Ve středu 10. ledna začala v Brně výstavba přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce. Na nábřeží v úseku od Riviéry přes Poříčí k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici dostane řeka více prostoru a Brňané místo k procházkám, sportu i odpočinku.

Proměnu více než tří kilometrů obou břehů Svratky navrhl tým uznávaného architekta Ivana Rullera, který zvítězil v mezinárodní architektonicko-krajinářské soutěži. Hlavním cílem navržených úprav je ochránit město před stoletou vodou. Snížením vysokých břehů a rozšířením koryta se zvýší kapacita řeky.

„Nábřeží se dostane blíže vodní hladině a vznikne krásná rekreační i volnočasová bezbariérová zóna. Spolu s vysazením více než 600 nových stromů vznikne u Svratky živá zóna pro setkávání lidí. Příkladem je třeba areál bývalé chatové osady Favorit na Bauerově, kde budou vytvořeny nádrže, tůně a mokřady, přes které navíc vznikne nová lávka. V rámci změn v lokalitě potěšíme také cyklisty – na cyklostezce vzniknou dva nové cyklopodjezdy, a to pod mosty na Vídeňské a na Renneské,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Dodala, že práce potrvají do října 2023, mají stát 1,26 mil. Kč bez DPH a kofinancovány budou z větší části z Národního programu Životní prostředí. Práce na nábřeží se zároveň spojí s potřebnými investicemi do související infrastruktury a proběhnou v etapách. 

„V rámci výstavby vznikne pět kilometrů pěších cest, přibližně tři kilometry stezek pro chodce a cyklisty, nové lavičky nebo náplavka. Odpovídajícím poděkováním Ivanu Rullerovi za mnoho skvělých staveb, které Brnu přinesl, by bylo, kdyby náplavka získala jeho jméno. Věřím, že na Rullerovo nábřeží se budeme všichni rádi vracet,“ sdělil 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. 

Naším cílem je projekčně připravit další etapy, dohromady nás tak čeká 23 kilometrů Svratky i Svitavy v novém. Mimo jiné půjde o ochranu nové čtvrti Trnitá, nového hlavního nádraží, jihu Brna i Nové Zbrojovky,“ doplnil Michal Sedláček, městský architekt a ředitel Kanceláře architekta města Brna, která je nositelem strategického projektu protipovodňových opatření města Brna.

/tz/

Na snímku vizualizace části budoucí kolonády podél řeky Svratky *

Prakticky prověřit činnost všech složek, které se podílejí na řešení povodňových situací v hlavním městě, procvičit správnou montáž a demontáž mobilních prvků protipovodňových opatření a prověřit stav pevných částí protipovodňové ochrany bylo cílem včerejšího cvičení Karlín a Libeň 2018.

Cvičení zahrnovalo etapu 0003 Karlín a Libeň na pravém břehu Vltavy mezi 52,5. a 44,5. říčním kilometrem. Celková délka protipovodňových opatření v oblasti Karlína a Libně měří 4,2 km, z toho mobilní protipovodňová opatření 506,9 metru o výšce od 0,8 metru po 3,8 metru.

O vybudování protipovodňové ochrany v této oblasti Prahy bylo rozhodnuto po povodni v srpnu 2002. Ta zaplavila podstatnou část Karlína a v Libni oblast od náměstí Dr. Holého až na Palmovku. Jednalo se o povodní nejvíce zasaženou oblast. Muselo být evakuováno 28 000 obyvatel, škody na majetku dosáhly 7,2 miliardy Kč a zaplaveny byly i stanice metra Florenc, Invalidovna a Palmovka.

„Složky integrovaného záchranného systému už mnohokrát potvrdily, jak skvěle dokážou spolupracovat a v případě potřeby rychle a efektivně zasáhnout. Přesto je však potřeba zásahy při krizových situacích stále nacvičovat, aby koordinace byla co možná nejlepší,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Protipovodňovou ochranu hl. m. Prahy etapa 0003 Karlín a Libeň tvoří vzájemně se prolínající opatření:

„Pokud bude Praha ohrožována velkou vodou, bude občany zajímat, jak jsou před ní chráněni. Připravenost odpovědných záchranných a preventivních složek je tedy základem pro jejich bezpečí. Máme dnes velmi kvalitní techniku, kterou město záchranáře proti riziku povodní vybavilo. Bez schopných a dobře vycvičených profesionálů z řad jednotek integrovaného záchranného systému by však sama o sobě nebyla nic platná. Smyslem každého takového cvičení je proto přesvědčit se o tom, jak týmy protipovodňové ochrany zvládají své úkoly, které stojí na rychlosti a perfektní koordinaci,“ doplnil radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava.

Výstavba protipovodňových opatření v etapě 0003 byla postupně dokončována a předávána hlavnímu městu v rozmezí let 2005 až 2006 a vyžádala si investiční náklady ve výši 643,50 mil. Kč, z toho unikátní přečerpávací stanice a protipovodňový uzávěr Rokytky a Libeňských přístavů přišel na 301,72 mil. Kč. Jejich funkčnost se prokázala při povodni v červnu 2013, která způsobila pouze minimální škody. Protipovodňová ochrana hlavního města Prahy plně odolala a nebyly zaplaveny stanice metra.*

/tz/

Foto: archiv hl. m. Prahy

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down