V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Modrozelená infrastruktura (MZI) představuje environmentální urbánní infrastrukturu, jejíž součástí jsou citlivá volba městské vegetace spolu s důmyslnými hydrologickými prvky městského systému odvodnění. MZI stojí na základech hospodaření s dešťovými vodami, pouze více zdůrazňuje roli zeleně, jako klíčového nástroje k ochraně měst před dopady teplého počasí beze srážek. Zeleň v tomto ohledu již nehraje ve městě roli estetickou nebo biotopu, ale plní roli klimatizace.

Z 230 doručených odpovědí, mezi nimiž odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst ČR a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů.

Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.

TÁHNE VÝSADBA STROMŮ, VYUŽÍVÁNÍ DEŠŤOVKY JE PROBLÉM

K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té však podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.

Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva transparentně dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” připomněl Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

"Za zmapování překážek, problémů, ale i příležitostí, které z průzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Právě v asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce aktivně sdílet své zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich návazná řešení. S odborníky za zády, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení a pro věc zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplnil Petr Švec, ředitel asociace NSZM ČR.

Obce v území místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” konstatoval Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.

SHRNUTÍ VÝZKUMU

Z celkem 250 oslovených obcí na dotazník odpovědělo 230.

* 24 % oslovených už opatření modrozelené infrastruktury realizovalo, 47 % je plánuje. Nejčastější opatření jsou: sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň.

* 9 % respondentů požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investorů.

* 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči a nebo přímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.

* S využíváním dešťové vody se pojí nejčastěji: kritika nedostatku poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.*

/zr/

Ilustrační foto: Frank Bold Advokáti

Lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu uplynula v pátek 27. července. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání.

Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat čtyři až pět měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek bude znám až koncem roku 2018.

„Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.

Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc, a to od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 tisíc návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat.

Počet připomínek zatím není znám, ale z předchozí zkušenosti a vzhledem k intenzivní propagaci plánu jich bylo očekáváno přes 50 tisíc. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Co bude dál?

Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám přibližně za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, v němž bude opět možné podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.*

/zr/

 

K foto:

Z informační tour k Metropolitnímu plánu

Foto: IPR Praha

Územně analytické podklady hlavního města Prahy ukazují, že v oblastech, kde je dobrá dostupnost městskou hromadnou dopravou (MHD), využívá automobil k dojíždění po městě méně lidí. Zhruba 340 tisíc obyvatel z okraje české metropole ujede autem každý den stejné množství kilometrů jako 790 tisíc obyvatel z centra města.

Obyvatelé hustě obydlených částí v centru využívají automobil méně než ti, kteří bydlí v okrajových částech Prahy.  Se vzdáleností od centra roste také počet denně najetých kilometrů. V průměru kolem dvou kilometrů za den najedou lidé z centra a až 15 km denně najedou lidé žijící na okrajích.

Čísla jasně ukazují, že udržitelná mobilita je spojená s městem krátkých vzdáleností. Když má rodina po ruce vše, co potřebuje ke každodennímu životu, snáze zvládne dojížďku do zaměstnání městskou hromadnou dopravou. Čísla také ukazují, že je nutné dále rozvíjet dostupnost městské veřejné dopravy mezi centrem a okrajovými částmi Prahy, ale i trasy, které umožní cestovat mezi okrajovými částmi města bez nutnosti zajíždět do centra,“ uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy.

V rámci strategie rozvoje tramvajové dopravy jsou již v procesu přípravy například tratě Divoká Šárka – Dědina, dále sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec nebo Sídliště Modřany – Libuš. První z nich by měla být vybudována do roku 2020.*

Všechna zajímavá čísla, mapy a grafy naleznete na uap.iprpraha.cz.

/zr/

Ilustrační foto: archiv Dopravního podniku hl. m. Prahy

Hlavní město souhlasilo s návrhem na zahloubení železnice v úseku mezi Dejvicemi a Veleslavínem a zadalo proto aktualizaci územně plánovací dokumentace. Železnice na Letiště Václava Havla nejspíš povede dvěma jednokolejnými tunely pod pražskými Střešovicemi. Aby bylo možné pokračovat v projektu, je nutné upravit Zásady územního rozvoje Prahy.

Zastupitelé uložili Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy upravit Zásady územního rozvoje tak, aby železniční úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem mohl vést v tunelu. Tunelové řešení je zásadní podmínkou Prahy 6.

„Varianta tunelů je sice dražší, ale umožní začít stavět bez komplikací spojených s vlastnictvím nemovitostí, které leží blízko současné trati. Řešení těchto záležitostí by mohlo stavbu zdržet klidně i o deset let,“ řekla náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Petra Kolínská. „Modernizace trati Praha–Kladno s odbočkou na letiště může zásadně přispět ke snížení automobilové a autobusové zátěže Prahy 6. Kromě rychlého a komfortního spojení totiž nabídne i přes tisíc nových míst na záchytných parkovištích po celé délce trasy,“ dodala náměstkyně.

Zatímco od Kralup nad Vltavou, Nymburka, Kolína, Benešova a Berouna vedou do centra dvoukolejné elektrizované tratě, ve směru od největšího města středočeského kraje Kladna a jeho okolí je to pouze jednokolejka pro motorové vlaky. Z Kladenska, největší středočeské aglomerace, přitom denně do Prahy dojíždí 20 tisíc lidí.

O projektu

Cílem je vybudovat dvoukolejnou železniční trať na Letiště Václava Havla a spojit ho tak s centrem Prahy. Zároveň se bude modernizovat stávající jednokolejná trať mezi Prahou (Masarykovou nádraží) a Kladnem. Na Letiště Václava Havla povede nově vybudovaná odbočka ze stanice Praha-Ruzyně. Vznikne šest nových zastávek. Na trase bude moci jezdit až šest párů vlaků za hodinu. Cesta na letiště z centra se zkrátí na 27 minut a odpadne nutnost přestupovat. Tato varianta je ve srovnání s výstavbou metra výrazně levnější, navíc vlaky budou jezdit 24 hodin denně.*

Investorem modernizace trati Praha–Kladno a výstavby nové části je Správa železniční dopravní cesty, státní podnik.*

/tz/

K obrázku:

Rozdělení projektu Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla na dílčí stavby

ZDROJ: SŽDC

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down