Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

Tváří únorového vydání odborného časopisu pro veřejnou správu Moderní obec je předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná Petr Helekal. Uvnitř únorového čísla Moderní obce s ním najdete i obsáhlý rozhovor.

Přinášíme výběr citátů některých zajímavých osobností, které na stránkýách únorového vydání Moderní obce promlouvají:

* Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Mezi bílá místa, jak jsou definována v programovém prohlášení vlády, spadá celá řada témat, z nichž nemalá část je již pokryta národními zdroji. V roce 2018 alokace vyhlášených výzev z národních dotačních titulů přesáhla 40 mld. Kč. Šlo zejména o oblasti podnikání, sítě (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny vod), památky, životního prostředí a zdravotnictví a záchranné složky. U národních titulů MMR jsme největší převis poptávky nad nabídkou zaznamenali u podpory venkova 9 mld. Kč, a to především u místních komunikacích a sportovní infrastruktury. V oblasti bydlení to byl převis poptávky ve výši 0,5 mld. Kč – zde šlo zejména o komunitní domy pro seniory, pečovatelské byty a bezbariérová opatření v bytových domech.

Je nutné hledat zdroje i jinde. Nabízí se například dluhové financování, finanční nástroje, jiné modely spolupráce, například veřejného a soukromého sektoru – PPP (Public Private Partnership) atd.

Příští programové období EU bude pravděpodobně opravdu posledním, kdy budou do území ČR v rámci kohezní politiky plynout velké finanční prostředky. Proto jsme k návrhům nařízení pro budoucí programové období, která mj. obsahují také návrh témat financovatelných z evropských zdrojů, připravili pozice, které prosazují zájmy ČR. Obecně bude velmi důležité vybrat ta nejpodstatnější témata a stanovit prioritu strategickým projektům – tedy těm, které přinesou největší efekt.

I proto se aktuálně bavíme o Národním investičním plánu a transformaci MMR na Ministerstvo veřejného investování. Tento proces musí probíhat s ohledem na specifické potřeby území, které i v naší rozlohou malé republice existují. Právě tento aspekt, tzv. územní dimenze, je základním pilířem vznikající Strategie regionálního rozvoje ČR a následně by měl být promítnut i do politik a nástrojů všech resortů, které mají v gesci témata úzce související s regionální politikou, včetně operačních programů a národních dotačních titulů. (v rozhovoru, který uveřejňujeme pod titulkemKlára Dostálová: Na úrovni resortů je už zmapováno více než 17 tisíc projektových záměrů)

* Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: V Moravskoslezském kraji se proto snažíme využívat odborné připomínky pracovních skupin fungujících při regionální stálé konferenci (RSK) nejen k zacílení evropských nebo národních zdrojů. Jejich komentáře slouží jako podklad pro připravovanou strategii rozvoje našeho kraje. Obracíme se na ně v souvislosti s programem RE:START, který u nás běží. Podařilo se nám dát dohromady opravdu ty největší kapacity z regionu a vytvořit stabilní systém partnerství, který perfektně funguje. Do dalších let bychom uvítali, aby odborníci v pracovních skupinách mohli vidět dopad a výsledek své činnosti. Ocenil bych také, aby se činnost RSK neomezovala pouze na evropské prostředky. (v rubrice Názor, kde se hejtman vyjadřuje zejména k činnosti regionálních stálých konferencí)

* Jiří Kulhánek, starosta Kadaně: Úřad práce vyplácí podle zákona dávky na bydlení, které například ve městech velikosti 10 až 50 tisíc obyvatel pro čtyřčlennou domácnost činí až 12,5 tisíce korun. Přitom skutečné náklady na bydlení se u obecních bytů v takových městech pohybuji přibližně na polovině uvedené sociální dávky. Proč by tedy spekulant s chudobou logicky nesháněl sociálně slabé do svého bytu, když měsíčně vydělá na státu minimálně šest tisíc korun, aniž by hnul prstem? Tak nám vznikl byznys s chudobou, kdy různé realitní kanceláře skupují byty a stěhují do nich sociálně slabé za účelem velmi jednoduchého zisku.
Recept na řešení? Pojďme tyto dávky snížit na úroveň obecního nájmu v daném místě. Příval sociálně slabých obyvatel organizovaný pochybnými realitkami ustane a stát ušetří několik stovek milionů, které bude moci nasměrovat mnohem efektivněji, než když nyní zcela vědomě vyhazuje veřejné peníze z okna. (v rubrice Polemika věnované iniciativě některých severočeských měst zastropogvat dávky na bydlení výší místního nájemného v obecních bytech)

* Petr Helekal, předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná: Když jsme náš dobrovolný svazek obcí zakládali, chtěli jsme prvotně dosud váhající obce přesvědčit o tom, že činnost DSO bude pro ně výhodná. A jak nejlépe přesvědčíte starostu o tom, že je pro jeho obec něco výhodné? Nejlépe tak, že mu tu výhodnost finančně vyčíslíte. My jsme zprvu za podpory Státního fondu životního prostředí úspěšně uskutečnili dva projekty – jeden se týkal protipovodňových opatření, druhý nakládání s bioodpady. Finanční výhodnost obou projektů jsme mohli zúčastněným obcím dokladovat. Tím jsme postoupili do dalšího levelu a pro meziobecní spolupráci získali další obce. (část jedné z odpovědí Petra Helekala v ústředním rozhovoru celého vydání)

* Jana Zwyrtek Hamplová: Uzavřít dnes v samosprávě dobrý a bezchybný smluvní, zejména majetkoprávní, vztah, je z mnoha důvodů tzv. vysoká právní liga. Obec je totiž velmi specifický smluvní partner, který je zákonem procesně i obsahově velmi limitován a omezen, a současně, pokud něco poruší, následují, rovněž ze zákona, velmi závažné právní důsledky. Pokud to zkombinujeme s odpovědností zastupitelů, pak není obcím a městům a jejich voleným zástupcům co závidět. Proto jsem připravila tento seriál o majetkoprávních dispozicích, opírající se o rozsudky Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Zákon o obcích nám totiž už zdaleka nestačí, chceme-li návod, jak v obcích a městech skutečně správně postupovat. (přední česká odbornice na právo územních samospráv v seriálu Majetkoprávní jednání obcí a měst v judikatuře soudů)

* Ondřej Jakob, radní Mukařova v okrese Praha-východ: Začali jsme se skupinkami koledníků chodit, jak jsme tomu byli zvyklí na rodné Moravě, od domu k domu a vždy se snažíme projít celou obec. Dalo se tu dohromady několik rodin a kamarádů dětí, kteří každoročně chodí koledovat. Snažím se také spoluobčany předem upozornit, například na sociálních sítích, na možnost stát se koledníkem. Obecně je větší zájem dětí chodit s koledou než dospělých býti jejich doprovodem. (z textu Za úspěchem Tříkrákové sbírky stojí také pomoc a aktivita radnic)

* Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy na Uherskohradišťsku a předseda Pracovní skupiny Sdružení místních samospráv ČR pro školství, sport a kulturu: Rozhodně návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nevidíme jako bouři ve sklenici vody, ale jako extrémní pokus o zásah do práv zřizovatele, odebrání kompetencí zřizovateli, výraz nedůvěry k samosprávám. Zřizovatelé usilují o stabilitu a rozvoj škol, je naším cílem, aby se konkurzů účastnilo vice uchazečů. Právě proto, že počet jmenovaných ředitelů, kdy zřizovatel nerespektoval pořadí navržené komisí (3 % všech ředitelů), považujeme diskusi za toto téma za nedůležitou vzhledem k jiným tématům, jako je například revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a další. (z vyjádření Oldřicha Vávry k pokusu MŠMT omezit právo zřizovatelů škol a školských zařízení na výběr ředitele právnické osoby zřizované obcí – tento svůj návrh nakonec ministerstvo po zásahu ministra Roberta Plagy stáhlo)

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jestliže v posledních letech byl skutečný výkon ekonomiky lepší než odhady, letos tomu bude nejspíš naopak. Neznamená to, že přijde recese, ekonomika ale poroste pomaleji než dosud. ( z textu Rozpočtové zlaté časy končí, samosprávy by se měly mít mnohem víc na pozoru)

* Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR: Bude záležet na Ministerstvu financí – a samozřejmě i celé vládě, jak moc bude Česká republika umět z vlastních národních zdrojů takový výpadek snížit. Podle reakcí paní ministryně financí se ovšem zdá, že by její resort nejraději nepřidal nic. Což by byl však paradox, neboť stát si u každého projektu pečlivě počítá a strhává daň z přidané hodnoty (DPH). Pravda, někdy DPH zaplatí Evropská unie, tvrdí se, že projekty s uznatelnými náklady do výše pěti milionů eur s DPH v tomto smyslu nemají problém. Ale v zásadě je DPH z podpořených a realizovaných projektů příjmem státu, byť z ní pak – jako z jedné ze sdílených daní – část celostátního inkasa odsype obcím a krajům.

Ale musím se ptát: Jaká by to byla spravedlnost, kdyby stát nic nekofinancoval, ale z každého eura evropské pomoci by si pro sebe vzal přibližně pětikorunu? Ať už by šlo o měkký projekt, nebo třeba o nějakou stavbu…

Bylo by proto fér, kdyby Ministerstvo financí už teď uklidnilo budoucí žadatele o dotace, aby se nebáli připravovat v předstihu hodnotné projekty a aby netápali v nejistotě, zda budou nebo nebudou muset řekněme rekonstrukci staré školy kofinancovat možná až ze 40 %. Protože v takovém případě by, jak se na tom jistě shodneme, byly náročnější investice především pro menší obce naprosto nemožné. Už kdyby se toto kofinancování podělilo půl na půl mezi stát a obec, byla by to citelná pomoc místním samosprávám.

Zatím jsme zvyklí na to, že investice v obcích podpořené evropskými fondy z 90 či i 95 % platí kdosi „jiný“ a radnice přidají jen deset nebo pět procent z vlastního. Této praxi bude určitě obtížné odvykat… (z rozhovoru s Jiřím Kristem nejen k nastavení operačních programů)

* Pavel Procházka, ředitel – Integrovaná doprava Středočeského kraje: Zatímco kraje možnost zakládání integrovaných systémů řízených organizátory využívají, zcela odlišná situace je na úrovni státu. Přitom výchozí situace je v podstatě stejná: Síť tvořená páteřní železniční dopravou, jejíž trh se bude – na základě evropské legislativy – stále více otvírat, mnoho autobusových linek křižujících Českou republiku na komerční bázi bez koordinace s vlaky, ale i s jinými autobusy navzájem, mnoho systémových služeb, které si každý dopravce řeší po svém – a především nemožnost zakoupení jednoho jízdního dokladu. V některých dopravních relacích se tento stav negativně projevuje i v krajích, neboť některé obce jsou závislé na komerčních spojích, a jsou tak nechány napospas rozhodnutí dopravce, zda daný spoj či linka budou provozovány.

Velmi pozitivně v tomto smyslu působí snaha Ministerstva dopravy ČR vytvořit tzv. národní tarif, který by v první fázi umožnil jízdu a přestup mezi vlakovými spoji bez ohledu na dopravce. Nicméně to vypadá tak, že tomuto návrhu bude scházet natolik vysoká míra integrace, aby jejím výsledkem bylo jednoduché a univerzální použití pro cestující, jak je znám ze Švýcarska. (z textu, v němž se Pavel Procházka věnuje současnosti a budoucnosti integrovaných dopravních systémů)

* Vladislav Gerhard, tajemník městské části Praha 18: Mezi naše silné stránky patří především realizace projektů na zvýšení výkonnosti úřadu, dlouholeté využívání CAF, ISO 9001, benchmarkingu, CSR a MA21, dále vhodně formulovaná strategie úřadu, pravidelně opakovaná sociodemografická studie, systémově ošetřené generování námětů na inovace a také aktivní zapojení většiny zaměstnanců do organizování akcí pro veřejnost.

Za silnou stránku našeho úřadu lze považovat také genderovou politiku (jsme šestinásobným vítězem soutěže Úřad roku – Půl na půl). Kromě toho jsme získali ocenění Podnik podporující zdraví a ocenění Přívětivý úřad 2016, 2017, 2018 v Praze. A v roce 2016 jsme obsadili i druhé místo v rámci celé České republiky v soutěži Přívětivý úřad 2016. (z odpovědi Vladislava Gerharda v rozhovoru, v němž MČ Praha 18 představujeme coby čerstvou držitelku ocenění Excelentní organizace uděleného v rámci Národní ceny kvality ČR)

V únorovém vydání Moderní obce však najdete i mnoho dalších zajímavých a podnětných textů.

Jednotlivá vydání Moderní obce v digitální podobě včetně únorového čísla, ale i celoroční předplatné si můžete on-line zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec

/rš/

 

Předseda vlády Andrej Babiš dnes jednal ve Strakově akademii se zástupci samospráv. Společně diskutovali o možné změně zákona o střetu zájmů, kterou hejtmani, starostové a další radní požadují.

Setkání se zúčastnili předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, předseda Sdružení místních samospráv ČR a poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák, předseda Dobrovolného svazku obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná Petr Helekal a další.

Podle předsedy vlády Andreje Babiše je cílem novely především zajistit nejvyšší možnou transparentnost veřejné správy a odstranit možná korupční rizika. Zároveň však uvedl, že je připraven diskutovat o dalších změnách.

Zákon není dokonalý a je potřeba se k němu vrátit a teď je k tomu příležitost v Poslanecké sněmovně. Vláda k návrhu dala negativní stanovisko, ale rozhodnout musí sněmovna. Na vládě jsme neměli informace, které mám dnes. Nevěděl jsem, že tolik starostů oznámilo rezignaci. Je pravda, že dostat lidi do komunální politiky není jednoduché, a pokud tam máme dobré a slušné lidi, kteří to dělají ve volném čase, tak samozřejmě pro ně je takovýto zákon problém,“ uvedl  Andrej Babiš.

Stávající novela zákona o střetu zájmů je podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla důvodem rezignací desítek členů rad a některých starostů a místostarostů. Důsledkem by mohl být i nezájem o výkon těchto funkcí ve státní správě především v menších obcích.

Zástupci samospráv dnes předali předsedovi vlády petici a v minulých dnech řada funkcionářů zaslala premiérovi dopis, v němž žádají o podporu změny zákona. Vadí jim mimo jiné, že nově musí v rámci svého majetkového přiznání uvádět i majetek ve společném jmění manželů, a rovněž, že do registru přiznání může nahlížet kdokoli i bez předchozí žádosti. Nerozlišuje se také, zda jde o uvolněné či neuvolněné členy výkonných orgánů.

Vláda se v lednu zabývala dvěma poslaneckými návrhy na změnu zákona o střetu zájmů, k oběma přijala nesouhlasné stanovisko. Naopak souhlasila s tím, že se připojí do řízení vedeného před Ústavním soudem, kde novelu napadla skupina senátorů. Soudu však doporučila, aby návrh senátorů zamítl.

"Z jednání máme dobrý pocit, pan premiér našim argumentům naslouchal a společně jsme se shodli na tom, že je potřeba zákon o střetu zájmů urychleně novelizovat tak, aby nedošlo k ohrožení místních samospráv ve vztahu k blížícím se podzimním komunálním volbám. Konečná podoba úpravy zákona bude diskutována na jednání orgánů Poslanecké sněmovny," konstatovali zástupci DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko po jednání.*

/tz/

 

K foto:

Petici s podpisy 2500 starostů dnes převzal premiér Andrej Babiš z rukou zástupců DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko Petra Helekala a Lenky Bártlové. Přítomni byli i předseda SMO ČR František Lukl (na snímku vlevo) a předseda SMS ČR Stanislav Polčák

Foto: archiv vláda ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down