Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí zaznamenala historicky nejhorší výsledky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 8,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku poklesl o 10,7 %.

Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,6 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 2,1 %.*

/zr/

Na snímku: Pražské sídlo Českého statistického úřadu

Foto: archiv ČSÚ

Dopady Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) na průmysl a další překážky vnitřního trhu Evropské unie, to byla témata, jimiž se ve čtvrtek zabývala Rada pro konkurenceschopnost v Bruselu. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka je třeba mít ekologické ambice, ale přechod na nové technologie a jiný energetický mix musí být postupný, kompenzovaný a založený na precizních propočtech. S

Stávající podoba Green Deal je složitou výzvou pro celou EU, a pro průmyslové země může být i potenciální hrozbou z hlediska globální konkurenceschopnosti. Logickým zájmem České republiky přitom je udržet si ekonomickou stabilitu. Vicepremiér v Bruselu s evropskými partnery rovněž podepsal deklaraci o 5G koridoru Mnichov-Praha. Jde o strategický projekt, který má digitálně propojit Evropu.

Pro Českou republiku, jako zemi s druhým největším podílem průmyslu v EU, je naplňování Zelené dohody pro Evropu náročnou výzvou. Lídři Evropské unie, včetně ČR, v prosinci 2019 přijali závazek, že Evropa do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality a Zelená dohoda tento politický cíl rozpracovává do konkrétních opatření. Klimatická neutralita bude nejen pro ČR znamenat celkovou restrukturalizaci průmyslu, infrastruktury i energetiky. Česká republika ale na Radě EU zdůraznila, že nesouhlasí s navrhovaným radikálním navýšením unijních klimaticko-energetických cílů už do roku 2030 na úroveň 50 - 55 %. Jako jedna z mála zemí přitom ČR plní již cíl redukce emisí CO2 do roku 2020 a má dobře nakročeno ke splnění aktuálně stanoveného cíle do roku 2030. Jeho razantní navýšení, které je zjevně za hranou praktické realizovatelnosti, je proto nezodpovědné. Dále uvedla, že v praxi je nezbytné už teď naplánovat potřebné dlouhodobé finanční zdroje v rámci celé Evropské unie. „Oceňujeme navržený evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci a usilujeme o to, aby se při naplňování Zelené dohody myslelo na nutnost specifického financování regionů, kterých se transformace nejvíc dotkne, tedy zejména regionů uhelných,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodává: „Nezbytné zdroje přitom musí jít nad rámec zdrojů pro ostatní priority, jako je třeba politika soudržnosti, ty totiž sledují jiné a stále aktuální cíle. Je také třeba zdůraznit, že každý členský stát musí mít právo zvolit si vlastní cestu ke klimatické neutralitě. Což mimo jiné znamená samostatné rozhodnutí o tom, jaké nízkoemisní zdroje energie země využije. Pro ČR je to rozhodně i jádro.“  

Do zemí Evropské unie míří 85 % českého exportu. Podle posledního průzkumu MPO tuzemské firmy, které na vnitřním trhu EU podnikají, nejvíc trápí překážky, které se týkají zejména služeb a částečně také zboží. U služeb jde především o nepředvídatelné jednání zahraničních úřadů, nadbytečnou administrativu a komplikované vysílání pracovníků. Vicepremiér Havlíček tak uvedl, že je třeba, aby se EU zaměřila právě na služby. Důvodem je mimo jiné tzv. servitizace, tedy propojování průmyslu a sektoru služeb. „Dat o překážkách na vnitřním trhu EU máme už dost, teď je třeba přijmout konkrétní opatření, která by podnikatelům v Evropě usnadnila činnost. Je nešťastné, že Evropská komise vnitřní trh v letošním roce v pracovním programu upozadila, snažíme se to změnit,“ doplňuje ministr Havlíček s tím, že ČR bude samozřejmě nadále podporovat všechny iniciativy Komise, které povedou k prohlubování společného evropského trhu a zjednoduší život zejména malým a středním podnikům.

Rada mimo jiné projednala i nový přístup Evropské komise k Evropskému semestru a návrhy opatření ze Zprávy o výkonnosti vnitřního trhu. Rovněž schválila závěry k lepší tvorbě právních předpisů. V nich vyzývá k tomu, aby se zavedlo pravidlo, že se s každou novou regulací zruší odpovídající množství jiné nadbytečné regulace ve stejné oblasti.

Ministři také v souvislosti s nedávno vydanou Bílou knihu k umělé inteligenci (AI) probrali budoucnost této oblasti, novou evropskou datovou strategii a strategii o budoucnosti digitální Evropy. ČR má ambici a potenciál stát se lídrem Evropy v AI. V duchu národní hospodářské vize Czech Republic: The Country for the Future také usiluje o Evropské centrum excelence v souladu s českým národním tématem, které zní: „Umělá inteligence pro bezpečnou společnost“. ČR proto chce nejen v této oblasti spolupracovat na poli inovací, výzkumu a vývoje s dalšími evropskými zeměmi včetně průmyslového Německa a být silným technologickým partnerem i pro využívání komunitárních programů Evropské komise.

/šfil/

Soustavné zvyšování digitální gramotnosti spojené i se změnou mentality zaměstnanců směrem k novým technologiím. Právě to je podle odborníků jedním z hlavních kritérií pro plnou digitalizaci a robotizaci českého průmyslu. Ačkoliv je řada firem zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců otevřená, problém může představovat i jejich přílišný konzervatismus. Větší ochota učit se novým technologiím a přijmout je za své přitom může v budoucnu zvýhodnit i zaměstnance se současnou nižší kvalifikací.

Podle zatím poslední studie společnosti Ernst & Young a Hospodářské komory považuje polovina tuzemských firem za největší překážku implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Podniky vycházejí zejména ze skutečnosti, že v tuzemsku je v současné době akutní nedostatek odborníků na technologie Průmyslu 4.0. Ten se váže nejen na menší množství studijních oborů, které jsou s tímto odvětvím spjaté, ale také na současnou situaci na trhu práce.

 

Odborníci navzdory tomu tvrdí, že se i firmy, které jsou ve své digitální transformaci a implementaci konceptu Průmysl 4.0 nejdál, budou s nedostatkem pracovní síly potýkat prakticky neustále. Často přitom zaznívá i druhý pohled, který souvisí se současným mentálním nastavením pracovníků v průmyslu vzhledem k digitalizaci. „V nejbližších letech bude největší nouze o zaměstnance, kteří si budou uvědomovat potřebu soustavného zvyšování svojí digitální gramotnosti jdoucí ruku v ruce s konkrétní technickou nebo technologickou odborností. Ty jim umožní optimalizovat vnitropodnikové výrobní i nevýrobní procesy a rozvíjet nové obchodní modely,“ sdělil prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek. Podle něj nedostatek těchto zaměstnanců vede ke zpomalování digitální transformace v mnoha českých malých a středních firmách.

Ochota učit se bude výhodou 

Podle zástupců průmyslových firem je digitální gramotnost nezbytná, může totiž poskytnout konkurenční výhodu i při komunikaci se zákazníkem. „Znalost procesů digitalizace využíváme zejména u spolupráce s instalačními firmami, u kterých je v tomto ohledu vyžadována značná odbornost. Na druhou stranu myslíme i na velkou část koncových uživatelů, díky naší digitální zralosti tak můžeme dodávat produkty nejen těm více, ale i méně zdatným v oblasti moderních technologií,“ sdělil Ivo Winkler ze společnosti Enbra. Problém aktuálního nedostatku pracovních sil přitom vnímá i tato firma. „Snažíme se proto digitální gramotnost zaměstnanců zvyšovat, a to v rámci současného složení pracovního týmu. Jedná se z našeho pohledu o nejefektivnější řešení, nejen vzhledem k aktuální situaci na trhu práce,“ doplnil. Ve zmíněné studii EY a Hospodářské komory přitom o zavedení podobného opatření, ať už v minulosti či budoucnu, hovořilo 34 procent dotázaných společností.

Potřebu zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců vnímají také strojírenské firmy. „Vzhledem k exportnímu zaměření se s touto problematikou setkáváme čím dál častěji. Digitální gramotnost přitom vnímáme i jako příležitost pro zaměstnance s nižší kvalifikací. Mohou totiž rozvinout nejen své znalosti, ale také své další pracovní působení. V budoucnu pak mohou mít oproti konzervativnějším pracovníkům velkou výhodu,“ uvedl výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší.

Tento přístup přitom zmiňuje i prezident Elektrotechnické asociace ČR. „Mění se také charakter výrobní dokumentace, která umožňuje více využívat i zaměstnance s nižší kvalifikací, pokud disponují alespoň základní digitální gramotností a jsou schopni komunikovat se svým digitálním okolím. Rozhodně se tedy nejedná o žádné IT specialisty, ale naopak o lidi, kteří jsou manuálně a technicky zruční a jsou ochotni se nechat zaškolit a přijmout svoji novou roli v rámci firemních procesů.,“ řekl Holoubek.

Změna lidského myšlení už tady byla, ale ...

Klíčovým aspektem z hlediska přijímání principů Průmyslu 4.0 v tuzemsku však bude především změna myšlení zaměstnanců. „Digitalizace může být úspěšná pouze v případě, že ji přijmou za svou i zaměstnanci. Technologie, které existují, ale nevyužívají se nebo se různě obchází či bojkotují, nemohou přinést kýžený užitek,“ řekla mluvčí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Alena Nováková.

Způsobů, jak přístup zaměstnanců v průmyslových firmách změnit, může být podle expertů celá řada. „Jedním z řešení mohou být flexibilní vzdělávací moduly, které budou tematicky pružně reagovat na technologické trendy, přístupy a potřeby firem – zejména malých a středních podniků – a které umožní stávajícím zaměstnancům transformovat své dovednosti a svou pracovní pozici k sofistikovanější podobě,“ sdělil projektový manažer Industry Clusteru 4.0 Radek Kopecký.

Podle Aleny Novákové by zároveň vedení firem nemělo zapomínat nejen na dostatečné proškolení zaměstnancův oblasti digitálních kompetencí, ale také na to, že je třeba, aby technologie přijali za své a pochopili, proč se inovace zavádí a jaké jim to přinesou výhody. Podle Holoubka se s tímto problémem budou muset vypořádat zejména pracovníci střední a starší generace. „Jediným revolučním prvkem je bezpodmínečně nutná změna myšlení lidí a akceptování faktu, že se i člověk stává součástí digitálního hodnototvorného řetězce a musí svoje digitální okolí respektovat a naučit se s ním komunikovat,“ uzavřel.

/zr/

Pozn. red. - Problém ovšem je, zda si někdo položil otázku, jaké klady, ale především jaké zápory tento trend lidem přinese. Jaké budou dopady- sociální, ekonomické a morální - na jejich život a čím za to lidstvo zaplatí? Každá mince má dvě strany, je odvěká pravda, a zvykli jsme si na problémy a příležitosti se dívat jen z jedné, té hezčí strany, a tu pak předkládat. Ale .... 

 

 

V říjnu se na brněnském výstavišti uskuteční jubilejní 60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV), který se zaměří na Technologie 4.0. Představí se na něm na 1650 firem, předpokládaná účast je 80 tisíc lidí. Zastoupeny budou všechny klíčové oblasti strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Chybět samozřejmě nebude ani Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resortní expozice v centru pavilonu Z připomene vznik Československa v roce 1918. Má tedy podtitul „100 let československého průmyslu, tradice a budoucnost.“

 

„Prezentace našeho ministerstva na MSV má spojit minulost s budoucností. Vycházíme přitom z klíčových vlastnosti úspěšného podnikatele, kterých si byli vědomi už naši předci. Když před 90 lety podle návrhu Josefa Fanty stavěli hlavní budovu MPO na pražském Františku, doplnili ji 120 sochami, které ilustrují činnosti a předpoklady fungování resortu. Mezi nimi je i čtveřice skulptur symbolizujících podnikavost, pravdivost, vynalézavost a vytrvalost,“ říká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a dodává: „Sochy a také dominantu ministerské budovy na pražském nábřeží, kterou je v noci svítící skleněná kopule, začátkem října pomyslně přestěhujeme do Brna. Najdete je znázorněné na resortní expozici spolu s milníky československého průmyslu.“

Na stánku č. 51 se tak v centru pavilonu Z společně představí Ministerstvo průmyslu a obchodu, Agentura pro podnikání a inovace, CzechInvest, CzechTrade, Strojírenský zkušební ústav a Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Návštěvníci zde získají informace o evropských dotacích, podpoře investic, exportu a dalších oblastech. Nebudou chybět speciální teritoriální informace, novinky týkající se investičních pobídek, podrobnosti k projektům ekonomické migrace, operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) apod. Kromě pracovníků resortu průmyslu a obchodu bude na místě i speciální průvodce: robot Papper. Mluví česky, hosty pobaví tancem a má pro ně připravený i speciální znalostní kvíz s příslibem zajímavých odměn. MPO na MSV chystá také řadu akcí v rámci doprovodného programu. Mimo jiné setkání bývalých ministrů průmyslu a obchodu či předání medailí ministryně osobnostem z oblasti průmyslu a obchodu za zásluhy, celoživotní práci a významné skutky.

Hlavním tématem 60. MSV jsou Technologie 4.0, oficiální partnerskou zemí Slovenská republika. Veletrh se uskuteční od 1. do 5. října 2018 na brněnském výstavišti.*

/fil/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down