Tři desítky nových lokalit, přesně 31, které chce zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, včera představilo Ministerstvo zemědělství.

Jde o jedno z řady opatření, které Ministerstvo zemědělství (MZe) přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.

Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění, příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.

Původní historický seznam vhodných lokalit v generelu obsahoval 486 míst a postupně byl omezován následkem námitek obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011. Proto MZe na základě jednání Národní koalice pro boj se suchem loni v květnu navrhlo počet lokalit rozšířit, neboť bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v ČR, zejména pro budoucí generace.

Po diskusi se státními podniky Povodí jsme nejprve navrhli rozšíření generelu o 47 dalších lokalit, které byly projednány s Krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením. Tato jednání schválila a podpořila navýšení Generelu o 31 lokalit, které tedy do něj budeme chtít zařadit,“ uvedl dále Miroslav Toman.

V několika posledních letech hladina a objemy podzemních vod setrvale klesají, nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře.

Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody. Nedostatek podzemních vod již nyní podle ministra Miroslava Tomana pociťují hlavně obce, které mají svůj individuální nedostačující zdroj této vody, takže mnohé již musí pitnou vodu dovážet. Měly by proto začít uvažovat o napojení na veřejné vodovody a na vodárenské soustavy, které mají dostatečnou kapacitu a udržitelný zdroj vody, tedy vodárenské nádrže. Z nich je v současnosti vyráběno 52 procent pitné vody a zjevně bude třeba jejich kapacity navýšit, aby výpadek podzemních vod pokryly zejména v budoucnosti.

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod obsahuje seznam území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Jde o jedinečné lokality z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody, obvykle v zalesněném údolí.

Účelem generelu je ochrana území pro možnou realizaci vodních nádrží. V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako „územní rezerva“, což znamená, že toto území teprve bude ověřeno pro účel budoucího využití. Tato územní rezerva neomezuje stávající činnosti, např. umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba 50 let nebo stavby, jejichž případné vykoupení a odstranění nebude extrémně finančně a technicky náročné.

Nejde tedy o „stavební uzávěru“. Vytvořené územní rezervy umožní zajistit pro budoucí generace dostatečné vodní zdroje, neboť s ohledem na vývoj klimatu stávající vodní zdroje nebudou stačit k pokrytí potřeby, i když se za posledních 30 let snížila o 60 procent.

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE V ČR

* ČR má celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových).

* Celkový objem všech 165 přehradních nádrží je 3360 mil. metrů krychlových.

* Celkový objem všech 47 vodárenských nádrží je 628 mil. metrů krychlových.

Aktuálně platný Generel LAPV (65 lokalit) najdete nahttp://eagri.cz/public/web/file/133229/Generel_LAPV___vc._protokolu.pdf

SEZNAM NOVĚ NAVRŽENÝCH LOKALIT  v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (podle krajů: tři jsou ve dvou krajích, celkový počet lokalit odsouhlasených obcemi je 31)

Jihočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Chotěbudice2,8362,61ano
Chlum23,34167,0ano

Jihomoravský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Holštejn8,076,96ano
Javorník13,358,51ano
Kačenka1,011,59ano
Vosovec1,3571,04ano

Karlovarský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Skřiváň5,3235,9ano
Tuřany7,48143,3ano
Mnichov26,8181,8ano

Kraj Vysočina

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ostružno1,849,6ano
Chotěbudice2,8362,61ano
Brodce7,290,30ano
Střížov4,756,5ano
Vosovec1,3571,04ano
Batelov1,4649,18ano
Žďár n. Sáz.10,5196,0ano

Královéhradecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Bělá u Pecky4,040,0ano
Skuhrov30,793,6ano

Liberecký kraj – lokality nebyly navrženy

Moravskoslezský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Rybník0,6122,5ano
Stěbořice0,8420,3ano

Olomoucký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko

obcí

Bělkovice47,18130,3ano
Holštejn8,076,96ano
Smilov7,642,25ano
Podhoří4,6432,28ano

Pardubický kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Albrechtice12,073,8ano

Plzeňský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ledný3,9348,2ano
Zaječí4,2251,7ano

Středočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Hředle II1,416,3ano
Nabdín3,4889,0ano
Chumava4,590,41ano

Ústecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Stříbrný potok1,416,3ano

Zlínský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Suchá Loz2,6618,35ano
Blazice20,6204,9ano
Záhorovice10,0207,4ano

/zr/

Ilustrační foto:  Vodní nádrž Lipno je se svojí rozlohou zhruba  48,7 km² největší vodní plochou v ČR

 

 

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down