Pec pod Sněžkou, Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem či Lanžhot, stejně jako třeba Hřensko nebo řada obcí ve Frýdlantském výběžku. V těchto obcích a městech Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří výstavbu přístupových sítí k vysokorychlostnímu internetu, a to hned dvěma miliardami korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) . Do května 2023 tak internet zrychlí pro 47 tisíc domácností. Celkem půjde o 64 projektů na zrychlení internetu v územních samosprávných celcích.

„Díky spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a podnikatelů v elektronických komunikacích se podařilo rozběhnout úspěšný program podpory budování vysokorychlostního internetu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Zájem o dotace a celkový objem kvalitních projektů odpovídá předpokladům vyhlášených výzev.“

MPO vyhodnotilo dvě výzvy, z nichž doporučilo k realizaci 64 projektů na zrychlení internetu v obcích a městech. Celkově by mělo být na vysokorychlostní internet nově připojeno 47 tisíc domácností. Termín realizace je do května 2023. Jednou z lokalit je například Pec pod Sněžkou. Velké množství projektů je soustředěno na sever od Brna  – Kunštát, Blansko, Bystřice nad Pernštejnem a okolí. Pokryto by mělo být také příhraničí v Lanžhotu na trojmezí s Rakouskem a Slovenskem. Na druhé straně republiky pak lokalita Hřenska či řada obcí ve Frýdlantském výběžku na hranicích s Polskem.

Celkový objem plánovaných investic přesahuje 2,5 miliardy Kč. Výše dotací z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je téměř 1,9 miliardy Kč. Zbývajících zhruba 600 milionů Kč by mělo být uhrazeno soukromými investory z jejich vlastních prostředků.

Projekty směřují do 718 základních sídelních jednotek, ve kterých doposud není v potřebném rozsahu k dispozici vysokorychlostní připojení k internetu o rychlostech alespoň 30 Mbit/s. Cílem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu pro nejméně 47 tisíc bytů, pro které doposud takovéto připojení nebylo k dispozici a žádný z poskytovatelů služeb připojení k internetu jej neměl zájem v době tří let zprovoznit.

Projekty se od sebe vzájemně liší. Nejrozsáhlejší projekt řeší připojení více než 7 tisíc bytů v oblasti rozléhající se mezi Žďárem nad Sázavou a Brnem, nejmenší projekt pak připojí 13 bytů v obci na Sokolovsku. Úspěšné projekty pokrývají dohromady potřeby z více než 33 %.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době připravuje nové programy podpory. Budoucí projekty dále zvýší rychlost připojení k internetu: u domácností výrazně přesáhne 100 Mbit/s a u škol, úřadů a dalších socio-ekonomických aktérů přesáhne 1 Gbit/s,“ připomíná náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.
„Pokrytí tzv. bílých míst vysokorychlostním internet a také kvalitní připojení socioekonomických aktérů, mezi které patří školy či stavební úřady, jsou klíčové priority Národního plánu pro sítě s velmi vysokou kapacitou, který v lednu schválila vláda. Tento dokument určuje rámec podpory rozvoje digitální infrastruktury z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) i z Národního plánu obnovy," doplňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.*

Další informace k projektům vysokorychlostního internetu podpořených z OP PIK včetně mapy podpořených projektů jsou k dispozici zde.
/zr/

 

 

Až 424 korun za každý den péče o dítě či hendikepovaného člověka mohou dostávat osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) po dobu, co v kontextu s pandemií koronaviru platí karanténa. První výzvu v dotačním programu Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje právě dnes. Informace jsou k dispozici na adrese www.mpo.cz/osetrovneosvc. Finanční podpora se bude vyplácet zpětně, tedy za uplynulý kalendářní měsíc. OSVČ  budou moci žádat prostřednictvím inteligentního on-line formuláře z počítače, mobilu i tabletu. 

„Vyřizování žádostí chceme maximálně usnadnit s pomocí inteligentního formuláře, který se dá vyplnit i odeslat on-line. Na webu si také samozřejmě lze najít všechny podrobnosti o „ošetřovném“ pro OSVČ,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „V dotačním programu, z kterého se bude „ošetřovné“ OSVČ platit, je aktuálně k dispozici sto milionů korun. V případě potřeby se částka navýší.“

„Inteligentní elektronický formulář budou moct OSVČ vyplnit a doručit MPO, které o žádosti bude rozhodovat, třemi způsoby: datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem, vytištěný ho poslat poštou. V případě potřeby jsou připraveny podat informaci i obecní živnostenské úřady,“ upřesňuje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku Silvana Jirotková.

Protože MPO usiluje o to, aby OSVČ dostaly finanční prostředky co nejdříve, společnosti Microsoft a Unicorn ve spolupráci s resortem ani ne za týden vyvinuly pro vyřizování žádostí inteligentní formulář dostupný na www.mpo.cz/osetrovneosvc provázaný s dalšími aplikacemi. Ten má OSVČ a zpracovatelům žádostí maximálně usnadnit život. Aplikaci chce tým dále rozvíjet. Podle Microsoftu se celý systém podařilo v rekordním čase postavit díky využití moderních cloudových technologií, kdy pomohlo i to, že MPO umí komunikovat elektronicky interně i externě. Vše je součástí procesu digitalizace resortu.

"Jsem rád, že výrobní linka Unicornu na software a dovednosti našich specialistů a pracovníků MPO umožnily během několika málo dní vytvořit aplikaci pro přijímání žádostí OSVČ o "ošetřovné". Aplikace je provozována v internetové službě Plus4U.net s využitím cloudového prostředí Microsoft Azure. Děkujeme za projevenou důvěru a jsme rádi, že můžeme v této složité situaci pomoci," říká CEO Unicorn Systems Jan Jaroš.

„Ošetřovné“ pro OSVČ je formou dotace, kterou MPO operativně připravilo v reakci na pandemii koronaviru. Žádat o ni mohou ty OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost hlavní, tedy nemají jiný zdroj příjmů (například ze zaměstnání, z důchodu apod.). Současně v aktuální karanténě v souvislosti s pandemií koronaviru pečují o dítě do 13 let (přičemž spodní věková hranice není určena) nebo se starají o osobu závislou alespoň v stupni I. Osoba SVČ bude vyplňovat a posílat k rozhodnutí MPO žádost o dotaci spolu s čestným prohlášením. Pokud bude ošetřovné souviset s péčí o dítě, které chodí do školy, bude třeba přiložit (stejně jako je to u ošetřovného u zaměstnanců, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení) také potvrzení o tom, že je škola kvůli pandemii koronaviru uzavřená. Podobně bude třeba v případě péče o hendikepovaného člověka, doložit potvrzení o uzavření zařízení sociálních služeb. V obou případech není nutný originál, stačí fotka či scan z mobilního telefonu.

O dotaci se bude aktuálně žádat za kalendářní měsíc březen 2020. Nárok na ni - při splnění výše uvedených podmínek - začíná 12. března 2020, tedy od okamžiku, kdy musel být v České republice v souvislosti s pandemií koronaviru vyhlášen nouzový stav. OSVČ v žádosti vždy označí dny, za které dotaci požaduje.

Kromě počítače si může OSVČ žádost vyřídit on-line také z mobilu či tabletu. Poté, co uvede základní údaje a podepíše čestné prohlášení, žádost s potřebnými přílohami pošle ministerstvu. Pracovníci MPO ji vyřídí plně elektronicky a následně pošlou OSVČ rozhodnutí a peníze.

 Postup pro podání žádostí:

  1. Žadatel vyplní v českém jazyce žádost o poskytnutí dotace na jednoduchém formuláři.
  2. Podání žádosti VČETNĚ PŘÍLOH učiní žadatel na Ministerstvo průmyslu a obchodu
    • prostřednictvím datové schránky wnswemb, do předmětu uvést fpmpo20, nebo
    • e-mailem, jehož přílohou bude vyplněný formulář opatřený elektronickým podpisem včetně příloh na adresu fpmpo20@mpo.cz a do předmětu uvést fpmpo20, nebo
    • originál žádosti podepsaný žadatelem poštou na adresu:  Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1. Obálka musí být označena „fpmpo20“.*

/šfl/

Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS spočítal, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu. Autoři se zaměřili na všechny známé povinnosti, které má typická malá česká firma během jednoho roku provozu.

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na projektu od jeho počátku spolupracuje. To je o 33 hodin více než u loňského výsledku. Srovnání je však obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Zajímavým vlivem na výsledky je zavedení GDPR (obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů) v ČR. To bylo shodně ve všech zemích, kde došlo k jeho zavedení, „oceněno“ na 16 hodin.

Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen, zastává Česká republika 2. místo za prvním Slovenskem, kde firmy tráví papírováním 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

 

„Je těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval. Mírné navýšení a relativně dobrý výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi tak můžeme vidět optimisticky,“ komentuje letošní výsledky hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Je důležité se také podívat na strukturu výsledků. V České republice lze velkou většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez nutnosti návštěvy úřadů,“ dodává.

Index byrokracie počítá s takzvaným testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá povinnost podnikateli, kterou by podnikatel velice pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. Nechť je účetnictví příkladem. „Nemělo by smysl počítat do indexu takové činnosti, které by byly vykonávány nehledě na platný zákon, a křičet směrem ke státu, že nastavuje zbytečná pravidla, která stojí podnikatele drahocenný čas,“ vysvětluje Peterka.

 

„I když na tom Česká republika ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ poukazuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Nyní, v době hospodářského růstu, nad tím můžeme mávnout rukou. Ale už přijdou horší časy, budou firmy obracet každou korunu a určitě by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na pět týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek politiky.

 

Výsledky byly vyhlášeny symbolicky k prvnímu pracovnímu dni po 29. září. Toto datum připomíná narozeniny ekonoma rakouské školy Ludwiga von Misese, jehož kniha Byrokracie z roku 1944 popisující chování byrokratů vznik indexu inspirovala. Knihu vydal v roce 2002 v českém překladu Liberální institut.*

Pro bližší informace k metodologii výpočtu a zahraničním výsledkům navštivte bureaucracyindex.org

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down