Upravit výzvy určené na rozvoj zdravotnictví v rámci dotačního programu REACT-EU tak, aby byly spravedlivě rozděleny do všech krajů. To je cílem Asociace krajů ČR.

Rada Asociace krajů ČR proto po Ministerstvu zdravotnictví a po Ministerstvu pro místní rozvoj požaduje navýšení alokace v 98. výzvě tak, aby mohla být dotace poskytnuta všem žadatelům, kteří splní hodnoticí kritéria. Odpadla by díky tomu nedůstojná soutěž v rychlosti klikání při podávání žádostí a peníze by se dostaly na všechny projekty. Srovnatelně kvalitní zdravotní péči by tak mohli mít obyvatelé všech krajů republiky. Na pravidelném jednání Rady Asociace krajů ČR, které se konalo v úterý 8. června v rezidenci pražského primátora, se na tom shodli všichni hejtmani v čele s předsedou rady asociace Martinem Kubou. Svůj požadavek chtějí probrat s vládou během příštího týdne.

Ukázalo se, že v rámci stávajícího systému výzev by se na některé kraje vůbec nedostalo. To je z našeho pohledu velmi nešťastné, protože jsme přesvědčeni, že zdravotnictví má posilovat napříč celou republikou. Rozhodovat podle času podání je principiálně špatně, proto chceme jednat o možnosti uspokojit všechny přihlášené projekty. Řešit by se to dalo více způsoby. Jeden z nich už máme přislíben. Vláda se bude snažit doplnit tuto výzvu o pět a půl miliardy z dalších tranší Evropské unie,“ uvedl předseda rady asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba a upřesnil, že předmětem jednání s vládou bude také snaha vyjednat další peníze ze státního rozpočtu, aby byly podpořeny projekty opravdu ze všech krajů.

Obdobně funkční kritéria musí být podle hejtmanů nastavena i v následné 99. výzvě, aby ani zde nerozhodovala rychlost podání projektů, ale aby byla jasně nastavená regionální kritéria, jako třeba počet obyvatel 65+ v jednotlivých regionech. „V rámci jednání asociace krajů jsme se bavili o možnosti uspokojit více projektů díky finanční spoluúčasti žadatelů,“ nastínil Martin Kuba s tím, že zapojení vlastních finančních prostředků prokazuje zájem žadatelů o realizaci projektu. „V případě stoprocentní úhrady se do projektů vymýšlí i věci nadbytečné, což není účelné ani hospodárné,“ vysvětlil dále předseda rady asociace a upozornil na to, že celá věc je ještě v jednání a definitivní rozhodnutí musí teprve padnout.

Kraje se podle Martina Kuby dále dohodly, aby část peněz z plánované 100. výzvy programu fixně směřovala na vybavení laboratoří na testování na koronavirus. Pokud chce stát v září při začátku školní roku testovat všechny žáky, za současných podmínek to není možné v krátkém časovém úseku stihnout. "Chceme proto, aby díky té 100. výzvě vznikla páteřní testovací síť pro navýšení kapacity PCR testů," uzavřel Martin Kuba.

Česko může získat z programu REACT-EU 18,4 miliardy korun. Peníze mají být využity podle předchozích informací MMR na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péče o pacienty s rakovinou a seniory.

/zr/

Na snímku: Ze včerejšího jednání hejtmanů v Rezidenci primátora hl. m. Prahy

Foto: archiv AK ČR*

Kraje chtějí mít přesný přehled o tom, jak je připravena očkovací strategie státu před zahájením vakcinace široké veřejnosti. Hejtmani dnes proto videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace, jež dosud od státu nemají.

Některé kraje se potýkají s tím, že avizované vakcíny opět přišly v jiném termínu, než bylo deklarováno, hejtmanům ale také chybí detailní údaje o tom, jak bude fungovat plánovaný centrální rezervační systém, kdy stát odstartuje informační kampaň, jak budou přesně vymezeny prioritní skupiny zájemců o očkování.

„Ve všech krajích nyní pracují očkovací centra, my jsme například v Jihočeském kraji představili krajskou vakcinační strategii, která se dá využít i v dalších regionech. Ale chceme mít jasně daný rámec toho, jak bude fungovat centrální rezervační systém a budeme jej připomínkovat, aby byl bez problému funkční. Je nutné mít informace o počtu dávek vakcín pro jednotlivé kraje i o tom, jak stát plánuje postupné proočkování co největšího počtu našich občanů,“ uvedl Martin Kuba, předseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje.

Podle premiéra Andreje Babiše by měl být rezervační systém připraven od poloviny ledna, informační kampaň chce stát spustit prý ještě do konce tohoto měsíce. „S kolegy hejtmany probereme veškeré detaily, shrneme připomínky k fungování očkovací strategie a centrálního rezervačního systému státu, abychom se ujistili, že reálně celý systém bude dobře nastaven,“ dodal Martin Kuba.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta také upozornil na to, že praktičtí lékaři, kteří by se měli zapojit do očkování veřejnosti, musí být motivováni k tomu, aby vakcinaci prováděli a zejména starším pacientům pomohli s rezervací očkování.

Jak připomněl ministr zdravotnictví Jan Blatný, okolo pěti tisíc praktických lékařů pro dospělé a 1 tisíc praktických lékařů pro děti a dorost zatím projevilo zájem o to, že by se na očkování podíleli. Ministr dále  potvrdil, že vakcínu kompletně hradí stát a certifikát o provedeném očkování najdou lidé po provedení očkování v dokumentech rezervačního systému. S hejtmany se šéf resortu zdravotnictví domluvil na tom, že veškeré připomínky dají k dispozici tak, aby bylo možné je vypořádat do zahájení činnosti centrálního systému.

/zr/

Ke snímku nahoře:

Hejtmani dnes videokonferenčně jednali s premiérem Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Janem Blatným, aby získali potřebné informace očkovací strategii státu proti covidu-19

Foto: FB Asociace krajů ČR

O připomínkách ke strategii očkování proti koronaviru včera diskutovali představitelé krajů se zástupci ministerstev vnitra a zdravotnictví a se členy Centrálního řídicího týmu. Jednalo se především o tom, kdo bude indikovat občany k očkování, o zapojení praktických lékařů, o distribuci vakcín do regionů i o právních aspektech v případě zdravotních komplikací po očkování.

Připravili jsme přehled připomínek ke strategii očkování, které je třeba vyřešit ještě předtím, než se očkování zahájí. Jde především o to, že do celého procesu musí vstoupit zdravotní pojišťovny a vyzvat své pojištěnce k návštěvě obvodních lékařů. Ti by měli určit indikace k očkování, nastavit postup předvakcinačního vyšetření a nahlásit občana do očkovacího centra. Proto apelujeme na plné zapojení praktických lékařů do této strategie i do samotného provádění vakcinace,“ zdůraznil předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Spolupráce praktiků je důležitá i proto, že především menší regionální nemocnice nebudou schopny kvůli nedostatku zdravotníků vytvořit několik očkovacích týmů.

Hovořilo se rovněž o logistice vakcín, které jsou specifické svým uchováváním za velmi nízké teploty minus 70 stupňů Celsia. „Jsme přesvědčeni, že logistiku by měl zajišťovat stát, protože kraje nemají vybavení na to, aby uchovávaly vakcíny a rozvážely je do jednotlivých očkovacích míst. Stejně tak potřebujeme mít zásobu materiálu k očkování, tedy injekce, rukavice a další pomůcky. Musíme totiž pořád brát v úvahu, že se bude očkovat jeden člověk vždy ve dvou dávkách,“ dodal Martin Kuba s tím, že kraje také očekávají informační kampaň státu k očkování určenou obyvatelům napříč republikou.

Podle zástupců Centrálního řídicího týmu se připomínky krajů budou dále řešit i s vládou. První vakcíny v počtu 9500 kusů by do ČR měly dorazit do konce prosince. Jak uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová, Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s očkováním připravilo také novelu zákona o odškodnění za případné nežádoucí účinky očkování, která je nyní k projednání v Senátu.*

/zr/

Obrázek: web Ministerstva zdravotnictzví

V čele Asociace krajů ČR stojí od dnešního dne hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (na snímku nahoře). Byl zvolen 13 hlasy hejtmanek a hejtmanů ze 14 hlasujících. Místopředsedou se na prvním ustavujícím zasedání asociace v novém složení stal hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Do politického grémia Asociace krajů ČR byli kromě předsedy a místopředsedy AKČR odsouhlaseni hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Velmi si vážím vašich hlasů a pevně věřím, že zvládneme spolupracovat na všech věcech, které v zájmu našich krajů musíme řešit. Soudržnost při vyjednávání se státem o všech aktuálních tématech je teď velmi důležitá,“ zdůraznil po svém zvolení Martin Kuba. Ten byl také schválen jednohlasně jako nový zástupce Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu a nominován na člena Rady vlády pro zdravotní rizika. Martin Kuba bude také kontaktovat ministryni financí Alenu Schillerovou, aby co nejdříve stanovila termín setkání ke kompenzacím v souvislosti s „daňovým balíčkem“.

Jednání rady se dnes věnovalo i dalším tématům, jako jsou například změny v jednotlivých komisích Asociace krajů. Struktura komisí se podle hejtmanů do budoucna změní. Představitelé regionů schválili také rozšíření čtyřčlenného vyjednávacího týmu pro řešení kompenzací propadu daňových příjmů s ministerstvem financí o dalšího člena, pražského primátora Zdeňka Hřiba. V týmu je dále hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Diskutovalo se mimo jiné také o návrhu rozpočtu AKČR na rok 2021.

Asociace krajů (AKČR) má 14 členů  – 13 hejtmanek a hejtmanů a primátora hlavního města Prahy. AKČR byla založena především proto, aby hájila a prosazovala společné zájmy krajů směrem k vládě a státní správě. Dosavadními předsedy asociace byli od roku 2001 tehdejší moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, v roce 2008 ho vystřídal tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek. Na jeho místo nastoupila v roce 2016 karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, jež v prosinci 2019 kvůli těhotenství předala vedení AKČR tehdejšímu 1. místopředsedovi, hejtmanovi Kraje Vysočina Jiřímu Běhounkovi, a to do krajských voleb 2020. Poté, během listopadu 2020, byl pověřen vedením AKČR hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Další videokonference hejtmanů za účasti členů Centrálního řídicího týmu se uskuteční 3. prosince 2020, společné setkání pak hejtmani naplánovali na 15. prosince.

Kdo je předseda Asociace krajů MUDr. Martin Kuba:

* Narozen: 9. dubna 1973, České Budějovice

* Lékař a politik, od 3. listopadu 2020 hejtman Jihočeského kraje. Od listopadu 2008 do prosince 2011 byl 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, od listopadu 2011 do července 2013 působil ve funkci ministra průmyslu a obchodu.

/zr/

 

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Nesouhlas s rozdělením prostředků REACT-EU v Integrovaném regionálním operačním programu 2014–2020 (IROP) tak, jak jej schválila vláda, vyjádřili počátkem tohoto týdne hejtmani a další zástupci krajů na svém videokonferenčním jednání .

Především rozporují určení části financí na „kabiny pro sportovce“, neboť tyto finanční prostředky měly jít podle EU výhradně na akce pomáhající likvidovat dopady koronavirové krize a na přípravu projektů souvisejících s negativními změnami klimatu.

Hejtmani zároveň také odmítají rozdílnou míru spolufinancování projektů zaměřených na celostátní boj s pandemií covid-19 pro státní a ostatní subjekty, které jsou zapojené na národní, krajské i místní úrovni. „Opět se opakuje situace, kdy vláda jedná o takto zásadních věcech bez územních partnerů. Proto jsme se s kolegy dohodli, že jménem Rady Asociace krajů odešlu dopis premiérovi Andreji Babišovi a požádám jej o projednání problematiky s hejtmany ještě dřív, než se 23. října uskuteční jednání Monitorovacího výboru IROP. I když chápeme nutný rozvoj sportovního zázemí, není možné, aby 15 procent alokace v rámci REACT-EU šlo na investice do kabin pro sportovce v situaci, kdy Evropská unie jasně stanovila typ akcí, na které jsou peníze vyčleněny,“ zdůraznil 1. místopředseda Rady AKČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Jednáním s premiérem pověřila Rada AKČR hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba. Při jednání Monitorovacího výboru IROP pak bylo budoucím účastníkům z řad hejtmanů uloženo, aby hlasovali pro využití peněz tak, jak o financích bylo rozhodnuto již v červenci 2020. Tehdy měly být prostředky z REACT-EU směřovány do zdravotnictví, na techniku pro integrované záchranné systémy, na podporu cestovního ruchu, digitální a zelenou ekonomiku. Pro ČR by mělo být v rámci REACT-EU vyčleněno 27–31 miliard korun.*

/zr/

 

Zajištění záložních lůžek pro pacienty, kteří už nepotřebují hospitalizaci v nemocnicích, ale stále jsou pozitivní na nákazu covid-19, a dále volné kapacity pro lidi bez domova a pro vykázané ze společných domácností, kteří by měli být v karanténě či v izolaci – to bylo hlavní téma dnešního jednání hejtmanek a hejtmanů s ministrem vnitra Janem Hamáčkem a dalšími zástupci Ministerstva vnitra.

Kapacitu záložních lůžek nyní monitoruje Ministerstvo vnitra. Především budou zapotřebí v Praze, kde by šlo až o 1 tisíc lůžek. Ministr Jan Hamáček z toho důvodu pozve pražského primátora Zdeňka Hřiba na příští jednání Ústředního krizového štábu, aby společně projednali situaci.

Řešili jsme ale také prostory pro bezdomovce a osoby vykázané, které jsou v karanténě, případně v izolaci. Zjara jsme obcím s rozšířenou působností mohli v nouzovém stavu nařídit vyčlenění kapacit, teď je ale situace úplně jiná. Pověřil jsem proto hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, aby ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví jednal o dalším postupu, protože nyní nemáme žádný právní instrument, jak obcím s rozšířenou působností takovou věc nařídit. Další otázkou je pak i financování provozu takových prostor,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Hejtman Martin Netolický potvrdil, že vytvoří pracovní skupinu, která se tématem bude v co nejkratší době zabývat.

Jiří Běhounek také informoval ministra vnitra, že všechny kraje aktivovaly krajské krizové štáby, a poděkoval svým kolegům v Radě Asociace krajů za aktivní výměnu informací mezi regiony, s Ústředním krizovým štábem a Centrálním řídicím týmem, především s ředitelem ÚZIS Ladislavem Duškem, hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou a předsedou České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimírem Černým.*

Další videokonference představitelů krajů se uskuteční ve středu 30. září 2020.

/zr/

 

Členové Rady Asociace krajů ČR a další zástupci regionů dnes videokonferenčně jednali o aktuální situaci ohledně ohnisek nákazy koronavirem v regionech a o koordinování dalšího postupu. Společného jednání se účastnil premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Premiér informoval hejtmany o tom, že dnes došlo k ustavení Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou vede Andrej Babiš, dalšími členy jsou zástupci ministerstva vnitra, obrany, zdravotnictví, Asociace krajů a další. Rada bude dohlížet na chytrou karanténu, v budoucnu chce stát navíc vybudovat vlastní kapacity laboratoří, odběrných míst a předložit do Sněmovny zákon týkající se fungování hygieniků.

S kolegy hejtmany jsme se dohodli, že nově ustavené Radě adresujeme připomínky, které máme ohledně takzvaného semaforu ministerstva zdravotnictví, jímž stanovuje rámcová protiepidemická opatření v krajích méně či více zasažených koronavirem. Dodáme také přehled stavu zásob osobních ochranných prostředků, kapacity odběrných míst, laboratoří, testovací kapacity. Pan premiér rovněž deklaroval, že krajům z Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) půjdou data, která jsou aktuálně k dispozici, tedy počty lůžek nemocnic, zásah rizikových skupin a další potřebné údaje. Domluvili jsme se na tom, že kraje budou včas informovány o plánovaných mimořádných opatřeních, jež stát v souvislosti s šířením nákazy chystá, protože některé věci už zase slyšíme nejdříve z médií,“ upřesnil 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Kraje se vrátí k původní intenzivní spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a budou se s hygieniky vzájemně informovat o případném společném postupu. Obnoví se také pravidelné videokonference hejtmanů. Další mají v plánu v pondělí 3. srpna 2020.*

/zr/

Na snímku: Z dnešní videokonference členů Rady Asociace krajů ČR s premiérem Andrejem Babišem a ministry Janem Hamáčkem a Adamem Vojtěchem

Foto: archiv AK ČR

 

 

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down