Klientské centrum v moderním prostoru s nejnovější technikou a s velkou nabídkou online služeb a aplikací. Tak by podle Ministerstva vnitra mohl vypadat úřad 21. století. Svou vizi založenou na současných trendech a možnostech ministerstvo představuje v nové stejnojmenné brožuře. Možné první kroky k naplnění této vize obsahuje i sbírka příkladů dobré praxe k soutěži Přívětivý úřad (za rok 2020). Soutěž sice byla přerušena opatřeními spojenými s bojem proti nákaze covid-19, ale přesto se podařilo sesbírat příklady dobré praxe, které navíc reagují i na aktuální situaci v krizovém řízení v průběhu epidemie.

V následující dekádě by úřady měly dorovnat standard kvality služeb soukromého sektoru. Řada úřadů, zvláště ty největší, již vykročila správným směrem. Tím dokazují, že změna je možná. Nyní by je ale měly následovat i ostatní,“ říká ministr vnitra Jan Hamáček.

Ministerstvo ve své představě klade důraz na digitalizaci úřadů, vyvíjení aplikací, flexibilní komunikaci, klientský přístup, zvyšování profesionality úředníků, ale také na větší zapojování klientů při získávání zpětné vazby a podporu environmentální a sociální odpovědnosti úřadů.

„Je nutné ze základu upravit pojetí úředníka a veřejné služby i obraz úřadů coby rigidních a nesympatických organizací,“ vysvětluje Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy. „Úředník by neměl být byrokrat, ale spíše poradce, který je zde pro klienta. Smyslem jeho práce není jen odpovědně vykonat správní úkon, ale také vyřešit občanovu úřední věc k jeho plné spokojenosti,“ dodává.

Brožura také přináší rozhovory s osobnostmi z jednotlivých tematických oblastí. Například k digitalizaci se v ní vyjadřuje Petr Kuchař, hlavní architekt eGovernmentu České republiky. „Úřad 21. století by měl být otevřený, přívětivý a kdykoliv přes internet přístupný. Dozvědět se, jak vypadá, bychom měli jen v naprosto nezbytných případech. Vše ostatní bude možné řešit elektronicky, uživatelsky přívětivým způsobem, ideálně bez nutnosti přímého zapojení samotného úředníka,“ popisuje svou představu.

„Zásadní bude takový přístup veřejné správy, který minimalizuje zátěž občana – například zavedením předvyplněných formulářů, vzájemnou provázaností datových fondů nebo vzdálenou komunikací. Pro případy nutné prezenční návštěvy by bylo vhodné upravit úřední dobu tak, aby umožnila návštěvu v mimopracovní čas klientů,“ přibližuje vizi ministerstva David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra a editor publikace. „Podstatné je i přívětivé prostředí a klientsky naladěný personál. Inspiraci můžeme čerpat např. z bankovního sektoru, který se v posledních letech dynamicky vyvíjí,“ doplňuje.

Brožura, kterou si můžete bezplatně stáhnout na: https://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-publikace.aspx, je určena zejména pro představitele obcí a obecních úřadů, inspirovat se v ní však mohou i další úřady či veřejnost. Vychází z několika let mapování stavu služeb veřejné správy a sledování mezinárodních trendů a očekávání veřejnosti.

SBÍRKA PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE K SOUTĚŽI PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD

Inspirující může být o doprovodná sbírka příkladů dobré praxe k soutěži Přívětivý úřad (za rok 2020). Soutěž sice byla přerušena opatřeními spojenými s bojem proti nákaze covid-19, ale přesto se podařilo sesbírat příklady dobré praxe, které navíc reagují i na aktuální situaci v krizovém řízení v průběhu epidemie. Soutěž jako taková by měla pokračovat na podzim slavnostním předáváním cen.*

Tuto publikaci naleznete rovněž na:  https://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava-publikace.aspx.

/zr/

 

 

 

Ministerstvo vnitra spustilo novou webovou aplikaci k příspěvku na výkon státní správy. Aplikace je určena zejména představitelům obcí, ale zajímavá může být i pro občany. Přehlednou formou ukazuje rozklad příspěvku na výkon přenesené státní správy. Příspěvek pro rok 2020, který je největší za poslední dekádu, je stanoven v celkové výši 10,9 miliardy korun.

"Nová aplikace přehledně ukazuje, jakou sumu obec obdrží za jednotlivé složky příspěvku i celkově. Každý si tak může rychle vyhledat, s jak vysokou částkou obec hospodaří na úseku poskytování většiny klientských služeb, které vykonává zprostředkovaně za stát, uvedl k webové aplikaci náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Petr Mlsna. Smyslem aplikace je také vysvětlit tvorbu a skladbu příspěvku, k čemuž ministerstvo vydalo i doprovodnou informační brožuru (viz: https://www.prispevekobce.cz/media/0/Prispevek_prirucka_pro_obce.pdf ).

Příspěvek se každý rok v rámci státního rozpočtu vyplácí všem obcím za výkon přenesené státní správy (například vydávání osobních dokladů, řidičských průkazů, evidenci vozidel, živnostenský úřad, matriční úřad, stavební úřad a další). Obce obdrží různé částky podle počtu agend přenesené státní správy, které vykonávají, velikosti svého správního obvodu a v některých agendách také podle reálně provedených úkonů (například počtu vydaných občanských a řidičských průkazů nebo matričních prvozápisů narození, svateb, úmrtí a určení otcovství).

Aplikace, kterou si můžete vyzkoušet na webových stránkách www.prispevekobce.cz, doplňuje tabulky s rozkladem příspěvku pravidelně zveřejňované na webových stránkách Ministerstva vnitra.*

/tz/

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku. Její portrétní snímek najdete i na první straně obálky říjnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z říjnového čísla Moderní obce.

* Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů: Rychle nastupující digitalizace a automatizace, zkrátka Průmysl 4.0, povede k zániku mnoha klasických pracovních míst. Nemyslím si však, že mnozí z těch, kdo v důsledku těchto velkých změn přijdou o zaměstnání, budou moci snadno najít uplatnění v běžných firmách. Přitom tito nezaměstnaní se asi nebudou přemisťovat do Asie za novými pracovními příležitostmi… Tvrdím, že uvedená situace povede k nutnosti, aby sociální ekonomika absorbovala právě tyto velké skupiny nově nezaměstnaných. Zatím v souvislosti se sociální ekonomikou hovoříme spíše o zaměstnávání lidí s různým zdravotním hendikepem. Časem však půjde i o zaměstnávání dalších kategorií pracovníků, o nichž jsem hovořil, a tento trend je patrný už dnes. Sociální ekonomika má potenciál pro tyto lidi vytvářet nová pracovní místa, ať už půjde o výrobu některých produktů, nebo o poskytování nejrůznějších služeb, samozřejmě včetně sociálních.

* Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce na Prostějovsku, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: V letošním roce bude sestavování rozpočtu obcí na příští rok loterií. Pravda, někdo by mohl namítnout, že u malé obce, jako jsou Srbce s necelou stovkou obyvatel, se rozpočet udělá pohledem z okna. Skutečnost je však zcela opačná. Příprava rozpočtu zejména malé obce je náročným procesem. S rozpočtem na příští rok se opět budeme muset přizpůsobit především výdajům, které na nás hrne kraj, obec s rozšířenou působností a stát.

* Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Stát se snaží o centralizaci veřejné správy, což vysvětluje snahou ušetřit peníze. Někdy však mám silný pocit, že by se nejraději vrátil ke slučování obcí, byť to (zatím) nikdo z jeho představitelů nahlas neřekne. Samozřejmě jsem pro úspory všeho druhu. Ovšem ne za tu cenu, že se zlikviduje jedinečnost české územní samosprávy, totiž samostatné a svébytné fungování malých venkovských obcí.

* Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, spoluautor infozákona: Úředníci i funkcionáři mívají mylně zúženou představu o účelu zákona jen na běžné informace, které „jsou po ruce“. Pak je naštve žádost studenta nebo vědce, který vyhledává data k odborné práci, anebo obchodníka, žádajícího informace o investicích, projektech nebo jiné údaje, které veřejná správa masivně produkuje. To vše je legitimní obsah práva na informace, zaručeného Listinou základních práv a svobod, ale i účelem evropské Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou infozákon od roku 2006 provádí. Tyto informace jsou motorem ekonomiky, vzdělání a konkurenceschopnosti. Úřady ale musejí umět zákon správně použít. Žadatel nemá právo „objednat si“ analýzu nebo hlubší rešerši. Úředník mu musí umět říci a nabídnout „vyhledej si sám“. To platí například u požadavku na informaci, která je zveřejněná, ale podobných nástrojů má infozákon více. Pokud je úředník neumí využít, neměl by nadávat na zákon.

* Věra Palkovská, primátorka Třince: Město může postupovat vždy jen v rámci zákona, tedy žádost posoudit podle jejího obsahu – a potom rozhodnout o poskytnutí informace, o jejím odložení, či o odmítnutí. Odložení – a zejména rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace jsou zcela výjimečnými postupy, protože musí splňovat velmi přísná kritéria. Tato kritéria jsou ještě doplněna řadou judikátů Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu. Nejčastěji se týkaly problematiky poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: K otázce šikanózní povahy žádosti o informace činíme závěr, že platná a účinná legislativa nabízí procesní nástroje, jak čelit vysokému náporu žádostí o informace. Samozřejmě je to vždy spojeno s určitou mírou administrativního zatížení. Nelze však po právu přistoupit k ignorování žádostí o informace. Povinností obce jako povinného subjektu je vyhodnotit, zda určitá konkrétní žádost implikuje zneužití informačního zákona a svůj názor řádně odůvodnit v rozhodnutí, kterým se žádost o informace zcela nebo zčásti odmítá (§ 15 InfZ). V případě podaného odvolání pak bude na nadřízeném orgánu obce (krajském úřadu), aby vyhodnotil zákonnost a správnost takového postupu.

* Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a ekonom Luděk Tesař (jde o společný text obou autorů): Doporučujeme více pracovat s rozpisem rozpočtu a zajistit stabilnější rozpočty v chytré, zbytečně nepodrobné struktuře. Nikdo by v dnešní době neměl nárokovat zbytečně podrobné členění rozpočtu z pozice transparentnosti, neboť ta je zajištěna více než komfortně i u rozpočtu o dvou řádcích.

Voláme po návratu k podstatě rozpočtu jako nástroje, který zajišťuje finanční krytí provozu, který je víceméně dán a pro realizaci rozvoje, tedy investic a oprav. Praxe ukazuje, že se rozpočty některých územních samosprávných celků zvrhly do zbytečných podrobností a že se plete to, co je rozpočet, co rozpis, kdy se provádí změna rozpočtu apod. Tím narostla zbytečná byrokracie.

Nikdy by se neměl vytratit smysl financí, tedy že jsou nástrojem k financování veřejných služeb, že by se neměly hromadit ani směřovat k trvalým deficitům. Rozpočty by měly být dlouhodobě vyrovnané a spolu se střednědobým výhledem rozpočtu by měly být nástrojem realizace komunální politiky vedoucí ke zlepšování podmínek pro podnikání, bydlení a uspokojování veřejných potřeb.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Schodek rozpočtu sám o sobě není příznakem špatného hospodaření obce, pokud je důsledkem investiční aktivity a bude-li mít obec dostatek peněz, aby v budoucích letech deficit uhradila. To by neměl být problém, protože každá obec má zajištěné příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní (RUD). Na rozdíl od schodku nemá přebytek rozpočtu obcí obdobná fyzická omezení. Teoreticky jej lze vykazovat do nekonečna. To však nic nemění na tom, že dlouhodobé vykazování přebytku je pro obec neefektivní, i když se na první pohled může jevit jako příznak dobrého hospodaření. Většina peněz, které obce takto kumuluje, leží na bankovních účtech. Jejich hodnotu snižují nejen bankovní poplatky, ale také inflace. Udržovat vysokou míru úspor v období nízkých úrokových sazeb je navíc značně nehospodárné, protože z toho mají užitek pouze banky.

* Jitka Nováková, členka rady Sekce správy zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: V současné době jsme svědky fenoménu výzev. Ať už je to například výzva Sázejme stromy, či třeba výzvy Nesekejme trávníky, Více květnatých luk pro hmyz, Ovocné stromy do krajiny...  Žijeme totiž v době hesel a sociálních sítí a tyto výzvy jsou lidmi velmi oblíbené. Jde o jednoduchá sdělení. Jejich uplatnění v praxi je však nutné provádět s největší obezřetností. Je třeba je brát pouze jako inspiraci, nikoliv jako dogma.

Například letošní výzvou Nesekejte trávníky jistě nikdo nemyslel, že by se mělo v obcích přestat úplně sekat. Její hlavní myšlenkou bylo upozornění správců zeleně na nevhodný systém managementu péče o travnaté plochy, kdy v některých obcích je například stanoven počet sečí za rok, a to bez ohledu na klimatické podmínky a stav a využití trávníku. Je proto vždy na zodpovědnosti správce zeleně a vedení obce, zda bezhlavě podlehne takové výzvě bez ohledu na koncepční správu zeleně a následky, nebo přijme-li ji jako podnět k zamyšlení a ke zlepšení péče o veřejnou zeleň.

* Nikola Vavrous Khoma, street-artový umělec: Od té doby, co jsem začal tvořit graffiti, jsem byl fascinován veřejným prostorem a jeho častou pustotou. Je to zřejmé zejména ve větších městech. Jsem z Ostravska, kde všude nacházíme nesmazatelnou stopu průmyslu, který ovlivnil také vzhled ulic a náměstí. Proto veřejný prostor vnímám jako nekonečný potenciál, jako jedno velké plátno.

Jak tedy postupovat, chce-li město či obec kvalitně proměnit tvář některých objektů ve veřejném prostoru? Vždy záleží na individuálním případu. Jestliže má město pocit, že na jeho území lidé touží tvořit graffiti, ať jim vyčlení prostor, kde se mohou volně realizovat – a tím se učit a zdokonalovat. Kdybych já osobně celé roky nestrávil malováním na legálních stěnách, nikdy bych se nevypracoval k tomu, abych dokázal tvořit větší díla s přesahem. Obecně vidím jako dobrou cestu v tom, že radnice umožní vystavit kvalitní díla očím veřejnosti, čímž zároveň řeší problém zpustlých či soustavně vandaly ničených prostor.

* Michal Šourek, autorizovaný architekt, zakladatel ateliéru MSG Group: Pro Prahu je  docela příznačná degradace veřejného prostoru na veřejné prostranství; Brno – jeho centrum – je na tom o poznání lépe. A jsou menší města, v nichž se vytváří nějaká občanská společnost, která ovlivňuje fungování obce. Tím nemyslím, že by město omračovalo něčím na první pohled viditelným, třeba architekturou, ale demonstruje viditelné projevy fungování občanské společnosti. Prostřednictvím participativních rozpočtů se mohou realizovat různé projekty, za nimiž stojí sami občané. Pak jsou obce či města, která jsou turisticky atraktivní, a vlivem sezónní návštěvnosti turistů v nich převažují negativní projevy turismu. Ekonomický přínos turismu mizí v soukromých kapsách, což ještě není to nejhorší – nejhorší je, že zbytek zisku se investuje zpět do rozvoje turismu, a obec – obyčejní občané z něj nemají nic.

* Lukáš Kříž, IR expert: Ačkoli by se mohlo zdát, že digitální ekonomika bude opomíjet schopnosti z bloku lidské dovednosti, není tomu tak. Zůstávají důležitou součástí očekávaných kvalit uchazeče. Potvrzují to i výsledky z vybraných chytrých měst v USA, v nichž inzerenti poptávali některé ze schopností ze skupiny lidské dovednosti v 60 procentech inzerátů. O 13 procentních bodů překonali relevantní celostátní výsledek. Výrazně větší zájem měli zaměstnavatelé z chytrých měst o kreativitu a analytické schopnosti. V obou případech byl z hlediska četnosti výskytu zhruba dvojnásobný.

* Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy: Cílem zřízení Sbírky právních předpisů ÚSC není měnit systém dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek či nařízení. S ohledem na skutečnost, že pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku má pouze Ústavní soud, nemůže Ministerstvo vnitra rozhodovat o tom, kterou obecně závaznou vyhlášku nechá zveřejnit a kterou nikoliv.

Nově zřízená sbírka tak bude sloužit k jednotnému publikování (vyhlašování) právních předpisů územních samospráv. Právní předpis, který bude publikován ve sbírce, bude platným právním předpisem. Ministerstvo vnitra bude stejně jako doposud posuzovat zákonnost až platných právních předpisů – na tomto postupu se nic nezmění.

Pokud ministerstvo shledá určitou obecně závaznou vyhlášku publikovanou ve sbírce v rozporu se zákonem a obec dobrovolně nezjedná její nápravu, přistoupí Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem o obcích k uplatnění svých dozorových opaření. Ve sbírce tak bude ve vztahu k této obecně závazné vyhlášce zveřejněno případné rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení její účinnosti nebo rozhodnutí Ústavního soudu o jejím zrušení. Kdokoliv tak bude moct ze sbírky například zjistit, že Ministerstvo vnitra pozastavilo účinnost konkrétní obecně závazné vyhlášky.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: V mnoha odborných textech (včetně textů autorky tohoto článku), které se týkají majetkoprávních jednání obcí a měst v podobě převodu vlastnických práv, se dočtete, že největším problémem, znamenající automaticky absolutní neplatnost smlouvy, je to, když není kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti schválena zastupitelstvem obce. Že je to věc, kterou soudy bez pardonu „odsoudí“ k neplatnosti, protože neschválení zastupitelstvem nelze prominout ani přehlédnout.

Přesto však máme judikát z roku 2012, který řekl ústy soudců něco jiného – a nutno dodat, že to řekl velmi rozumně. Je to další průlom ve výkladu zákona o obcích, znamenající výklad efektivní, ne formalistický.

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu tak, že pokud vydává opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu § 101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje. Odpůrcem tudíž není samotná obec nebo samotný kraj.

Adam Furek, právník: Žádný „obecný návod“ na vyřizování anonymních podnětů, podání apod., které jsou zasílány orgánům veřejné správy, neexistuje. Do značné míry záleží na předmětu takového podání, jakož i na rozhodnutí orgánu, jemuž je adresován. Některá anonymní podání mohou mít povahu podnětu k postupu správního orgánu z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (jejich důvodnost by se měla prověřit bez ohledu na anonymní charakter), jiná mohou mít po obsahové stránce povahu petice apod.*

/rš/

K foto:

Tváří říjnovéhoé vydání Moderní obce je starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková

Foto: archiv

 

V Olomouci byly minulý týden slavnostně vyhlášeny výsledky již 4. ročníku soutěže Přívětivý úřad v kategorii obcí s rozšířenou působností 2019. Do soutěže, kterou pořádá Ministerstvo vnitra ČR, se letos přihlásilo 146 obcí III. typu (a městských částí hl. m. Prahy), tedy 64 procent ze všech obcí s rozšířenou působností.

Ocenění nejlepších úřadů se uskutečnilo v rámci konference Ministerstva vnitra ČR s názvem Moderní veřejná správa, která se uskutečnila ve dnech 16.–17. května v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na konferenci vystoupilo asi šest desítek řečníků z celostátní, regionální i územní veřejné správy.

Nejpřívětivější úřady byly i letos opět vyhlašovány v jednotlivých krajích a celorepublikově. Nejpřívětivějším úřadem obce s rozšířenou působností se tentokrát  stal Městský úřad Litoměřice. Druhou příčku v celorepublikovém hodnocení obsadil Magistrát města Liberce a jako třetí skončil Městský úřad Žďár nad Sázavou.

Přívětivý úřad je soutěží mapující stav přívětivosti a otevřeností obecních a městských úřadů vůči občanům a jejich potřebám. Základní hodnotící kategorií je poskytování nadstandardních služeb či běžných služeb v nadstandardní kvalitě. Cílem soutěže je ocenit snahu představitelů obcí/měst a obecních/městských úřadů ve zvyšování přívětivosti úřadu. V prvním ročníku v roce 2016 se do soutěže v kategorii obcí III. typu přihlásilo 190 měst (a městských částí Prahy)
Součástí programu konference Moderní veřejná správa byl i křest publikace Přívětivý úřad 2019 – příklady dobré praxe obcí s rozšířenou působností. Publikace je zdarma ke stažení nzde: Publikace příkladů dobré praxe - Přívětivý úřad obcí III. typu 2019 .

JAKÉ BYLO POŘADÍ PŘÍVĚTIVÝCH ÚŘADŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH?

/zr/

 

K foto:

Zástupci tří  nejlepších přívětivých úřadů na celostátní úrovni: měst Litoměřice, Liberec a Žďár nad Sázavou spolu s náměstem ministra vnitra pro řízení sekce Legislatiy, státní správy a územní samosprávy Petrem Mlsnou a ředitelem odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Davidem Slámou

Foto: archiv MV ČR

 

 

.

Míru vstřícnosti vůči občanům, tedy to, které služby poskytují úřady obcí a měst svým klientům nad rámec běžného servisu či v nadstandardní kvalitě, hodnotí soutěž Přívětivý úřad, kterou letos už potřetí uspořádalo Ministerstvo vnitra ČR. Dobrovolně se jí zúčastnilo 151 úřadů měst, celkem tedy 66,5 % všech obcí s rozšířenou působností, a 22 městských částí české metropole s obdobnými kompetencemi.

Výsledky soutěže Přívětivý úřad 2018 byly včera odpoledne oznámeny v Praze. Hodnocení jednotlivých úřadů měst a městských částí se i tentokrát letos v březnu uskutečňovalo přes elektronický on-line formulář.

Dotazník se skládal z 52 otázek rozdělených do pěti kategorií: Dostupnost úřadu pro občany, Transparentnost úřadu, Komunikace úřadu, Participace úřadu a Další aktivity úřadu. Jak  uvedl náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy pověřený řízením sekce veřejné správy Petr Mlsna, velký důraz se v soutěži klade na elektronizaci a modernizaci úřadů. Například na využívání webových stránek měst, na kterých by měly být vedle vlastní propagace zveřejňovány zásadní materiály měst (rozpočet, materiály ze zasedání zastuitelstva, strategické plány rozvoje, územní plány, smlouvy - s odkazem na registr smluv, veřejné zakázky, veškeré kontakty apod.

Při příležitosti vyhlášení výsledků soutěže byla pokřtěna i publikace  Přívětivý úřad 2018, která shrnuje  příklady dobré praxe úřadů obcí s rozšířenou půpsobností a je zdarma ke stažení na: Publikace příkladů dobré praxe - Přívětivý úřad obcí III. typu 2018.

Nejpřívětivějším úřadem České republiky se letos stal Magistrát města Liberce. Druhým Městský úřad Žďár nad Sázavou a třetím Magistrát města Prostějova. Skokanem roku je Městský úřad Jičín, který si v celkovém pořadí úřadů proti loňsku polepšil o šedesát příček.

Vítězi soutěže v jednotlivých krajích se staly úřady těchto měst (vždy pořadí tří nejlepších):

Hlavní město Praha: 1. MČ Praha 18, 2. MČ Praha 6, 3. MČ Praha 13

Jihočeský kraj: 1. Český Krumlov, 2. Tábor, 3. Dačice

Jihomoravský kraj: 1. Hodonín, 2. Kyjov, 3. Brno

Karlovarský kraj: 1. Cheb, 2. Ostrov, 3. Mariánské Lázně

Královéhradecký kraj: 1. Jičín, 2. Broumov, 3. Dvůr Králové nad Labem

Liberecký kraj: 1. Liberec, 2. Jablonec nad Nisou, 3. Nový Bor

Moravskoslezský kraj: 1. Ostrava, 2. Karviná, 3. Opava

Olomoucký kraj: 1. Prostějov, 2. Přerov, 3. Zábřeh

Pardubický kraj: 1. Pardubice, 2. Lanškroun, 3. Chrudim

Plzeňský kraj: 1. Plzeň, 2. Rokycany, 3. Stod

Středočeský kraj: 1. Černošice, 2. Kolín, 3. Kladno

Ústecký kraj: 1. Litoměřice, 2. Most, 3. Děčín

Kraj Vysočina: 1. Žďár nad Sázavou, 2. Třebíč, 3. Havlíčkův Brod

Zlínský kraj: 1. Valašské Klobouky, 2. Valašské Meziříčí, 3. Uherské Hradiště*

/rš/

K foto:

Zástupci tří nejpřívětivějších úřadů v Česku - Liberce, Žďáru nad Sázavou a Prostějova - s pořadateli soutěže po vyhlášení jejích výsledků včera v Praze

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

Při příležitosti konání dvoudenní konference Moderní veřejná správa, která byla dnes zahájena v Univerzitním kampusu Bohunice Masarykovy univerzity v Brně, byly jejím pořadatelem – Ministerstvem vnitra ČR – vyhlášeny i Osobnosti veřejné správy roku 2017.

Stali se jimi: ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek a tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka. Diplomy a věcné dary jim předali náměstci ministra vnitra Petr Mlsna a Josef Postránecký.

Účastníky konference přivítal hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a první náměstek brněnského primátora Petr Hladík.

Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, práva, archivnictví a správních agend pověřený řízením sekce veřejné správy Petr Mlsna připomněl některé novinky, které buď již nedávno vstoupily do činnosti územních samosprávných celků, nebo s nimiž budou muset radnice brzy počítat. Například právě včera horní parlamentní komora schválila novelu zákona o občanských průkazech, která ve vztahu k zákonu o elektronické identitě umožní občanům vyřizovat si na dálku nejen úřední záležitosti, ale také v soukromoprávních oblastech.

Petr Mlsna se také vrátil ke změnám v systému odměňování členů zastupitelstev, obcí, krajů a hl. m. Prahy, k nimž dojde od 1. 1. 2018. Stane se tak na základě novely zákon č. 99/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.Konkrétní výše odměn pro jednotlivé kategorie členů zastupitelstev, tj. pevné výše odměn poskytovaných uvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc a maximální výše odměn poskytovaných neuvolněným členům zastupitelstva obce za měsíc, budou teprve stanoveny v prováděcím nařízením vlády (změnám v odměňování zastupitelů obcí od 1. 1. 2018 se podrobně věnuje červnové vydání Moderní obce, které se bude ke čtenářům distribuovat už příští týden).

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký krátce shrnul první zkušenosti s implementací zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Bezprostředně se týká 230 služebních útvarů s přibližně celkem 17 tisíci státními zaměstnanci a nepřímo rovněž dalších přibližně sedmi tisíc zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru.

Senátorka, místopředsedkyně senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová poukazovala na to, že veškerá nová legislativa musí být vyvážená, mj. i v tom smyslu, aby neukládala další povinnosti, které je možné jen obtížně plnit či je reálně plnit vůbec nelze. Jestliže stát svými zákony a dalšími právními normami stanoví obcím nové povinnosti, musí jim k tomu také zajistit dostatečné finanční zdroje. Jitka Seitlová zkritizovala i zákon o rozpočtové odpovědnosti, který podle jejího názoru nepřiměřeně zasahuje do práva obcí samostatně hospodařit, a narušuje tak jejich majetkovou a rozpočtovou autonomii. Senátorka také vyjádřila nelibost nad tím, že Ministerstvo vnitra zatím neumí zajistit jednotný výkon státní správy na úrovni jednotlivých obcí i krajů. Zdůraznila také, že kvalita veřejné správy je dána tím, kdo ji zabezpečují. "Nestačí zákonům a dalším právním předpisům pouze rozumět," konstatovala Jitka Seitlová, "je třeba se s nimi také ztotožnit a mít vůli je naplňovat."

Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR, vysvětlil, že zákon o rozpočtovém financování vznikal v době doznívání ekonomického propadu. Obce a kraje mají samozřejmě právo samosprávy zaručené Ústavou ČR. Ale to neznamená, že by se měly od sebe obce, kraje a stát oddělovat – všechny tyto tři složky tvoří jeden společný veřejný sektor.

Výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, starosta obce Velký Osek na Kolínsku Pavel Drahovzal namítl, že na rozdíl od státu jsou obce bezprostředně odpovědny svým občanům. "Stát však může vydat dluhopisy na úhradu svého dluhu. Jenže obec tak může učinit pouze s povolením ministerstva. Přitom obce už pět let nepřetržitě za sebou rok co rok generují přebytky svého hospodaření," řekl Pavel Drahovzal. Kriticky také poukázal na chaotické zvyšování platů vládou pro různé kategorie zaměstnanců, k čemu však nejsou garantovány zdroje.

Ke slovům Pavla Drahovzala se připojil ředitel Kanceláře Asociace krajů ČR Jan Hodovský. Upozornil na nedávnou kauzu kolem zvýšení mezd řidičů v meziměstské linkové dopravě, ktzerá málem přerostla v celostátní stávku. Citelné problémy s odměňováním jsou však také v krajském zdravotnictví, sociálních službách apod. Vláda nakonec sice peníze pro zvýšení platů v těchto sférách zajistila, ale jednorázově, takže kraje budou muset v budoucnu vše dofinancovávat opět ze svého. A to za situace, jak Jan Hodovský uvedl, kdy kraje už řadu let neúspěšně řeší své podfinancování. To ročně za všechny kraje dohromady činí přibližně 700 mil. Kč ročně.

V rámci konference Moderní veřejná správa se koná také program Národní konference kvality ve veřejné správě. Dnes večer proto budou v Brně při této příležitosti v Brně také slavnostně uděleny Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě. Zítra konference Moderní veřejná správa bude pokračovat závěrečným dnem.*

/rš/

Nahoře: Mezi účastníky konference Moderní veřejná správa byli především zástupci radnic

Ve fotogalerii

  1. snímek Ředitel ostravského územního pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek (vpravo) přebírá ocenění Osobnost veřejné správy roku z rukou náměstkam ministra vnitra Josefa Postráneckého
  2. snímek Tajemník Magistrátu města Chomutova Theodor Sojka (vlevo) spolu s náměstky ministra vnitra Petrem Mlsnou (vpravo) a Josefem Postráneckým

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down