Vlekoucí se koronavirová epidemie už od loňska zaměřuje pozornost především na téma zdraví. Zdraví jednotlivce, skupiny (např. školního kolektivu), celé společnosti. Mnoho lidí se začalo (chtě nechtě) více hýbat a vyhledávat k tomu vhodná místa.

Nejdostupnější možností pohybu je chůze, ideálně na čerstvém vzduchu. Začít lze už na prahu našich příbytků. Vyvstává současně otázka, jak je to s tím čerstvým vzduchem, hlavně ve větších městech. Avšak i s tím může ve finále pomoci, budou-li naše města a obce přívětivé k chodcům příp. cyklistům, umožní jim bezpečnou průchodnost územím a občanskou vybavenost v dostupné vzdálenosti.

Náměty a dobrou praxi z oblasti uzpůsobování veřejného prostoru obcí a měst tak, aby byl udržitelný a v rozumné míře přístupný pěší dopravě, přinesla mezinárodní konference Pěšky městem. V říjnu ji v Praze uspořádala organizace Pěšky městem (dříve známá jako Pražské matky), která dlouhodobě hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátké vzdálenosti.  Na svém kontě má řadu projektů zaměřených na ochranu chodců - zejména dětí na cestách do školek a škol. 

Konference upozornila na fakt, že ve městech, kde se dobře chodí, se obyčejně i dobře žije. „Chůze je nejpřirozenější pohyb a chodcem je během dne každý z nás. Chůze hraje ve městě též roli dopravy a může být řešením pro mnoho současných problémů – ohřívání měst vlivem klimatických změn, nedostatek každodenního přirozeného pohybu, znečištěné ovzduší, zahlcenost měst nadměrnou automobilovou dopravou i parkujícími auty, nesamostatnost dětí či sociální izolace,“ uvedla Petra Syrová, předsedkyně organizace Pěšky městem.

Konferenci otevřelo představení tzv. patnáctiminutového města. Autor konceptu, Carlos Moreno, francouzský vědec a poradce pařížské starostky pro oblast Smart Cities, soudí, že pro obyvatele měst je výhodné žít ve městě krátkých vzdáleností, kde vše podstatné (škola, úřady nebo služby) je dostupné maximálně čtvrt hodiny chůze nebo jízdy na kole.

Další zahraniční zkušenosti na téma zpřístupňování městského prostoru chodcům a zklidňování dopravy zprostředkovala mezi jinými též Petra Jens z vídeňské Agentury pro městskou mobilitu a Jim Walker z Velké Británie, zakladatel organizace Walk 21. O zkušenosti z Česka se s posluchači podělili např. dopravní projektant Květoslav Syrový či krajinná architektka Lucie Miovská. Prostor dostali také zástupci Prahy, Jihlavy, Plzně, Karlových Varů či Uničova.

Kompletní záznam bohatého programu dvoudenní konference Pěšky městem je k dispozici na stránkách www.peskymestem.cz v sekci Ozvěny konference.

Dozvuky konference nabídneme rovněž v lednovém vydání časopisu Moderní obec. Podrobněji se zaměříme na zavádění tzv. školních ulic, účinného opatření na zklidňování dopravy v blízkosti školních budov a podporu pohybu dětí.*

/sd/

Foto: Jan Hromádko

Součástí pestrého programu konference Pěšky městem byl i workshop Jak číst město, který (teoreticky i v terénu) vedl architekt Osamu Okamura.

Deset největších měst Česka tvoří 78 procent ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo nedávno opakovaně v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) z úst představitelů největších českých měst.

Města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovaly založením společné iniciativy s názvem CityDeal. Jejím cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme, a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.

Každé město je specifické

Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům omezuje například možnosti tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.

„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje Ondřej Vysloužil z MAPPA Ostrava (Městský ateliér prostorového plánování a architektury).

„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje.

Rezignace na plánování?

„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček.

Dalším problémem je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“

Jiří Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce: „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svou pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán.“

V celé Evropě jsme spolu se Slovenskem jediným státem, kde tento systém přetrvává. Také jsme nejpomalejší v povolování nových staveb. V žebříčku jeho rychlosti nám dělají společnost státy střední Afriky. „I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje M. Sedláček.

Hrozí národní tragédie?

Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká I. Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“

Iniciativa CityDeal volá po možnosti měst pořizovat územní plány a vlastní stavební předpisy. Česká města, respektive jejich reprezentace na zmíněné konferenci definovala konkrétní kroky, které by měly vést k rychlému zlepšení situace:

„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč, šéf pražského IPR-u.*

SF/pb

Jihlava je prvním statutárním městem v České republice, které má za sebou rok fungování Zásad pro spolupráci s investory, což je nový nástroj pro udržitelný rozvoj výstavby. Které konkrétní zkušenosti první rok přinesl a co bylo potřeba upravit, se dozvíte na on-line konferenci 11. listopadu.

Zásady pro spolupráci s investory jsou závazný a veřejný dokument stanovující pravidla pro vstup developerů do území konkrétního města. Jde o stále rozšířenější způsob, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i obyvatel města. V praxi fungují již například v Říčanech, Táboře, Mnichově Hradišti, Brně, Břeclavi, několika městských částech Prahy, aktuálně se připravují v Liberci, Pardubicích, Karviné, Olomouci a na dalších místech včetně hlavního města Prahy.
Účastníci on-line konference nazvané Město a developer: Co přinesl první rok fungování Zásad, která se uskuteční 11. listopadu od 15:30 do 17:30, se dozvědí, co obnášela implementace nových pravidel, které výhody horácké metropoli a developerům přinesla a co bylo potřeba upravit. Chybět nebude ani kontext nového stavebního zákona a nařízení EU o Taxonomii udržitelných aktivit, které brzy zásadním způsobem ovlivní rozvoj měst v České republice.
Registrace zdarma na http://bit.ly/jihlavskezasady.
PODROBNÝ PROGRAM
* 15:30 – 16:20: Rok se Zásadami pro spolupráci s investory
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Jaroslav Huňáček, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina
* 16:20 – 17:10: Rozvoj měst a EU Taxonomie udržitelných aktivit
Tomasz Heczko, Frank Bold Advokáti
Vít Zeman, náměstek primátorky Jihlavy
Zdeněk Ondrák, Oddělení strategického plánování kanceláře primátorky Jihlavy
* 17:10 – 17:30: Nový stavební zákon a plánování měst
Petr Bouda, Frank Bold Advokáti*
/zr/

Již deset krajů – Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Olomoucký, Vysočina, Zlínský, Plzeňský, Moravskoslezský, Pardubický a Ústecký – se přihlásilo do dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který pomůže prodejnám na venkově. Včera, v den uzávěrky příjmu žádostí do první výzvy programu, zvažoval svoji účast ještě Jihočeský kraj,

V první výzvě z programu Obchůdek 2021+ mohly kraje žádat o podporu do 29. října 2021. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, popř. do 3000 obyvatel, kdy v dané místní části nežije víc než 1000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

Těší mě, že se kraje zapojují a věřím, že se přidají i ty zbývající. Společně tak udržíme na venkově malé obchůdky, které by bez pomoci zanikly,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří malé prodejny, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

Podporu z programu Obchůdek 2021+ je možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují.

Koloniály mohou obdržet až sto tisíc korun na financování provozních výdajů za měsíce leden až říjen 2021, tedy na mzdy, nájem, vytápění či na náklady spojené s akceptací platebních karet,“ vysvětlila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková s tím, že další výzvy plánuje MPO vyhlašovat až do roku 2025.

Podání žádostí krajů i  hodnocení probíhá v systému AIS MPO a je velice jednoduché. Spustili jsme i speciální web na adrese www.obchudek2021plus.cz, kde najdou kraje i obchodníci další informace. Provozovatelé venkovských koloniálů mohou také získat v rámci dalšího projektu MPO ceskoplatikartou.cz platební terminál na minimálně 6 měsíců zdarma a nehradí ani poplatky za provedené transakce,“ dodal ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.
Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. MPO v něm vyhlašuje jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajské žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o dotaci. Zájemci o tuto pomoc (provozovatelé venkovských obchůdků) se obracejí na kraje, které podporu nejdřív předfinancují a o poté požádají MPO o proplacení.*

Více informací k programu je k dispozici zde.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv Družstva CBA

Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Ministerstvo kultury a Svaz knihovníků a informačních pracovníků minulý čtvrtek v Praze ocenily knihovny, které si skvěle vedly i během pandemie covid-19.

V Zrcadlové kapli pražského Klementina byla ve čtvrtek 14. října slavnostně udělena cena Ministerstva kultury Knihovna roku 2021. Ocenění se uděluje k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví v obcích a mimořádného přínosu k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb ve dvou kategoriích – Základní knihovna a Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Ocenění předával ministr kultury Lubomír Zaorálek.

V kategorii Základní knihovna obdržela hlavní cenu Obecní knihovna ve Statenicích (okres Praha-západ) za zásadní ovlivnění kulturního, společenského, ale i politického dění v obci a za přispění k znovuobnovení společné činnosti venkovské komunity.

Diplomy obdržely Místní knihovna v Číměři na Třebíčsku za týmovou a nápaditou práci s dětskými čtenáři v příjemném prostoru knihovny a za výjimečné propojení činnosti knihovny s komunitními aktivitami obce a Veřejná knihovna Slivenec (jedna z pražských městských částí) za příkladnou spolupráci s místními spolky a komunitním centrem a za propojování různých zájmových skupin a generací, zejména seniorů.

V kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb byla hlavní cenou oceněna Knihovna Jiřího Mahena v Brně za projekt Knihovna na Křižovatce a jeho mimořádný přínos k rozvoji knihovnických a informačních služeb cestou partnerství, inovací a ekonomického modelu vícezdrojového financování. Diplom pak převzali zástupci  Národní knihovny České republiky za zpřístupnění digitálních knihoven v době pandemie COVID 19 jako nenahraditelného zdroje pro oblasti vzdělávání a výzkumu.

Starostka Statenic Apolena Novotná ihned po ocenění místní knihovny titulem Knihovna roku 2021 na webu obce (https://www.statenice.cz/) mj. uvedla: "Děkuji všem, kteří se podílejí na jejím chodu a tím iniciují živou komunitu místních lidí, obzvláště pak ale dvěma hlavním knihovnicím – Barboře Černohorské a Zuzaně Brychtové Horecké, které si takové ocenění zaslouží především, »Obývák vesnice« je jejich dítětem. Jsou zářným příkladem toho, že se dá postupně a zprvu z mála vytvořit něco, co přinese prospěch širokému okolí.

V posledních letech se v obci spojilo několik šťastných okolností. Již minulé vedení mělo dobrou volbu při výběru architekta nové budovy obecní knihovny, kterým je Ing. arch. Jiří Poláček, a potřeba lidí mít v obci komunitní prostor urychlila její realizaci. Evropskou dotaci obec šťastně získala a současnému vedení se zase podařila volba výběru kvalitního a rychlého zhotovitele, takže nová knihovna mohla od jara 2021 začít žít a od podzimu již naplno poskytovat místním lidem spousta zajímavých aktivit po vzoru současných knihovnických trendů. Mám z ocenění opravdu velikou radost a přeji naší knihovně, aby ji štěstí neopouštělo."

OCENĚNÍ UDĚLOVAL I SKIP ČR SPOLU S SMO ČR

Ocenění Městská knihovna roku 2021, které uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a Svaz měst a obcí ČR, získala Městská knihovna v Semilech z Libereckého kraje. Na druhém místě se umístila Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, na třetím místě byla Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti. Zvláštní cenu obdržela Knihovna města Ostravy.
Ceny předal předseda SKIP Roman Giebisch a místopředseda Svazu měst a obcí Vlastimil Picek.
Ocenění Kamarádka knihovna pro nejlepší dětské knihovny obdržely Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem a Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm.
Cenu SKIP MARK 2021 pro mladého knihovníka obdržel Tomáš Pavelka, starosta obce Mořice na Prostějovsku. Nejmladší starosta v republice (23)
byl navržen na ocenění za mimořádný přínos oboru, a to aktivní podporu knihoven v malých obcích, za skloubení práce starosty, knihovníka a studenta a také za série tříletých celorepublikových stáží organizovaných Sdružením místních samospráv pod názvem JAK NASTARTOVAT OBECNÍ KNIHOVNU? a KNIHOVNA V OBCI. Tomáš Pavelka je hlavním iniciátorem spolupráce a propojování státní samosprávy a knihoven, jeho působení ve Sdružení místních samospráv je pro šíření dobrého jména a chápání místa knihoven v obcích jedinečné a velmi důležité pro další rozvoj knihoven v malých obcích.
Tomáš Pavelka je i "tváří" aktuálního říjnového vydání Moderní obce, kde s ním na str. 10 a 11 vedeme zajímavý rozhovor.
/zr, rš/
K foto:
Na snímku knihovnice Barbora Černohorská a Zuzana Brychtová Horecká spolu se starostkou Statenic Apolenou Novotnou (vpravo) při děkování po převzetí hlavní ceny Ministerstva kultury Knihovna roku 2021 v kategorii Základní knihovna
Foto: archiv Ministerstva kultury

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje první modelový projekt výstavby dostupného nájemního bydlení v partnerství se soukromým sektorem. Pilotní záměr počítá s výstavbou 1380 bytů pro definované cílové skupiny za zhruba 3 mld. Kč.

Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Tento projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky. Jedním z hlavních cílů Národního rozvojového fondu je právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku nebo ve Velké Británii.

„S podporou poptávkové strany si do budoucna nevystačíme. Přicházíme proto s řešením, které stimuluje nabídku. Stát nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky a soukromý sektor má zase potřebné know – how,“ konstatovala dále ministryně Klára Dostálová.

Veřejný sektor bude definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je toto bydlení určeno, a současně výši nájemného. Bude také kontrolovat dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti stát nebo jemu podřízené organizace – Státního fondu podpory investic (SFPI).

Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové „OPBH“, o pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází na zhruba 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu na kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ dodala Klára Dostálová.

Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky nebo seniory, kteří získají možnost důstojného bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 mld. Kč. ročně, často ovšem za nevyhovující bydlení. Stát ale potřebuje dostupné nájemní bydlení i pro profese nezbytné pro chod státu jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným a stát si je potřebuje udržet.

Významným plusem PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady státu jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese soukromý sektor.

Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic. Stát tak podpoří smysluplné investice a současně využije řady pozemků vhodných k bytové výstavbě, kterými disponuje, a jsou okamžitě k dispozici. Stát a jeho organizace dále disponují řadou pozemků na lukrativních místech, které jsou vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení vhodnější. Zároveň vlastní pozemky, které mají obrovský potenciál ve formě rekultivace brownfieldů a nevyužitých ploch.

Dalším zajímavým souborem jsou pozemky, které vlastní armáda nebo nemocnice. Tyto pozemky mají přístup k plné občanské vybavenosti a také kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě služebních bytů pro lékaře, sestřičky a další zaměstnance Integrovaného záchranného systému.

Stát by měl vytvořit pod SFPI entitu (státního developera), která bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat jako developer a soustavně pracovat na jejich evidenci a předprojektové přípravě. Nyní ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení neexistuje.

EKONOMICE PARAMETRY MODELOVÉHO PROJEKTU

 * projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč;

*  cena výstavby 1 m2= 45 tis. Kč;

* vlastníkem objektu je celou dobu stát;

* dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem;

* předpokládané nájemné 164 Kč na m2(2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem);

* dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy);

* až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let, ale zpět by se mi vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč (130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů);

* celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč – to odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tis. Kč.

/zr/

 

 

 

 

Hlavní město spouští bezplatnou právní pomoc pro majitele bytů, společenství vlastníků a obyvatele Prahy, kteří řeší problémy v důsledku poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech a bytových domech.

Ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ se totiž podle pražské radní Hany Kordové Marvanové vymklo sdílené ekonomice a změnilo se na neomezené využívání bytu k ubytovacím službám, aniž jsou splněny zákonné podmínky pro provozování ubytovacího zařízení. Stavební úřady v Praze zahájily kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Konkrétně již stavební úřad městské části Praha 1 a odbor stavebního řádu Magistrátu hl. m. Prahy vydaly rozhodnutí postihující majitele bytové jednotky, kteří krátkodobé ubytování v bytě poskytují v rozporu se stavebními předpisy. Tím se potvrdil dřívější posun od poskytování ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ k pravidelnému a neomezenému využívání bytu k ubytovacím službám, a to bez splnění zákonných nároků kladených na ubytovací zařízení, hotely a penziony.

Bezplatná právní poradna je zajištěna v budově Magistrátu hl. m. Prahy ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, a to od 11. října. Zájemci ji najdou v přízemí na přepážce číslo 7, a to každé pondělí a středu vždy od 14.00 do 16.00 hodin. Návštěvu v poradně je třeba předem telefonicky objednat na čísle 12444.

V této právní poradně mohou majitelé bytů a společenství vlastníků získat informace, jak konkrétně postupovat při domáhání se poklidného užívání svých nemovitostí, aniž by je mohlo obtěžovat využívání bytů pro krátkodobé ubytovací služby prostřednictvím platforem typu Airbnb apod.

Jsem velmi ráda, že stavební úřady městské části Praha 1 a pražského magistrátu dospěly k obdobnému závěru, který vyplývá z našich právních rozborů i ze stanoviska Veřejného ochránce práv, tedy že bez povolení stavebního úřadu a splnění zákonných povinností není možné užívat byt ke krátkodobým ubytovacím službám, jako by šlo o hotelový pokoj. Tento typ podnikání bez dodržování stávajících pravidel citelně zasahuje do života občanů, kteří chtějí využívat své byty k dlouhodobému bydlení. Krátkodobé ubytovací služby zároveň silně přispívají k vylidňování centra města, ohrožují férové podmínky při podnikání v oblasti cestovního ruchu, omezují práva ostatních vlastníků a přispívají ke zdražování bytů a nájmů,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Řada poskytovatelů krátkodobého ubytování podle radní Kordové Marvanové nedodržuje platnou legislativu a zároveň patrně i daňové zákony, což nedávno konstatoval ve svém rozhodnutí i Městský soud v Praze ve sporu o charakter příjmů prostřednictvím platformy Airbnb. Krátkodobé ubytování označil za poskytování ubytovací služby, a nikoli pronájem bytové jednotky.

Obrovský a nikým neregulovaný rozvoj služeb krátkodobého ubytování v bytových domech často probíhá na úkor ostatních majitelů bytů. Od počátku tvrdíme, že se tak často děje porušováním stávajících zákonů. Už v dubnu loňského roku jsme proto rozeslali výzvu stavebním a živnostenským úřadům, aby u bytů sloužících k podnikání bez řádné kolaudace vymáhaly dodržování pravidel. Snad jsou první rozhodnutí soudu a úřadů začátkem podstatného zlepšení situace pro všechny, kteří chtějí ve svých bytech normálně a kvalitně žít,“ konstatoval Petr Městecký, předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy.

Nelegální ubytovací služby mají podle zainteresovaných osob vedle omezování ostatních majitelů jednotek v bytových domech také negativní dopad na podnikání hotelů nebo ubytoven, které musejí splňovat náležitosti, jakými jsou velikost a vybavení pokojů, jejich maximální obsazenost, velikost chodeb, požární únikové cesty a jejich označení, hořlavost materiálů, evakuační výtahy a další. Každoroční revize přitom stojí majitele ubytovacích zařízení statisíce korun.

Vadí mi nerovnost podnikatelského prostředí, která nastala kvůli absolutní neregulaci sdíleného ubytování. Opravdu je trestuhodné, aby dva subjekty nabízející stejnou službu měly tak rozdílné podmínky při počátečních investicích i v nákladech na provoz. Přitom v principu nabízíme to samé - komfortní postel, kde host přespí,“ dodala k dopadům nelegálních ubytovacích služeb na podnikání celého sektoru Helena Valtrová, ředitelka hotelu Emblem, který je členem Asociace hotelů a restaurací ČR.

Pražský magistrát odhaduje, že se před koronavirovou krizí se ke krátkodobému ubytování turistů používala jen v nejužším historickém centru metropole téměř polovina bytů.*

/zr/

Ke snímku:

Pražský magistrát spolu se stavebními úřady zahajuje kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Foto: archiv

Řada výrobců potravin sice deklaruje aktivní přístup k ekologii, velká část z nich ale selhává v tom nejzákladnějším – rozvozu zboží. Dokládá to i zkušenost Družstva CBA CZ – sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a vykazuje obrat více než 4 miliardy Kč.

Z továren totiž výrobky směřují nejprve do centrálních skladů, odkud následně putují k jednotlivým velkoobchodům. Nesmyslnost tohoto řešení se naplno ukazuje u velkoobchodů mimo hlavní město. Kamiony se zbožím zbytečně jezdí po republice tam a zpět, namísto aby zavezly zboží napřímo. Znamená to přitom nejen značnou ekologickou zátěž, ale ve finále i dražší zboží. Pokud by systém logistiky byl efektivnější, mohlo by díky snížení nákladů zlevnit zhruba o 5 procent.

Palčivá otázka ekologie je významným tématem i v odvětví potravinářství. Mnozí výrobci potravin se tak snaží jít naproti udržitelnosti a uchylovat se například k omezování plastů, bio přístupu či většímu využití recyklovatelných materiálů. Velmi často však přitom selhávají u naprostého základu, kterým je způsob zásobování.

Řada dodavatelů se vůbec nedívá na ekologii z hlediska logistiky. Zboží naprosto nesmyslně vezou nejdříve do centrálního skladu, který je nejčastěji v Praze, ze kterého poté dané komodity putují k velkoobchodům. V našem případě se tak lze setkat i s tím, že zboží vyrobené v Olomouci míří namísto velkoobchodu v nedalekém Šumperku nejdříve do hlavního města, kde se přeloží do jiného kamionu a ten až poté zaveze do našeho šumperského skladu,“ nastínil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Podle něj se přitom problém týká výrobců napříč různými sortimentními skupinami – od nápojů, přes cukrovinky až po slané pochoutky. Zároveň v tomto směru nelze ani rozlišovat mezi nadnárodními a tuzemskými producenty. „Obzvláště zarážející je to u světoznámých značek a koncernů, které často mají ustanovené i vlastní oddělení zaměřené na environmentální přístup či politiku. Když ale na ně apelujeme, ať v rámci logistiky šetří životní prostředí tím prakticky nejjednodušším způsobem, opáčí, že to není možné,“ sdělil Roman Mazák.

Tento přístup k logistice přitom znamená nejen vyšší ekologickou zátěž, ale ve finále také dražší zboží. „Například u zboží vyrobeného v Olomouci to znamená 500 zbytečných kilometrů pro jeden kamion navíc. Z hlediska spotřeby paliva nejde o malou položku, k tomu je ale nutné připočíst také náklady na řidiče, které stále rostou, stejně tak mýto a překládku zboží do jiného kamionu, tedy opět náklady na lidskou práci. Z našich propočtů vychází, že pokud by se tyto zbytečné mezikroky vynechaly a zboží bylo zaváženo přímo do našeho skladu, může být ve finále o pět procent levnější. Na první pohled to není možná úplně závratná částka, v jádru jde nicméně o princip – pokud deklarují ekologický přístup, musí být schopní takto uvažovat i při rozvozu zboží. O ekonomickém hledisku nemluvě,“ vysvětlil předseda Družstva CBA.

Podle propočtů družstva se problém se zavážením zboží přes centrální sklad výrobce týká tisíců kamionů ročně, které se tímto způsobem pohybují po České republice. „Řešením v tomto směru jsou jednoznačně pokuty, poněvadž to škodí jednak životnímu prostředí, ale přetěžuje to i síť tuzemských komunikací. Zboží musí jít přímo z továren do jednotlivých – v našem případě velkoobchodních – skladů. Přístup však musí změnit dodavatel, buď sám od sebe, nebo právě přísnější regulací,“ dodal Roman Mazák.

Toto počínání přitom podle něj ukazuje i na nesmyslnost většího počtu sazeb daně z přidané hodnoty u různých výrobků. Výsledná cena je totiž kvůli neochotě výrobců okleštit náklady o zbytečnou logistiku stejně vyšší. „Je to jen další argument pro to, aby byla u všech potravin jednotná daňová sazba. Ostatně ukázalo se to i v nedávné době pandemie při prodeji ochranných pomůcek. V tomto případě zase předvedly nehorázný přístup některé nadnárodní řetězce, které tyto produkty prodávaly za extrémně vysoké ceny, ačkoliv byly osvobozeny od daně. Místo ní se však do ceny promítla obrovská obchodní přirážka,“ uzavřel Roman Mazák.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

Pilotní projekt určený k odstraňování nelegálních graffiti z fasád objektů, které jsou ve vlastnictví hlavního města, začíná fungovat v české metropoli. Jeho realizaci dostala na starost městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP). Ta má s problematikou odstraňování různých „tagů“ a obrázků ze stožárů pražského veřejného osvětlení několikaletou zkušenost. Projekt poběží do podzimu, kdy ho město vyhodnotí a rozhodne o jeho dalším pokračování.

Graffiti ve veřejném prostoru je dlouhodobý problém, hyzdí veřejný prostor a ničí jak veřejný, tak soukromý majetek. Jsem přesvědčený, že kromě nápravy vandalismu bude mít projekt i významnou preventivní roli. Když totiž sprejeři uvidí, že jejich výtvory z objektů opatřených antigraffiti nátěrem zase obratem mizí, ztratí motivaci dělat další,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Chabr.

Pokud lidé na městském objektu najdou graffiti, stačí ho nahlásit. Oznámení zpracuje městská společnost THMP a zajistí jeho odstranění. „Při omytí nejprve použijeme speciální chemický přípravek, který necháme působit, a následně plochu očistíme tlakovou sprchou s horkou vodou. Po vyschnutí zapravíme nedostatky povrchu, natřeme ho odpovídající barvou a aplikujeme odolný nátěr, díky kterému graffiti do budoucna dokážeme odstranit pouhým proudem vody, případně jinými vhodnými technologiemi schválenými památkáři,“ vysvětlila Martina Kaňáková, asistentka radního hl. m. Prahy Jana Chabra.

Lidé kvůli hlášení graffiti nemusí volat na dispečink, efektivní komunikaci pomůže nová mobilní aplikace. „Ta má název Bez graffiti a Pražané přes ni mohou na pár kliknutí nahlásit místo, kde se nelegální graffiti vyskytuje. Pro jednoduchost jsme ji vybavili našeptávačem adres jednotlivých objektů vlastněných hlavním městem podle GPS lokace. Pokud navíc ohlašovatel bude chtít, dostane následně i informaci o vyřízení svého požadavku,“ konstatoval Tomáš Novotný, místopředseda představenstva THMP. Už dnes je aplikace k dispozici ke stažení na App Store i Google Play.

Často se potkávám s tím, že lidé graffiti vnímají jako vandalismus. Není se čemu divit, když ho vidí na zdech domů, v podchodech nebo třeba na kulturních památkách. Výsledkem je často nevratné poškození těchto objektů a poměrně nákladný proces jeho odstraňování,“ uvedl ředitel odboru památkové péče MHMP Jiří Skalický a dodal, že město přitom na sprejerskou tvorbu vyčlenilo hned několik legálních ploch napříč celou Prahou. „Takto vymezená plocha ale může ztrácet určitý punc ilegality a ne vždy je pro sprejery zajímavá,“ uzavřel.

V rámci pilotního projektu budou antigraffiti nátěrem ošetřeny vybrané objekty jak v rámci městské památkové rezervace, tak objekty na pražských sídlištích - konkrétně v lokalitě Černého Mostu.

Požadavky na odstranění graffiti na objektech, které nejsou ve vlastnictví hlavního města, ale jsou ve vlastnictví nebo ve svěřené správě jednotlivých městských částí, budou přeposílány na jednotlivé městské části. Ty se budou těmito podněty následně zabývat po vlastní linii.*

/zr/

Ilustrační foto: web https://praha10.cz/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down