Sdružení místních samospráv ČR zásadně nesouhlasí s návrhem vlády, aby obnovené kompenzační platby pro OSVČ a další ekonomické subjekty byly vypláceny z rozpočtových příjmů určených územním samosprávám. Předložená vládní novela zákona o kompenzačním bonusu, která je projednávaná v legislativní nouzi, totiž opět počítá s tím, že se kompenzační bonus pro podnikající subjekty vyplatí jakožto vratka daně ze závislé činnosti.

Obce a kraje současný neutěšený stav nezavinily, a je proto absurdní, že vláda, která nese největší díl zodpovědnosti za současnou situaci, předkládá návrh, aby nově přijímané zákonné kompenzace byly opět vypláceny z rozpočtových příjmů samospráv. Tyto dopady by tak měla nést vláda ve státním rozpočtu, nikoli rozpočty samospráv,“ konstatoval předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák.

Ten upozornil na to, že důvodová zpráva k zákonu obsahuje zavádějící informace, když uvádí, že propady v rozpočtech obcí v důsledku obnoveného kompenzačního bonusu pro OSVČ a jiné ekonomické subjekty pokryje obcím v létě poskytnutá náhrada.

Vláda v červnu souhlasila s poskytnutím náhrady obcím za předpokládaný propad v jejich daňových příjmech za rok 2020 ve výši 1200 Kč na obyvatele. Tyto prostředky obce obdržely v létě, jakožto náhradu za výpadky daňových příjmů i za kompenzační bonus. Realita však bude taková, že letní náhrada pokryje pouze náklady kompenzačního bonusu, které v samosprávných rozpočtech způsobila vláda, a na pokles daňových příjmů obce neobdrží nic,“ uvedl Stanislav Polčák a odkázal na podaný vládní návrh zákona o zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů obcí v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 (ST: 890).

K současnému návrhu vlády proto SMS ČR oslovilo předsedu vlády, ministryni financí a předsedy poslaneckých klubů, aby byla projednávaná novela upravena a obcím zůstal zachován podíl na náhradě za propad jejich rozpočtových příjmů, jak byl předpokládán v létě, tedy vyplacené náhrady obcím byly navýšeny o částku 7,8 mld. Kč.

Připomínám, že obce v důsledku jarních zásahů vlády do jejich rozpočtů logicky zastavily téměř veškeré své investice a návrat jejich investiční aktivity měla podpořit právě letní vyplacená náhrada. Pokud rozpočtové příjmy obcí budou opět podlomeny tímto novým návrhem, obce své investiční plány budou muset znovu výrazně redukovat. Vláda tak opakuje svou chybu z jara letošního roku,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr/

K foto:

Předložená vládní novela zákona o kompenzačním bonusu, která je projednávaná Poslaneckou sněmovnou  (na snímku) v režimu legislativní nouze, opět počítá s tím, že se kompenzační bonus pro podnikající subjekty vyplatí jakožto vratka daně ze závislé činnosti.

Ilustrační foto: archiv Poslanecké sněmovny

Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhům na fiskálně významná opatření v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021. Jde například o návrh na zrušení superhrubé mzdy či o návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Národní rozpočtová rada se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření mimo jiné uvádí:

* Růst penzí nad rámec zákonného ustanovení by znamenal další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. NRR dále konstatuje, že pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, zatížil by tento nárůst veřejné rozpočty nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

* Pokud by byla zrušena superhrubá mzda a ostatní parametry zdanění příjmů fyzických osob, jako je například sazba daně, by zůstaly zachovány ve stávající podobě, pohyboval by se podle výpočtů NRR přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů kolem 92 miliard korun. Dvě třetiny této částky by připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

* Jen samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů by představovalo prohloubení stávající strukturální nerovnováhy veřejných rozpočtů z úrovně zhruba -2 % HDP o dalších 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zhruba 0,2 p.b.) či možný růst důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Podobný zásah je podle NRR udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

* Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň ale upozorňuje, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.

Národní rozpočtová rada dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.*

/zr/

 

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) upozorňuje na to, že nový stavební zákon, jehož předlohu má zítra 6. srpna projednat Legislativní rada vlády ČR, zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborných kapacit vykonávajících dosud specializovanou stavební agendu. SMS ČR se obává, že nesystémovost návrhu, kdy o odvolání proti rozhodnutí obecních stavebních úřadů má rozhodovat nově vytvářená „státní větev“ krajských stavebních úřadů, spolu s neochotou stavebních úředníků vstupovat do této státní správy povede naopak k zásadnímu zhoršení výkonu stavební agendy či až k jejímu kolapsu.

Přestože je v nové předloze také řada pozitivních návrhů, například zásadní omezení nešvaru dodatečného povolení černých staveb, obce zásadně nesouhlasí se zrušením více než 400 ze současných 700 stavebních úřadů. S touto redukcí nemůžeme souhlasit, protože jednoznačně dojde ke snížení dostupnosti této agendy pro občany. Nové velké obvody stavebních úřadů nadto úředníci nebudou vůbec znát, když v řadě případů jde o území veliké takřka jako bývalý okres,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který také upozornil, že obce, v nichž stavební úřady zůstanou, budou mít zásadní problém doplnit úřednické stavy na výkon nové agendy pro daleko větší území. „Ministerstvo podle sdělení náměstkyně Marcely Pavlové na červencovém semináři v Poslanecké sněmovně nepočítá se zvláštní pomocí státu těmto obcím, kde bude potřeba nabrat desítky nových úředníků,“ vysvětluje dále Stanislav Polčák.

Starosta městyse Litultovice Jan Birgus zdůrazňuje, že i když jeho obec má přijít o stavební úřad, rozhodně se pokusí své úředníky na svém úřadu udržet. „Uděláme všechno pro to, aby náš stavební úřad nebyl zrušen, protože takový krok vlády by se negativně dotkl spádově více než osm a půl tisíce občanů. Pokud neuspějeme, chceme si naše úředníky udržet na výkon agendy územního plánování, stavebních investic obce či další novou agendu,“ konstatuje starosta Litultovic.

Podle jeho názoru tak učiní většina obcí, protože schopný úředník je pro samosprávu nepostradatelný. „Kde pak sežene nové úředníky stát či obce s rozšířenou působností, to nový návrh ani nenaznačuje, přitom nemá-li dojít ke kolapsu stavebního řízení, návrh by měl obsahovat určitou „náborovou“ koncepci,“ připomíná Jan Birgus a dodává: „Po zkušenosti s transformací jiných úřadů, například zánikem okresních úřadů a vznikem krajů, jsem přesvědčený, že dojde minimálně k roční paralýze stavebního řízení. Podle mě tu rok skoro nikdo nic nepostaví.

Sdružení místních samospráv ČR již předalo ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové petici proti návrhu nové stavební rekodifikace s více než 8000 podpisy, kterou také podpořilo několik hejtmanů, množství dotčených úředníků stavebních úřadů a představitelů samospráv. SMS ČR také upozornilo, že nový stavební zákon si vyžádá jednorázové veřejné náklady až 15 mld. Kč, které zejména v této krizové době je možné užít smysluplněji, a další pravidelné roční náklady 4 mld. Kč.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) vítá dnešní krok Senátu Parlamentu ČR, který do vládního protikrizového balíčku vložil pozměňovací návrh, jímž posílí obecní rozpočty o 1200 Kč na obyvatele.

„Jde o stejnou výši podpory, jakou obcím přislíbila vláda, ale přijetí tohoto pozměňovacího návrhu znamená jednodušší a rychlejší cestu. Proto jsme požádali starosty, a to nejen našich členských obcí, aby přijetí tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou podpořili pokojným shromážděním na pražském Malostranském náměstí příští úterý, kdy by dolní parlamentní komora mohla o zákonu jednat,“ řekl v reakci na rozhodnutí senátorů Stanislav Polčák, předseda SMS ČR.

Na svolání podpůrného shromáždění starostů a starostek spolupracuje SMS ČR společně se Svazem měst a obcí ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR.

Příspěvek ve výši 1200 Kč na obyvatele by měl samosprávám nahradit výpadek financí způsobený vládním návrhem zákona o kompenzačním bonusu. Pokud by byl rychle schválen, obce jsou připraveny ještě letos přispět k nastartování české ekonomiky investicemi v řádu desítek miliard, jak jsme informovali již dříve, viz:  https://www.moderniobec.cz/obce-jsou-pripraveny-investovat-vice-nez-43-miliard-korun-upozornuje-sms-cr/.

/zr/

K foto:

Valdštejnský palác v Praze je sídlem Senátu Parlamentu ČR

Foto: archiv

 

Na červnové řádném zasedání Zastupitelstva hl. m. Prahy budou Piráti žádat jeho členy o podporu materiálu, který vyzývá dolní parlamentní komoru ke zrušení podpisu ČR pod Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob. Bez tohoto kroku nemůže Česká republika začít legislativně řešit toto téma a regulovat prostituci na území své metropole. Toto legislativní vakuum způsobuje prostor pro nekalá jednání a nezákonné praktiky. Pirátská strana v Poslanecké sněmovně dlouhodobě usiluje o předložení zákona o regulaci práce v sexuálních službách.

„Největší klub v Praze zaměřený na poskytování těchto služeb má roční návštěvnost vyšší než zámek Konopiště. Stát se ale stále tváří, že se nic z toho neděje. Představa, že je možné toto nejstarší řemeslo vymýtit, je naprosto zcestná. Je třeba přestat před tímto tématem zavírat oči a vzít v potaz to, že sexuální služby neposkytují jen ženy, ale i muži,“ konstatuje primátor Zdeněk Hřib. V Česku se prací v sexuálních službách živí zhruba 13 až 25 tisíc osob.

Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob zásadně potírá nejen prostituci nucenou, ale i prostituci nenucenou, která se v řadě států naopak připouští prostřednictvím pravidel, která poskytování těchto služeb regulují. Naopak, výhodou legislativních úprav je potlačování negativních jevů souvisejících s výkonem těchto služeb a daleko lepší vymahatelnost práva, ale také identifikace obětí. Piráti již navrhli a podpořili několik zákonů, které řeší sociální faktory prostituce, například exekuce, sociální bydlení či zálohované výživné.

„Nechci, aby dál tyto osoby žily v ohrožující ilegalitě, protože z obav o své soukromí nebo životy nehlásí trestnou činnost, jež je na nich páchána. Domnívám se, že pokud by došlo k legalizaci toho povolání, řadili by se k osobám OSVČ a měli by tak nárok na podporu od státu, například na ošetřovné, které zaměstnanci také náleží z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že bylo školské nebo dětské zařízení uzavřeno. Většina osob, které poskytují sexuální placené služby, jsou matky s dvěma dětmi právě ve věku do 10 let,“ dodává Eva Horáková, předsedkyně výboru pro sociální politiku pražského zastupitelstva.

„Nedávný nouzový stav ukázal, jak některá povolání, jež nejsou řádně legislativně ukotvena, mají velký problém. Týká se to právě práce v sexuálních službách. Tu totiž aktuálně není možné vykonávat na smlouvu ani živnostenský list. Většina těchto žen a mužů pak není z pracovního hlediska řádně chráněna a mnohdy se stane, že nedostanou zaplaceno od majitelů klubů, manažerů ani od klientů. Je pro ně obtížnější mít zdravotní či sociální pojištění a důchod, nedosáhnou na úvěr ani hypotéku a žijí v šedé zóně ekonomiky,“ říká Vít Šimral, pražský radní pro oblast školství, sportu, podporu podnikání a volného času.

V minulých letech zákonodárce vesměs zajímal jenom dopad na státní kasu, veřejný pořádek a ochrana mužů, kteří využívají sexuálních služeb. Podle Pirátů je však nutné se zajímat i o ochranu samotných pracovnic a pracovníků před násilím a nemocemi, zajištění jejich pracovněprávních vztahů, zmenšení stigmatu a zlepšení životních podmínek osob pracujících v sexbyznysu. Jako řešení se nabízí diskuse a následné legislativní ukotvení této profese.

„Tato neetická úmluva byla uzavřena mezi zeměmi socialistického tábora v padesátých letech a svým obsahem odpovídá době svého vzniku - lže nám a my lžeme s tou dobou. Nikdy ani řádek v ní neplatil. Po konzultaci s právníkem jsem zjistil, že pokud chceme změnit jejich zcela bezprávnou existenci s absolutní absencí jakéhokoliv sociálního zabezpečení: pojištění, důchod, zdravotní péče ale také daňovou povinnost, je nutné  "Úmluvu" zákonem zrušit. Toto jsem navrhoval už v období, kdy jsem byl primátorem Prahy, proto velmi vítám aktivitu Pirátů, že se chtějí touto problematikou legislativně zabývat. Moji podporu budou mít,“ uzavírá zastupitel Bohuslav Svoboda (ODS).

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o kompenzačním bonusu, který připraví krajské a obecní kasy o dalších více než 15 mld. korun. Svaz měst a obcí ČR vyzývá vládu, aby kompenzovala tuto ztrátu jednorázovou dotací pro obce v minimální výši 1000 Kč na každého obyvatele. Příkladem pro vládu může být Rakousko, které připravilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. eur, což odpovídá přímé dotaci 3000 Kč na obyvatele.

„Stát sice kompenzuje podnikatelům dopady pandemie, ale připraví je zároveň o práci! V situaci, kdy prakticky každý den vláda ukrajuje z příjmů obcí a kdy naprosto netušíme, s čím budeme hospodařit, by se do velkých investic pustil jen úplný blázen. Rovnice je přitom jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Výsledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni,“ říká předseda Svazu měst a obcí  ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Dalším citelným zásahem do obecních kas bude protikrizový daňový balíček, jehož součástí je snížení DPH z 15 % na 10 % u ubytovacích služeb a vstupného na kulturní a sportovní akce, včetně vstupného na sportoviště. Pokud jej poslanci schválí, přijdou obce odhadem o další miliardu v roce 2020 a 2021.

Obce proto navrhují, aby jim stát rychle doplnil chybějící zdroje a garantoval, že zastaví legislativní chaos. Řešením může být jednorázová nároková dotace ve výši minimálně 1000 Kč/obyvatele.

Příkladem pro vládu může být sousední Rakousko, které 25. května představilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. euro (27 mld. Kč). Má být k dispozici do 31.12.2021 a podporuje nejrůznější investice, například do škol, školek, domovů důchodců, kulturních institucí nebo dokonce veřejné dopravy. Klíčem pro rozdělení mezi jednotlivé obce je právě počet obyvatel.

„Naši rakouští sousedé si uvědomují, že obce jsou největšími investory v zemi, a proto musí být jejich investiční síla zachována. Zatímco našim obcím stát bere, v Rakousku naopak dává. V dubnu nám premiér Babiš i ministryně Schillerová slíbili, že nebudou nijak zasahovat do daňových příjmů obcí, a zároveň vypíšou dotační tituly a zjednoduší administrativu žádostí i čerpání. Zatím jsme svědky bezprecedentního ukrajování obecních peněz a nenaplněných slibů,“ dodává Radka Vladyková, ředitelka SMO ČR.

/zr/

K foto:

Ani úterní vyvěšení černých vlajek na radnicích, magistrátech a krajských úřadech, což mělo být tichým protestem obcí, měst a krajů proti konstrukci financování kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky malých společností s ručením omezeným, který by byl vyplácen ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní, Poslaneckou sněmovnu nezviklalo.Většinou hlasů odmítla návrh Senátu, na jehož základě by kompenzační bonus byl hrazen ze státního rozpočtu, a schválila původní vládní návrh.

Ilustrační foto: archiv

 

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Poslaneckou sněmovnu očekává v květnu třetí čtení novelu zákona o silničním provozu, která obsahuje pozměňovací návrh pražského poslance Jana Čižinského posilující vedle role obcí i odpovědnost společností. K návrhu minulý týden ve čtvrtek vydali negativní stanovisko členové Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Praha a Brno vyzvaly poslance, aby zohlednili specifickou situaci velkých měst, kterým dnes zastaralý zákon svazuje ruce. Problémy jsou v obou městech se sdílenými koloběžkami Lime, s jejichž příchodem výrazně vzrostl počet kolizí s chodci.

Sdílená ekonomika přišla už před několika lety a velká města stále dojíždí na zastaralé zákony. Proto je jejich změna nutná. Dnes se jako město spoléháme jen na odpovědnost provozovatele a jeho ochotu se domluvit. V případě společností Rekola, Freebike nebo NextBike se to daří, bohužel provozovatel koloběžek Lime dohody s městem porušuje a z toho důvodu Praha také loni s touto společností vypověděla memorandum. Elektrokoloběžky se stále povalují po chodnících a jezdí i tam, kde přímo ohrožují chodce. Za město požadujeme jasné podmínky, zákon nám ale nedává možnost je vymáhat. To se musí změnit,“ popsal  současnou situaci náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Zastaralá legislativa v době svého vzniku nemohla počítat s rozvojem bikesharingu, poskytovatel služby tak dnes není nijak odpovědný za své uživatele. Těm tak hrozí postih pouze v případě, kdy jsou chyceni přímo při přestupku. Novela by posílila odpovědnost společností a také roli obcí, které by získaly možnost bikesharing na svém území účinně regulovat. „Takovou úpravu podporuje také primátorka Brna nebo pražské městské části, které jsem oslovil. Chceme sdílenou elektromobilitu podporovat, ale zároveň chránit chodce a veřejný prostor,“ doplnil Adam Scheinherr. Upozornil, že podle statistik Městské policie Praha narostl počet přestupků jízdních kol a koloběžek mezi roky 2018 a 2019 ze 700 na více než 6 tisíc případů.

Elektrokoloběžky Lime dnes využívají především turisté, Praha by je naopak ráda podpořila jako službu pro běžné Pražany. Po provozovateli Lime požaduje vypnutí motoru a zákaz odkládání koloběžek v pěších zónách, zrušení alarmu špatně zaparkovaných koloběžek a systém odvozu těchto koloběžek, pojištění odpovědnosti za škodu pro všechny uživatele a potvrzení o splnění technických podmínek daných zákonem.

V Brně jsou sdílená kola i koloběžky velmi populární, zvláště v centru města je hojně využívají studenti i lidé, kteří zde pracují a potřebují se rychle přesouvat. Snažíme se hledat cesty, jak posilovat mobiliář v podobě co největšího počtu dostupných stojanů, průběžně také informujeme veřejnost a pokoušíme se vysvětlovat, jaké odkládání těchto dopravních prostředků je bezpečné pro chodce, zvláště pro ty s nějakým handicapem. Současně je třeba přiznat, že stížnosti na nevhodně odložená kola a koloběžky evidujeme, takže preciznější úpravu právního rámce pro provoz těchto moderních sdílených služeb bychom uvítali,“ prohlásila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Pozměňovací návrh novely zákona o silničním provozu zavádí pojmy obecní mobilita a vozidla obecní mobility pro odlišení od motorových vozidel, jejichž provoz je už dostatečně regulován. K poskytování služby by bylo nově nutné kladné stanovisko obce, která by stanovovala pravidla provozu sdílených kol a koloběžek na svém území. Nesprávně zaparkované nebo rozbité vozidlo by mohla nechat obec na náklady provozovatele odtáhnout. Návrh obsahuje i kontrolní mechanismy a sankce.

/zr/

Ilustrační foto: Lime Praha

Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala Senát a schválila novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která reaguje na ekonomické dopady pandemie koronaviru. Návrh nyní míří k podpisu prezidentem republiky.

V posledních týdnech vláda přistoupila k řadě preventivních opatření, aby dokázala zajistit zdraví všech občanů a omezit šíření pandemie. Opatření však s sebou nesou ekonomické a rozpočtové dopady stovek miliard korun, přičemž českou ekonomiku čeká v letošním roce výrazný propad. Jen na straně příjmů je očekáván výpadek více než 140 mld. Kč oproti rozpočtovému výhledu. Na tyto náklady krize nelze reagovat tradiční soustavou fiskálních pravidel, aniž by se jejich efekty nepřenášely i do dalších let.

„Protože se všechny členské státy Evropské unie potýkají s následky pandemie, Evropská komise aktivovala obecnou únikovou klauzuli z pravidel o Paktu o stabilitě a růstu. Podle českého fiskálního pravidla je však možné tuto klauzuli využít jen pro rok 2020. V dalších letech bychom se už nevyhnuli bolestivým škrtům nebo zvyšování daní. Tvrdá fiskální opatření by oživení ekonomiky bránila. Abychom zachovali životní úroveň občanů a plně obnovili fungování ekonomiky, přicházíme s novelou, která dočasně rozvolňuje fiskální pravidlo,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.

Schválená novela vytváří pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 alespoň o půl procentního bodu meziročně, než bude opět plněn střednědobý rozpočtový cíl. Ekonomika tak nebude destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

„Naše veřejné finance se budou postupně vracet k plnění střednědobého rozpočtového cíle, a to plně v souladu s pravidly Evropské unie. Evropská fiskální rada členským státům doporučila využít únikovou klauzuli v plném rozsahu a přistoupit ke konsolidaci, která bude odpovídat tempu ekonomického oživení a zároveň ponechá dostatečný prostor prorůstovým výdajům,“ dodává Alena Schillerová.

Česká republika se v posledních letech řadí mezi nejlépe hospodařící země Evropské unie. Veřejné finance v posledních letech hospodařily s přebytkem, a to i při zohlednění hospodářského cyklu. Celková výše zadlužení veřejných financí v minulém roce dosáhla 30,8 % HDP.

„Nemám proto sebemenších pochyb o tom, že české veřejné finance krátkodobý stimul ekonomiky unesou. Kdy jindy využít léta přebytkového hospodaření a snižování dluhu než právě teď, při této bezprecedentní krizi. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice jednoznačně zmírníme,“ uzavírá ministryně financí.

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

 

 

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu ve svém bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019. Vyplývá to z výsledků výzkumu STEM/TRENDY 3/2020.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.
Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu.

Tříčtvrtinová většina občanů důvěřuje svému obecnímu či městskému úřadu (73 %). Jen mírně nižší je míra důvěry v krajské úřady (68 %). Důvěryhodnost těchto institucí je dlouhodobě vysoká. V prezidenta má důvěru mírně nadpoloviční většina občanů (56 %).
K institucím s nižší mírou důvěry dlouhodobě patří zákonodárné a výkonné instituce politické moci: Poslanecká sněmovna (47 %), členové vlády (46 %) a Senát (41 %).
V porovnání s průzkumem v červnu 2019 je však v souvislosti s aktuální výjimečnou situací míra důvěry v politické instituce vyšší. V této souvislosti lze doplnit, že míra důvěry v prezidenta je totožná jako v roce 2019.  Jde však o obecně vyjádřenou důvěryhodnost, která není nijak specifikována, například na řešení epidemie koronaviru.

Přesto je pravděpodobné, že již začátek krize v části populace posílil důvěru ve výkonné a zákonodárné instituce.
/zr/*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down