlužení některých obcí tedy lze přirovnat k exekucím, do nichž mnoho lidí spadlo, aniž by pořádně vědělo jak a proč.

Samozřejmě si uvědomuji, že by pro oddlužení obcí musela existovat široká politická shoda – a určitě bych byla pro to, aby toto oddlužení bylo jednorázové a už se nikdy příště neopakovalo a v žádné obci nemohli spoléhat na to, že „když jsme byli oddluženi tentokrát, budeme oddluženi i za třeba dalších deset let“.

* Vladislav Vilímec, senátor, předseda Finanční komise Svazu měst a obcí ČR: Před obcemi teď stojí několik výzev. V příštím programovém období EU sice obce pravděpodobně nepřijdou zkrátka, ale spoléhat se pouze na evropské zdroje by se jim sotva vyplatilo.  Při vysokých mandatorních výdajích ve státním rozpočtu zázraky nepřijdou ani odtud. Něco mohou alternovat kraje, ale i ony mají svých povinností dost. V příštích letech se obce proto budou muset opět více spoléhat na sebe, na svou schopnost plánované výdaje profinancovat.

Na úrovni profesních sdružení obcí musí pokračovat tlak na navýšení rozpočtového určení daní, zvláště v situaci přesunu stále více položek DPH do druhé snížené sazby i v souvislosti s avizovaným rušením superhrubé mzdy, což velmi pravděpodobně bude znamenat výpadek daňových výnosů i na straně obcí. Stále se ještě územní samosprávy nepodílejí ani na jedné třetině výnosů ze sdílených daní. S rokem 2017 obce mimo jiné přišly i o 30 procent výnosu daně z příjmů placených poplatníky.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec, zastupitelka hlavního města Prahy: Řekla bych, že se neustále utahují ony pomyslné šrouby byrokracie. Stoupá množství výkazů, hlášení, papírů. Celkově došlo ke změně v mnoha oblastech. Například když jsem jako začínající starostka chtěla využívat služeb právníka, všichni na mě s údivem koukali, proč by Slivenec, jako malá městská část, měl mít smlouvu s právníkem. Dnes je právník nejdůležitější osobou, vůbec si nedovedu představit, že bychom něco dělali bez něj. Také klesá míra vzájemné důvěry občana a instituce. Když si dříve občané od své městské části něco kupovali, poslali peníze rovnou na náš účet. Věděli, že je neokrademe ani nepodvedeme. Dnes se vše automaticky řeší přes notářskou úschovu, čímž se záležitost prodražuje. Smlouvy jsou také mnohem složitější. Za tři a půl roku chci skončit. Obávám se, že páté volební období bych už nevydržela, mimo jiné i kvůli nárůstu byrokracie. A to nemám problémy ani v zastupitelstvu, ani s občany.

* Pavel Novotný, starosta městské části Praha-Řeporyje: U nás v obci je udavačství velmi oblíbené. Jelikož chci být oblíbený starosta, pečlivě všechny podněty vyhodnocuji. Často se stává, že více oznamovatelů najednou podezírá konkrétní adresní místo. Jindy se stává, že se lidé jen skrze pracovitého starostu mstí a řeší si staré sousedské bolístky a války, ve kterých jim úřad doposud nepomohl. Většina udání je ale oprávněných.

* Roman Kotilínek, starosta Kraslic: Kontrole kotlů a topenišť nemusí nutně předcházet podnět, může být provedena i jen při opakovaném důvodném podezření na porušování povinností provozovatele zdroje. Obecní úřad obce s rozšířenou působností na tuto skutečnost provozovatele písemně upozorní dopisem, ve kterém jej poučí o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených a o následcích opakovaného důvodného podezření. Tím je právě přímá kontrola zdroje, jeho příslušenství a používaných paliv, neboť porušení povinností podle § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší nelze prokázat jinak než provedením kontroly. Tedy, kontrola může být zahájena z vlastní úřední činnosti, nemusí jí nutně předcházet podnět (oznámení /udání souseda).

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu: Mariánské Hory a Hulváky: Dosavadní zkušenosti nám potvrdily, že projekt Domovník - preventista Ministerstva vnitra ČR má smysl. V lokalitách, kde domovníci působí, se zlepšuje komunikace mezi úřadem a nájemníky, zvyšuje se pocit bezpečí obyvatel a celkově dochází ke zlepšení atmosféry v domě. Domovníci za první období své práce řešili mnoho témat od neochoty podílet se na úklidu společných prostor v domě ze strany některých nájemníků, přes sousedské spory, nepovolané osoby v domě, až po podezření na domácí násilí a výskyt injekčních stříkaček na dětském hřišti a v okolí domu.

* Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, republikový gestor projektu Domovník-preventista: Vytvořením nové pracovní pozice domovník-preventista se pomáhá řešit stávající neutěšenou situaci v oblasti správy bytového fondu obce, zejména v sociálně vyloučených lokalitách, a současně se výrazně napomáhá ke zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v dané lokalitě tzv. řízenou samosprávou domu. Občanům žijícím v sociálně vyloučených či rizikových lokalitách projekt ukazuje, že i tam se může bydlet čistě, na vyšší sociální úrovni a bezpečně, ovšem za dodržování jasně definovaných pravidel chování. Projekt zároveň pomáhá řešit alespoň částečnou zaměstnanost osob dlouhodobě nezaměstnaných.

Konkrétní doporučená pracovní náplň je vždy konkretizována podle aktuálních potřeb jednotlivých obcí. Domovníci-preventisté však v žádném případě nesuplují povinnosti správce domu v oblasti úklidu. Naopak sami kontrolují, zda a jak je úklid prováděn.

* Jakub Hornek, doktorand a výzkumný asistent katedry politologie ISP FSV UK: Naštěstí k dlouhodobému působení institutu správce obce (ISO) v obcích nedochází. Setkáme se však s tím, že se tento do některých obcí v průběhu času vrací. Jde však pouze o několik jednotek obcí, kde bychom ISO našli opakovaně. Ačkoli k těmto situacím nedochází, nad Českou republikou se vznáší pomyslný Damoklův meč. Na malé obce lze potenciálně nahlížet jako na „malé časované bomby“, kde v některých z nich může být z nejrůznějších důvodů vyvolána exploze dlouhodobého nezájmu o kandidaturu v místních volbách.

I proto bychom se měli snažit místní samosprávy podporovat v jejich rozvoji, snažit se jim zajistit dostatečné financování, zefektivnit jejich možnosti meziobecní spolupráce či na malé obce nepřenášet neúměrné povinnosti, které jsou jen stěží schopny provádět. Pokud bychom toho nebyli schopni, začala by vyvstávat i otázka, zda je současná podoba municipální struktury pro Českou republiku vhodná.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Vyslovení, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení, protože ne každý rozpor se zákonem má za následek absolutní neplatnost právního úkonu. **

* David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR: Nový systém územně správního členění státu podle příslušného návrhu zákona schváleného začátkem ledna vládou bude následující:

* Současných třináct jednotlivých samosprávných krajů bude členěno na správní obvody obcí s rozšířenou působností (samosprávné kraje byly jednorázově vymezeny územím okresů k 1. 1. 2000).

* Vymezení okresů bude provedeno odvozením také od obvodů obcí třetího typu (doposud jsou okresy vymezeny výčtem obcí).

* Správní obvody obcí s rozšířenou působností budou vymezeny tak jako doposud, tedy výčtem území obcí, které je tvoří. Tento výčet nebude v zákoně, ale v doprovodné vyhlášce.

* Pro hlavní město Prahu se zachovává stávající speciální členění na 10 obvodů (na úrovni okresů).

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Začátkem února 2019 byl v Eklepu (Elektronická knihovna legislativního procesu) veřejnosti zpřístupněn věcný záměr stavebního zákona, jehož předkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle tohoto legislativního materiálu by změny, které obsahuje, měly vést ke zkrácení povolovacích procesů a odstranění překážek, jež brání vydání povolení stavebním úřadem nebo jeho vydání neúměrně prodlužují.

Předkladatel materiálu zamýšlí vytvořit soustavu státních stavebních úřadů, které již nebudou „…součástí spojeného modelu územní veřejné správy… “, měly by eliminovat tzv. systémovou podjatost a současně by měly být protikorupční. Vybrané agendy dotčených orgánů by měly být integrovány do rozhodování státních stavebních úřadů. Je otázkou, zda tento návrh je dostatečnou pojistkou proti korupci.

* Petr Číhal, obchodní ředitel EKOLAMP: Jednou z novinek v oblasti elektroodpadu v letošním roce je zařazení svítidel do zpětného odběru. Svítidla dosud ve zpětném odběru vůbec nebyla. Pouze průmyslová svítidla spadala do tzv. odděleného sběru, který probíhal mimo sběry na sběrných dvorech obcí. Nově jsou tak i svítidla (lampičky, lustry atd.) zařazena do zpětného odběru a sbírají se v kategoriích č. 4 (velká zařízení) a č. 5 (malá zařízení) na sběrných dvorech obcí.

* Miloš Polák, ze společností REMOBIL a ASEKOL: Tématem recyklace elektroodpadu, do níž recyklace mobilních telefonů patří, se zabývám již téměř 15 let a neznám jedinou firmu v ČR či v Evropě, která by vydělávala čistě na sběru a recyklaci pouze mobilních telefonů. Ono to totiž není možné, protože náklady na logistiku (sběr a svoz) a zaměstnance budou vždy vyšší než výnosy z prodaných druhotných surovin. Z pohledu celého procesu zpětného odběru je mobilní telefon jednoznačně odpadem s negativní hodnotou. Z pohledu pouze recyklace (zpracování bez započtení nákladů sběru) pak odpadem s pozitivní hodnotou.

* Jan Mraček, Hospodářská komora ČR: Kolektivní systémy nejsou tržní subjekty, byly založeny ke sběru elektroodpadu. Nemají a nesmí fungovat za účelem zisku - vytvářet zisk), mohou soutěžit maximálně mezi sebou. Jejich akcionáři jsou výrobci, kteří nám dodávají službu (výrobek – ledničku, TV). Od roku 2005 se zde vytvořila úvaha, poměrně nebezpečná, že by kolektivní systémy neměly zůstat jen u sběru elektroodpadu, ale měly by zajistit i jeho další zpracování a vytvořit tak jakýsi uzavřený kruh. Kolektivní systémy významně přispěly k tomu, že ČR plní kvóty pro třídění, je však třeba zamezit, aby došlo ke směšování fungování kolektivních systémů a zpracování odpadu jako takového.

* Lucie Müllerová, EKO-KOM: Přestože tuzemský systém ušel za dobu své existence již velký kus cesty, je třeba dál jej dále rozvíjet. Třeba tím, že reagujeme na trendy v oblasti používaných obalových materiálů. V posledních letech se tak kromě kontejnerů na papír, sklo a plasty stále více objevují na ulicích i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Ke konci třetího čtvrtletí roku 2018 bylo v ČR již 6170 těchto nádob, meziročně se tak jejich počet navýšil o 20 %. Právě kovové obaly jsou totiž jednou z progresivně se rozvíjejících oblastí.

Kromě rozšiřování a zkvalitňování sběrné sítě jsou aktuální velkou výzvou požadavky nové evropské směrnice o obalech a odpadech, které bude muset ČR spolu s dalšími členskými státy unie v budoucnu plnit a na to je třeba se připravovat již nyní.

* Petr Kratochvíl, jednatel ECOBAT: V dnešní době dochází k stále většímu rozšiřování elektrických aplikací, které vyžadují vysokoenergetické přenosné zdroje elektrické energie. Příkladem je nastupující rozvoj e-mobility. Velice významně se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů a v této oblasti začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia.

Při uvádění tohoto typu baterií na trh bohužel není pamatováno na bezpečnostní aspekty při nakládání s použitými bateriemi na konci jejich životního cyklu. Použité baterie a akumulátory ve fázi sběru, shromažďování, skladování a zpracování často nejsou dostatečně ochráněny proti vzájemnému zkratování nebo mechanickému poškození.

V důsledku toho dochází při nakládání s použitými lithiovými bateriemi k incidentům (požáry, exploze), a to i na území České republiky.

* Barbora Tomčalová, Svaz měst a obcí ČR: Proč se stále vyskytují pneumatiky na sběrných dvorech nebo na černých skládkách? Tato otázka trápí nejedno město či obec, které uvedený problém stojí v rozpočtu nemalé peníze z rozpočtu, jež by radnice určitě uměly využít efektivněji. Města a obce, stejně jako kolektivní systém Eltma, jistě velmi uvítají aktivitu Ministerstva životního prostředí ve směru zvýšení minimální úrovně zpětného odběru, což je plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR, kdy pro rok 2020 je minimální hranice pro sběr pneumatik stanovena na 80 % pneumatik uvedených na trh. Zvýšení povinné hranice pro zpětný odběr výrazně pomůže ke snížení výskytu pneumatik jako odpadu bez využití.

Naopak ti, kteří se buď své povinnosti vyhýbali nebo sbírali pouze do zákonného minima, se budou muset postarat o větší množství pneumatik, a tím pádem vzroste zájem i o pneumatiky, které dosud končily na sběrných dvorech či skládkách.

* Bohumil Kotlík, Státní zdravotní ústav v Praze: Existují modely, které odhadují, jaký podíl škodlivin, které jsou ve vzduchu, nadechnete a jaký vydechnete. Ovšem pozor, měří se buď celková hmotnost částic (například frakce PM10 – tj. všechny částice menší než 10 µm), nebo jejich počet v jednotlivých velikostních frakcích. Srovnání počtu částic a jejich hmotnosti je poměrně složité. Například jedna desetimikrogramová částice může mít váhu i jednoho milionu ultrajemných částic. Otázkou stále zůstává, jestli (a hlavně o kolik) je při stejné hmotnosti pro naše zdraví horší vyšší počet jemných až ultrajemných částic než menší počet ostatních. Důležitá není jenom velikost částic, ale i jejich chemické složení, které v žádném případě není u jemných a větších částic stejné.

* Jaroslav Buda, Jutagrass:  Prvním krokem při výběru umělého trávníku je stanovení potřeby, tedy toho, co od trávníku očekáváme a jaký sport se na něm bude hrát jako hlavní. Jiný trávník bude použit pro městské multifunkční instalace a veřejná hřiště, jiný trávník pro fotbalové kluby a zcela jiné požadavky jsou kladeny na hřiště na kterém budou fotbal trénovat profesionální hráči. U fotbalu se jedná hlavně o celkové zatížení plochy a využití hřiště v průběhu dne i ročních období. Čím větší bude jeho využití, tím robustnější trávník musí být. S tím souvisí i možnosti a schopnost trávníky udržovat. Současné kvalitní trávníky jsou vyrobeny z polyetylénu.*

/rš/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down