Více než tři čtvrtiny Pražanů trápí bytová krize v Praze. Přesně 86,4 procenta obyvatel metropole vnímá, že se za posledních pět let dostupnost bydlení zhoršila. Důvodem je podle nich nekoncepčnost politiků a pomalé povolování staveb. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění, který si zadalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) u agentury Ipsos. První výsledky průzkumu budou představeny na dnešním Summitu architektury a rozvoje v pražském Obecním domě.

Výsledek průzkumu potvrzují také analytická data. Zatímco před pěti lety šetřil průměrný Pražan na byt 8,9 roku, dnes na nákup průměrného nového bytu potřebuje už téměř 13 průměrných ročních platů. Cena metru čtverečního nového bytu už přitom loni před koncem roku překročila zlomovou hranici sto tisíc korun za metr čtvereční, takže se nákup bytu stává daleko hůře dostupný už i pro střední třídu. Povolit a postavit běžný bytový dům v Praze trvá od prvních prací na projektu, přes všechny stupně schvalování až po výstavbu a kolaudaci neuvěřitelných deset let. Samotná výstavba přitom zabere jen 1,5 až 2 roky.

Zajímavé jsou důvody, které podle Pražanů ke zhoršování dostupnosti bydlení vedou. Nejčastěji – téměř polovina z oslovených – respondenti průzkumu uvádějí, že pražští politici nemají žádný plán, jak dostupnost bydlení zlepšit. Už i běžní Pražané si zároveň všímají zdlouhavého procesu povolování bytů. Čtyřikrát náročnější je totiž dům „vypapírovat“ než postavit, přičemž podle expertů SAR je právě přeregulovanost legislativy tou hlavní příčinou současného nedostatku bytů.

Ke stejnému závěru dospěli i starostové a místostarostové zpražských městských částí, které na stejné téma, jakým se zabýval výzkum veřejného mínění, oslovil SAR přímo. Téměř všichni (95 procent z 22 místostarostů a 18 starostů, kteří se zúčastnili ankety Sdružení pro architekturu a rozvoj) vidí délku povolování staveb jako problém. Právě změna legislativy je podle nadpoloviční většiny starostů a třetiny místostarostů tím, co by mohlo pomoci krizi dostupného bydlení odblokovat.

Růst cen a nedostatek parkovacích míst

Jako další z důvodů krize bydlení oslovení Pražané uvádějí velkou daňovou zátěž u nového bydlení. Jen DPH v minulých letech vzrostla z devíti procent na 15. Dotazovaní Pražané se rovněž domnívají, že za nedostupností bydlení stojí i privatizace městských bytů v minulosti a obecná nechuť komunálních politiků k nové výstavbě na území jejich městské části.

Nedostupnost bytů dávají obyvatelé metropole do přímé souvislosti s růstem jejich cen a zdražováním nájmů. Důsledkem je podle nich také nedostatek parkovacích míst u okrajových stanic metra či další dopravní komplikace vyvolané každodenním dojížděním Středočechů stěhujících se za hranice města.

Další podrobnosti z výzkumu veřejného mínění a z unikátního průzkumu SAR k procesu povolování staveb mezi starosty, místostarosty, vedoucími stavebních úřadů a investory zveřejní sdružení na Summitu architektury a rozvoje, který se koná dnes, ve čtvrtek 28. března v pražském Obecním domě.*

/zr/

Zdroj  k hornímu grafu: Průměrné absolutní ceny prodaného nového bytu podle analýzy Central Group, Trigema a Skanska Reality, průměrná hrubá mzda v Praze, ČSÚ

Zdroj ke grafům ve fotogalerii: Ipsos pro SAR, 1050 respondentů, 18  až 68 let

 

Kompostárna hl. m. Prahy ve Slivenci získala na kompost, který tam vzniká z organického odpadu, registraci jako organické hnojivo pod názvem Pražský kompost. Aktuálně je v kompostárně přibližně šedesát tun hotového hnojiva. Pražané, kteří do kompostárny ve Slivenci loni přiváželi rostlinný odpad, si nyní mohou přijet pro hotový kompost: jeden kilogram za každých pět kilogramů odevzdaného odpadu.

„Půdy trpí v současné době akutním nedostatkem organické hmoty. Proto je tolik důležité, aby organické zbytky ze zahrádek a z údržby zeleně nekončily na skládce či ve spalovně, ale aby se změnily na výživný kompost, který pomůže úrodnost půd zlepšit,“ říká pražská radní Jana Plamínková.

Kompostárna byla vybudována na volném pozemku na okraji městské části Praha-Slivenec nedaleko Pražského okruhu. Od července do konce září loňského roku přijímala bioodpad pouze od občanů hl. m. Prahy, od října své služby rozšířila a začala přijímat rostlinný materiál také od firem, mimopražských občanů a z velkoobjemových kontejnerů svážených ze spádové oblasti zahrnující především levý břeh Vltavy. Do konce roku 2017 přijala téměř 295 tun bioodpadu. V letošním roce do konce října 1676 tun rostlinných zbytků z domácností a zahrad i z údržby zelených ploch.

Po roce provozu kompostárny zažádaly Lesy hl. m. Prahy o registraci vzniklého produktu podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Na základě podrobných zkoušek a chemických rozborů bylo vydáno rozhodnutí o registraci Pražského kompostu, jako organického hnojiva. Znamená to, že splňuje veškeré limity chemických a fyzikálních vlastností a nyní se již může využívat pro zlepšování kvality půdy jak na zahrádkách, tak i při údržbě a výsadbách městské zeleně. Na první Pražský kompost již čekají zájemci, kteří v loňském roce do kompostárny přivezli více než 141 tun rostlinného odpadu. Nyní si mohou za každých pět kilogramů dovezeného materiálu odvézt jeden kilogram hotového kompostu.

Pražané mají možnost do kompostárny měsíčně zdarma uložit až 250 kilogramů biologicky rozložitelného odpadu. Pro občany s bydlištěm mimo Prahu a pro firmy je uložení biomasy zpoplatněno jednotnou sazbou 600 Kč/t bez DPH.*

/zr/

Ilustrační foto z kompostárny ve Slivenci: archiv Hl. m. Prahy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down