Celkem čtrnácti kritérií se přidržovalo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), když v uplynulých třech letech mapovalo vybavenost všech obcí do deseti tisíc obyvatel. Zjišťovalo například to, zda jsou tam dostupné prodejny potravin, restaurace, základní či mateřská škola, lékárna, praktický lékař nebo sportoviště (viz mapky ve fotogalerii). Ze shromážděných údajů vytváří SMS ČR geolokační informační systém AGIS SMS ČR, který bude k dispozici obcím a bude také pravidelně aktualizován.

Shromážděné údaje nám poskytují velice dobrou představu o tom, které regiony jsou na tom z hlediska základní vybavenosti obcí hůře. Nikoliv překvapivě se často jedná o oblasti ležící na hranicích krajů, tedy ve vnitřních periferiích, z krajů pak nejhůře dopadla Vysočina, což je dáno také velkým počtem obcí v tomto kraji,“ okomentoval dnes výsledky předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodal: „Není jistě náhoda, že právě v těchto regionech jsme v rámci jiného šetření zaznamenali nejvyšší míru záporné migrace, která je způsobená stěhováním do větších, lépe vybavených aglomerací.“

SMS ČR zjišťovalo, zda jsou v obcích do deseti tisíc obyvatel k dispozici následující položky občanské vybavenosti: prodejna potravin, restaurace/hospoda, základní škola, mateřská škola, praktický lékař, pediatr, zubař, lékárna, pošta, vodovod, čistírna odpadních vod, kulturní sál a sportoviště.

Jde o kritéria, která vystihují to, zda v dané obci jejím obyvatelům nechybí některá ze základních služeb, které si oprávněně spojujeme s komfortním životem ve 21. století. Podle toho, kolik z výše uvedených kritérií obec naplnila, byly všechny obce v ČR indexovány a výsledek jsme promítli do přehledných map,“ vysvětlil Stanislav Polčák.

Například Kraj Vysočina dosáhl celkově indexu 4,99, což znamená, že tamní obce naplňují v průměru 5 z výše zmíněných 14 kritérií. Nejvyššího indexu – přes 8 – dosáhly (pro mnohé zřejmě překvapivě) Moravskoslezský a Karlovarský kraj, což je ovlivněno menším počtem obcí na jejich územích. Poměrně dobře z mapování vycházejí také Zlínský a Olomoucký kraj.

Pro efektivní řízení celé regionální politiky musíme vycházet z dostatečné datové základny, a to i v oblasti vybavenosti obcí, kde jsme v minulosti naráželi na nedostatek spolehlivých dat zejména stran dostupnosti jednotlivých druhů služeb a kvality infrastruktury. Proto jsme se rozhodli finančně podpořit Sdružení místních samospráv ČR při mapování vybavenosti obcí a tato spolupráce se ukazuje jako velmi přínosná. Jde o systémový projekt, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Získaná data využívá Ministerstvo pro místní rozvoj například při přípravě Akčního plánu Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ na léta 2021-2022 nebo v rámci Koncepce rozvoje venkova, kterou před pár týdny schválila vláda. Zároveň data slouží jako podklad pro správné věcné nastavení našich dotačních titulů, jimiž chce MMR pomoci zkvalitnit infrastrukturu a vybavenost obcí.

V neposlední řadě jsou získané údaje využívány při řešení výzkumných projektů, do kterých je MMR zapojeno a jejichž výsledky budou sloužit k vhodnému nastavení podpory rozvoje obcí v budoucnu a smart řešení. Data jsou k dispozici pro všechny resorty, které o ně projevují velký zájem.

"Jsem tedy ráda, že získané údaje z reálného prostředí mají široké využití a zlepšuje se tím spolupráce jak mezi státem a obcemi, tak i mezi obcemi samotnými,“ uzavřela ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Mapování obcí bude pokračovat. SMS ČR chce jednak znovu ověřit situaci ve všech zmapovaných obcích a zjistit tak, jak se jejich vybavenost v průběhu času vyvíjí, jednak chce do mapování zahrnout i obce v rozmezí 10 až 20 tisíc obyvatel.*

/zr/

K foto:

Výsledky mapování vybavenosti všech obcí do deseti tisíc obyvatel dnes vzástupcům médií představili v Poslanecké sněmovně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

S

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Míra důvěry v městskou a obecní policii je na úrovni bezmála 60 %.

Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní (viz graf nahoře).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

VÝVOJ OD ROKU 1997

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice (viz graf v galerii dole). Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

V případě důvěry v Policii ČR  oproti loňskému průzkumu STEM zaznamenává zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR STEM uvádí, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.*

/zr/

 

I v letošním roce mírně vzrostla důvěra Čechů v banky a s více než 7 body z 10 bankovnictví vévodí co do důvěryhodnosti dalším sektorům, resp. poskytovatelům služeb. Spolu s důvěrou dlouhodobě vzrůstá i míra spokojenosti klientů vyjádřená Indexem spokojenosti (CSI Index), který dosáhl 85 bodů ze 100. Vyplývá to z průzkumu pro Českou bankovní asociaci (ČBA) realizovaného agenturou SC&C, který mimo pohledu klientů na banky zkoumal i povědomí Čechů o pojištění vkladů. Ukázalo se, že více než třetina (37 %) neví, nebo dokonce tvrdí, že jejich vklady na účtech nejsou pojištěny.

Výsledky pravidelných průzkumů ČBA ukazují, že bankovnictví patří v České republice mezi sektory s dlouhodobě nejvyšší (dokonce mírně vzrůstající) důvěrou. S letošními 7,4 bodu z 10 možných se bankovnictví opět zařadilo na první místo před letecké (7 b.) i dopravní společnosti (6,8 b.), ale také předčilo veřejné zdravotnictví (6,7 b.) či státní správu (5,7 b.). Nejméně Češi důvěřují nebankovním poskytovatelům služeb, o čemž vypovídá pouhých 2,9 bodu. „Důvěra klientů je u bank na prvním místě. Ta se ale nedostavuje jen tak, sama o sobě, nýbrž banky – a nejenom ony – na ní musí neustále pracovat. Klíčovými činiteli důvěry jsou kvalitní služby a stabilita. Zatímco pro stabilitu je důležité stabilní podnikatelské prostředí a odpovědné hospodaření bank, zlepšování kvality služeb napomáhá zejména konkurenční prostředí, které je v České republice v porovnání s jinými státy opravdu vysoké,“ upozorňuje Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace. Konkurenci mezi bankami jakožto i jejich stav vnímá čím dál pozitivněji i česká veřejnost. Hodnocení stavu českých bank v roce 2019 vzrostlo o čtyři procentní body na 67 %, konkurenci mezi bankami Češi ohodnotili 62 %.

 

„I přesto, že jsou Češi obecně národem konzervativců a skeptiků, 57 % dotazovaných si dokáže představit, že by banka zajišťovala i jiné služby než samotné finance, což dokazuje, že tito lidé bankám věří. Za nejužitečnější další služby považují možnost spravovat místní poplatky, telekomunikace, ale i pojištění,“ doplňuje Helena Zavázalová, poradkyně ČBA pro fintech a digitalizaci, vycházejíc z výsledků průzkumu na zákaznickou zkušenost z října 2018.

Kromě otázek týkajících se důvěryhodnosti se průzkum zaměřil i na spokojenost klientů. Mezi základní atributy ovlivňující spokojenost patří především důvěryhodnost, kvalita poskytovaných služeb a v určité míře také úroveň internetového bankovnictví dané banky. „Spolu se vstřícností personálu, zázemím banky a plněním slibů jde rovněž o silné motivátory, které vedou klienty k tomu, aby danou banku využívali a třeba nepřešli k jiné,“ doplňuje Helena Zavázalová.

Zmíněné atributy se rovněž promítají do každoročně zkoumaného Custumer Satisfaction Indexu (CSI), který měří celkovou spokojenost klientů s bankou. Za posledních pět let spokojenost Čechů s bankami vzrostla o celých osm procentních bodů na letošních 85 %. Vysokou míru spokojenosti potvrzuje také fakt, že více než dvě třetiny (68 %) respondentů v posledním roce vůbec neuvažovalo o změně své banky. Na 32 % z těch, kteří nad změnou banky uvažovali, se rozhodlo začít využívat služeb i jiné banky, ať už z důvodů nižších poplatků, nebo lepších podmínek. Na 67 % neudělalo ve výsledku nic. Svou nečinnost odůvodnili zejména nepodstatnými rozdíly v nabídce služeb jednotlivých bank.*

/mp/

Tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště. Tento způsob volby by v příštích parlamentních volbách zvažovala téměř čtvrtina českých voličů, pokud by měli tu možnost. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury MEDIAN pro Institute for Democracy 21 (IFD21).

Česká republika je jednou z mála členských zemí Evropské unie, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče – zhruba 12 % z nich totiž říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan HamáčekPavel Bělobrádek, současná vláda koresponedenšní hlasování dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení.

Průzkum agentury MEDIAN pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou přibližně 700 tisíc voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle výsledků průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.

Pro umožnění volit korespondenčně lidem, kteří v ČR bydlí mimo své trvalé bydliště, se v průzkumu vyslovilo 75 % respondentů. Krajany s trvalým pobytem v zahraničí by poštou nechalo volit 72 % dotázaných, a dokonce 79 % v případě, že jde o občany ČR krátkodobě mimo republiku. V zahraničí pobývají stovky tisíc Čechů, voleb se však pravidelně účastní pouhý zlomek z nich.

Politické strany, které se pragmaticky obávají korespondenční volby ze zahraničí, podle mne chybně předpokládají, že by většina dnes vyřazených voličů hlasovala stejně jako těch 10 % krajánků, kteří si dnes zařizují volební průkazy a cestují na ambasády – ti patří mezi nejangažovanější a nejvzdělanější část Čechů v zahraničí. Dopady na volební výsledky by asi byly relativně omezené – zvlášť při zařazení hlasů z ciziny do větších volebních krajů,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Hlavní výhodou korespondenčního hlasování pro všechny občany doma i v zahraničí má být možnost odvolit takřka odkudkoliv a také kdykoliv od doby, kdy je zveřejněn termín voleb. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Na odborných seminářích slýcháme různé protiargumenty týkající se většinou bezpečnosti nebo tajnosti voleb. Když ten mechanismus funguje úspěšně v zahraničí, cesta se bude muset najít i u nás. Tlak zdola tu evidentně je,“ tvrdí Kateřina Písačková, autorka jedné ze tří petic za korespondenční volby (viz: https://e-petice.cz/petitions/petice-za-zavedeni-korespondencni-volby-v-cr.html ).  Petice mají dohromady řádově tisíce podpisů.

Úprava volebního zákona by občanům umožnila mnohem větší flexibilitu než současný stav, který je nutí fyzicky dojít do volební místnosti. Vliv korespondenční volby na vyšší volební účast je podle Daniela Prokopa pravděpodobný, ne však zaručený. „Korespondenční volba by především umožnila hlasovat lidem, kteří volit chtějí, ale mají to ztíženo nepřítomností v bydlišti či jinou indispozicí. Využití korespondenční volby a nárůst účasti by byl asi menší, protože i její vyřízení by stálo nějaké úsilí. A navíc, rodiny často chodí volit spolu, a když nejangažovanější člen hlasuje na dálku, ti další se občas voleb nezúčastní. Ale to se týká zejména elektronických voleb, které kromě své rizikovosti paradoxně často nevedou k navýšení účasti,“ vysvětluje Daniel Prokop.

Návrh Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 na zavedení korespondenční volby, alespoň pro Čechy žijící v zahraničí, momentálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.*

/zr/

Grafika: ČSÚ

-

Termín pro podání kandidátek do říjnových komunálních voleb uplynul dnes v 16 hodin. Třináct procent stávajících starostů přitom už nechce znovu kandidovat v nadcházejících volbách do zastupitelstev obcí, devět procent dalších je ochotno kandidovat, ale pouze na řadového zastupitele, nikoliv obhajovat mandát starosty. Vyplývá to z vlastního průzkumu Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), který probíhal 25.–27. července ve všech krajích mezi 987 respondenty.

Mezi důvody, proč starostové nechtějí mandát obhajovat, jednoznačně dominoval nárůst byrokracie a administrativy (36 %). „To je problém, na který poukazujeme dlouhodobě. Samosprávy nemají v legislativní radě vlády zastoupení, přitom právě ony musejí často aplikovat nové zákony,“ říká předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Druhým nejčastěji uváděným důvodem pro neobhajování mandátu starosty nebo jiného uvolněného postu byla vysoká odpovědnost až kriminalizace starostů, místostarostů a radních (24 %). Na tento problém upozornilo tento měsíc SMS ČR, když reagovalo na zveřejnění analýzy Nejvyššího státního zastupitelství o trestních stíháních vedených proti představitelům samospráv (viz např.: https://moderniobec.cz/stovky-zastupitelu-v-poslednich-letech-celi-kriminalizaci-vina-je-jim-prokazana-jen-v-minimu-pripadu/).

Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný a vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci.“ uvádí Stanislav Polčák. „Z údajů Nejvyššího státního zastupitelství přitom vyplývá, že devět z deseti podaných trestních oznámení končí ve stadiu šetření. Zbylá desetina dovedená do stadia trestního řízení vede k různým formám odsuzujícího rozsudku ani ne v polovině případů.“

Třetím nejvýznamnějším důvodem, proč neobhajovat mandát starosty, je zpřísnění zákona o střetu zájmů (10 %), který umožňuje komukoliv anonymní on-line nahlížení do majetkových poměrů volených zastupitelů i těch nejmenších obcí. „Samosprávy vítají požadavek na transparentnost a právo na informace. Žádáme ale, aby se tyto principy uplatňovaly rozumně a aby při tom byly respektovány také oprávněné zájmy samotných komunálních zastupitelů a třetích stran. V tomto má současná podoba zákona celou řadu problematických a dle našeho názoru i vyloženě protiústavních ustanovení,“ komentuje tento stav předseda SMS ČR, který vítá rozhodnutí senátorů napadnout tento zákon u Ústavního soudu.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Radnice v Mladé Boleslavi

Foto: archiv města

 

V rámci projektu Místní Agenda 21 – Cesta k udržitelnému rozvoji v Praze 8, finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí ČR, se v květnu a červnu 2017 uskutečnil v ulicích městské části Praha 8 průzkum zaměřený na spokojenost občanů s místním společenstvím, mobilitou a místní přepravou. Iniciativu zaštítil místostarosta Prahy 8 Petr Vilgus. Průzkum ukázal, že spokojenost místních obyvatel stoupá.

 

V anketě provedené CI2, o. p. s., bylo vybráno celkem 503 dotazníků. Respondenti byli zvoleni tak, aby jejich věk, pohlaví a místo bydliště poměrově odpovídaly složení obyvatel městské části. První část ankety zkoumala spokojenost s dostupností zdravotní péče, vzdělávacích zařízení, kulturního a sportovního vyžití a dalších služeb. Zkoumala také, jak občané Prahy 8 hodnotí práci městské policie, úklidové služby, životní prostředí, nabídku pracovních příležitostí a další jevy, které se podílí na celkové kvalitě života. Na otázku „Jste spokojen s MČ Praha 8 jako s místem, kde žijete či pracujete?“ kladně odpovědělo 82,1 % účastníků šetření. Velkou nespokojenost projevilo pouze 1,4 % respondentů. Obyvatelé Prahy 8 jsou spokojeni především s kvalitou okolního životního prostředí (průměrné hodnocení 7,4 z 10 bodů), mezilidskými vztahy a možností provozovat své zájmy a záliby (obě 6,9 bodů z 10). Kladně také ohodnotili technické vybavení a prostředí úřadu MČ P8.

 

Z hlediska veřejných služeb obyvatelé Prahy 8 ocenili zejména služby spojené s tříděním odpadu a jejich odvozem (7 bodů) a střední školy a zdravotní služby (obě možnosti byly ohodnoceny 6,8 bodu). Méně jsou spokojeni s fungováním sociálních služeb (6,1), úřadem městské části a úklidem a údržbou města v zimním období (6,3). Uvítali by také zvýšení počtu velkoobjemových kontejnerů, přítomnost menších obchůdků a lepší dostupnost drobných služeb. Druhá část dotazníku byla věnována otázkám mobility a místní dopravy. Obyvatelé Prahy 8 se nejčastěji přepravují autem či taxíkem (37,5 %). Druhým nejčastějším způsobem přepravy je chůze (24,3 %), následuje cestování prostředky MHD (31,9 %). I přes vysoký podíl automobilové přepravy volí občané městské části převážně udržitelnou dopravu (61,4 %). Z hlediska udržitelnosti je příznivá především krátká průměrná vzdálenost cesty (6,2 km) a nadpoloviční podíl cest automobilem s minimálně dvěma cestujícími (53,6 %). Zjištění, která výzkum přinesl, jsou cenným vodítkem a inspirací pro další zlepšování životní úrovně v městské části.*

 

Pražští radní dnes odsouhlasili zadání veřejné zakázky na provedení komplexního průzkumu školního a pracovního klimatu na školách zřizovaných hlavním městem Prahou. Vítězným uchazečem je společnost SC & C. Plnění veřejné zakázky v hodnotě přibližně 2,4 milionu Kč bez DPH zahrnuje zpracování metodiky průzkumu, distribuci dotazníků, jejich vyhodnocení a následnou analýzu. Do průzkumu se zapojí na 150 školách bezmála padesát tisíc žáků a studentů a více než šest tisíc pedagogů, uvedla radní pro školství Irena Ropková.

Pražští radní dnes rozhodli o výběru dodavatele veřejné zakázky s názvem „Bezpečná pražská škola“, kterým bude společnost SC & C. Ta bude po podpisu smlouvy již od září zkoumat úroveň školního a pracovního klimatu na 150 školách zřizovaných hlavním městem. Zakázka, jejíž hodnota je odvozena od nabídkové ceny za jeden dotazník, zahrnuje celkové zajištění odborného průzkumu od stanovení indikátorů po provedení analýzy získaných dat. Průzkum se bude týkat bezmála padesáti tisíc žáků a studentů a přibližně 6,5 tisíce pedagogů.

Naším cílem je stanovit klíčové ukazatele a dosáhnout srovnání situace na jednotlivých školách. Dále chceme vytvořit na základě zjištěných údajů skutečně účinné nástroje pro průběžnou kontrolu klimatu na školách a pro předcházení patologickým jevům ve třídních i pracovních kolektivech,“ uvedla radní pro školství Irena Ropková. Na základě speciálně vyvinutých dotazníků pro 150 pražských škol, které budou splňovat náročná psychometrická kritéria, budou v rámci průzkumu zkoumány především mezilidské vztahy mezi učiteli a žáky, vztahy uvnitř třídních kolektivů a rovněž vztahy mezi vedením školy a jejími zaměstnanci.*

/tz/

 

Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhl od 1. dubna. Z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) mezi 607 obcemi z celé České republiky, vyplývá, že pro většinu obcí není třídění BRKO žádnou novinkou. Územní samosprávné celky se shodují v tom, že bioodpad je surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.

 

Téměř 70 % obcí uvedlo, že třídění BRKO zajišťovalo už i dříve. V tomto ohledu obce dosud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).

Zanejvětší přínos nové povinnosti obce považují možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.

Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, jimž se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 %dotázaných  obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.

Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více než 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí:

Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery  (27 %), sběrné nádoby– hnědé popelnice (17 %), komunitní kompostování (13 %).

Obce do 3000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery (22 %), sběrné nádoby  – hnědé popelnice (16 %), komunitní kompostování (12 %).

Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (16 %), kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (13 %), (hnědé popelnice (13 %), sběrný dvůr (11 %).

Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby (29 %) nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby (20 %).

Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecně závaznou vyhlášku obce k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.

Operační program Životní prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).

Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj informací 23 % obcí.

Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například pálení rostlinných zbytků nebo absenci čistírny odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro odstranění rostlinných zbytků. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov, resp. životní styl na venkově, mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy.

Která klíčová sdělení obcí z výsledků průzkumu vyplynula?

Obce do 500 obyvatel:

 

Obce od 500 do 3000 obyvatel:

 

Obce od 3000 do 20 000 obyvatel:

 

Obce nad 20 000 obyvatel:

Více zde: http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/odpady-a-obce-v-roce-2015/vysledky-pruzkumu-brko-v-obcich/*

/zr/

 

FOTO: V Supíkovicích na Jesenicku loni v září otevřeli novou kompostárnu, kterou nechalo vybudovat Sdružení měst a obcí Jesenicka. Bude se v ní zpracovávat rostlinný odpad z bezmála celého okresu.

Foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down