S koncem loňského roku spustilo město Plzeň aplikaci Záborová kalkulačka, která umožňuje výpočet ceny za zábor parkovacích míst v placených zónách na místních komunikacích. Využijí ji občané i firmy, které na území města staví nebo pořádají akce.

Občané i firmy, které například při stavbě potřebují využít místní komunikaci v zónách placeného státní, musí požádat o tzv. zábor veřejného prostranství. V žádosti je nutné přesně a podrobně specifikovat účel užívání. V případě, že se zábor veřejného prostoru nachází v placené zóně, je nutné vyblokovat parkovací místa. Prostřednictvím nové aplikace Záborová kalkulačka si může žadatel  předběžně spočítat náhradu za ušlý výnos z vyblokovaných parkovacích míst.

Pro výpočet konečné částky je však rozhodující až následně vystavená faktura za přesný počet vyblokovaných parkovacích míst v závislosti na době záboru a zóně placeného stání.  Náhrada ušlého výnosu u záboru parkovacích míst osazených parkovacím automatem se uplatňuje ve výši sazby náhrady ušlých výnosů vypočítané společností Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., na základě průměrné obsazenosti parkovacích míst v jednotlivých zónách za předchozí období. Proto se cena za jednotlivé lokality liší.

„Chtěli jsme umožnit občanům i firmám předem si spočítat, kolik je zábor bude stát. Teď už nemusí chodit na úřad, aby si cenu zjistili. Výsledek ze záborové kalkulačky současně slouží jako podklad pro fakturaci vypočtené částky. Celkově nová aplikace pomůže zrychlit práci úřadu při vyřizování žádostí a zkrátí čekání žadatelů,“ vysvětlil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

Aplikaci připravily městské příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně a Správa informačních technologií města Plzně.  K dispozici je na: https://kvpm.plzen.eu

/zr/

Vlekoucí se koronavirová epidemie už od loňska zaměřuje pozornost především na téma zdraví. Zdraví jednotlivce, skupiny (např. školního kolektivu), celé společnosti. Mnoho lidí se začalo (chtě nechtě) více hýbat a vyhledávat k tomu vhodná místa.

Nejdostupnější možností pohybu je chůze, ideálně na čerstvém vzduchu. Začít lze už na prahu našich příbytků. Vyvstává současně otázka, jak je to s tím čerstvým vzduchem, hlavně ve větších městech. Avšak i s tím může ve finále pomoci, budou-li naše města a obce přívětivé k chodcům příp. cyklistům, umožní jim bezpečnou průchodnost územím a občanskou vybavenost v dostupné vzdálenosti.

Náměty a dobrou praxi z oblasti uzpůsobování veřejného prostoru obcí a měst tak, aby byl udržitelný a v rozumné míře přístupný pěší dopravě, přinesla mezinárodní konference Pěšky městem. V říjnu ji v Praze uspořádala organizace Pěšky městem (dříve známá jako Pražské matky), která dlouhodobě hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátké vzdálenosti.  Na svém kontě má řadu projektů zaměřených na ochranu chodců - zejména dětí na cestách do školek a škol. 

Konference upozornila na fakt, že ve městech, kde se dobře chodí, se obyčejně i dobře žije. „Chůze je nejpřirozenější pohyb a chodcem je během dne každý z nás. Chůze hraje ve městě též roli dopravy a může být řešením pro mnoho současných problémů – ohřívání měst vlivem klimatických změn, nedostatek každodenního přirozeného pohybu, znečištěné ovzduší, zahlcenost měst nadměrnou automobilovou dopravou i parkujícími auty, nesamostatnost dětí či sociální izolace,“ uvedla Petra Syrová, předsedkyně organizace Pěšky městem.

Konferenci otevřelo představení tzv. patnáctiminutového města. Autor konceptu, Carlos Moreno, francouzský vědec a poradce pařížské starostky pro oblast Smart Cities, soudí, že pro obyvatele měst je výhodné žít ve městě krátkých vzdáleností, kde vše podstatné (škola, úřady nebo služby) je dostupné maximálně čtvrt hodiny chůze nebo jízdy na kole.

Další zahraniční zkušenosti na téma zpřístupňování městského prostoru chodcům a zklidňování dopravy zprostředkovala mezi jinými též Petra Jens z vídeňské Agentury pro městskou mobilitu a Jim Walker z Velké Británie, zakladatel organizace Walk 21. O zkušenosti z Česka se s posluchači podělili např. dopravní projektant Květoslav Syrový či krajinná architektka Lucie Miovská. Prostor dostali také zástupci Prahy, Jihlavy, Plzně, Karlových Varů či Uničova.

Kompletní záznam bohatého programu dvoudenní konference Pěšky městem je k dispozici na stránkách www.peskymestem.cz v sekci Ozvěny konference.

Dozvuky konference nabídneme rovněž v lednovém vydání časopisu Moderní obec. Podrobněji se zaměříme na zavádění tzv. školních ulic, účinného opatření na zklidňování dopravy v blízkosti školních budov a podporu pohybu dětí.*

/sd/

Foto: Jan Hromádko

Součástí pestrého programu konference Pěšky městem byl i workshop Jak číst město, který (teoreticky i v terénu) vedl architekt Osamu Okamura.

Deset největších měst Česka tvoří 78 procent ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo nedávno opakovaně v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) z úst představitelů největších českých měst.

Města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovaly založením společné iniciativy s názvem CityDeal. Jejím cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme, a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

Každé město je specifické

Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům omezuje například možnosti tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.

„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje Ondřej Vysloužil z MAPPA Ostrava (Městský ateliér prostorového plánování a architektury).

„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje.

Rezignace na plánování?

„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček.

Dalším problémem je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“

Jiří Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce: „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svou pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán.“

V celé Evropě jsme spolu se Slovenskem jediným státem, kde tento systém přetrvává. Také jsme nejpomalejší v povolování nových staveb. V žebříčku jeho rychlosti nám dělají společnost státy střední Afriky. „I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje M. Sedláček.

Hrozí národní tragédie?

Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká I. Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“

Iniciativa CityDeal volá po možnosti měst pořizovat územní plány a vlastní stavební předpisy. Česká města, respektive jejich reprezentace na zmíněné konferenci definovala konkrétní kroky, které by měly vést k rychlému zlepšení situace:

„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč, šéf pražského IPR-u.*

SF/pb

Na dnešním jednání Komory statutárních měst Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) získali primátoři a primátorky příslib z úst ministra Karla Havlíčka o návratu komponenty brownfieldů do Národního plánu obnovy.

Ambiciózní plán obnovy (NPO), který má za cíl rozdělit kolem 172 miliard korun, byl sice v posledních dnech velice často diskutován na poli Senátu či Poslanecké sněmovny, reálná diskuse s územními či sociálními partnery včetně zpětné vazby ale stále chybí. Proto vyvolal Svaz měst a obcí ČR dnešní jednání s vicepremiérem Karlem Havlíčkem na schůzi Komory statutárních měst.

Města jsou základní stavební kameny státu i ekonomiky,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „a primátoři jsou jejich dobrými správci. Stát by jim měl více naslouchat, oni vědí, kam nejlépe ve svém městě nasměřovat investice.“

To potvrzuje i předseda komory primátor Olomouce Miroslav Žbánek: „Samosprávy jsou významným nositelem pokroku a rozvoje v území a Národní plán obnovy v nich vzbudil velké naděje, které by neměly být zmařeny.

Brownfieldy, podpora tramvajových a trolejbusových tratí či již zmiňovaná kultura byly často opakovaným požadavkem ze strany zástupců měst. Podle slov plzeňského primátora Martina Baxy města si pod NPO nepředstavovala jen sanaci státního rozpočtu, ale právě rozvoj a obnovu území.

Z předběžného vyjádření jednotlivých zúčastněných primátorek a primátorů jednoznačně vyvstala potřeba zařadit do komponent, z kterých se NPO skládá, projekty revitalizace brownfieldů. Tato často obrovská neutěšená území skýtají možnost podpory místní ekonomiky a z ní vyplývající multiplikační efekt pro celou zemi.

Tento požadavek slíbil dnes vicepremiér Karel Havlíček ještě do NPO zapracovat. Na jednání přímo uvedl, že ho tato situace mrzí a že hledá cestu, jak investice do brownfieldů v rámci NPO vrátit.

Primátoři a primátorky dále požadují další jednání na téma modernizace a elektrifikace městské dopravy, upozorňují ale také na důležitost podpory kultury, která se v současné době doslova zmítá nad propastí.

Neméně důležitou oblastí je i podpora veřejných investic.

Každá koruna vložená z NPO do území se stokrát státu vrátí,“ podotýká výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, „a bude přínosem i pro místní podnikatele, kteří často získávají práci právě od měst.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

 

Otevřeno každý pracovní den, možnost on-line objednání, důraz na transparentnost nebo na společenskou odpovědnost. Takové služby nabízí Magistrát města Prostějova, který byl letos Ministerstvem vnitra vyhodnocen jako nejlepší městský úřad Česka v soutěži Přívětivý úřad.

Magistrát města Prostějova má jednu z nejdelších otevíracích dob mezi srovnatelnými úřady. Na agendy, jako jsou vyřízení občanského průkazu, cestovního pasu nebo řidičského průkazu, nabízí možnost on-line objednání na konkrétní termín, čímž zkracují dobu vyřízení a odbourávají čekání. Všechny zásadní informace o svých požadavcích se klienti dozvědí přímo z webových stránek, na kterých lze najít také celou řadu návodů, rad nebo materiálů z jednání zastupitelstva. Ministerstvo vnitra ocenilo Prostějov právě kvůli komplexitě nabízených služeb.

Na dalších příčkách se umístila města Kolín a Litoměřice. Město Kolín dlouhodobě zavádí technologie vedoucí k SMART City. Vedle mobilní aplikace úřadu nebo systému chytrého parkování také pracují na elektronizaci a automatizaci interních procesů úřadu nebo na odpovědném energetickém managementu veřejných budov.

Loňský vítěz, město Litoměřice, se v soutěži umístil na třetí příčce. Vedle svého kvalitního standardu služeb letos upoutal také pobočkou matriky přímo v nemocnici nebo nově zpracovaným jednotným vizuálním stylem města.

Soutěž Přívětivý úřad v kategorii obcí s rozšířenou působností pořádalo Ministerstvo vnitra již popáté. Letošní ročník byl přerušen pandemií nového typu koronaviru. Ačkoliv se tedy průzkum mezi obcemi konal již v únoru letošního roku, k vyhlášení vítězů mělo dojít v rámci konference Moderní veřejná správa, ta byla ovšem kvůli epidemickým opatřením zrušena.

Vítězové v jednotlivých krajích obdrží distanční formou tradiční samolepku stvrzující přívětivost, kterou si úřady vylepují na vchodové dveře, a také diplomy. Pro první tři úřady jsou připraveny trofeje.

Přívětivý úřad je soutěží, kterou Ministerstvo vnitra propaguje moderní a kvalitní služby městských úřadů. Letos se jí účastnilo 142 úřadů obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy, které vyplnily on-line dotazník. Tím ministerstvo sleduje stav služeb v elektronizaci, komunikaci, transparentnosti, participaci, klientském servisu nebo společenské odpovědnosti.

K soutěži je vydávána také sbírka dobré praxe nadstandardních služeb úřadů, viz: Sbírka dobré praxe 2020.

CELOREPUBLIKOVÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

Prostějov,

Kolín,

Litoměřice.

KRAJSKÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

* Jihočeský kraj:

České Budějovice,

Český Krumlov,

Tábor.

* Jihomoravský kraj:

Brno,

Kyjov,

Hustopeče.

* Karlovarský kraj:

Cheb,

Karlovy Vary,

Ostrov.

* Kraj Vysočina:

Žďár nad Sázavou,

Moravské Budějovice,

Třebíč.

* Královéhradecký kraj:

Jičín,

Trutnov,

Nový Bydžov.

* Liberecký kraj:

Liberec,

Jablonec nad Nisou,

Turnov.

* Moravskoslezský kraj:

Ostrava,

Opava,

Karviná.

* Olomoucký kraj:

Prostějov,

Šumperk,

Přerov.

* Pardubický kraj:

Lanškroun,

Chrudim,

Moravská Třebová.

* Plzeňský kraj:

Plzeň,

Přeštice,

Rokycany.

* Středočeský kraj:

Kolín,

Slaný,

Kladno.

* Ústecký kraj:

Litoměřice,

Most,

Děčín.

* Zlínský kraj:

Valašské Klobouky,

Otrokovice,

Vsetín.

* Praha:

MČ Praha 13,

MČ Praha 2,

MČ Praha 7.

Další informace na: Přívětivý úřad obcí III. typu 2020.

/zr/

Ilustrační foto:

Prostějovský magistrát

Foto: archiv statutárního města Prostějova

 

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

V České republice je od čtvrtka 19. března povinnost nosit ochranu dýchacích cest na veřejnosti (roušky, respirátory, šály, jiné textilie). Město Plzeň doporučuje občanům měnit jednorázové roušky každé dvě až tři hodiny. Použitou roušku je možné vložit do komunálního odpadu.

U lidí nakažených, kteří jsou v domácí léčbě, a u lidí v nařízené karanténě žádáme, aby veškerý odpad (roušky, kapesníky) uložili do plastového pytle na odpadky a po naplnění jej pevně zavázaliPlastový pytel by pak měl být vložen do druhého pytle a zavázán. Až poté dán do kontejneru na odpad,“ vysvětlila Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Zajištění funkčnosti systému odpadového hospodářství ve městě Plzeň:

Město Plzeň zároveň informuje o uzavření sběrných dvorů pro občany města. Sběrný dvůr v ulici Edvarda Beneše je funkční pouze pro podnikající osoby.*

/plzeň.eu/

K foto:

Svépomocí se šijí roušky také ve Tvarožné Lhotě na Hodonínsku

Ilustrační foto: FB

V Plzni dnes skončila dvoudenní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Baxy.

Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ uvedl na konferenci Miloslav Vostrý, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK).

V úvodním bloku konference se příspěvky zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí.

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Letos slaví SOVAK ČR výročí 30 let od svého založení a včera na slavnostním večeru při příležitosti oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací v Plzni byla udělena významná ocenění. K 30. výročí SOVAK ČR byly předány pamětní list a skleněná plastika čtyřem výrazným představitelům vodohospodářského oboru a výroční plaketa ve tvaru kapky čtrnácti společnostem, které jsou dlouholetými přidruženými členy SOVAK ČR.

Ocenění tak získaly čtyři osobnosti za dlouhodobou spolupráci a přínos pro obor vodního hospodářství: odborník v oblasti čištění odpadních vod a pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., emeritní profesor působící na Českém vysokém učení technickém v Praze prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., egyptolog, archeolog a autor knih zabývajících se studiem zániků komplexních společností ve spojitosti s problematikou sucha a vody prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a generální ředitel Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti, a. s., a prezident Asociácie vodárenských společnosti Ing. Stanislav Hreha, PhD.

Z firem obdržely za dlouhodobou, více než 20letou, spolupráci se SOVAK ČR ocenění:

Na slavnostním večeru se rovněž předávalo ocenění Čestný člen SOVAK ČR a Osobnost SOVAK ČR. Vyznamenáni titulem Čestný člen byli Ing. František Barák, dlouholetý předseda představenstva, a Ing. Jan Sedláček, dlouholetý člen představenstva.

Osobností SOVAK ČR se stali Ing. Albín Dobeš, Ph.D., Ing. Jiří Heřman, Ing. Radka Hušková, Ing. Jiří Koranda, Josef Ondroušek a Ing. Miroslava Vaculíková, MBA.*

/zr/

K foto:

Významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 se uskutečnila ve dnech 5. a 6. listopadu v Parkhotelu Plzeň Congress Center.

Foto: archiv SOVAK

 

 

Děčín se stal vítězem 1. ročníku soutěže Hejbni s elektrem pro lepší život, kterou pro statutární města v České republice v loňském roce vyhlásil kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Zvítězil v kategorii A určené městům od 40 000 do 89 999 obyvatel. V kategorii B pro města nad 90 000 obyvatel vyhrály České Budějovice, skokanem roku se stala Karviná. Kritériem hodnocení byla hmotnost zpětně odevzdaného elektrozařízení přepočtená na jednoho obyvatele města.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskutečnilo včera v sále Staré radnice v Havlíčkově Brodě. Předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník při této příležitosti připomněl, že za bezmála 14 let fungování tohoto kolektivního systému se díky recyklaci spotřebičů podařilo ušetřit 4,5 milionu tun emisí CO2 a také 2,5 milionu MWh elektrické energie. „Díky surovinám, které bylo možné z odevzdaných spotřebičů získat a znovu použít, se nemusely těžit a zpracovávat nerostné zásoby,“ vysvětlil Roman Tvrzník.

Podle zástupce Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala se díky tomu podařilo ušetřit z obecních a městských rozpočtů tři čtvrtě miliardy korun. „Tyto peníze mohly být použity na výstavbu vodovodů, kanalizace, chodníků a další občanské vybavenosti,“ připomněl Pavel Drahovzal účastníkům slavnostního vyhlášení.

ODMĚNY PRO VÍTĚZE

Soutěž byla zahájena 1. dubna 2018, započítávaly se do ní výsledky dosažené k 31. březnu 2019. Kritériem hodnocení byla hmotnost zpětně odevzdaného elektrozařízení přepočtená na jednoho obyvatele města. Zapojená města, kterých bylo celkem 25, soutěžila o největší celkové množství elektrospotřebičů odevzdaných prostřednictvím sběrných dvorů na jejich území. Aktivně tím přispěla k ochraně životního prostředí, navíc mohla získat jednu z finančních výher.

Děčíně se od dubna 2018 do března 2019 podařilo vysbírat 4,28 kg na obyvatele, v Českých Budějovicích připadlo na každého 3,57 kilogramu. Karviná jako skokan roku zaznamenala meziroční nárůst o 64,2 %.

V kategorii A do 89 999, stejně jako v kategorii B nad 90 000 obyvatel, získali první tři soutěžící odměny ve výši 60, 40 a 25 tisíc korun. Vítěz kategorie Skokan roku si odnesl padesátitisícovou prémii.

CELKOVÉ VÝSLEDKY

Kategorie A

  1. Děčín – 4,28 kg/obyv.
  2. Jihlava – 3,9 kg/obyv.
  3. Prostějov – 3,6 kg/obyv.

Kategorie B

  1. České Budějovice – 3,57 kg/obyv.
  2. Plzeň – 3,05 kg/obyv.
  3. Olomouc – 2,54 kg/obyv.

Skokan roku: Karviná – meziroční nárůst 64,2 %*

/zr/

 

 

 

Bezmála stovka účastníků přijala pozvání na již druhou krajskou konferenci, která se minulý čtvrtek uskutečnila v západočeské metropoli v sídle Krajského úřadu Plzeňského kraje. Účastníci však byli i z Karlových Varů, Děčína, Kadaně, Chomutova, Kraslic či Sokolova. Spolupořadatelem setkání byla Agentura pro sociální začleňování. Cílem konference bylo sdílet dosavadní zkušenosti se zaváděním a provozováním sociálního bydlení.

V úvodním příspěvku představila Karolína Vodičková z Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně průběh zavádění sociálního bydlení v Plzni. Nyní je v krajské metropoli těsně před dokončením 13 sociálních bytů, které si účastníci konference v jejím závěru prohlédli.

Ve druhém příspěvku prezentoval Adam Pospíšil ze společnosti R-mosty projekt Férové bydlení, který je zaměřen na zajištění dostupného bydlení pro občany diskriminované na trhu bydlení ve spolupráci se soukromými vlastníky bytů v Praze a okolí. Dosud se podařilo navázat spolupráci se 16 soukromými vlastníky bytů ochotnými poskytnout pronájem matkám samoživitelkám, romským rodinám či dalším osobám v obtížných situacích.

Po úvodních příspěvcích se diskutovalo o tématech zavádění systému sociálního bydlení v obcích, sociální práce vázaná na bydlení a bytový fond potřebný pro sociální bydlení. Součástí diskusí bylo i krátké představení kvalitně fungujícího prostupného bydlení v Rokycanech a životních příběhů dvou z prvních klientů sociálního bydlení v Plzni. Příběh jednoho z nich odkazuje na skutečnost, že do situace bytové nouze z důvodu zdravotních komplikací se může lehce dostat každý z nás, obzvlášť žije-li bez partnera či rodiny.

Konference byla součástí aktivit projektu Podpora odborného partnerství – prostupné a sociální bydlení v Plzeňském kraji, který díky podpoře z Operačního programu Zaměstnanost uskutečňuje Centrum pro komunitní práci západní Čechy ve spolupráci s městy Rokycany, Klatovy, Dobřany a Nýrsko a s Plzeňským krajem. Cílem projektu je zpracovat modelová řešení sociálního bydlení pro zapojená města a zpracovat doporučení pro Plzeňský kraj v oblasti uspořádání sociálních služeb navazujících na sociální bydlení na krajské úrovni.*

Bližší informace o konferenci i projektu realizovaném v Plzeňském kraji je možné získat na www.plzenske-socialni-bydleni.cz.

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down