Úvodní rozhovor březnového vydání Moderní obce jsme připravili s Michalou Málkovou, starostkou obce Prameny na Chebsku. Ta se také stala tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že obec Prameny se do povědomí veřejnosti zapsala především jako nejzadluženější obec v ČR. Dluh z 90. let, který se kvůli úrokům a penále vyšplhal na téměř 100 milionů korun, se však podařilo snížit už "pouze" na 33 milionů korun. "Ano, je to pořád dost, ale oproti původní dlužné částce je to velký úspěch," poznamenává starostka Michala Málková.

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byla Doprava a dopravní obslužnost. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách březnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Michala Málková, starostka obce Prameny: Z výnosu veřejné sbírky, vyhlášené na pomoc naší obci Sdružením místních samospráv ČR, bychom chtěli hradit i další projekty, které plánujeme uskutečnit ještě letos: vznik komunitní zahrady a celkovou úpravu zeleně, částečnou opravu porouchané kanalizace, demolici jedné obecní budovy, výstavbu dětského hřiště. Bez vzniku sbírky bychom si ty projekty jen těžko mohli dovolit. Za toto gesto solidarity jsme velmi rádi, chtěla bych touto cestou poděkovat všem, jejichž zásluhou tato sbírka vznikla, i těm, kteří přispěli. Velice si té pomoci vážíme. Původní osvětlení bylo ve velmi špatném technickém stavu, svítilo se sodíkovými žárovkami, které se musely často měnit, rozvaděč už byl notně opotřebovaný. Část obce nesvítila, respektive svítilo se jen od 12 do 3 hodin v noci, na zbytek už nebyly peníze. I tak bylo svícení dost drahé. Modernizace osvětlení, která byla dokončena, vyšla na téměř 570 tis. Kč s DPH. Mám obrovskou radost z toho, že obec má po více než 30 letech něco nového a že se bude moci svítit po celou noc, dokonce bychom měli i ušetřit, protože nová svítidla jsou mnohem šetrnější jak ekologicky, tak ekonomicky.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky (okres Žďár nad Sázavou): V naší obci jsme se oblastí sociálního a dostupného bydlení se zabývali již delší dobu před vstupem do pilotního projektu MPSV Podpora sociálního bydlení. Naše tehdejší aktivity však spočívaly pouze ve výstavbě a rekonstrukci bytů. V zapojení do projektu jsme proto viděli příležitost, jak doplnit čistě investiční snahy obce o další rozměr. Tedy o zmapování celé oblasti bydlení v obci, podchycení trendů dalšího vývoje, ale také o zajištění nabídky sociální práce nejen pro klienty sociálního bydlení. Vstup do projektu nám umožnil do té doby v podstatě nemyslitelné věci. Především jsme mohli celý projekt kvalitně uskutečnit jak po stránce personální, tak materiální. A i když šlo o tzv. měkký projekt, jeho realizace doslova nastartovala vznik dalších bytů. Z původně osmi jednotek se letos dostaneme na dvacet bytů. S tímto počtem již je možné v podmínkách naší obce ovlivňovat řadu parametrů, například počet dětí ve škole, udržení mladých rodin v obci nebo poskytnutí bydlení matkám samoživitelkám a seniorům. Naše poděkování směřuje celému ministerskému týmu v čele s hlavní garantkou projektu Barborou Špicarovou Staškovou.

* Irena Žalovičová, starostka města Dubá na Českolipsku (k vítězství města v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2020): Co nám však udělalo největší radost, je dokončení vnějších úprav bývalé sušárny chmele, která se nachází těsně za hranicí městské památkové zóny. Jde o unikátní technickou památku, která se zatím otevírá veřejnosti jen příležitostně, protože úpravy vnitřní prostor nejsou ještě dokončené. Je oblíbeným místem pro pořádání nejrůznějších akcí městem, místními spolky či školami. Průběžně pracujeme na parkových úpravách v okolí, je tam umístěno sousoší a snažíme se postupně zakládat malou chmelnici z místní původní odrůdy chmele. Doufáme, že se podaří zajistit dostatek peněz z dotací, aby mohly být dokončeny úpravy i vnitřních prostor a sušárna se stala sezónním muzeem sama o sobě a místem konání ještě více akcí než dosud.

* Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu: Obce mají zákonnou povinnost informovat své občany o tom, že se sčítání koná. Potřebné informace zveřejní na svých úředních deskách. ČSÚ ale samozřejmě přivítá i další pomoc tam, kde jsou například specifické podmínky kontaktu sčítacích komisařů s občany. Očekáváme, že obce vyvěsí na svoje úřední desky informace o sčítání a také jména sčítacích komisařů a čísla jejich služebních průkazů. Ve vyloučených nebo jinak problematických lokalitách počítáme s asistencí obce, terénních pracovníků, případně policie. Jsme v kontaktu se Svazem měst a obcí, spolupracujeme s ním na několika úrovních a také jeho prostřednictvím obce oslovujeme.

* Václav Bernard, starosta městyse Všeruby na Domažlicku, člen Dopravní komise Svazu měst a obcí ČR: Z dlouhodobého hlediska je obtěžující a devastující tranzitní nákladní doprava na území obcí neudržitelná. Kraje nemají dostatek vlastních zdrojů na to, aby silniční síť rozšiřovaly, natož aby stavěly obchvaty obcí a měst. Ze svých zdrojů sotva zajistí nezbytnou údržbu a s evropskými zdroji to v tomto směru v následujících letech rovněž nevypadá nejlépe. Dá se říci, že co se evropských zdrojů týče, tak svoji šanci jsme již promarnili... ...Měl jsem i mnoho příležitostí toto diskutovat se samotnými řidiči – a jak oni sami uvádějí, raději by jezdili po trasách, kde mají možnost odstavit svůj truck, udělat v klidu povinnou pauzu, dojít si jako lidé na WC, osprchovat se a dát si teplé jídlo. Příkazy shora jsou však v tomto směru nekompromisní... ...Případy, kdy dopravci v nouzi o „kšeft“ vezou kamionem dvě palety zboží přes půlku Evropy, nebývají výjimkou. Pokud by v tomto směru došlo k přísnější regulaci, tak by těžkých, v tomto směru zbytečných kamionů na našich silnicích ubylo a byly by nahrazeny menší nákladními automobily nebo dodávkovými vozy. To by se velmi příznivě promítlo nejen do technického stavu silnic, ale především do kvality životního prostředí a zdraví našich spoluobčanů. Je toho hodně, co by se mohlo změnit, ale to by k tomu napřed musela být vůle. A jak se říká: Kde je vůle, tam je i cesta.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Pokud starosta podepíše smlouvu, která nebyla řádně schválena, a může být tedy absolutně neplatná, není to Ministerstvo vnitra ČR, které může tuto případnou neplatnost řešit v rámci své dozorové pravomoci.

* Pavel Žalud, Zdeněk Valášek, pracovníci oddělení přestupků a voleb správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje: Došlo v posledních letech k zlepšení systému trestání obecných přestupků? Kráčíme tedy správným směrem?  Nezbývá nám než konstatovat, že právní úprava přestupkového řízení je za současného právního stavu souborem mimořádně složitých pravidel a postupů, přesto jejich komplikovanou aplikací v praxi nedosahujeme kýženého cíle, tedy řádné ochrany zájmů společnosti. Nejsme totiž schopni efektivně potrestat velké množství pachatelů přestupků.

* Pavel Marek, vedoucí technického oddělení ČSAD AUTOBUSY České Budějovice: Důležitou součástí obnovy vozidel městské hromadné dopravy v Písku je vybudování zázemí – dobíjecí stanice pro elektrobusy. To vznikne v areálu autobusového nádraží v Písku, aby si firma ČSAD AUTOBUSY udržela soběstačnost a nezávislost na cizích subjektech. Při výběru dodavatele bylo přihlíženo nejen k celkové ceně nabídky, ale zejména k její komplexnosti, aby tato služba byla zabezpečena na klíč. To znamená od výstavby, dodávky nabíjecích stanic až po provoz a proškolení zaměstnanců. Vítěznou nabídku podala společnost ČEZ ESCO, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti. Celková investice do nabíjecí stanice pro pět elektrobusů dosahuje téměř sedm milionů korun. K vybudování nabíjecí stanice je nutné připojení k síti vysokého napětí a osazení transformátoru s dostatečným výkonem. Nelze totiž časem vyloučit další rozšíření provozu elektrobusů nebo využití nabíjecí stanice také pro elektromobily.

* Radek Podstawka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu: Nižší daňové příjmy se již projevily v loňském roce a samozřejmě měly dopad i do financování veřejné dopravy objednávané krajem. Propad tržeb činil u autobusové dopravy 113,5 milionu a u drážní dopravy 86,2 milionu korun. V letošním roce očekáváme jen v autobusové dopravě propad tržeb o 140 milionů. Již od ledna 2021 došlo v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS k tarifní změně u platby u řidiče v hotovosti. Platby kartou zůstávají ve stejné výši, což by mělo cestující motivovat k odklonu od plateb v hotovosti u přepážek i ve vozidlech. To je důležité nejen kvůli epidemiologické situaci, ale také pro urychlení procesu úhrad.

Zda v našem regionu sáhneme k dalšímu zdražování jízdného, bude záležet na dalším vývoji daňových příjmů. Nicméně naším primárním zájmem je zachovat dopravní obslužnost v co největším rozsahu za přijatelné ceny jízdného tak, aby nedošlo k odlivu cestujících.

* Antonín Lízner, vedoucí projektový manažer Sekce pro projekty a inovativní přístupy SMO ČR: Jedním z výstupů projektu Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, zaměřeného na podporu vytváření a fungování center společných služeb obcí (CSS), byl i návrh na novelu zákona o obcích. Novela by měla obcím poskytnout možnost sdružovat se v jakémsi, řekněme, vyšším typu dobrovolného svazku, který by byl nadán určitými vybranými kompetencemi. Tento legislativní návrh se však bohužel v Poslanecké sněmovně nedostal do schvalovacího procesu a podle mého názoru tam do konce současného volebního období už ani zařazen nebude. Nicméně Svaz měst a obcí ČR určitě bude myšlenku společenství obcí vyššího typu prosazovat i nadále. A budeme rádi, kdyby takové společenství, na něž by obce delegovaly své určité kompetence, mohlo počítat pero svůj provoz i se spolufinancováním ze strany státu.

* Hynek Seiner, auditor bezpečnosti pozemních komunikací: Přínosem auditu bezpečnost i pozemní komunikace je hlavně prevence rizika dopravních nehod z nevhodně provedené stavby. Dalším významným přínosem je snazší přístup investora k financování stavby. Například dotační titul SFDI Zvyšování bezpečnosti, bezbariérové úpravy chodníků loni nabízel pět bodů v celkovém hodnocení a dotační titul SFDI Cyklostezky, cyklopruhy pak tři body. Zejména u prvního jmenovaného se díky absenci auditů ocitly „těsně pod čarou“ desítky žadatelů, zejména z menších obcí. Investice v řádu nízkých desítek tisíc korun je tak připravila o možnost investice často v řádu milionů. Podle orientačního výpočtu by byla návratnost investice těchto žadatelů obvykle více než stonásobná – pokus zhodnotím rok 2019. jde o 142násobné zhodnocení.

U některých dalších dotačních titulů byla nebo dosud je zpráva o provedení auditu dokonce povinným (18. výzva IROP a aktuálně od 1. 10. 2020 vybrané oblasti 50. a 51. výzvy IROP). I v případě, že je stavba financována přímo z rozpočtu obce, může být zpráva o provedení auditu argumentem opozičním zastupitelům, případně stavebnímu úřadu.

Audit bezpečnosti si navíc může vyžádat obec jako účastník řízení po jiném investorovi, aby zjistil, že záměr nemá negativní vliv na bezpečnost dopravy (týká se především developerských projektů, průmyslových zón případně obchodních center). Opora v zákoně je sice sporná, nicméně pro stavebníka je takový postup určitě snazší, levnější i rychlejší než neúměrné protahování řízení a právní spory. A pro obec je pak znovu přínosem eliminace rizika z nevhodně provedené stavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Splasknutí prsou výnosů daní v ČR za rok 2020 výrazně zmírnily umělé silikony, které si na dluh nechala udělat dvatisícedvacítka. Obce dostaly slušné kompenzace za týrání, což potěšilo. Nemilé na tom je, že umělá ekonomika je jako kráska, u níž jen těžko odhadnete, zda vás potěší nebo vybouchne. Jak by řekl můj oblíbený Jeremy Clarkson v Top Gearu „a s touhle bombou se musíme rozloučit“.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Podle výpočtů Ministerstva financí by se objem sdílených daní pro obce (bez Prahy) měl v roce 2021 oproti roku 2020 snížit o 2,5 %, resp. o 3,5 mld. Kč. K poklesu objemu sdílených daní však došlo i v roce 2020, a to o 5,5 %. Pokles v roce 2021 má sice být nižší, než tomu bylo o rok dříve, ale výchozí základna pro meziroční porovnání (rok 2020) je rovněž nižší.

* Jiří Skuhrovec, , EconLab z. s. (ke zveřejnění žebříčku 257 měst a obcí ČR s vyhodnocením hospodárnosti a transparentnosti jejich zakázek z pohledu dobré praxe): V Táboře zadávají minimum zakázek formou víceprací nebo jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Nemění zadávací dokumentace, o nabídkách rozhodují rychle – a možná i díky tomu je o jejich zakázky nadprůměrný zájem. Transparentně zveřejňují zakázky malého rozsahu i pod povinnou hranicí.  A konečně neprohráli jediný spor u ÚOHS. Receptem na takové výsledky je podle slov starosty Ing. Štěpána Pavlíka výborný tým, který poctivě připravuje zadávací dokumentace, vypořádává dotazy a připomínky, a vytváří tak transparentní podmínky soutěží. Výsledek Tábora odráží celkový záměr Zindexu: Na špičkové umístění nestačí správně vyplňovat kolonky. Nestačí dokonce ani dokonale dodržovat zákon. Je nutné odvést obrovský kus práce, aby zakázky probíhaly hladce a bez řady (Zindexem monitorovaných) neduhů. Pokud bych měl vyzdvihnout jednu věc, tak je to potřebná důvěra firem, že tendry probíhají fér a má cenu se o ně ucházet. Budování téhle důvěry je mravenčí práce na dlouhé roky – i proto se nám na čelních pozicích objevují stále stejná jména.

* Lukáš Kříž, IT expert: Veřejnost často zapomíná, že úřady a jejich agendy tvoří a zajišťují lidé. Nejde tedy o zviditelnění politických person, ale o přiblížení zaměstnanců, kteří každý den působí ve službách veřejného zájmu a mohou se svou klientelou na sociálních sítích navázat jistý vztah porozumění. Pro tyto účely jsou velmi vhodné krátké videosekvence.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu: Stejně jako mohou občané přistupovat do národního Portálu občana s využitím státem garantované elektronické identity realizované Národní identitní autoritou (NIA, blíže v MO 12/2020), měly by tak učinit i municipality. Ovšem jejich počet roste zatím pomalu. Některé z nich již provozují místní Portál občana, jiné se jej v brzké době chystají zavést. Možnost autentizace a autorizace pomocí NIA se musí stát neodmyslitelnou součástí vstupu na místní Portály občana stejně jako i vložení „dlaždice“ místního Portálu občana do národního Portálu občana.

* Veronika Cholinská, Správa informačních technologií města Plzně: Plzeň, jako první municipalita v České republice, získala již v roce 2015 povolení pro provádění leteckých prací s bezpilotními prostředky a od té doby je místní dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně začali postupně využívat v celé řadě oblastí, ať už jde o monitoring úniků tepla z budov, inspekce mostů a jiných špatně přístupných konstrukcí, monitorování vodních ploch, ale třeba i v boji s kůrovcem. Nejzásadnější oblast jejich činnosti, o které hovoří ve spojitosti s plzeňskými dronaři odborníci v tuzemsku i zahraničí, je pak spolupráce s integrovaným záchranným systémem (IZS). Bezpilotní letouny pomáhají hasičům, policistům i záchranářům, a to při nejrůznějších typech zásahů.

* Monika Kratochvílová, Městská zemská knihovna v Brně: Obsahem loni na podzim vydané příručky Knihovna v obci je základní soubor informací a příkladů dobré praxe pokrývající všechny oblasti činnosti obecní knihovny. Její struktura zahrnuje otázky, které si může klást každý, kdo to s knihovnou v obci myslí vážně a hledá odpovědi, ať k legislativě, zařazení knihovny do organizační struktury obce, ke knihovnickým standardům, osobnosti knihovníka, architektuře knihovny, vícezdrojovému financování či možným partnerům ke spolupráci. Na položenou provokativní otázku Vyplatí se knihovna v obci?, odpovídají autoři prostřednictvím výsledku projektu Metodika měření hodnoty služeb knihoven, vyčíslují průměrnou finanční hodnotu jedné návštěvy knihovny částkou 742 Kč. Návštěvu knihovny však není možné změřit jen finančním přínosem. Možnost setkávání, kulturního vyžití či vzdělávání jsou hodnoty, jejichž přínos je viditelný především na celkové úrovni života obce, ve spokojenosti jejích obyvatel.

Příručka se snaží vyvrátit všeobecně rozšířené představy o knihovnickém povolání jako o klidné a statické činnosti. Připomíná význam celoživotního vzdělávání s odkazem na Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků, upozorňuje, že v případě knihovníků obecních knihoven je čas věnovaný na vzdělání doslova ukrajován z jejich volného času. Práce v obecní knihovně bývá totiž zpravidla měřena časem otevírací doby knihovny.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci v souvislosti s pandemií covid-19 zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 oxidu uhličitého. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

Z letošní účasti jsme nadšeni,” uvedl koordinátor akce Petr Ledvina. „Připojilo se o dvacet obcí více než loni a dokonce sedmnáct statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než v minulém roce”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2. „K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou však klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality.

Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu,“ ocenila aktivitu účastníků akce Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Hodiny Země

 

Loňské dodávky pitné vody ze soustavy Jihočeského vodárenského svazu (JVS) dosáhly 15,860 milionů kubických metrů a po čtyřech letech opět klesly pod 16 milionů. Meziročně o více než 300 tisíc kubických metrů.

Sešlo se více důvodů. Mírná zima a příznivé dešťové srážky udržely a naplnily studny, což se na odběrech pitné vody ze soustavy vždy projeví. Nejen u jednotlivců, ale i měst. Třeba Prachatice měly větší množství vody z vlastních pramenišť, a proto od nás nakoupily méně vody. A celé to podtrhla covidová pandemie, která prakticky na celý rok přerušila provoz hotelů, restaurací, škol, fitness, omezila průmyslovou výrobu a lidi poslala na home office,“ vysvětlil František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS proč proti plánu loňský prodej vody předané klesl o 380 tisíc m3.

Bez ohledu na to však musí vodárenská soustava držet rezervy a být připravena okamžitě zvýšit dodávky, bude-li to zapotřebí. „Koncem listopadu například Písek odstavil svou úpravnu vody a celé město třiadvacet dnů nepřetržitě a dalších pět dní krátkodobě zásobovala jen naše vodárenská soustava,“ dodal Antonín Princ, ředitel JVS.

Pro vodárenský svaz, který je sdružením 266 obcí a měst, znamená pokles odběrů vody nižší tržby za prodej vody předané o víc než 6 milionů korun. Přitom ještě v listopadu to vypadalo na propad proti plánu o 500 tisíc kubických metrů, a tedy výpadek dalších několika milionů korun, potřebných na údržbu a obnovu vodárenské soustavy. „Veškeré příjmy z prodeje vody, mimo nákladů na provoz, dáváme zpět do oprav, rekonstrukcí a investic našeho vodárenského systému, který je největší v kraji,“ konstatoval Antonín Princ.

Ten přitom oceňuje práci zaměstnanců, kteří výrobu a distribuci pitné vody zajišťují celoročně non-stop.  „Málokdo si to uvědomuje, ale i oni patří v čase nouzového stavu mezi ty z první linie. A při všech epidemických omezeních a zdravotních rizicích obstáli,“ uzavřel ředitel JVS. Přestože začátek roku 2021 nesignalizuje změnu k lepšímu, věří, že provoz vodárenské soustavy bude i nadále bez větších problémů.

/zr/

Ilustrační foto: archiv JVS*

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než kolik činí současná roční produkce. Ta je ve výši zhruba 16 milionů kubických metrů vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. Proto není zásobení vodou ani limitem rozvoje bydlení, průmyslu či živností v napojených územích.

Celá vodárenská soustava je jihočeským klenotem. Už dávno před naším letopočtem stavěli staří Římané akvadukty pro zásobení měst vodou. Některé jsou dodnes funkční. Takový Aqua Appia už v roce 312 před Kristem dodával do Říma denně 73 tisíc kubíků vody. Jenže ten měřil jen 16,5 kilometru. Ten náš jich má přes 550 a vznikal až v 70. letech minulého století,“ říká Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Právě tento svazek 264 měst a obcí soustavu vlastní a provozuje.

Lokální „vodní blahobyt“ však nemusí být nekonečný. I to letošní subtropické počasí ukázalo. Třeba v Písku na přelomu srpna a září klesl průtok v řece Otavě pod množství, při kterém je povolen odběr vody do městské úpravny. Od 29. srpna do 4. září proto do města teklo ze soustavy každou vteřinou 30 litrů vody, doplňující místní systém.

Zafungovali jsme jako pojistka. JVS má s obcemi uzavřené smlouvy o dodávkách pitné vody, garantující pokrytí celé aktuální i budoucí spotřeby zajišťující jejich rozvoj. Pro všechny obce jsou smlouvy stejné. Náš svaz garantuje dodávky vody i obcím, které využívají současně převážně vlastní zdroje. V případě jejich výpadku jsme smluvně vázáni je plně nahradit.  I proto soustavu stále modernizujeme, protože sucho ohrožuje i náš region ať si to už někdo připouští nebo ne,“ připomíná František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS.

Vodárenský svaz si nechává zpracovávat rozsáhlou studii budoucí potřeby vody, jejímž základem bude analýza strategických a územních plánů jihočeských obcí a měst i plánů výstavby dopravních sítí a rozvoje území. Dokument bude dokončen do konce listopadu a poslouží k dalším strategickým rozhodnutím. Mimo jiné i o tom, v jakých dimenzích vést či rekonstruovat distribuční trasy.

Na Vodárenské soustavě jižní Čechy jako jediném zdroji pitné vody je zcela závislých více než 125 měst a obcí v kraji. Města a obce s vlastními zdroji, jichž je něco málo přes deset, z ní odebírají jen část své potřeby. Tyto zdroje zásobují pouze konkrétní sídlo a není na ně napojen rozsáhlý distribuční systém pro ostatní. Proto i cena vlastní vyrobené vody je logicky nižší. Významný vliv na cenu pitné vody má i primární rozdíl mezi cenou vody povrchové a podzemní. Podzemní voda, která nevyžaduje technologicky náročnou úpravu, je zpoplatněna dvěma korunami, zatímco povrchová z vodního díla Římov, stojí svaz bezmála čtyři koruny v odběrném místě pod hrází.

Z dlouhodobého hlediska bychom se k podzemním zdrojům měli chovat podstatně šetrněji a nevyužívat je v době, kdy je dostatek kvalitní vody povrchové. Obnova podzemních zdrojů je vždy dlouhodobá a pokles hladiny podzemní vody má závažné dopady do celého ekosystému oblasti,“ vysvětluje Antonín Princ.

V Jihočeském kraji je zatím vody dostatek. Problém je v tom, že zatímco některá města a obce mají zdrojů několik, jiná jen jediný a řada dalších žádný, protože do nich vodovod prostě nevede a nemají ani vnitřní rozvod. I proto roste počet těch, kdo se chtějí na soustavu napojit.

To jen potvrzuje smysl existence soustavy. Na druhou stranu financovat vodovod někomu, kdo o vodu ze soustavy projevuje zájem pouze v období, kdy mu dochází vlastní zdroje, je neefektivní a z hlediska financování a udržitelnosti velice sporné. Lokální malé zdroje by měly být právě naopak tou pojistkou pro případný výpadek či poruchu systému, který v jednotné ceně financují všichni stejně. Ale to si do budoucna budou muset určit města a obce samy,“ poznamenává František Rytíř.

Podle Antonína Prince by měl výrazněji vodárenským systémům a soustavám, které zásobují pitnou vodou rozsáhlé urbanizované území, pomoci i stát. Tato vodohospodářská infrastruktura je stejně důležitá jako energetické nebo dopravní systémy. Naopak například energetika se bez chladící vody neobejde. Dlouhodobé hydrometeorologické předpovědi jsou varující a vybízejí k systémovým řešením.

Mediálně propagovaný a finančně dotovaný program „dešťovka“ je z hlediska užití přímo v domácnosti diskutabilní, sucho neřeší a nejeví se jako smysluplný. Zejména když dlouhodobě neprší,“ uzavírá ředitel Jihočeského vodárenského svazu.*

/zr/

K foto:

Úpravna vody Plav je hlavním zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy

Ilustrační foto: archiv JVS

 

Rozvoj elektromobility mezi Jihočeským krajem a východem Bavorska. To bylo hlavním tématem workshopu, který se na toto téma konal ve středu 27. září v Písku. Uvedl to první náměstek hejtmanky Josef Knot, který je zároveň píseckým místostarostou.

Cílem projektu je na trase mezi jihočeským Pískem a bavorským Deggendorfem vybudovat dvě až tři dobíjecí stanice pro elektromobily. Tato trasa bude napojena na již existující bavorskou infrastrukturu. Zároveň bude vyvinut specifický software, který zajistí efektivní analýzu dat z dobíjecích stanic. Jeho součástí bude mobilní aplikace, která umožní svým uživatelům snadnou lokalizaci, přímou rezervaci a možnost placení za dobíjecí služby,“ upřesnil Josef Knot.

Druhou rovinou tohoto projektu je podle jeho slov příprava ucelené koncepce rozvoje e-mobility především pro zástupce měst, obcí a krajů, kteří mohou ovlivnit začlenění tématu e-mobility do svých strategických dokumentů. „Koncepce rozvoje e-mobility bude vytvořena právě na základě analýzy pilotní trasy Písek-Deggendorf,“ naznačil první náměstek jihočeské hejtmanky a místostarosta Písku.

Během trvání projektu budou na programu workshopy a vzdělávací akce. Ty však nebudou určené jen zástupcům měst, obcí a krajů, ale také široké veřejnosti a dalším subjektům zainteresovaným v oblasti e-mobility. „Půjde například o univerzity, výzkumné a vývojové organizace, nestátní neziskové organizace či zájmová sdružení právě se zaměřením na propagaci e-mobility,“ doplnil Josef Knot.

Myšlenka popsaného projektu je v plném souladu s celou řadou národních, nadnárodních a mezinárodních strategií v čele se strategií Evropa 2020. Projekt také navazuje na již realizované projekty E-Wald, e-Šumava a aktivity Komise Smart Region jižní Čechy, jejíž prioritou je rovněž podpora čisté mobility.*

/tz/

K foto:

První náměstek jihočeské hejtmanky, místostarosta Písku Josef Knotek na dnešním workshopu k rozvoj elektromobility mezi Jihočeským krajem a východem Bavorska

Foto: archiv kraje

Dodavatelé tepla pokračovali přes léto v modernizaci soustav zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení České republiky letos v sedmi městech nahradili více než 15 kilometrů tras parních rozvodů hospodárnějšími horkovodními či teplovodními rozvody. Oproti loňskému roku je to nárůst skoro o polovinu. Příští rok by měla náhrada parovodů také díky podpoře z evropských fondů dále zrychlit.

„Našim členům se podařilo výrazně zrychlit tempo náhrady parních rozvodů. To je dobrá zpráva pro zákazníky, kteří se dočkají lepšího komfortu a spolehlivosti dodávky tepla a často i ušetří. Příští rok by měl být ještě úspěšnější díky náběhu podpory renovace tepelných sítí z programu Úspory energie v SZT,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

V rámci I. výzvy programu Úspory energie v soustavách zásobování teplem (SZT) bylo počátkem letošního roku schváleno 43 žádostí s celkovou dotací 617 milionů korun. Způsobilé výdaje schválených projektů činí dvě miliardy korun. Pokud se je podaří všechny realizovat, měly by přinést roční úsporu energie ve výši téměř 900 TJ. Program podpory Úspory energie v SZT je součástí Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Poté, co Evropská komise schválila zrušení omezení podílu alokace pro velké podniky, byl 4. května 2017 zahájen příjem žádostí o podporu v rámci II. výzvy programu Úspory energie v SZT. Změna by měla zásadním způsobem zefektivnit čerpání finančních prostředků a zároveň maximalizovat přínosy projektů. Na výzvu je alokováno 2,5 miliardy korun a příjem žádostí o podporu končí 30. října 2017.

„Zrušení omezení pro velké podniky v programu Úspory energie v SZT dokládá, že vyjednávání se zástupci Evropské komise jsou sice mnohdy složitá a zdlouhavá, ale mohou vést i k úspěšnému konci,“ pochválil práci vyjednavačů z Ministerstva průmyslu a obchodu Martin Hájek.

Nové rozvody, v nichž místo páry přenáší teplo voda, vedou k citelnému snížení ztrát. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu, což přispívá ke stabilizaci ceny tepla a také ke zlepšení kvality ovzduší, protože ušetřené teplo se nemusí vyrobit. Moderní technologie horkovodních výměníkových stanic přinášejí zákazníkům efektivní a úspornou distribuci tepla při zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti. Rekonstrukce tepelných sítí však lze zpravidla provádět jen v létě a projekty vyžadují dlouhodobou pečlivou přípravu včetně naplánování uzavírek komunikací. V případě rozsáhlejších tepelných sítí se proto rekonstrukce zajišťují po částech a jsou rozplánované i na léta dopředu.

Příkladem jsou Teplárny Brno, které zahájily výměnu několika desítek kilometrů zastaralých parovodů za efektivnější horkovody už v roce 2010, přičemž s jejím dokončením se počítá po roce 2020. Také Pražská teplárenská pokračovala v náhradě parních rozvodů, přičemž má po letošním roce úspěšně za sebou již více než dvě desítky kilometrů. V Českých Budějovicích započala přestavba parovodů na horkovodní systémy už v roce 2006. Dnes je pilířem dlouhodobé koncepce rozvoje Teplárny České Budějovice do roku 2025. Menší výměny parovodů v řádu stovek metrů proběhly letos také v Náchodě, Táboře, Písku nebo Klatovech.

/ts/

K foto:

Výměna zastaralých parovodů za modernější horkovody v Brně

Foto: Teplárny Brno

Ještě až do konce srpna budou porotci národní soutěže Chytrá města pro budoucnost 2017 navštěvovat města a obce, kraje i tvůrce chytrých řešení, kteří byli nominováni do pěti soutěžních kategorií.

Soutěž se koná pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a vyhlašuje ji Smart City Innovations Institut (SCII) ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst a dalšími významnými partnery ze státního sektoru a podnikatelského prostředí. Mediálním partnerem soutěže je i odborný časopis pro veřejnou správu Moderní obec. Vyhlášení vítězů kategorií Projekt a Idea a udělení titulů Chytrá obec, Chytré město a Chytrý region pro rok 2017 se připravuje na letošní podzim.

Odborná porota posuzuje nominovaná řešení podle toho, do jaké míry splňují základní principy SMART CITY, tedy proveditelnost, udržitelnost a otevřenost dat/zapojení veřejnosti.

Do jednotlivých kategorií byly nominovány:

* kategorie Chytrá obec

obec Hodonice na Znojemsku (přihlašovatel Top Gis s. r. o.: Řešení mapových služeb GissOnline.cz)

obec Jalubí na Uherskohradišťsku (přihlašovatel HlášeníRohlasu.cz: Veřejná správa a komunikace s veřejností)

město Dobříš na Příbramsku (Mapová aplikace pro údržbu zeleně a plošných biologických prvků)

 

* kategorie Chytré město (od 10 tis. do 50 tis. obyvatel)

Kyjov (Modernizace veřejného osvětlení a souvisejících soustav dopravy s energetickou úsporou)

Kolín (Systém chytrého parkování s využitím čidel, on-line aplikace a systému parkování)

Prachatice (Řešení odpadového hospodářství na principech cirkulární ekonomiky)

Písek (Řešení integrované infrastruktury a ICT s využitím open dat a souvisejících inteligentních služeb)

Mladá Boleslav (přihlašovatel DigiLab Škoda Auto: Řešení firemní spolujízdy s aplikací TwoGo)

Pelhřimov (přihlašovatel Cleerio s. r. o.: Řešení e-gov pro zpřístupnění územního plánu, IS a další evidence)

 

* kategorie Chytré město (nad 50 tis. obyvatel)

Ostrava (přihlašovatel OVAK, a. s.: Řešení chytrého monitoringu vodoměrů pro oblast vodního hospodářství)

Brno (přihlašovatel Brněnské komunikace, a. s.: projekt "Brňáci pro město" s efektivním hlášením závad na komunikačních plochách s podporou mobilní aplikace, platformy Google Maps a GPS)

Brno (přihlašovatel MAGUS ENERGO s. r. o.: Řešení pro oblast eHealth s bezpečnou medikací léků

Praha (přihlašovatel CAMEA s. r. o.: Systém pro detekci obsazenosti parkovacích míst)

 

* kategorie Idea/Vize SMART CITY

eParkomat (Aplikace pro predikci obsazenosti parkovacích míst v reálném čase)

Foxconn DRC s. r. o.  (Smart City Akademie s aplikacemi chytrého města a podporou cloudového centra)

M.C.TRITON  (Průvodce implementace Chytrých měst a Chytrého regionu s využitím Standardu inteligentní město)

LIKO-S a. s. (Řešení architektonického návrhu využívající trendy odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky)

 

* kategorie Chytrý region

Moravskoslezský kraj (Koncepce a vize Chytřejší kraj)

Jihočeský kraj (přihlašovatel Enact s. r. o.: Řešení energetického managementu se správou majetku a zavedením informačního a komunikačního systému související infrastruktury)

Moravskoslezský kraj (Řešení tzv. chytré dopravní karty ODIS ve veřejné dopravě)*

/zr/

 

K foto:

V nominacích nechybí ani město Dobříš za svoji mapovou aplikaci pro údržbu zeleně a plošných biologických prvků. Na snímku dobříšská radnice

Foto: archiv města

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down