Poslední předvánoční týden v Poslanecké sněmovně byl v duchu energetiky a vysokých cen energií. Ty jsou obrovským problémem, především pro nízkopříjmové domácnosti. Odcházející kabinet Andreje Babiše se k tomu snažil na poslední chvíli předložit návrhy. Při prvním pohledu na navržený program jednání uplynulého týdne mě ale jako první napadla otázka: Co vláda dělala poslední čtyři roky, respektive osm posledních let? Problém vysokých cen přece nevznikl až v posledních týdnech.

Hlavními faktory ovlivňující současnou vysokou cenu energií jsou vysoká cena zemního plynu a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005 /více informací na Jak fungují evropské emisní povolenky? (faktaoklimatu.cz)/.

Dobrá myšlenka se však utrhla ze řetězu a z emisních povolenek se stal spekulativní produkt kapitálového trhu. Na evropské úrovni bude nutná rychlá reakce a redefinování pravidel obchodování. V době roztáčení inflační spirály, k čemuž svým bezduchým rozhazováním peněz přispěla i česká vláda, jsou emisní povolenky pod náporem investorů. Ceny letí nahoru a spolu s vysokou cenou zemního plynu jsou nejvýznamnějším faktorem určujícím konečné ceny elektrické energie a tepla.

Odcházející vláda nám navrhla několik věcí, z nichž nejviditelnější je nulová DPH za energie. Tento režim měl trvat jeden rok. Návrhy jsme odmítli. Odpuštění DPH na rok není žádným řešením! Co bude poté? Jak nahradíme předpokládaný výpadek příjmů v částce zhruba 25 miliard korun? Opět si půjčíme? Omezíme zdravotnictví či školství, nebudeme investovat?

Ministři odcházející vlády navrhli mimo jiné odklonění prostředků z Modernizačního fondu do státního rozpočtu a částečně výpadek příjmů nahradit. Modernizační fond je jedním z hlavních zdrojů peněz na nutnou modernizaci energetiky. Vydrancování takového zdroje by nás v budoucnosti mohlo hodně mrzet. Mimochodem, zmíněných více jak 25 miliard by se nedotklo pouze státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Za holý amatérismus se dá také považovat, že předkládané návrhy byly v rozporu s evropským právem. Je to však prý „nějak předjednáno,“ jak řekla vlídným hlasem vypravěče pohádek odcházející ministryně Alena Schillerová. Amatérismus a nezodpovědnost ale pohádkový tón nezachrání.

Řešení současné energetické krize vidím v několika nástrojích.

  1. Problém nízkopříjmových domácností řešme adresně – sociální systém (ač nedokonalý, často kritizovaný a zralý pro reformu) máme – příspěvek na bydlení.
  2. Jednejme na evropské úrovni o redefinici systému obchodování s emisními povolenkami.
  3. Nedrancujme finanční nástroje pro modernizaci energetiky (Modernizační fond) a bez odkladu s těmito nástroji pracujme.
  4. Přijměme moderní energetickou legislativu, která mimo jiné umožní rozvoj komunitní energetiky.
  5. Proveďme revizi činnosti a pravomocí Energetického regulačního úřadu, a to po vzoru bankovního sektoru (bizarní situací je, že zkrachoval dodavatel elektrické energie pro tento úřad, který má primárně chránit spotřebitele).
  6. Smiřme se s tím, že rozvoj obnovitelných zdrojů není možný bez udržení a modernizace zdrojů energie z jádra a pro určité období také plynu.
  7. Investujme do úspor a modernizace přenosových soustav. Snažme se modernizovat soustavu tak, aby se tzv. výroba energie co nejvíce přiblížila spotřebě, a to jak časově, tak vzdáleností. To souvisí s investicemi do decentralizovaných zdrojů energie.

Řada výše zmíněných nástrojů nevyřeší problém ze dne na den, jejich realizace je ale nezbytná a čas běží. Česká republika má aktuálně instalovaný výkon přes 20 000 MW, přičemž v jádře 4 300 MW a v uhlí 10 000 MW, tyto zdroje vyrábí cca 80 % elektřiny v ČR (jádro 37 %, uhlí 47 %).

Je tu řada samostatných zásadních témat, jako je například nutnost zahájení projektu obnovy dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Sněmovna tento týden potvrdila důležitost jaderné energetiky pro nízkoemisní energetiku. Pokládám to za velmi důležitý krok. Prosazení energie z jaderných zdrojů, jako nízkoemisní zdroje, by mělo být jedno z hlavních témat našeho blížícího se předsednictví v Radě EU.

Dalším samostatným tématem je pak masivní podpora státu pro „drobná“ řešení, jako jsou fotovoltaické panely na střechách rodinných domů či využití nemalého množství veřejných budov. Česká energetika musí projít razantní modernizací. Důvody jsou nejen ve vysokých cenách, ale také ve stabilitě energetické soustavy a v národní bezpečnosti. Konkrétní řešení v budoucnu představím, jedná se o jedno z mých velkých témat v tomto volebním období.

Autorem textu je člen dolní parlamentní komory a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček

Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a štěstí v příštím roce a s jeho příchodem dobijte svoje vnitřní zdroje energie ve společnosti své rodiny a přátel!

Ing. Lukáš Vlček,

poslanec Parlamentu ČR,

místostarosta města Pacova

Na horním snímku: Město Pacov

Foto: archiv města

Teplárenství se potýká s extrémními cenami zemního plynu i povolenek a čas na přípravu a rozjezd dekarbonizačních projektů se rychle krátí. České teplárenství od nové vlády očekává, že velmi rychle nastaví funkční legislativní a ekonomický rámec, v němž bude možné realizovat potřebné investice do dekarbonizace a zajistit cenově přijatelné dodávky tepla pro 4 miliony lidí.

Teplárenské sdružení ČR se přitom odvolává na koaliční smlouvu, kde se píše: „Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery.

Závazek z koaliční smlouvy je potřeba velmi rychle překlopit do konkrétních činů. Je pět minut po dvanácté. Základní kostra tu je, ale řada potřebných kroků je zpožděna a nervozita roste,“ upozornil Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Transformace teplárenství stojí na dvou hlavních pilířích – zákonu o podporovaných zdrojích energie, jehož novelu schválila minulá Poslanecká sněmovna, a Modernizačním fondu. K zákonu o podporovaných zdrojích energie, který začne platit od příštího roku, však zatím nebyl vydán ani jeden prováděcí předpis. Chybí klíčové nařízení vlády, které má stanovit, co bude v příštích letech stát podporovat.  Doposud se také nepodařilo zajistit notifikaci provozních podpor u Evropské komise, která měla být hotova do konce roku 2021.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie měla teplárenství pomoci, ale realita je zatím taková, že se kvůli chybějícím prováděcím předpisům a notifikaci od ledna nejspíš zastaví i doposud fungující provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů,“ posteskl si Tomáš Drápela.

Zákon také vládě umožňuje, aby teplárnám vrátila až tři čtvrtiny nákladů na nákup povolenek pro výrobu tepla pro zajištění přechodu k nízkoemisním zdrojům. Snížení nákladů by se promítlo do ceny tepla. Je však potřeba urychleně přijmout prováděcí předpisy a zajistit notifikaci u Evropské komise.

Současné extrémní ceny povolenek budou pro teplárenství příští rok znamenat náklady přes 20 miliard korun. To je ekonomicky naprosto neúnosné, teplárny nebudu mít na investice. Ceny tepla pro rok 2023 by neúnosně rostly. Je úplně absurdní, aby náklady na povolenky tvořily dvě pětiny ceny tepla pro domácnosti, ale dnes k tomu, bohužel, směřujeme,“ vysvětlil dále Tomáš Drápela.

Základem financování transformace teplárenství se má stát Modernizační fond. První výzvy už byly vypsané, nicméně schéma pro takzvané neprioritní projekty se zatím v Bruselu schválit nepodařilo a nejasnosti panují i kolem rozpočtu fondu a alokace prostředků pro jednotlivé programy na příští rok.

Vnímali jsme velmi negativně snahu současné vlády převést prostředky z Modernizačního fondu na jiné účely. Věříme, že nová vláda Modernizační fond naopak podpoří, pomůže se schvalováním projektů a zajistí odpovídající alokaci pro investiční projekty v teplárenství,“ připomněl Tomáš Drápela.

Další oblastí, na kterou by se podle Teplárenského sdružení ČR měla nová vláda soustředit, je vyjednávání o nové evropské legislativě. Evropská komise navrhla legislativní balíček Fit for 55, který zásadním způsobem předurčí podmínky pro energetiku a teplárenství i celé hospodářství do roku 2030. Česká republika bude v druhém pololetí příštího roku předsedat Radě EU a tuto příležitost je potřeba využít.

Je to paradoxní, ale návrhy nové evropské legislativy dekarbonizaci teplárenství spíš brzdí. Potřebujeme, aby vláda vyjednala v Bruselu alespoň trochu snesitelné podmínky, realistické cíle a opatření. Je potřeba prosadit zemní plyn jako tranzitní zdroj, který budou banky ochotné financovat, bez toho nemůžeme do roku 2030 odejít od uhlí,“ zakončil Tomáš Drápela.*

/zr/

Ilustrační foto: Příbram.cz

Ačkoliv už byl nový stavební zákon schválen Poslaneckou sněmovnou i Senátem, není jasné, zda nebude jeho účinnost odložena. Konkrétně se objevily dva návrhy na odklad - jeden od pardubického zastupitelstva a druhý od skupiny poslanců. Situaci ve svém komentáři rozebírá expert na stavební právo a územní plánování, advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti.

Od nového stavebního zákona mnozí očekávají, že alespoň částečně vyřeší špatnou situaci při povolování výstavby i nedostatek nově postavených bytů. Někteří však s jeho podobou spokojení nejsou.

Zákon byl už letos v červenci publikován ve Sbírce zákonů pod č. 283/2021 Sb. Několik ustanovení nového zákona, například zrušení stavebních uzávěr, vydaných ještě podle stavebního zákona z roku 2006, dokonce již nabylo účinnosti. Od 1. 1. 2022 pak má oficiálně vzniknout soustava nové stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Následovat by mělo její faktické vytvoření, přechod úředníků ze současných stavebních úřadů a dalších orgánů tak, aby se podle nové úpravy jako celku mohlo začít rozhodovat od 1. 7. 2023. 

Nové Poslanecké sněmovně však již byly předloženy dva návrhy, které směřují k odložení účinnosti nového stavebního zákona do vzdálenější budoucnosti.

Odklad účinnosti stavebního zákona navrhuje zastupitelstvo Pardubického kraje i poslanci

* První z nich předložilo zastupitelstvo Pardubického kraje. Jeho obsahem je „jednoduché“ odložení účinnosti všech částí zákona, které dosud účinné nejsou, o jeden rok. Nejvyšší a další nové stavební úřady by tak měly vzniknout 1. 1. 2023, od 1. 1. 2024 by mohly být uzavírány dohody o přechodu úředníků z jejich současných pozic do nové soustavy a celý zákon by byl účinný od 1. 7. 2024. Předkladatel svůj návrh zdůvodňuje tím, že na přípravu reorganizace stavební správy je potřeba více času. K návrhu se již nesouhlasně vyjádřila vláda, která mimojiné, upozornila na to, že odložení účinnosti vzniku nových úřadů by naopak na rok pozastavilo možnost přípravy jejich reálného fungování.

* Druhý návrh předložila skupina poslanců, zastoupená Ivanem Bartošem. Tento návrh směřuje k tomu, aby od 1. 1. 2022 vznikly pouze nejvyšší a specializovaný a odvolací stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady jako základní článek nové soustavy (ty by vznikly až o rok později).

Obdobně by pak od původně předpokládaného data celkové účinnosti, tedy od 1. 7. 2023, nový stavební zákon začal upravovat pouze řízení o povolení tzv. vyhrazených staveb (dálnic, železnic, velkých vodních nádrží a dalších významných staveb veřejné infrastruktury). Povolování dalších staveb a rovněž územní plánování by se až do konce června 2024 řídilo dosavadní právní úpravou. Tento návrh je výslovně zdůvodněn tím, že na současném znění stavebního zákona nepanovala dostatečně široká politická shoda. Předkladatelé tedy předpokládají, že by mělo později dojít k dalším úpravám zákona.

Oba návrhy na odklad účinnosti nového stavebního zákona jsou zařazeny na program 6. schůze Poslanecké sněmovny, která bude zahájena 11. 1. 2022. Je tak zřejmé, že nová soustava stavebních úřadů vznikne již před jejich projednáním, podle současného znění zákona. Je sporné, zda je možné a vhodné do ní navrženým způsobem „zpětně“ zasahovat. Stejně tak je otázkou, zda by mohly vedle sebe dobře fungovat dva zcela odlišné modely povolování staveb, jak předpokládá poslanecký návrh. V každém případě by jakékoli zásahy do stavebního zákona, ještě před nabytím jeho účinnosti, měly být prováděny jen po velmi důkladném zvážení, zda nenaruší celkovou koncepci a funkčnost nové úpravy.*

Mgr. Pavel Černý,

advokát ve Frank Bold Advokáti

K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince letošního roku.

V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy. Co tato povinnost přináší, shrnují Frank Bold Advokáti.

KOHO SE NUTNÉ ZAVEDENÍ OZNAMOVACÍHO SYSTÉMU AKTUÁLNĚ TÝKÁ?

Povinnost, která dopadne od prosince na veškeré veřejné instituce, zavádí evropská směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie  (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY /EU/ 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie).  Ta stanovuje, jaké podmínky pro ochranu oznamovatele, tzv. whistleblowera, musí tyto subjekty při nahlašování problematických praktik splnit.

Za veřejné instituce se přitom považují státní orgány, kraje a obce s více než 10 tisíci obyvateli a jimi zřizované společnosti a příspěvkové organizace, které jsou státem pověřené k výkonu veřejné funkce. Typicky se v tomto případě může jednat o nemocnice či školy zřizované obcí, krajem nebo státem.

Bližší informace najdete v metodické příručce Ministerstva spravedlnosti.

CO MUSÍ OBCE, KRAJE A DALŠÍ VEŘEJNÉ INSTITUCE ZAVÉST?

Podle evropské směrnice i návrhu českého zákona, které se whistleblowingem zabývají, by oznamovatelé problematických praktik měli mít možnost nahlásit tuto činnost prostřednictvím interního oznamovacího kanálu, který spravuje osoba pověřená danou institucí (tzv. příslušná osoba). Současně má být oznamovatelům zajištěna ochrana proti případným odvetným opatřením v souvislosti s jejich oznámením.

Instituce tedy mají povinnost:

V případě porušení směrnice je možné, že budou dotčené subjekty čelit žádostem o náhradu škody způsobené tímto porušením. Domáhat se jí může oznamovatel, který už dříve neúspěšně usiloval o napravení porušení směrnice a kterému byla v důsledku tohoto porušení způsobena škoda.

Česká legislativa bude mít povinnost konkretizovat evropskou směrnici, z níž aktuální povinnost vyplývá, a do českého práva implementovat zákon o ochraně oznamovatelů, který nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje jak konkrétní sankce, které povinným subjektům při nesplnění povinností hrozí (například pokuta až 1 000 000 korun nebo 5 % ročního obratu), tak i další detaily. Návrh zákona rovněž předpokládá, že od povinnosti zavést interní kanály budou osvobozeny obce s méně než 10 000 obyvateli.

Zdroj: Frank Bold Advokáti

 

Sdružení místních samospráv ČR, které reprezentuje více než 2100 českých, moravských a slezských obcí, si na dnešním 8. republikovém shromáždění v Ostravě zvolilo nové vedení.

V čele SMS ČR bude stát Eliška Olšáková, starostka Valašských Klobouk a nově zvolená poslankyně Parlamentu ČR. Ta dosud v rámci SMS ČR působila jako předsedkyně zlínské krajské organizace Sdružení. Europoslanec Stanislav Polčák, jenž SMS ČR vedl v předchozích letech, mandát předsedy neobhajoval. Shromáždění také rozhodlo o novém složení předsednictva.

 „Práci pro obce a pro samosprávy se věnuji už od roku 2014, kdy jsem byla po 25 letech práce ve veřejné správě zvolena starostkou. A v práci pro obce hodlám pokračovat: jako nově zvolená poslankyně budu usilovat o místo ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a v Rozpočtovém výboru, které patří z hlediska potřeb a zájmů samospráv mezi klíčové a kde hlas obcí a měst a především jejich praktické problémy i praktické zkušenosti musí být výrazně slyšet,“ uvedla Eliška Olšáková.

Mezi svými prioritami v roli předsedkyně SMS ČR uvedla Eliška Olšáková kromě nastavení udržitelného systému financování obcí také vyřešení stavební legislativy, problematiku dostupnosti základních služeb na venkově, mimo jiné vysokorychlostní internet, nebo řešení tranzitní dopravy a také ochranu kulturního dědictví.

Spokojeni nemůžeme být ani s povinnostmi, které nám stanovuje zákon o odpadech,“ konstatovala Eliška Olšáková a pokračovala: „Jsem si dobře vědoma toho, na co budu v pozici předsedkyně SMS ČR navazovat. Ohromný kus práce, který Sdružení pod vedením Stanislava Polčáka a s přispěním všech svých členů až do této chvíle odvedlo, je inspirativní a zároveň zavazující. Vím, že očekávání na mě kladená budou značná, a jsem připravená je naplnit,“ dodala historicky již druhá žena v čele SMS ČR.

Dlouholetý předseda SMS ČR, europoslanec Stanislav Polčák, který stojí za řadou úspěchů, jichž se Sdružení podařilo dosáhnout, už o vedení SMS ČR neusiloval. „Sdružení díky obrovské aktivitě a iniciativě starostů za uplynulých šest let téměř zdvojnásobilo počet členů a odpovídajícím způsobem narostla i agenda a šíře aktivit, kterými se zabýváme. Jsem dál připravený poskytovat SMS ČR a samosprávám svou podporu a expertízu, ale na to, abych Sdružení dál vedl, mi vedle práce europoslance a dalších aktivit nezbývá kapacita,“ vysvětlil Stanislav Polčák své rozhodnutí již nekandidovat. Rada SMS ČR se rozhodla udělit mu titul čestného předsedy s poradním hlasem.

Republikové shromáždění zvolilo také širší vedení: místopředsedy a členy předsednictva. Prvním místopředsedou SMS ČR byl zvolen Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy a předseda pracovní skupiny SMS ČR pro školství.

/zr/

Na snímku: Nová předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková, nově zvolená členka dolní parlamentní komory a starostka města Valašské Klobouky

Foto: FB profil Elišky Olšákové*

Český statistický úřad ukončil zpracování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přepočtem hlasů na mandáty. Volební účast dosáhla 65,43 %, v poslaneckých lavicích zasedne historicky nejvíce žen.

Ve volbách usilovalo o přízeň voličů celkem 22 politických stran, hnutí a koalic, na jejichž kandidátních listinách bylo zapsáno 5242 kandidátů, 3584 mužů a 1 658 žen. Zákonnou hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny překonaly celkem čtyři volební strany, podrobné výsledky zveřejnil Český statistický úřad na webu volby.cz.

Průměrný věk zvolených poslanců a poslankyň je 49,84 let. Nejstaršímu je 77 let, nejmladšímu 27 let. Ve Sněmovně usedne 75 % mužů a 25 % žen. „Čtvrtinové zastoupení žen je rekordní. V poslaneckých lavicích usedne vůbec nejvíce žen v novodobé historii samostatné České republiky,“ upozorňuje Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Voliči ve sněmovních volbách mohli využít přednostní hlasy. Nejvíce jich získali Vít Rakušan (59 792), Markéta Pekarová Adamová (49 074) a Petr Fiala (38 515).

K volbám dorazilo 65,43 % voličů. „Volební účast přesahující 65 % je vůbec nejvyšší volební účastí ve sněmovních volbách od roku 1998,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Na území ČR zaznamenali nejvyšší účast v obci Čilá na Rokycansku, kde k volbám přišlo 100 % voličů, nejméně voličů, 26,58 %, využilo volebního práva v obci Obrnice na Mostecku.

Poslední okrsek byl zpracován v sobotu ve 22.24.

V pondělí 11. října ráno výsledky hlasování projedná Státní volební komise. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.

/zr/

Ilustrační foto: web Poslanecké sněmovny*

Senát vrátí nový stavební zákon do sněmovny. MMR bude opět hledat podporu u poslanců.

„Věřím, že v dolní komoře znovu najdeme podporu, abychom nový stavební zákon definitivně schválili a mohl jít k podpisu prezidenta. V tom případě by byl platný od začátku příštího roku a postupně začal vstupovat v účinnost,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. I s opozicí se na většině principů nového zákona totiž shodujeme, neschválit nový zákon by ministryně považovala za promarněnou šanci a hazard s budoucností země.

„Pokud Piráti chtějí další čtyři roky na vytvoření nového zákona, dostali bychom se opět do stavu, kdy by se měl schvalovat před volbami. A pak bychom opět zjistili, že vytvořit stavební zákon, který by vyhověl všem, prostě není možné. Ve stavebním právu se setkává obrovské množství zájmů, z nichž velká část je protichůdná. My už si ale další čtyři roky stavební agónie, kdy nám budou z nerealizovaných projektů kvůli politikaření utíkat miliardy, prostě nemůžeme dovolit,“ dodala Klára Dostálová.

O podpoře nového stavebního zákona ministryně opět jedná i s KSČM. Ta si potřebu rekodifikace velmi dobře uvědomuje, vadil jí ale pozměňovací návrh, který u bytů odstranil povinnost denního osvětlení a přirozeného větrání. Ministerstvo pro místní rozvoj s tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasilo, proto společně hledají řešení, jak tyto parametry legislativně zachovat.

Klíčové je dodržování lhůt a nezávislost úředníků

„Bohužel se nám nepodařilo senátory přesvědčit, že jedině profesionální státní stavební správa konečně zajistí dodržování lhůt a nezávislost úředníků stavebních úřadů. Nezávislost úředníků je přitom klíčová i pro odstranění tzv. systémové podjatosti, která aktuálně komplikuje velké stavby typu Pražského okruhu nebo metra D. Jiný recept ale nikdo nenabízí,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Senátoři zejména odmítají, aby stavební úřady přešly pod stát. Podstata řady současných problémů stavebního práva je ale právě v tom, že úředník placený obcí není dostatečně nezávislý na politickém vedení. Profesionální státní stavební správa zároveň díky zastupitelnosti úředníků zajistí dodržování lhůt. „Budu i nadále zákonodárce přesvědčovat o tom, proč je třeba schválit nový stavební zákon tak, jak jsme jej připravili. Rekodifikace stavebního práva je velmi důležitá pro budoucnost naší země a my si nemůžeme dovolit další čtyři roky stavební agónie," uvedla  Klára Dostálová.

Systémová podjatost  podle ní naposledy způsobila velké problémy u dostavby Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset rozhodovat Jihočeský kraj. Aktuálně může podobná situace nastat i u projektu výstavby metra D.

Přestože jsem se snažila trpělivě a poctivě vysvětlovat všechny přínosy přechodu úředníků stavebních úřadů pod stát, senátoři argumenty neakceptovali. Všichni přitom vidí na konkrétních příkladech, že námitky systémové podjatosti běžně zdržují o měsíce nejen velké infrastrukturní stavby, ale prodlužují i povolení běžných bytových domů. Je to zkrátka neoddiskutovatelný problém, který často dobře slouží zejména odpůrcům staveb a dává jim do rukou nástroj pro obstrukce,“ dodala ministryně Dostálová.

Po odpolitizování stavebních úřadů přitom volá i veřejnost. Téměř 80 procent oslovených respondentů chce, aby úředníci stavebních úřadů byli na politickém vedení nezávislí. Vyplývá to z průzkumu, který si MMR udělalo prostřednictvím online aplikace Instant Research společnosti Ipsos.

Nikomu žádné kompetence nebereme 

 Občanovi je totiž úplně jedno, jestli stavební řízení vede úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. „Kdyby systém fungoval, nedostávala bych denně zoufalé dopisy od těch, kteří stavební povolení pro rodinný domek vyřizují roky. Povolit bytový dům v Praze by netrvalo v průměru déle než pět let a povolit dálnici více než 13 letStavebník dnes musí shánět desítky razítek od různých úřadů, pro Pražský okruh jich bylo potřeba 250. Naším cílem je, aby toto spíše technické řízení o povolení staveb do budoucna řešil stát, a naopak v územním plánování byla ještě více posilněna práva obcí,“ upřesňuje Dostálová.

Nový stavební zákon chce všechny procesy povolování staveb dát pod jednu střechu tak, aby je koordinoval stavební úřad. Ten byl k tomu i historicky určen. Místo 20 typů řízení bude jenom jedno, samozřejmě s možností odvolání a přezkumu. Všechny tyto procesy a úkony budou muset úřady stihnout v jasně stanovených lhůtách. Díky tomu bude malý i velký investor do roka vědět, zda může stavět, či nikoliv. A to včetně odvolání a přezkumu. U menších, jednoduchých a bezproblémových staveb typu rodinného domku je v zákoně institut zrychleného řízení, kde vydání povolení může být prvním úkonem už za 30 dnů.

/TZ MMR/*

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení schválila nový stavební zákon, který se svým týmem připravila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Místo shánění razítek tak konečně začneme stavět. Zákon, který přinese zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, nezávislost a zastupitelnosti úředníků a také kompletní digitalizaci stavebního řízení,  teď poputuje do Senátu.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jsme udělali velký krok pro budoucnost naší země.  Hlavní rozpor byl v novém modelu čistě státní stavební správy, která ale jako jediná dokáže zajistit dodržování lhůt. 

Zpátky do Evropy

 „Stavební zákon je důležitý pro nás pro všechny. Je důležitý pro mladé rodiny, které mi píšou, že je pro ně zcela zásadní předvídatelnost, aby si mohly vyřídit hypotéky na stavbu rodinných domků. Nikdo z nás nechce, aby jeho život řídil úředník stavebního úřadu. Stavební zákon je velmi důležitý pro regionální rozvoj, abychom byli schopni rychle postavit silnice, dálnice, vysokorychlostní tratě nebo energetické sítě. Nový stavební zákon je ale velmi důležitý i pro vznik nových pracovních míst, aby se nám nestávalo, že investory odradí právě délka povolovacích procesů a utečou nám k sousedům,“ dodala Klára Dostálová. Česká republika je totiž v žebříčku Světové banky mapující složitost a délku přípravy a realizace staveb na ostudném 157. místě z celkem 190 zkoumaných států. Ještě před 10 lety byla Česká republika přitom na 76. místě.  V Evropě jsou dnes na tom hůře pouze Albánie, Kosovo a Bosna a Hercegovina.

 Cesta k novému bydlení i investicím

Nový stavební zákon je důležitý pro občany i pro velké investory. „Nový stavební zákon přináší změnu pro nás všechny. Cílem tohoto zákona je razantní zrychlení povolovacího řízení, dodržování lhůt, zastupitelnost úředníků a digitalizace. Prostě a jasně, aby stavebník neobíhal úřady, ale aby vše vyřídil z pohodlí domova od stolu. Pokud bude mít vše v pořádku, může mít stavební povolení na domek v tzv. zrychleném řízení v ruce už za třicet dní. Velký investor pak do roka. Lidé dostanou profesionální a rychlou službu. Hlavní princip zákona: jedno razítko u jednoho úřadu do jednoho roku není žádná proklamace, ale skutečnost! Budeme mít život v našich rukou, ne v rukou úředníků,“ zdůraznila Klára Dostálová.

Co přinese nový stavební zákon

 Úředníkům díky rekodifikaci stavebního práva a zjednodušení povolovacího řízení odpadne až 40 procent agendy. V budoucnu povedou stavební úřady už jen jedno řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí místo současného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Nový stavební zákon také zavede apelační princip, který zajistí, že odvolací orgán bude muset vždy rozhodnout. Odpadne tak současný ping-pong, kdy se věc stále dokola vrací nižší instanci. Velkým krokem vpřed bude kompletní digitalizace stavebního řízení, která umožní elektronickou komunikaci mezi občany a úředníky, ale i mezi úředníky navzájem, a přinese větší kontrolu, otevřenost a transparentnost řízení.

„Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Nyní začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice,“ uvedla ministryně. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí s podstatně méně úředníky.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů

Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi asi 300.  I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítal s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Žádné miliardy navíc

Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů – nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík – spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.

Systémová podjatost a rychlejší odstraňování černých staveb  

Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. Proto nepovolené stavby dnes neodstraňují. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.

Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, nový model státní správy rovněž umožní sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů.

Přínosy nového stavebního zákona pro občana:

Podle Svazu měst a obcí došlo ke schválení nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou: „Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl, a pokračuje: „což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku.“ Poslancům byla odepřena i klasická diskuze, běžná před schvalováním každého zákona, museli se vyjádřit jen v omezené míře. Opět zazněla nepravdivá slova o nesouhlasu SMO ČR s územním plánováním v samostatné působnosti. Svaz od začátku vehementně podporoval územní plánování v samostatné působnosti, kdy mají města a obce ve své jedinečné kompetenci pořízení svých územních plánů, ale se státní finanční podporou minimálně pro malé obce.

V podstatě byla schválena nejhorší možná kombinace pozměňovacích návrhů, kombinace, která centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. „Byť byla novela schválena těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro vůbec nevzali v potaz naše připomínky ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona, kdy stát vydá desítky mld. korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí,“ pokračuje František Lukl.

Pokud zadrhne institucionální změna, vidíme i velké ohrožení čerpání peněz z Evropské unie, neboť města a obce a ani stát, nestihnou získávat stavební povolení ke svým projektům v daném čase pro čerpání těchto dotačních finančních prostředků.

Neskládáme zbraně, věříme v rozumnost našich senátorů, jak již v minulosti několikrát dokázali,“ končí František Lukl.*

/zr/

 

 

Snaha zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha, dát právo lovu některým vlastníkům pozemků a významně pozměnit seznam druhů, které jsou zvěří, jsou jen některé z pozměňovacích návrhů k předkládané novele zákona o myslivosti, s kterými Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) nesouhlasí.

Do druhého čtení se v Poslanecké sněmovně dostal vládní návrh novely zákona o myslivosti, který má podporu i od SMO ČR. Tu však nemají podané pozměňovací návrhy.

Z pohledu obcí, coby vlastníků lesů, tomuto počinu tleskám. Návrh zpřehledňuje myslivecké plánování, jednoznačně vyžaduje součinnost držitelů i uživatelů honiteb (vlastníků pozemků i myslivců) a pro případ potřeby nechává potřebné kompetence státní správě myslivosti,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „Bohužel se však vyrojila řada pozměňovacích návrhů, které se snaží skoro vše, co dnes víme o myslivosti, převrátit na hlavu. Nejvíce mě mezi návrhy překvapila snaha zmenšit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha, dát právo lovu některým vlastníkům pozemků a významně pozměnit seznam druhů, které jsou zvěří.

Dojde-li ke zmenšení minimální výměry vlastních honiteb na 250 ha, pokusí se zřejmě všichni soukromí vlastníci, kteří budou moci, své honitby z těch stávajících oddělit. Dá se očekávat i nárůst sporů včetně soudních. Dalším výsledkem bude další navýšení zlé krve mezi vlastníky a myslivci. V mnoha zasažených honitbách nejspíš dojde k omezení či zastavení výkonu myslivosti.

„Upřímně bych nechtěl mít dotčenou honitbu ve správě, až se do ní z okolí začne stahovat zvěř, která velmi rychle pochopí, že jí zde ze strany lovců nehrozí nebezpečí. Chápu, že cílem tohoto tlaku na změnu myslivosti je snížení stavů zvěře. Příliš ale nerozumím tomu, proč zde zvěř má být obětí. Myslivci se mohou alespoň bránit. Zvěř jako taková nemá v této situaci žádné slovo, přitom především o ni jde. Vzpomínám si na všechny zapálené ochránce norků či slepic na farmách, na lidi, kteří si bezmezně cení každého života. Tedy kromě životů zvěře. Ta je teď doslova »na odstřel«. Velikost honiteb vnímám raději z pohledu jejich uspořádání,“ pokračuje v argumentaci František Lukl.

Další velké výhrady směřují proti právu lovu pro vlastníky pozemků. Návrh přinutí uživatele honitby vydat povolenku k lovu vlastníkům a nájemcům více než 5 ha pozemků v honitbě, kteří budou moci lovit na svých pozemcích, a více než 50 ha pozemků, kteří budou moci lovit v celé honitbě, a to až do výše plánu lovu. Veškeré náklady, odpovědnost a nenaplněná legitimní očekávání zůstanou na straně uživatele honitby, zatímco vlastníci či nájemci pozemků budou moci zcela bez odpovědnosti lovit. Toto právo navíc budou moci libovolně přenést na třetí osobu.

Pozměňovací návrhy také počítají s nepřijatelnou snahou o změnu seznamu druhů, které jsou podle mysliveckého zákona zvěří. O druhy, které zvěří jsou, myslivci pečují, některé pak smí i lovit. Předkladatelé argumentují tím, že například o medvědy a vlky myslivci nepečují, nepřikrmují je v době nouze. Proto by chráněné druhy zvěří být vůbec neměly. V kontrastu s tím však navrhují mezi zvěř zapsat škodlivé invazní druhy, které je třeba intenzivně lovit, a nejlépe vyhubit. Jenže když budou mezi zvěří, budou o ně muset myslivci pečovat, například je přikrmovat v době nouze! To opravdu chceme?

Nesouhlas s pozměňovacími návrhy vyjádřil i místopředseda SMO ČR a primátor města Olomouce Miroslav Žbánek: „Myslivost vůbec není jednoduché téma. Hovořit o ní fundovaně znamená mít obrovské množství znalostí a správně chápat řadu souvislostí. Pokud existuje poptávka po změně myslivecké legislativy tak zásadním způsobem, že změní celý princip výkonu myslivosti v našem státě, pak je jistě správné tuto poptávku nejprve velice důkladně promyslet, prodiskutovat, odborně zhodnotit, a až následně ji promítat do legislativy. Převracení myslivosti vzhůru nohama lobbisty připravenými a poslanci předloženými pozměňovacími návrhy s minimální či nulovou odbornou diskuzí považuji za nešťastné. Následky chybných rozhodnutí v oblasti myslivosti můžou mít na naši přírodu závažný dopad, který může trvat i desítky let.“*

/zr/

 

 

 

Na dnešní tiskové konferenci ministerstva financí ohledně hospodaření krajů a obcí v uplynulém roce, uvedla Alena Schillerová, že obce neproinvestovaly přes 12 mld. ze svého provozního salda. Připomněl to ve svém dnešním prohlášení Svaz měst a obcí ČR, který slovy svého předsedy Františka Lukla prohlásil, že je to pro města a obce nepřijatelné tvrzení.

Nikdo zodpovědný by nepodepsal ani smlouvu na autobus, pokud na něj nemá peníze," stojí v prohlášení svazu.  Svaz měst a obcí ČR tak reagoval na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

SMO ČR dále připomíná, černé prapory vlající nad celou řadou radnic v loňském roce a symbolizující nezájem vlády o další vývoj obecních rozpočtů měst a obcí, které díky vládním kompenzačním bonusům nejrůznějším skupinám postižených koronavirovou epidemií přišly o významné částky, započaly dlouhou a vyčerpávající obhajobu samostatnosti a svéprávnosti našich měst a obcí.

Díky spojenému úsilí nejen našeho svazu, ale zejména Senátu Parlamentu ČR a dalších partnerů, se podařilo přesvědčit Poslaneckou sněmovnu a vládu o nezbytnosti investic v území realizovanými nejlepšími hospodáři v republice, kterými starostové a primátoři bezesporu jsou. Oč byly obecní a městské rozpočty pokráceny od jara 2020, kdy začíná další stavební sezóna, přitékalo pozvolna zpátky až během léta a podzimu," zdůrazňuje prohlášení.

Podle Svazu měst a obcí naprostý chaos ve společnosti vzniklý covidovou epidemií a propad příjmů obcí nedávaly žádné záruky, že se situace natolik ještě v tomto roce zlepší, aby města a obce mohly investovat v původní výši.

Proto je pro SMO ČR nepřijatelné tvrzení, že města a obce málo investovaly.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl dnes v reakci na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové  předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl.*

/zr, red/

Na snímku: Renesanční radnice v Kyjově, která byla postavena v letech 1561 - 1562 italskými staviteli, je dnes sídlem městského úřadu.

Foto: web města

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down