Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR požadují změnu zákona o střetu zájmů. Představitelé organizací hájících zájmy samospráv, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a starosta Kyjova František Lukl, k tomu dnes večer v Poslanecké sněmovně podepsali společné prohlášení. Chtějí, aby přístup do majetkových přiznání zastupitelů měly pouze kontrolní orgány. Smutnou perličkou je fakt, že 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Jde totiž o citlivé údaje, u kterých je velké riziko zneužití. Současná situace vede k tomu, že mnoho lidí zvažuje odchod z vedení krajů, měst a obcí. Nelíbí se jim, že ač jsou také jen lidmi, mají o nich všichni všechno vědět. Situace je o to paradoxnější, že Česká republika má od května 2018 povinnost daleko přísněji než dosud chránit osobní data. Ukládá jí to Evropská unie v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR.

Podle samospráv tuzemská novela zákona o střetu zájmů neopodstatněně a nepřiměřeně zasahuje do soukromí zastupitelů obcí, měst a krajů. Každý hejtman, radní, starosta apod. podle ní musí vložit  do centrálního registru své majetkové přiznání, registr je přitom otevřený všem. Data ve formuláři přiznání se však týkají nejen samotných zastupitelů, ale i jejich blízkých (zejména manželů). Proto Asociace krajů a Svaz měst a obcí požadují důkladnou kontrolu a zhodnocení dopadů zákona o střetu zájmů a omezení přístupu do registru pouze na kontrolní orgány.

Při zachování stávajícího systému hrozí nejen zneužití citlivých údajů, ale také hromadný odchod schopných a úspěšných osobností z veřejných funkcí. Rada Asociace krajů proto jednomyslně schválila usnesení, v kterém požaduje, aby stát důkladně zhodnotil dopad zákona o střetu zájmů. A na základě výsledků právní předpis upravil,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. „Bohužel ke změně došlo v průběhu funkčního období. Nikdo si tudíž nemohl vybrat, zda zůstane veřejným funkcionářem nebo „běžným“ zastupitelem.

Nikdo soudný nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů. Kverulanta, co by data z přiznání zneužil, totiž bohužel najdeme všude,“ připomnělpředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: “Proto si vážím toho, že si předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček vyslechl připomínky ke spornému právnímu předpisu přímo od starostů na naší nedávné legislativní komisi. A že podporuje společný konstruktivní návrh krajů, měst a obcí, který zní: změna zákona tak, aby se veřejní činitelé dostali do neveřejné sekce, stejně jako soudci, státní zástupci apod. Do jejich majetkových přiznání mohou nahlížet jen kontrolní orgány.

Na zásadním požadavku adresovaném zákonodárcům, který vycházel z obav zastupitelů ze zneužití citlivých soukromých dat, se koncem listopadu shodl Svaz měst a obcí ČR se Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR. Dokument, který organizace podepsaly, poslaly předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Podněty na změnu zákona o střetu zájmů už nějakou dobu rezonují napříč republikou. Důrazně zazněly například z Veselí nad Lužnici, Liberecka, Otic, Plzeňska či Bystřice pod Hostýnem, hromadně od starostů z celé země pak na nedávné XX. celostátní finanční konferenci, kterou minulý měsíc v Praze uspořádal Svaz měst a obcí ČR.

Předseda SMO František Lukl na dotaz Moderní obce, zda dnes podepsané memorandum nejde pouze "ve šlépějích" iniciativy 42 senátorů, kteří již 30. listopadu podali Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů, odpověděl, že ústavní stížnost může být Ústavním soudem projednávána poměrně dlouho, přičemž půjde o to, aby ÚS posoudil ústavnost příslušné části zákona. Společné prohlášení dnes večer podepsané vrcholnými představiteli Asociace krajů a Svazu měst a obcí však vyzývá k legislativní úpravě kontroverzních pasáží zákona, která může být zákonodárci provedena takřka ihned.

Výkonný ředitel SMO Pavel Drahovzal pak připojil perličku, potvrzenou i na základě jeho vlastní zkušenosti starosty obce Velký Osek na Kolínsku, že totiž 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Rizikům poslední novely zákona o střetu zájmů se podrobně věnuje aktuální prosincové vydání Moderní obce, které na toto téma přináší i vyjádření Kanceláře veřejného ochránce práv, Ministerstva spravedlnosti ČR a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/rš, tz/

K foto:

Z dnešního podpisu společného prohlášení Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR zastoupených Janou Vildumetzovou a Fratiškem Luklem

Foto: Ivan Ryšavý

 

Téměř devět miliard korun na veřejné investice, služby občanům i na kofinancování projektů podpořených z evropských fondů je výsledkem změny zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), kterou právě schválili poslanci. Obcím se navrací podíl na příjmech z DPH, které jim byly upřeny zavedením již zrušeného druhého pilíře důchodové reformy. Nyní je v projednání návrhu novely zákona na řadě horní parlamentní komora.

Zpravodajkou tohoto – z hlediska obcí a měst – nejdůležitějšího zákona roku byla poslankyně Věra Kovářová, která zároveň působí v předsednictvu Sdružení místních samospráv ČR. Za změnou zákona se skrývá více než dvacet měsíců práce i aktivit jednotlivých starostů, kteří komunikovali s poslanci i s Ministerstvem financí ČR.

Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák říká: „Velmi oceňuji, že několik krajů vyslyšelo náš apel a výzvu ke spolupráci. Pokud totiž dostaly v roce 2015 při poslední novelizaci zákona přidáno na výnosu z DPH právě kraje, je logické, aby se následně zastaly obcí a měst a podaly zákonodárnou iniciativu. Učinily tak dva – Liberecký a Pardubický, za což jim patří velké poděkování.

Dnes Poslaneckou sněmovnou schválený návrh mířící k projednání na půdě Senátu znamená navýšení podílu obcí z vybrané DPH z 21,4 % celostátního výnosu na 23,58 %, což činí bezmála devět miliard korun a v průměru přibližně 800 Kč na každého obyvatele ročně. A jak s penězi územní samosprávné celky naloží? Stanislav Polčák odhaduje, že nově dojde k pokrytí spolufinancování evropských projektů či ke zvyšování kvality života občanů. Typickým příkladem investic, na které nyní schází peníze, jsou například místní komunikace, mnohdy v havarijním stavu.

Poslancům za hlasy pro novelu zákona o rozpočtovém určení daní poděkoval dnes na svém webu také Svaz měst a obcí ČR.  Ocenil přitom, že vyslyšeli věcné svazové argumenty pro změnu RUD. "Podporu vyššímu financování místních samospráv dlouhodobě vyjadřují všechny organizace sdružující samosprávné celky v České republice a také jste jej opakovaně požadovali na XV. sněmu Svazu v Plzni dne 18. a 19. 5. 2017," praví se v prohlášení Svazu měst a obcí ČR.

Klíčovou roli nyní sehraje Senát Parlamentu ČR. Sdružení místních samospráv horní parlamentní komoru vyzývá, aby schválený návrh důkladně projednala. Je zřejmé, že návrh je skutečně výhodný a důležitý pro všechny obce a města v ČR. Případné vrácení návrhu novely Poslanecké sněmovně Senátem s pozměňovacími návrhy by bylo s ohledem na blížící se volby obrovským rizikem.

/zr/

 

Starostové z celé České republiky zásadně nesouhlasí se senátní novelou zákona o registru smluv (tisk č. 79). Podle Svazu měst a obcí ČR je senátní návrh diskriminační a stanovuje nerovné podmínky pro podnikání. Zjednodušeně říká, že Budějovický Budvar je více než například strakonický Dudák.

Zatímco by totiž jihočeský národní pivovar jako jediný subjekt nemusel zveřejňovat smlouvy v registru smluv, obecním, státním a krajským firmám by tato povinnost podle horní parlamentní komory měla zůstat. Takový přístup, však je, jak připomíná Svaz měst a obcí ČR (SMO), v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vrácenou novelu registru smluv ze Senátu by v květnu měla projednat Poslanecká sněmovna.

"Nedá se rozumět tomu, proč má mít právě Budvar výjimku ze zveřejňování v registru smluv. Jak k tomu přijdou městské a další společnosti vlastněné veřejnou správou? Chtějí snad zákonodárci samosprávám omezit konkurenceschopnost?“ ptá se místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor Pardubic Martin Charvát a dodává: „Proto se nedávno naše rada, tedy jeden z nejvyšších orgánů Svazu měst a obcí, který tvoří na 100 starostů z celé země, shodla, že senátní znění zákona je třeba důrazně odmítnout.

V dnes zveřejněné tiskové zprávě Svaz měst a obcí ČR upozorňuje na to, že nerovné zacházení, které předloha přináší, téměř asociuje dobu před rokem 1989, kdy se k vybranému majetku rovněž přistupovalo protežujícím způsobem. Podle samospráv by však spíš než senátní znění právního předpisu byla lepší jeho původní poslanecká novela.

"Je snad náš pivovar jako obecní společnost méně než pivovar v Českých Budějovicích? Je Dudák méně než Budvar? Podle jakých kritérií se to stanovuje," klade otázky starosta Strakonic Břetislav Hrdlička a konstatuje: "Nerovný přístup zákonodárců, co se týče registru smluv, nám vadí. Vypadá jako další vlna privatizace, tentokrát ale obecních společností. Nesouhlasíme a jednoznačně podporujeme názor rady Svazu, která návrhy v rozporu s Listinou základních práv a svobod odmítla."

Svaz měst a obcí ČR zastává pevný názor, že už stávající právní předpisy dostatečně zajišťují, aby se s veřejnými prostředky nakládalo transparentně. Shoda měst a obcí tak panuje v tom, že ta ustanovení zákona o registru smluv, která nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je třeba zrušit. Samosprávy se také shodují v podpoře případné ústavní stížnosti.

Zákonem o registru smluv, který je účinný od loňského července, se dlouhodobě zabývají představitelé měst a obcí z celé země. Mimo jiné říkají, že zveřejňování dokumentů je časově velmi náročné. Vysoké jsou i požadavky na kvalifikaci lidí, kteří mají danou oblast na starosti. Kromě samotného zákona o registru smluv musí sledovat metodiky ministerstva vnitra, které vykládají velké množství nejasností v uvedeném právním předpisu či specifický zákon o ochraně osobních údajů.*

/zr/

Senátní verzi novely zákona o registru smluv se v rubrice Polemika věnuje také květnové vydání Moderní obce, které se k předplatitelům bude distribuovat z tiskárny už 4. května. Odborný měsíčník Moderní obec si můžete objednat na: http://profipress.cz/predplatne/ .

Ilustrační foto:

web n. p. Budějovický Budvar

 

Sdružení místních samospráv ČR (SMS) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV) vyzývají starosty ke spolupráci ve věci prosazení změny rozpočtového určení daní (RUD) formou oslovení poslankyň a poslanců. Jde o další krok směřující k prosazení návrhu Libereckého kraje na zvýšení příjmů obcí z inkasa DPH. Oslovení starostové se mohou vyjádřit i ke své osobní účasti na případné demonstraci, pokud by dolní parlamentní komora tuto změnu ve financování obcí a měst neschválila.

Obě venkovské organizace  jménem předsedkyně SPOV Veroniky Vrecionové a předsedy SMS Stanislava Polčáka vyzývají starosty ke spolupráci s cílem navýšení RUD o zatím zadržované příjmy z DPH (na 23,58 % z celostátního výnosu). Jedinou šancí, jak tohoto letitého cíle dosáhnout, je podle Sdružení místních samospráv i Spolku pro obnovu venkova přimět poslance k projednání a schválení návrhu změny RUD na květnové schůzi dolní parlamentní komory.

Poslanecká sněmovna opětovně projednává změnu rozpočtového určení daní (RUD) – návrh Zastupitelstva Libereckého kraje (sněmovní tisk 791) na zvýšení podílu obcí z výběru DPH. Poslanci se tak vracejí k našemu společnému požadavku z předloňského roku o navýšení podílu obcí na výběru DPH, konkrétně aby už od roku 2018 podíl obcí ze současných 21,4 % byl zvýšen na 23,58 %.

Totožný návrh v Senátu neprošel na konci roku 2015 o jediný hlas. Nyní se k tématu navýšení příjmů obcí v RUD zákonodárci opětovně vracejí a obce a města mají jedinečnou šanci prosadit zvýšení svých příjmů. Pokud návrh Libereckého kraje bude schválen, přinese do pokladen všech obcí a měst částku kolem 8,5 miliardy ročně navíc. To znamená v průměru 600 až 700 korun navíc na každého obyvatele (u obce s 1000 obyvateli by to tedy znamenalo další příjem 600 tisíc až 700 tisíc korun navíc).

Jak SMS, tak SPOV proto chtějí požádat všechny poslance i senátory napříč politickým spektrem o podporu oprávněného požadavku obcí na podíl z výběru DPH, které si stát i po zrušení důchodové reformy ponechal v plné výši. Zároveň dík obou organizací míří všem krajům, které po vlastním zvýšení příjmů oprávněný požadavek obcí podpořily, nejenom předkladateli – Libereckému kraji, ale také Pardubickému kraji, jenž podobný návrh rovněž předložil.

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova apelují na všechny starosty,  aby oslovili "svého" poslance a požádali ho o podporu projednání tohoto návrhu ve 2. čtení na květnové schůzi Poslanecké sněmovny. Zároveň žádají starosty o zpětnou vazbu, se kterým poslancem na toto téma hovořili či jej jinak kontaktovali, a o sdělení, zda tento poslanec podpoří pevné zařazení tohoto návrhu do 2. čtení na květnové schůzi. On-line formulář pro tuto zpětnou vazbu je na:  https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdRR3B2LjW73lEBo23LHtbdXnJ-1u90yXxP6p20OJtWtGnuwg/viewform?c=0&w=1&usp=send_form.

Formulář obsahuje i otázku, zda by starosta podpořil změnu RUD ve prospěch obcí formou osobní účasti na případné demonstraci.*

/zr/

 

 

 

 

 

Finanční prostředky od státu v souvislosti s nařízením vlády o zvýšení mezd řidičů požadují kromě krajů také města a obce. Říkají, že i jich se právní předpis týká a v rozpočtech s těmito výdaji nepočítaly.

O dané věci chce předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO) a starosta Kyjova František Lukl jednat s ministrem financí Andrejem Babišem. Situaci by mohla vyřešit změna rozpočtového určení daní (RUD). Konkrétně v rámci RUD návrat podílu z daně z přidané hodnoty (DPH) pro města a obce na úroveň dohodnutou před důchodovou reformou, tedy ze současných 21,4 % na 23,58 %. Takový návrh, na kterém se shodují všechny organizace hájící zájmy samospráv v České republice, je nyní v Poslanecké sněmovně. Ve středu 19. dubna 2017 by ho v dolní parlamentní komoře měl projednat její Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Citlivě vnímáme, co se v kontextu se zvýšením mezd řidičů autobusů děje v celé veřejné správě. Ke stávce šoférů se minulý týden připojili i zaměstnanci MHD v České Lípě,“ uvedl k požadavku SMO jeho předseda František Lukl a dodal: „A i když to tak původně nevypadalo, dnes máme právní výklad Ministerstva práce a sociálních věcí, že se nařízení vlády o zvýšení mezd řidičů týká veškeré linkové, městské i jiné dopravy. Tedy kromě odměny za čekání mezi spoji. Je tak třeba náklady městům a obcím kompenzovat.

V únoru nejen o mzdách řidičů jednalo předsednictvo Svazu měst a obcí ČR s Radou Asociace krajů ČR. Obě organizace odmítly pasivní přístup vlády v dané věci a shodly se na tom, že je situaci třeba neprodleně řešit. Kabinet vyzvaly, aby se na řešení podílel, a to po stránce finanční, legislativní i kontrolní.

Nejen v souvislosti se zvyšováním mezd řidičů autobusů, ale i dalším pracovníkům včetně lidi ve veřejné správě, je nutné systémové řešení tak, aby se situace, kdy stát rozhodne o zvýšení, ale nedá na to žádné peníze, už neopakovala,“ připomněl nový výkonný ředitel SMO a starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal. Podle jeho slov by se měla zásadně změnit legislativa. Garantovat, že pokud samosprávám přibudou povinnosti a úkoly, dostanou na to potřebné finance a k dispozici budou mít i další nástroje. "Možnou cestou je tyto garance dát přímo do Ústavy ČR,“ uzavřel Pavel Drahovzal.

Samosprávy také apelují na vládu, aby úkoly s finančním dopadem zadávala včas a s ohledem na rozpočtový rok. Pokud se změny dělají neplánovaně v průběhu roku, negativně se to dotýká investic krajů, měst i obcí. Stát by měl vůči samosprávám uplatňovat nikoliv vrchnostenský, ale partnerský přístup.*

/tz/

 

Sněmovna včera přehlasovala senátní veto a opět schválila zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má zavést nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Senát ho pokládá za neústavní ve vztahu k obcím.

Někteří senátoři už dříve prohlásili, že pokud sněmovna horní parlamentní komoru přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Poukazovali hlavně na to, že jde o běžný, nikoli ústavní zákon, kterým se zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Vládní koalice však zřejmě připraví novelu, která bude na výtky obcí reagovat.

Při hlasování v Senátu loni v listopadu podpořilo zamítnutí 63 ze 67 senátorů. Pro zamítnutí hlasovali tehdy dokonce senátoři ANO, tedy hnutí ministra financí Andreje Babiše. Včera pro zákon hlasovalo 105 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101.

Členy dolní parlamentní komory nepřesvědčil ani senátor, předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil, který mezi ně včera přišel stanovisko Senátu obhájit. „V tomto zákoně naprosto nesmyslně nařizujeme obcím, aby neinvestovaly v jednom roce více, než je 60 procent jejich příjmů. Přece ty obce, zejména malé obce, přestanou fungovat. Jak zainvestují kanalizaci? Jak zainvestují opravu školy? Jak zainvestují výstavbu haly, jak zainvestují opravu silnice? To nejde. Ve všech těchto případech u malých obcí dojde k tomu, že si půjčí vždycky více, než je jejich roční rozpočet,“ řekl poslancům Miloš Vystrčil.

Ovšem návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se nelíbí ani některým poslancům. Například poslankyně Věra Kovářová (STAN, zvolená za TOP 09), která je i členkou předsednictva Sdružení místních samospráv ČR, následně konstatovala, že již před hlasováním o tomto zákonu upozornila na jednu důležitou otázku, a sice zda nyní už schválený návrh není v rozporu s Evropskou chartou místních samospráv, v jehož článku 9 odst. 1 stojí, že: "místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat". Podle názoru poslankyně některá ustanovení zákona o rozpočtové odpovědnosti mohou být s tímto článkem v rozporu. "A jak se na tuto závažnou otázku dívá ministr Babiš? Zeptala jsem se ho, ale neodpověděl mi. Vládní návrh jsem už proto nemohla podpořit...," uvedla na svém facebookovém profilu Věra Kovářová.

Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.*

/čtk, red/

 

 

Poslanecká sněmovna by dnes, v úterý 7. 7., měla v prvním čtení projednat poslanecký návrh novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Vedle zvýšení sazby daně pro provozovatele loterií se tato novela významně dotkne také obcí a jejich rozpočtů. Dochází totiž ke změně rozpočtového určení odvodů u výherních hracích přístrojů z 80 % na 60 % v neprospěch obcí. Zamýšlená novela má podle tvrzení předkladatelů návrhu zákona obecní rozpočty minimálně zachovat. Je tomu však skutečně tak?

Novela již od počátku vyvolává ostré nesouhlasné reakce mezi zástupci ministerstev, vládních úředníků i obcí. Mezi nejzávažnější připomínky, kvůli nimž návrh nepodpořila jednotlivá ministerstva ani vláda, patří zejména chybějící připomínkové řízení, nekoncepčnost poslaneckého návrhu, nespravedlivé zvýhodnění nelegálních provozovatelů, chybějící analýza odůvodňující přijetí novely, chybějící prevence proti sociopatologickým jevům a další.

Výkoný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek v rozhovoru pro Českou televizi k návrhu novely mj. uvedl: „Ta změna je navržena tak, že bychom měli dostat stejně nebo o něco málo víc v důsledku navýšení daní. S čím ale máme problém, je, že stát to vždycky nějak spočítá, ale skutečnost se ukáže horší.“ Reálně tedy hrozí, že namísto slibovaných peněz navíc dostanou obce z loterií naopak mnohem méně než doposud.

Mají se obce obávat o snížení loterijních odvodů? Jsou si poslanci vědomi toho, že zvyšování daní pro provozovatele loterií nutně vede k rozšíření nelegálního hazardu? Budou tyto dopady nuceny obce platit ze svého rozpočtu, do něhož navíc dostanou ještě méně peněz?

Podrobnější informace o navrhované změně legislativy a o možných dopadech novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách na obecní rozpočty přineseme v srpnovém čísle časopisu Moderní obec společně s výsledky hlasování o tomto návrhu Poslaneckou sněmovnou.*

/js/

 

 

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal 24. února novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Mnoha územním samosprávným celkům se novela nezamlouvá: Ze zpoplatněných záborů půdy totiž nejsou vyjmuty právě obce, města a kraje, které jsou často investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel.

Poslanecká sněmovna se 10. února rozhodla nepřistoupit na pozměňovací návrhy Senátu k návrhu vládní novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a schválila jej v původním znění, v němž  jej loni v prosinci postoupila k projednání horní parlamentní komoře. Pozměňovací návrhy, které Senát vložil do návrhu zákona, vycházely vesměs z připomínek Svazu měst a obcí ČR i Asociace krajů ČR.

Novelu zákona ve verzi schválené nakonec dolní parlamentní komorou obhajuje Václav Zemek, místopředseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR, mj. i těmito slovy: "Vládní novela zákona č. 334/1992 Sb. měla ambici reagovat na aktuální potřeby, které vyvstaly v důsledku různých změn od doby vniku zákona. Šlo o důkladně projednávaný materiál, který by po schválení umožnil rozumnou koncepční zástavbu, především tu která je zahrnuta v územních plánech, při zachování hlavních aspektů ochrany zemědělského půdního fondu. Naproti tomu senátní verze, byť byli autoři patrně vedeni dobrým úmyslem, by prakticky eliminovala dva základní regulační nástroje – systém poplatků a rozhodování orgánu ochrany půdy. Řada rozsáhlých výjimek senátní předlohy by pak prakticky utlumila působnost zákona, který by se tak stal zcela bezzubým. Sněmovna při opětovném projednávání novely důkladně zvážila všechny aspekty a podle mého názoru správně upřednostnila původní vládní verzi, která byla výsledkem náročného projednávání s různými zájmovými skupinami a je pro všechny přijatelným kompromisem."

Naopak hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola namítá:  "Naši zákonodárci v Poslanecké sněmovně zcela ignorovali verzi, kterou jim vrátili jejich kolegové z horní komory, Senátu a která vycházela vstříc návrhům krajů a Svazu měst a obcí. Tyto instituce totiž upozorňovaly na fakt, že ze zpoplatněných záborů půdy nejsou vyjmuty právě města, obce a kraje, které jsou v mnoha případech investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel. Požadovaly, aby zcela legitimní požadavek chránit zemědělský půdní fond byl v případě veřejně prospěšných staveb (obchvaty, vodovody a kanalizace) chápán i z pozice těchto institucí, které na rozdíl od soukromých developerů nerealizují své projekty za účelem zisku – a nemohou si tudíž zvýšení platby za zábor promítnout do očekávaného zisku. O tom, že nejde zrovna o malé peníze, svědčí čísla, která lze jednoduše získat na jakémkoli úřadě, kde se takové stavby připravují. Např. v případě obchvatu jihočeských Strážkovic, který hodlá Jihočeský kraj z pozice investora výhledově realizovat, činí suma odvodu do fondu, spravovaného Státním fondem životního prostředí, už slušných 26 mil. Kč! A to jistě není »pár drobných«, které si kraj může jen tak bez mrknutí oka dovolit uvolnit. Až zase, laskavý čtenáři, uslyšíš z úst věčných kritiků stesky na předražené české dálnice a silnice, ptej se poslanců, nikoli zástupců měst a krajů, proč tomu tak je."*

Další argumenty obou aktérů rubriky Polemika přinese březnové vydání Moderní obce.

Proč je nutná komunikace mezi veřejnou správou a byznysem a v čem jsou její rizika? Má někdo (právo) určovat pravidla – a jaká by v takovém případě měla být jejich forma? A potřebujeme vůbec pro tuto komunikaci pravidla?

I na tyto otázky se ve druhé polovině února pokoušela hledat odpovědi beseda u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, kterou tam v rámci projektu Metamorfosa ve spolupráci s Transparency International – Česká republika uspořádala iniciativa Komunikace mezi veřejnou a privátní sférou. Snad nikdo z účastníků kulatého stolu neočekával, že jedno diskusní odpoledne vyřeší byť i pouze některé projevy vztahů veřejné správy a soukromého sektoru, v jejichž hodnocení se často přechází z jednoho extrému do druhého.

Záštitu nad debatou převzal místopředseda dolní parlamentní komory Ing. Jan Bartošek. »Už jako místostarosta (města Dačice na Jindřichohradecku – pozn. redakce) jsem se sám sebe musel ptát, za jakých okolností se mohu setkávat například s dodavatelskými společnostmi. Jestli je korektní přijmout jejich pozvání na společenskou akci nebo prezentaci,« svěřil se Moderní obci.*

Více se o této problematice dočtete v březnovém vydání Moderní obce s datem expedice už 19. 3.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down