Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová na včerejším jednání Vlády ČR představila současný stav čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů. Následně ministři s premiérem projednali a schválili pozici ČR k návrhům legislativy pro tyto fondy na období 2021-2027.

„Za poslední dva měsíce se nám podařilo zrychlit čerpání prostředků z evropských fondů. Za červenec a srpen byly do Evropské komise zaslány žádosti o proplacení za více než 13,5 miliardy Kč, a to ještě nejsou za srpen dostupná data z Programu rozvoje venkova. Hodnota těchto odeslaných žádostí představuje přes 15 % prostředků přidělených ČR na období 2014-2020. Abychom však zajistili, že na konci roku žádné peníze nepropadnou zpět do rozpočtu EU, je nutné, aby všechny programy měly odeslány do Evropské komise žádosti alespoň ve výši 17 % hlavní alokace programu. Některé programy už této hranice dosáhly, jiné tento úkol mají ještě před sebou,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodala: „Výrazný nárůst žádostí o platbu, které zasíláme do Evropské komise k proplacení, očekáváme v posledních měsících tohoto roku, jednak protože minulý rok byla schválena řada projektů, které se začaly realizovat a začnou se proplácet, tak také proto, že končí stavební sezóna.“
V programovém období 2014-2020 je pro Českou republiku vyčleněno z rozpočtu EU celkem přes 577,3 mld. Kč (hlavní alokace Dohody o partnerství k 31. srpnu 2018). Čerpá se v deseti tematicky zaměřených programech. V současné době je nejvíce projektů realizováno v Programu rozvoje venkova – 138,5 tisíc. V Integrovaném regionálním operačním programu jsou schváleny projekty za nejvíce peněz – 71 mld. Kč. Nejvyšší hodnota schválených projektů vzhledem k hlavní alokaci programu je v případě operačního programu Zaměstnanost, kde jsou schváleny projekty za více než 81 % hlavní alokace.
Po včerejším jednání vlády se uskutečnila schůzka dotčených ministrů s premiérem Andrejem Babišem, kde  projednali a schválili  národní pozici k návrhům pravidel Evropské komise pro EU fondy v programovém období 2021-2027. České republice se podařilo do těchto návrhů prosadit některá zjednodušení, jako je sjednocení používání log a také zjednodušení systému auditů. V příštím období by na projektu měl proběhnout během jednoho roku už jen jeden audit.

Evropská komise však navrhuje také méně příznivé finanční podmínky pro čerpání, mezi nimi například zkrácení doby na využití prostředků na dva roky ze současných tří, snížení předběžných plateb státům, zvýšení národní míry spolufinancování projektů či striktnější limity pro zacílení národních priorit do určitých tematických oblastí. Cílem České republiky v dalších vyjednáváních bude zmírnit tyto podmínky, aby byla možná větší flexibilita i dostatek prostředků na průběžné proplácení projektů.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MMR

Chceme aby operační programy v dalších letech konečně obrátily svou pozornost na venkovské obce a menší města. Tak na svém facebookovém profilu Sdružení místních samospráv ČR charakterizovalo Vepříkovskou deklaraci, jež byla nazvána podle malé obce na Havlíčkobrodsku, kde se počátkem května pod deklaraci podepsali její první tři signatáři: místopředsedové SMS ČR Pavel Eliáš a Radim Sršeň spolu se starostou Vepříkova Petrem Brázdou. Prostě a jasně bojujeme za lepší život na venkově! píše se na facebookovém profilu obce Vepříkov.

Sdružení místních samospráv ČR se obává, že v přípravách budoucího nastavení evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) jsou venkovské regiony opomíjeny. Své priority regionálního rozvoje v období po roce 2020 (2021 – 2027) proto představitelé SMS ČR formulovali ve Vepříkovské deklaraci, v níž požadují mimo jiné snížení počtu operačních programů a byrokracie spojené s administrací projektů, ale také zachování principu subsidiarity, tedy přístupu, kdy se problémy řeší na té úrovni správy věcí veřejných, kde je to nejúčelnější.

V dokumentu popisujeme základní principy, jimiž by se regionální rozvoj měl po roce 2020 řídit, a to tak, aby role venkova nebyla marginalizována, což by mohlo vést k prohloubení úpadku periferních oblastí České republiky,“ vysvětluje Radim Sršeň, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, a dodává: „Patří k nim kromě principu subsidiarity také znalost prostředí a jeho skutečných potřeb, účelné vynaložení evropských prostředků, jednoduchost jejich čerpání a omezení byrokracie, která s ním je spojená.

Deklarace je podle jejích signatářů výchozím dokumentem, který shrnuje postoj SMS ČR před nadcházejícími jednáními s dalšími aktéry, kterými jsou například Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Národní síť místních akčních skupin nebo Spolek pro obnovu venkova ČR.

Venkov je prostředím se specifickými kumulovanými problémy, které vyžadují řešení. Udržení života na venkově je v zájmu celé společnosti a mělo by být založeno na využití inovací a chytrých řešení. Právě do těchto oblastí by podle nás měla podpora ze strukturálních fondů směřovat,“ doplňuje Radim Sršeň.*

Celý text deklarace najdete na: https://www.smscr.cz/archiv/content_cz/doc01788120180503143243.pdf .

/zr/

K foto:

První tři podpisy pod Vepříkovskou deklarací patří (zleva) místopředsedům SMS ČR Pavlu Eliášovi a Radimu Sršňovi a starostovi Vepříkova Petru Brázdovi. Podepsáno 2. května ve Vepříkově na Havlíčkobrodsku u stylově prostřeného stolu

Foto: Dagmar Vaňková

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down