Kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci neboli plastovými výměty? Tak se od počátku roku 2021 ptá řada měst a obcí. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. Hrozí tak akutně kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou. Nedají se je podle této legislativy však ani odvézt na skládky.

Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, „pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky.“

Svaz měst a obcí ČR jedná se všemi zainteresovanými skupinami, naposledy jednali jeho zástupci o problému plastových výmětů minulý týden s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Rozhovory vedeme intenzivně i se zástupci společnosti EKO-KOM, spolupracujeme i s Českou asociací obalového hospodářství (ČAObH). Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů. Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit např. jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má ČR, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů.“ vysvětluje Pavel Drahovzal.

Podle jeho slov se Svaz měst a obcí zabývá i přípravou řešení jiných problematických pasáží nového zákona o odpadech, jako je například třídicí sleva zahrnující i odpad z rekreačního a zaměstnaneckého pobytu, aby veškeré náklady za odpady nehradili jen rezidenti.

Veškeré informace o nové odpadové legislativě jsou k dispozici v rubrice Odpadová legislativa na webu (www.smocr.cz) Svazu a v právní Poradně pro obce.

/zr/*

 

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Od 1. května se v Ludgeřovicích na Opavsku zrušilo využívání kontejnerů na plasty a papír umístěných na separačních stanovištích a zanikl také svoz pytlů s vytříděnými plasty. Náhradou za dosavadní systém třídění odpadu každý rodinný dům v obci dostal žlutou a modrou nádobu na plasty a papír.

Nový systém třídění odpadu u rodinných domů podle společnosti OZO Ostrava, která v dohodě s obcí projekt uskutečňuje, by měl snížit objem směsného komunálního odpadu téměř na polovinu.

Jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava Karel Belda k tomu podotýká, že jde o přípravu na změny chystané v souvislosti se zákazem ukládání využitelných složek odpadu na skládky po roce 2024. „Dá se říct, že Ludgeřovice předběhly dobu a nabídly svým občanům možnost, jak za odpad ušetřit, chovat se šetrně vůči životnímu prostředí a navíc si při třídění užívat i nesporného komfortu. Doposud totiž lidé, kteří k třídění odpadu přistupovali zodpovědně, museli ujít od svého domu až několik stovek metrů k místu, kde byly v obci umístěny kontejnery na tříděný odpad,“ uvedl Karel Belda.

Ludgeřovice tímto krokem navazují na úspěšný pilotní projekt, který byl ve spolupráci s OZO Ostrava realizován od října loňského roku v místní části Vrablovec. Ke zhruba 140 tamním rodinným domům tehdy byly přistaveny modré nádoby na papír a žluté na plast a souběžně s tím byla snížena kapacita nádob na směsný komunální odpad o třetinu až polovinu výměnou za objemově menší nebo s nižší četností obsluhy.

Rozšíření projektu na celé Ludgeřovice pro nás představuje přistavení zmíněných nádob k 1460 rodinným domům,“ vysvětlil Petr Chalupa, vedoucí Provozovny 1 – Komunální odpady, která má pravidelný svoz směsného i separovaného odpadu na starosti. „Zároveň se mění i četnost svozu odpadu. Zatímco doposud jsme z Ludgeřovic měsíčně odváželi směsný odpad z nádob o objemu 500 tisíc litrů, nyní to bude 292 tisíc litrů. Oproti tomu výrazně stoupne objem svozu plastu a papíru. U plastu to bude z původních zhruba 200 tisíc litrů na 340 tisíc litrů měsíčně, objem sváženého papíru se navýší ze 136 tisíc litrů na 258 tisíc litrů. Takže pro směsný komunální odpad nebudeme jezdit jednou týdně jako doposud, ale co dva týdny, dvakrát měsíčně budeme svážet část nádob na plast, zbytek plastu a papír pak jednou měsíčně. Samozřejmě budeme schopni reagovat na případné požadavky na změnu četnosti svozu,“ pokračoval Petr Chalupa s tím, že na původních deseti stanovištích na separovaný sběr zůstávají pouze zvony na sklo a kontejnery na drobný elektroodpad a na textil.

Pro společnost OZO Ostrava tato změna představovala investice jak do pořízení nových odpadových nádob, tak do pořízení nové svozové techniky a navýšení počtu obslužného personálu. Zásadní změny pak vyvolaly nutné úpravy stávajících harmonogramů svozu, protože sběrem od každého domu v obci stráví osádky svozových vozů daleko víc času.

Pokud by byl uvedený systém třídění zaveden nejen v Ludgeřovicích, kde se nyní zvažuje také možnost přistavování hnědých bio popelnic, ale i v dalších obcích regionu, mohl by směsný komunální odpad svážený společností OZO Ostrava časem obsahovat jen minimum využitelných složek. „Prakticky všechno, co občané vytřídí do žlutých a modrých nádob, totiž téměř bez zbytku využijeme,“ zdůraznil Petr Chalupa s odkazem na dotřiďovací linku, na které jsou ze svezeného separovaného plastového odpadu vytříděny materiály vhodné k materiálové recyklaci – PET lahve, polyetylénové fólie, tvrdé plasty, nápojové kartony a kovové obaly.  Tato linka je doplněna lisovacím zařízením a napojena na výrobu náhradního paliva pro cementárny, v němž skončí veškeré materiálově nevyužitelné frakce.

Podobný systém třídění odpadu jako v Ludgeřovicích by měla společnost OZO Ostrava po dohodě s Magistrátem města Ostravy zavést ve druhém pololetí letošního roku v části ostravského městského obvodu Radvanice a Bartovice, kde by mělo jít o rozmístění separačních nádob ke zhruba třem stovkám rodinných domů. „Jestliže se tam tento způsob osvědčí, je možné, že bude rozšířen i do dalších ostravských obvodů. Ale nejde jen o Ludgeřovice a Ostravu. O zmíněný systém třídění odpadu se zajímají i další obce, v jejichž centru pozornosti stojí ekonomika a ekologie,“ uzavřel Karel Belda, jednatel odpadové společnosti OZO Ostrava.*

/zr/

 

K foto:

Od 1. května každý rodinný dům v Ludgeřovicích na Opavsku dostal žlutou a modrou nádobu na plasty a papír

Foto: archiv OZO Ostrava

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down