Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) hostilo ve dnech 18. a 19. října neformální jednání zástupců Evropské komise a českých orgánů odpovědných za čerpání z fondů EU v ČR. Cílem schůzky bylo zhodnotit stav příprav Dohody o partnerství a jednotlivých programů a projednat jejich poslední úpravy před oficiálním předložením dokumentů do Bruselu.

„Oceňujeme otevřenou diskuzi s kolegy z Evropské komise nad návrhy české Dohody o partnerství a programů, která završuje neformální konzultace nastavení nového období. Je naší společnou odpovědností nastavit programy tak, aby podpora směřovala na prioritní oblasti nejen z pohledu Evropské unie, ale i České republiky. Přestože v dílčích otázkách kolem zelených cílů se nám shoda hledá obtížněji, pracujeme na tom, abychom poslední sporné body vyřešili co nejdříve a mohli tak v příštím roce přejít k vyhlášení prvních výzev,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která má na MMR na starosti řízení Sekce evropských fondů a mezinárodních vztahů.

V rámci dvoudenního jednání byly projednány připomínky komise jak k návrhu Dohody o partnerství, klíčového dokumentu zastřešujícího čerpání fondů EU v příštím programovém období 2021-2027 mezi ČR a EK, tak k návrhům jednotlivých programů. Část z nich již vláda schválila – jedná se o OP Jan Amos Komenský, OP Zaměstnanost+, OP Životní prostředí, OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a OP Technická pomoc V dalším kroku dojde po vypořádání všech připomínek k postupnému schválení programů, a to jak na vládní, tak na evropské úrovni.

Česká republika vyjednala z evropských fondů pro programové období 2021-2027 téměř 1 bilion korun. Nad rámec 550 miliard korun v rámci několika fondů politiky soudržnosti se jedná o prostředky na podporu oživení a odolnosti (Národní plán obnovy), Modernizačního fondu nebo komunitárních programů. Přehledně jsou všechny evropské fondy a iniciativy pro období 2021-2027 znázorněny na letáku zde.

*

/zr/

 

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí ČR a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají Ministerstvo zemědělství, aby zohlednilo místní podmínky a potřeby České republiky v oblasti lesního hospodářství a vyčlenilo v pilíři rozvoje venkova Společné zemědělské politiky 130 mil. eur na programové období 2021–2027.

Návrh Ministerstva zemědělství na financování Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro oblast lesního hospodářství považujeme za silně poddimenzovaný. Proto jsme iniciovali vznik společného memoranda, které bylo v minulém týdnu odesláno přímo ministrovi zemědělství,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. „Věříme, že ministerstvo a poté i vláda budou věnovat naší společné výzvě náležitou pozornost a dosavadní návrh přehodnotí. Navrhovaných 2,2 % z pilíře rozvoje venkova pro lesní hospodářství neodpovídá významu lesů pro naplnění cílů adaptace na klimatické změny a situaci v českých lesích.“

V České republice pokrývají lesní pozemky 2 677 329 ha, což představuje 34 % z celkové rozlohy státu. Zemědělská půda zaujímá 51 % celkového území státu. Lesy, které mají stěžejní úlohu nejen ve zmírňování klimatických změn, ale také pro zajištění uhlíkové neutrality a zvyšování biodiverzity v krajině, v současné době čelí dopadům kůrovcové kalamity mimořádného rozsahu. Za období 2018–2020 jsou celkové ekonomické dopady kůrovcové kalamity podle Czech Forest think tank odhadovány na téměř 100 miliard korun.

V předchozím programovém období (1.–11. kolo Programu rozvoje venkova) bylo pro lesní hospodářství alokováno cca 186 mil. EUR. Obrovský převis žádostí ukázal, že alokace na intervence do lesnické infrastruktury a technologické investice nebyly dostatečné. Ve 13. kole, které odstartovalo 5. října, je na výstavbu a rekonstrukce lesních cest alokováno 460 mil. Kč. Skutečností ovšem je, že žadatel bez navýšení kategorie lesní cesty nemá šanci se svou žádostí uspět. Na obnovu lesních porostů po kalamitách, kde mohou žádat i státní lesy, je v posledním kole alokováno 400 mil. Kč.

Rozpočet Společné zemědělské politiky na nové období byl celkově ponížen o jednu třetinu. Za akceptovatelné lze z pohledu signatářů společného memoranda považovat snížení alokace na lesní hospodářství maximálně na 130 mil. eur. Návrh Ministerstva zemědělství však uvažuje pouze s alokací 28,6 mil. eur.

Vnímáme okolnosti rozpočtových omezení, ale podpora segmentu z evropských i národních zdrojů by se měla vzhledem k situaci logicky spíše zvyšovat,“ konstatoval dále Jiří Svoboda. „Na lesy jsou kladeny velké nároky a velká očekávání, a to jak v rámci EU, tak na národní úrovni. Bez oprav lesních cest poškozených v důsledku kůrovcové kalamity, které jsou na většině míst hojně využívány veřejností, a bez moderní lesní techniky šetrné k životnímu prostředí nebude možné za neustálého odlivu pracovní sily z lesnictví tyto ambice naplnit.

Signatáři memoranda vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo rozdělení finančních alokací ve prospěch podpory udržitelného a konkurenceschopného lesního hospodářství a pro lesy vyčlenilo minimálně 130 mil. EUR. S ohledem na dlouhodobý vývoj v lesním hospodářství a zajištění všech funkcí lesa i v budoucnu signatáři žádají, aby ministerstvo zařadilo do hlavních priorit rozvoje venkova s odpovídajícím finančním zajištěním investice do lesnické infrastruktury a technologické investice v lesnictví.

Pokud chceme veřejně hovořit o zásadní funkci lesů při ochraně klimatu a našich vodních zdrojů a chceme si toto dát jako jedno z témat našeho nastávajícího předsednictví Evropské unii,“  zdůraznil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, pak se o ně musíme také odpovídajícím způsobem starat. Znamená to samozřejmě investice nejen do lesů samotných, ale i podporu jejich vlastníků, ať už soukromých, či obecních, aby se o ně mohli starat s péčí řádného hospodáře. Vždyť jen tak budou lesy plnit svoji roli i do budoucna.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, upozornil na zásadní úkol, který společnost od lesů očekává v souvislosti s ochranou klimatu a důležitost jeho podpory. „V situaci, kdy jsou lesy silně poškozené a ochrana životního prostředí očekává velkou pomoc právě od lesů, nevidím dobré plánovat na budoucí léta menší finanční podporu, než byla dosud. To je chyba, kterou je potřeba opravit,“ připomněl.

/zr/

Ilustrační foto: archiv SVOL*

 

Zelenou Dohodě o partnerství na své včerejší schůzi dala vláda ČR. Tento klíčový dokument zastřešuje využívání fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027, ve kterém bude moci Česká republika čerpat přibližně 550 miliard korun jen v rámci politiky soudržnosti. Celkově pak jde o bezmála jeden bilion korun. Dohoda o partnerství definuje priority a očekáváné výsledky politiky soudržnosti pro celou příští unijní sedmiletku.

„Dokument popisuje, jaké oblasti chceme v příštích letech financovat z evropských peněz, ať už se jedná o rozvoj dopravy, digitalizace, moderní infrastruktury nebo o výzkum a vývoj. To vše s cílem zlepšit kvalitu života občanů a posílit rozvoj a konkurenceschopnost našich regionů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Přestože evropská legislativa pro politiku soudržnosti vstoupila v platnost až v červnu letošního roku,  je Česká republika v přípravě Dohody i podle sdělení Evropské komise v čele pelotonu členských států EU. První avíza představující parametry výzev budou zveřejněné do konce tohoto roku a první výzvy vyhlášeny začátkem roku příštího,“ dodala Klára Dostálová.

Schválená Dohoda o partnerství je výsledkem jednání s řadou partnerů – krajů, obcí, řídicích orgánů a zástupců z neziskové či akademické sféry. V dalších týdnech Národní orgán pro koordinaci dopracuje Dohodu o partnerství podle výsledků probíhajícího neformálního dialogu s Evropskou komisí a předloží ji komisi k formálnímu vyjednávání.  Postupně budou vládě předloženy návrhy jednotlivých programů a po jejich schválení Evropskou komisí budou vyhlášeny první výzvy.*

Informace o přípravě nového programového období 2021-2027 jsou dostupné na zastřešujícím webovém portále www.dotaceEU.cz, včetně včera vládou schválené Dohody o partnerství.

/zr/

 

Aktuálním stavem čerpání z evropských fondů, přípravou na nadcházející programové období 2021–2027 i reakcí Evropské unie na koronavirovou pandemii se ve středu zabývala Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (Rada ESIF), která je poradním orgánem vlády.

„Česká republika je, co se týče přípravy Dohody o partnerství a budoucích operačních programů pro programové období 2021–2027, v pokročilé fázi,“ uvedla náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů Daniela Grabmüllerová„Přípravu na další období ale brzdila neschválená legislativa EU. Dohodu o partnerství ani konečnou podobu programů nelze finalizovat bez schváleného rozpočtu EU. Proto jsme rádi, že se 21. července lídři evropských zemí na rozpočtu dohodli a česká příprava na nové období se tak posune dále. Schválené závěry Evropské rady bude ještě muset potvrdit Evropský parlament a následně budou muset být zapracovány do konkrétních textací v jednotlivých evropských předpisech,“ dodala náměstkyně.
Právě dohodnutý návrh rozpočtu Evropské unie a nového nástroje, tzv. Fondu obnovy, byl jedním z bodů, o nichž účastníci diskutovali. Z pohledu ČR lze výsledek vyjednávání hodnotit velmi pozitivně, jelikož téměř všechny české priority se podařilo prosadit. Mezi nimi jsou například:

ČR by v rámci budoucího rozpočtu mohla dostat 27 mld. eur (718 mld. Kč), z fondu pokrizové obnovy bude navíc na dotacích čerpat 8,7 mld. eur (přes 230 mld. Kč). Dohromady tak bude v příštích sedmi letech ČR moci čerpat 35,7 mld. eur (přibližně 950 mld. Kč). Účastníci se dohodli, že návrh Dohody o partnerství bude vládě předložen co nejdříve, aby mohlo být na podzim tohoto roku zahájeno oficiální jednání s Evropskou komisí.
Významnou součástí jednání byly i aktuální informace o čerpání z fondů EU v současném programovém období. Českým příjemcům bylo do konce června 2020 proplaceno téměř 329 mld. Kč, což představuje 52 % celkové alokace pro období 2014-2020.
Ke konci června vyhlásily české programy dohromady více než tisíc výzev s alokací přesahující 800 mld. Kč. Nejvyšší finanční objem vyhlásily operační programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Doprava a Integrovaný regionální operační program. U Evropské komise bylo zažádáno o proplacení více než 270 mld. Kč, což je téměř 44 % celkové alokace. O největší část prostředků z daného programu zažádal Program rozvoje venkova – o více než 70 % své alokace (téměř 42 mld. Kč). O nejvíce peněz celkem – 52,1 mld. Kč – požádal Integrovaný regionální operační program.*

/zr/

Na snímku:  Jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy se uskutečnilo ve středu 29. července na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Foto: archiv MMR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down