Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů na úrovni obcí, Krajskou stavební správu bude tvořit čtrnáct úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Toto uspořádání struktury stavebních úřadů ve smyslu navrhovaného stavebního zákona je odbornou sférou akceptováno jako kompromis.

Nový stavební zákon, který je nyní připravován Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho v současné době provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují.

Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí ČR, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.

Na dnešním jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) nebo Hospodářské komoře ČR (HK ČR), zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí ČR a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí, nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady.

Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci Ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová.

Ministryně počítá s tím, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích s rozšířenou působností a krajskou stavební správu.

Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky.*

/zr/

 

K foto:

Budova Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze

Foto: archiv MMR

Rezignace na ochranu veřejných zájmů, uspokojování zájmů soukromých, personální rizika reformy, převedení rozhodovacích pravomocí místních samospráv na ústřední orgán, což povede opět k tolik diskutovanému vylidňování venkova z důvodu špatné dostupnosti veřejné správy, nebo naprosto nedostatečně připravená digitalizace řízení, to jsou podle Svazu měst a obcí ČR jen nejkřiklavější příklady špatně připravené novely stavebního zákona.

Návrh nového stavebního zákona v předložené podobě je natolik kontroverzní, že ho opravdu v žádném dohadovacím či připomínkovém řízení nelze uvést do uživatelsky komfortního a požadovaného stavu,“ uvedl v závěru roku 2019 předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Naší hlavní prioritou je prosperita měst a obcí,“ vysvětlil dále předseda František Lukl s tím, že změny stavebního zákona, které povedou ke zrychlení stavebních řízení, jsou opravdu velmi nutné a my je samozřejmě podporujeme. Cílem našich připomínek je ale upozornit na nejkritičtější ustanovení, která vybočují ze systému veřejné správy, jsou ohrožením ústavního práva měst a obcí na jejich samosprávu, ohrozí funkčnost systému povolení staveb, nebo dokonce mohou vést i k prodloužení povolování staveb.

„Poslaneckou sněmovnou již byla schválena digitalizace stavebního řízení, která by měla vést ke značnému urychlení koloběhu spisu po úřadech,“ dodala výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková a pokračovala: „Připravit a uvést tuto dílčí změnu ve funkční systém se domníváme bude práce na několik let. Bylo by tedy vhodné, nejprve řádně nastavit funkční digitalizaci řízení, uvést jí do provozu a až následně, pokud to bude nutné, zavádět další změny v systému stavebních úřadů.

Pozornost územních samosprávných celků se upírá na zákon a jeho kvalitu, ale podceňují se hrozby personálních rizik reformy. Problém je již dnes především v personálním obsazení stavebních úřadů. Zcela jistě dojde při transformaci k personálním ztrátám oproti stávajícímu stavu a návrh neobsahuje řešení této personální hrozby, která může být jedním z faktorů, který způsobí, že v roce 2022 (nebo i dříve) začne kolaps povolování staveb v ČR.

Svaz měst a obcí ČR zastává názor, že navrhovaná právní úprava vytváří podmínky, za nichž bude možné rezignovat na ochranu veřejných zájmů. Je možné uspokojit i soukromý zájem, který bude rozporný se zájmy veřejnými, což může ohrozit celý systém chráněných veřejných zájmů. Smyslem nového stavebního zákona (stejně jako stávajícího) je vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území a pro integrovanou ochranu veřejných zájmů. Upřednostnění soukromého práva nad právem veřejným je popřením tohoto principu.

Institut automatického povolení tak, jak je předkládán s sebou přináší více nejistot než přínosů, tvrdí Svaz měst a obcí ČR. Generování automatických rozhodnutí může ohrozit práva účastníků řízení a tento institut může být v praxi zneužíván. Vzhledem k tomu, že automatické povolení nebude mít základní náležitost rozhodnutí, a to odůvodnění, bude vždy v rozporu se zákonem, tzn. vždy bude muset být zahájeno přezkumné řízení. Nelze si představit, že by nadřízený správní orgán neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení v případě, kdy rozhodnutí nemá odůvodnění.

Proto podle SMO ČR ve finále automatické povolení řízení nezrychlí, pouze ho přesune na nadřízený správní orgán, kde se jím bude muset zabývat nová úřední osoba, která se se záměrem a řízením bude muset seznámit znovu od počátku, provést úkony jako prvostupňový úřad a ve věci rozhodnout, přičemž proti takovému rozhodnutí není možné podat odvolání, ale již jen správní žalobu.*

Další připomínky SMO ČR k novele stavebního zákona si můžete přečíst na: www.smocr.cz.

/zr/

K foto:

Ministerstvo pro místní rozvoj (na snímku jeho sídlo) plánuje zveřejnit konečný počet připomínek k návrhu stavebního zákona v polovině ledna příštího roku.

Ilustrační foto: archiv MMR

 

Dvoudenní volební XVII. sněm Svazu měst a obcí ČR, který se konal ve dnech 23. a 24. května v Ostravě, byl minulý pátek završen volbou rady svazu. Ta do čela SMO ČR opět na další čtyři roky zvolila Mgr. Františka Lukla, starostu Kyjova na Hodonínsku, spolu s dalšími členy předsednictva. V pátek také mezi účastníky sněmu zavítal prezident republiky Miloš Zeman. Celý jeho projev si můžete přečíst v odkazu, který uvádíme níže.

Rekodifikace stavebního práva, navrhovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu, tzv. protikorupční balíček zákonů (zákon o lobbování, s ním související novela zákona o střetu zájmů, rozšíření a posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu) nebo financování sociálních služeb a sociální práce. Témata, o kterých starostové a primátoři ve dnech 23. a 24. května mimo jiné debatovali na XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR. Do Ostravy se sjelo na pět set představitelů územních samosprávných celků z celé České republiky a velká řada významných hostů.

Sněm zvolil také nové vedení Svazu měst a obcí ČR.

První den sněmu se nesl ve znamení debaty s řadou ministrů, kteří přijali pozvání Svazu měst a obcí, aby v Ostravě rokovali se starosty, a to zejména o chybějících finančních penězích na sociální práci a sociální služby, které musí obce zajišťovat a momentálně jim na ně chybějí dvě miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová bude o problému diskutovat se všemi kompetentními orgány včetně Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve svém příspěvku na sněmu přítomným sdělila, že resort MPSV obdržel v roce 2019 na dotace pro poskytovatele sociálních služeb rekordních 15,73 mld. Kč. To je o 800 mil. Kč více než v roce předešlém. Je však v kompetenci ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, jak tyto přidělené finance v rámci svého rezortu rozdělí.

Starostové se vyjadřovali k řadě témat, která se nejvíce dotýkají jejich práce v obci, jako jsou například neustálé kontroly obecních financí. „Nová kontrolní pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu by podle poslaneckého návrhu měla přispět k vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a snížení prostoru pro korupci ve veřejném sektoru. Obce však spravují slušní a zodpovědní lidé, také proto jsou územní samosprávy nejlépe hospodařícími subjekty veřejné správy. Kontrolám se nebráníme, ale v prvé řadě je třeba nastavit správný systém a odstranit jejich mnohočetnost,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Obce a města zatěžuje také zbytečná administrativa. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by přitom mohly věnovat svému rozvoji. I o tom se první den XVII. sněmu mluvilo. A to bylo první den kritizováno.

Asi největší diskuse se však vedly k navrhované rekodifikaci stavebního práva. „Nechceme vyčleňovat stavební úřady ze spojeného modelu veřejné správy. Stavební řízení je třeba zjednodušit a zrychlit, ale v žádném případě nelze souhlasit se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu,“ podotkl v té souvislosti místopředseda svazu Vlastimil Picek, starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, vysvětlovala starostům věcný záměr stavebního zákona. Obhajovala hlavně myšlenku vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Pro většinu přítomných starostů však právě centralizace stavebních úřadů byla zdrojem největší kritiky navrhovaného nového legislativního řešení. Shoda naopak panuje v rámci procesního zrychlení povolování staveb.

Staronovým předsedou Svazu měst a obcí ČR byl v pátek radou svazu zvolen František Lukl, starosta Kyjova na Hodonínsku.

Pátečního programu se zúčastnil prezident Miloš Zeman, který mimo jiné zdůraznil, že vnímá a oceňuje těžkou práci starostů. Poznamenal také, že stojí za starosty a je na jejich straně, protože to jsou nesmírně pracovití lidé a srdcaři. Také zdůraznil, že Svaz měst a obcí považuje za jediného opravdového zástupce a představitele místních samospráv.

Celý projev prezidenta Miloše Zemana na sněmu Svazu měst a obcí v Ostravě si můžete přečíst zde: https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-snemu-svazu-mest-a-obci-ceske-republiky-14819#from-list.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo a kde jsou nedostatky. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se  koná volební sněm, kde zástupci samospráv volí nové vedení.*

/zr/

 

K foto:

Ze XVII. sněmu Svazu měst a obcí ČR v Ostravě

Foto: archiv MMR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down