Úvodní rozhovor aktuálního květnového vydání Moderní obce jsme vedli se starostou Uničova na Olomoucku Radkem Vincourem (na snímku nahoře). Ano, jde o starostu toho města, které letos v březnu bylo za vrcholící koronavirové krize uvrženo do přísné karantény. Právem se proto Radek Vincour stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce.

Květnové vydání Moderní obce, které mělo redakční uzávěrku už 6. dubna, přináší dlouhou  řadu zajímavých textů. Připomeňme u nich například obsáhlý rozhovor s kjinistryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou nebo zásadní text, v němž ředitel odboru 12 - Financování územních rozpočtů a programové financování Ministerstva financí ČR Miroslav Matej a ekonom Luděk Tesař, kmenový spolupracovník Moderní obce, shrnují svá doporučení územním samosprávám, jak rozumně reagovat na ekonomické dopady související s koronavirem.

Určitě si nenechte ujít ani další díl seriálu Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Připravuje jej dlouholetá stálá spolupracovnice naší redakce advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, přičemž se tentokrát soustřeďuje na celý komplex otázek typu Na co vše můžeme čerpat z rozpočtu obce v souvislosti s mimořádnými opatřeními?

A upozorňujeme také na téma měsíce nazvané Chytrá města s mnoha příklady vtipných a přenositelných řešení z obcí a a měst postavených na moderních technologických prvcích.

V níže uvedeném přehledu dáváme prostor představitelům municipální sféry, kteří se v květnovém vydání Moderní obce vyjadřují k dopadům pandemie covid-19 na územní samosprávu, jak je ve svých obcích a městech zvládají, ale i k tomu, co z této situace pro města a obce vyplývá do budoucna.

* Radek Vincour, starosta Uničova: V období, kdy jsme byli uzavřeni, jsem prožíval zvláštní pocit. Bylo nutno zajištovat spoustu věcí, ale - najednou bylo všude ticho a klid, křižovatky, které se ještě před pár dny velmi těžko projížděly, se najednou daly projet bez zastavení, parkovací místa na náměstí, jichž je obvykle kritický nedostatek, náhle volala po řidičích. A proti tomu každý večer se ozýval potlesk občanů, kteří ve stanovenou dobu vyšli ven či na balkony, jako poděkování všem lidem, kteří během čtrnácti dní zajišťovali vše, co bylo nutné, a současně jako symbol vzájemné podpory nás všech.

* Kateřina Halaštová, starostka obce Krhová na Vsetínsku: Za zásadní nedostatek v současné době považuji komunikaci s malými obcemi ze strany kraje i hygienické služby. Informace se dozvídám pouze přes média. Jako starostce obce mně přijde tristní, když občanům mohu sdělovat jen všeobecné informace. Stávající způsob komunikace s hygienickou stanicí bych nejraději obrátila. Hygienici by totiž mohli zprostředkovat pro občany v karanténě nabídku s našimi službami v obci. Konkrétní informace by těmto lidem mohla pomoct v jejich těžké životní situaci.

* Jan Sedláček, starosta obce Křižánky na Žďársku, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR: Je jasné, že pandemickou krizovou situaci takového rozsahu nikdo z nás nečekal. A samozřejmě jsme jako společnost daleko více nastaveni na krizové situace související s povodněmi nebo s dopady orkánu. Je však smutnou skutečností, že systém krizové řízení od nejvyššího stupně až po ten náš nejnižší alespoň v prvních týdnech vůbec nezafungoval. Daleko více se uplatňují vztahy na jedné úrovni. Tedy pomoc samotných obcí mezi sebou. Přesto si myslím, že starostové malých obcí alespoň zatím obstáli – a i přes pomyslné hození do vody si vedou více než dobře. Právě teď se ještě jasněji a zřetelněji než kdykoliv dříve ukazuje, že velký počet malých obcí je zcela jednoznačně obrovskou výhodou. Právě díky existenci a fungování malých samospráv mohla pomoc doputovat až k tomu „poslednímu“ občanovi.

* Stanislav Mrvka, starosta Jindřichova Hradce: Možná vás překvapím, ale náš současný problém není v tom, že je málo legislativních nástrojů, ale v tom, že si leckdo zvykl nic nerespektovat a prosazovat jen své osobní zájmy. Tento průšvih snad mnoha lidem otevře oči. A ty, co se nepoučí a budou svou sobeckostí poškozovat ostatní, je třeba tvrdě postihovat. Je nutné, aby se příslušné instituce nebály v plném rozsahu využívat pravomoci, které jsou jim svěřeny.

* Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku: Letošní vývoj ekonomiky se bezesporu dotkne nejen celého národního hospodářství, ale ovlivní také obecní a komunální rozpočty. Naše obec má v současnosti připravenu celou řadu projektů. Některé zcela jistě zrealizujeme do konce letošního roku, neboť zde proběhla výběrová řízení. Co bude následovat, si nyní nedokážu představit. V rámci rozpočtového výhledu jsou plánovány investice na následující dva roky, u kterých jsme chtěli využít na dofinancování existující dotační tituly. Zda budou tyto zachovány, popřípadě v nejbližší době pozastaveny, dnes není důležité. Prioritou je vrátit se do normálního života, maximálně podpořit podnikatelskou sféru a udržet pracovní pozice pro naše spoluobčany. Investiční aktivity obce se za dané situace dají posunout.

* Irena Burešová, starostka města Přelpouč na Pardubicku: Samospráva i státní správa je brzděná přebujelou, složitou a těžkopádnou administrativou. V současné mimořádné době, kdy je potřeba konat z hodiny na hodinu, se potýkáme s tím, že některé úkony musí být schváleny radou města (například ve vztahu ke zřizovaným organizacím), nebo dokonce zastupitelstvem města (zejména finanční a majetkové záležitosti). Svolávání těchto orgánů řešení konkrétních problémů samozřejmě zpomaluje a oddaluje, a to je špatně. Jako dobré bych viděla ve zmíněných příkladech posílení pravomoci starosty v době nouzovém stavu na základě schválení a doporučení bezpečnostní rady či krizového štábu. Větší pravomoci by měli mít i strážníci městské policie v případech nedodržování nařízených opatření.

* Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku: V naší obci jsme postupně řešili především zajištění informovanosti obyvatel, dále formu zajištění a rozvozu obědů pro naše seniory. (Rozvoz zajišťujeme již dlouhá léta bezplatně ze dvou kuchyní – školní a ze zemědělské společnosti, a to do jídlonosičů, avšak z důvodu zvýšené hygieny jsme přistoupili k rozvozu obědů v jednorázových obalech a pouze s hlavním chodem, přičemž drtivá většina seniorů na to přistoupila. Přípravu obědů zajišťuje školní kuchyně). Dále se díky dobrovolné aktivitě našich obyvatel – žen, podařilo zajistit asi pět set roušek, které byly rozneseny občanům ve věkové kategorii 65+ a dále pak lidem sociálně slabším. Samozřejmě prostřednictvím těchto dobrovolných aktivit jsou zajištěni i naši zaměstnanci, a to včetně naší pečovatelské služby, z nichž část se do šití roušek rovněž zapojila.

* Michael Canov, senátor, starosta města Chrastava na Liberecku:  Očekávám tvrdý velmi tvrdý zásah do rozpočtu města . V Chrastavě máme tři budovy základní školy. Dvě jsme rekonstruovali a třetí měla přijít na řadu příští rok. Je prakticky jisté, že tato rekonstrukce bude muset být odložena na neurčito. Také budeme muset obdobně odložit plánovanou poměrně rozsáhlou dostavbu kanalizace – a možná i řadu dalších menších akcí.

* Jana Černochová, poslankyně, starostka městské části Praha 2: Moc mě potěšila lidská soudržnost, vzájemná sousedská pomoc. A humor, který Čechy neopouští humor ani v takto těžkých situacích. Hlásí se nám desítky dobrovolníků, ochotných pomáhat druhým s nákupem, šitím roušek, distribucí informačních letáků a podobně. Pomáhají nezištně a nevidím u nich strach z toho, že by se mohli nakazit. Takových lidí se hlásí mnohem víc než například při povodních v roce 2002, zkrátka nedá se to s ničím srovnat. Myslím, že jsme si všichni najednou uvědomili, jak by vypadal svět bez lidí – studený a prázdný.

* Jiří Červenka, starosta obce Blížejov na Domažlicku: Co se týká celkové investiční strategie obce v dané situaci a do budoucna, tak vše bude záviset na délce vyhlášených omezení a jeho dopadu na celkovou ekonomiku státu. Jako každá obec, i naše má stanovené pořadí svých priorit. Případná opatření budou spočívat v tom, že tyto priority budou zastupitelstvem obce přehodnoceny, případně budou zrušeny (vyškrtnuty) nebo přesunuty na další období. Musí však být zabezpečen nutný chod obce, tj. doprava, energie, svoz komunálního odpadu atd.

* Michaela Matoušková, starostka obce Řečany nad Labem na Pardubicku: Jeden z problémů, který jsem vnímala, byla nemožnost konání zastupitelstev obcí. Ta jsme mohli svolat jen v případě projednání skutečností vyplývajících z řešení krizové situace. Je to však zásah do samosprávné působnosti obcí. V době nouzového stavu by měla být uvolněna pravidla v samostatné působnosti obce tak, aby obec sama mohla vyhodnotit stav a k němu přijmout opatření. Přece zde existují dostatečné pojistky proti zneužití nouzového stavu i na místní úrovni, tak proč obce tak omezovat?

Stát by se v legislativě nyní měl zaměřit na opatření k podpoře ekonomiky. Podle prognóz odborníků nastanou dvě důležité fáze: První bude bezprostředně po ukončení nouzového stavu a druhá po více než roce. Obě fáze budou potřebovat odlišná řešení a odlišné podpůrné prostředky. Mnoho lidí se ocitne na hranici chudoby, spousta živnostníků nebude schopna svoje obchody a služby znovu otevřít a navázat na činnost před dobou koronavirovou. To způsobí další zatížení státu a oslabení kupní síly obyvatelstva. A zde vidím nutnost pomoci státu. Pouhou podporou podnikatelského sektoru se rovnováhy v ekonomice nedosáhne. Poklesne kupní síla obyvatelstva a nabídka zboží a služeb převýší poptávku. Právě do kupní síly obyvatelstva by měla směřovat další opatření. V tom je podle mého názoru prostor pro změnu daňových opatření a snižování zatížení práce.

* Jana Murová, starostka města Město Albrechtice na Bruntálsku: Prvořadý úkol pro naše město byl přijmout a zajistit dodržování všech opatření tak, aby nedošlo k nákaze, příp. šíření koronaviru. Celá situace se řeší společně s místními firmami, zejména prodejnami potravin a drogériemi. Pomáháme jim se zajištěním roušek, rukavic a informováním veřejnosti o jejich provozních dobách. Připravuje se pro podnikatele, kteří jsou v nájmu, odpuštění nájmu po dobu uzavření provozovny. Velmi nás potěšila práce dobrovolnic, které neúnavně den co den šijí roušky. Na druhou stranu, někteří občané přijdou na místo, kde si mohou vyzvednout roušky a bezostyšně vezmou všechny, které jsou k dispozici.

* Karel Musílek, starosta obce Maleč na Havlíčkobrodsku: V obci musíme šetřit, šetřit a šetřit. Úpravy rozpočtu budou nezbytné.

* Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou na Příbramsku: Stát by měl lépe a kvalitněji informovat samosprávy o stavu a šíření nákazy. A hlavně dostalo se nám všem velkého poučení, že bychom se totiž na podobné krizové situace měli daleko lépe připravit. Strašně dlouho jsme žili v idylce, že se nám nic nemůže stát. Každá obec by měla mít operativní sklad prostředků pro případ řešení krizové situace. Potěšilo mě, že se hodně lidí zapojilo do šití roušek, stejně jako to, že jsme vytvořili tým, který je ochoten kdykoliv pomoci potřebným.

* Petr Helekal, starosta městyse Dolní Čermná na Ústeckoorlicku: Já osobně jsem z celkového směrování „úkolování“ samosprávy hodně smutný. Příkladem může být naše snaha zajistit pro občany ochranné pomůcky – bavlněné roušky, které nebyly na začátku nouzového stavu vůbec k dispozici. Každý z nás opravdu dělal, co mohl. Sehnali jsme materiál, dobrovolnice zdarma šily roušky a my je obratem distribuovali. Po odeznění hlavní vlny jsme následně dostali několikastránkový výklad ministerstev vnitra a financí, jak s těmito „společenskými úsluhami“ nakládat a jak o nich následně účtovat. Z pohledu starosty obce, který se snažil v dané chvíli především ochránit zdraví svých občanů, však konstatuji, že mne takováto „pomoc“ od ministerstva mírně řečeno spíše nadzvedla ze židle, než aby mi skutečně prakticky pomohla.

Z dosavadního průběhu koronavirové krize v zemi podle mého názoru obecně vyplývá fakt, že legislativa na tyto situace není dostatečně připravená, a to jak na celostátní, tak na samosprávné úrovni. Věřím proto, že po jejím překonání si z celého vývoje vezmeme všichni ponaučení a nastoupí diskuse o navrhovaných legislativních změnách i s námi – malými obcemi, kterých se to evidentně bezprostředně rovněž dotýká.

/red/

I jednotlivá vydání Moderní obce si můžete zakoupit a digitálně přečíst na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Předplatit tíštěnou Moderní obec  lze na: https://www.profipress.cz/predplatne/.*

Ve středu 20. září delegáti v přímé volbě velkou většinou všech hlasů zvolili Stanislava Polčáka, který tuto funkci vykonává už od roku 2015. Hlasovalo pro něj 375 delegátů z 439.

Na posty místopředsedů byli zvoleni Jan Sedláček, Radim Sršeň a Pavel Eliáš, starostové malých obcí z Kraje Vysočina, Olomouckého a Pardubického kraje.

Členové předsednictva zůstávají až na jednu obměnu, kdy Karla Ferschmanna vystřídal na jeho pozici Tomáš Dubský, ve stejném složení. Svou pozici obhájili Radek Brázda, Oldřich Vávra, Petr Halada i Věra Kovářová.

Republikové shromáždění SMS ČR se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha.

Součástí programu bylo také vyhlášení držitele ocenění Počin roku 2017 v oblasti samospráv, kterým se stal hejtman Libereckého kraje Martin Půta za iniciativu změny zákona o rozpočtovém určení daní. Ten znamená posílení příjmů všech obcí od roku 2018 ve výši téměř 9 miliard korun.

/zr/

 

K foto nahoře:

Post předsedy SMS ČR obhájil Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu

Foto: Oldřich Koblížek, starosta obce Vraclav

 

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR se dnes odpoledne na tiskovém brífinku v Poslanecké sněmovně vyjádřili k návrhu paragrafovanému znění návrhu zákona o sociálním bydlení a ke svému nedávnému jednání s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou.

Už zítra totiž uplyne lhůta vymezená pro vnitřní připomínkové řízení k návrhu paragrafovaného znění zákona o sociálním bydlení, jak jej připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak na brifinku zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS) Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, sdružení zákon jako takový neodmítá a uvědomuje si odpovědnost a úlohu měst a obcí v oblasti bytové politiky. Nicméně SMS má jisté pochybnosti o tom, že by obce musely plošně garantovat sociální bydlení. Podle Stanislava Polčáka sdružení bude požadovat, aby z tohoto zákona byly vyňaty obce do 500 obyvatel.

Slova předsedy SMS ČR na brífinku podpořil starosta obce Běleč na Táborsku Stanislav Šmejkal. "Naše obec má 190 obyvatel a všichni bydlí v rodinných domech, jichž je v obci 65, a ve čtyřech bytech v osobním vlastnictví," konstatoval starosta obce Běleč. "Proč by naše obec měla stavět sociální byty, když u nás nemáme žádné občany, jimž by takové byty bylo třeba poskytovat?" otázal se proto Stanislav Šmejkal. Jak dále připomněl, v malých obcích se obvykle daří udržovat sociální smír a zákon o sociálním bydlení pro ně není nutný.

Sdružení místních samospráv ČR ve svých připomínkách k návrhu zákona o sociálním  bydlení bude také požadovat prodloužení doby trvalého pobytu nejméně na dva roky, aby obyvateli obce mohl vzniknout nárok na to, ucházet se v ní o sociální byt. Přihlášení k trvalému pobytu je v české praxi pouhou evidenční záležitostí, ale nezaručuje žádný hluboký vztah občana k obci, kde je takto úředně zaregistrován.

Problémem podle sdružení může být i zahrnutí tzv. dostupného bydlení mezi povinně zajišťované formy bytů, kde není vyžadována terénní sociální práce.

DOLADIT JE TŘEBA I VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE

Na dnešním tiskovém brífinku se zástupci Sdružení místních samospráv ČR vrátili také ke svému nedávnému jednání s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou ohledně fungování veřejně prospěšných prací (VPP). Sdělení z tohoto společného jednání uvádíme v závěru zprávy.
Stanislav Polčák podtrhl, že sdružení institut veřejně prospěšných prací podporuje a chce jej co nejvíce využívat. Avšak má za to, že tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti je třeba ještě doladit. Na prvním místě mezi slabinami veřejně prospěšných prací uvedl velké rozdíly v přístupu k zaměstnávání uchazečů o VPP mezi kraji.
Jak předseda SMS ČR rovněž připomněl, v současnosti se sdružení setkává s informacemi, že jednotlivé pobočky úřadu práce nabízejí pracovní místa na VPP na kratší dobu, než je 12 měsíců. "Jsme ujišťováni, že tyto úvazky budou téměř automaticky prodlužovány, ale obcím na tuto kratším dobu nechtějí nezaměstnaní ani nastoupit," poznamenal předseda SMS ČR.
Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku a předseda pracovní skupiny SMS ČR pro sociální záležitosti obcí, dodal, že problémem je i opakované zaměstnávání osob, jež nejsou zaměstnatelné na jiných pozicích, přičemž toto pracovní místo v rámci VPP je drží v základních pracovních a sociálních návycích. "Ne vždy se podaří takovou osobu opakovaně zaměstnat – a ta se pak dále propadá na sociální dno spojené s kriminalitou a sociálně patologickými jevy," uvedl Radek Brázda.
/rš/

SDĚLENÍ ZE SPOLEČNÉ SCHŮZKY VEDENÍ SMS ČR S GENERÁLNÍ ŘEDITELKOU ÚŘADU PRÁCE ČR

Na základě četných podnětů ze strany obcí se dne 19. července uskutečnila další schůzka s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou. Důvodem byla řada dotazů obcí, a to zejména k délce trvání pracovních poměrů u VPP.

Jak je zřejmé z aktuálních statistických přehledů, z celkového množství lidí bez práce je 41,1 % dlouhodobě nezaměstnaných. I z tohoto důvodu je považován nástroj veřejně prospěšných prací (VPP) za klíčovou metodu pro práci s těmito osobami, a to s cílem udržet jejich pracovní návyky a navracet je do pracovního procesu.

Jak bylo na jednání několikrát potvrzeno, Úřad práce ČR považuje v této záležitosti obce za primární partnery. Z důvodu aktuální situace na trhu práce se také snaží o posílení finanční alokace tohoto nástroje.

Za standardní délku trvání VPP považuje ÚP ČR 12 měsíců. Kratší doba není pro většinu uchazečů o zaměstnání umístěných na VPP řešením, zejména z pohledu případného vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr na VPP i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání s nemožností jejich pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, kteří v rámci VPP vykonávají práci asistentů prevence kriminality a koordinátorů VPP.

Jak je však patrné z informací od starostů z regionů tlumočených předsedou Stanislavem Polčákem na zmíněném jednání, v některých případech nastává situace, kdy ÚP ČR navrhuje uzavřít smlouvu na VPP na kratší dobu než 12 měsíců (6 i 3 měsíce), což generální ředitelka Kateřina Sadílková potvrdila. Důvodem je přechod mezi rozpočtovými obdobími, kdy daná krajská pobočka ÚP ČR nemusí mít v rozpočtu reálně disponibilní zdroje na pokrytí celého období trvání dané dohody o VPP v délce 12 měsíců. V tomto případě ÚP ČR nemůže poskytnout závazek na celých 12 měsíců, protože by došlo k porušení rozpočtových pravidel. Takovéto situace jsou dle ÚP ČR řešeny příslibem prodloužení, které je realizováno uzavřením dodatku k již uzavřené dohodě.

SMS ČR v této věci plánuje provést plošný monitoring mezi obcemi s cílem zjistit, v jaké kvalitě jsou obcím poskytovány informace, týkající se právě této problematiky. Obce mohou své podněty zasílat na e-mail hlavní kanceláře: info@smscr.cz.

V rámci jednání zazněla ještě doplňující informace upřesňující okruh osob, které mohou být opakovaně zaměstnány bez dodržení tří měsíců vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Do této skupiny mohou být zahrnuty i osoby ohrožené sociálním vyloučením, například nadměrně zatížené exekucemi. Opakované zaměstnávání v rámci VPP může být povoleno také osobám do 30 let bez kvalifikace, osobám 50+, osobám se zdravotním omezením, rodičům, kteří pečují o dítě do 15 let apod. Prioritní podmínkou je nemožnost pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na otevřeném trhu práce. Písemné zdůvodnění k žádosti o výjimku předkládá starosta příslušnému kontaktnímu pracovišti ÚP ČR, se kterým uzavírá nebo již uzavřela obec dohodu o VPP. O výjimce rozhoduje ředitel příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR.*

/sms/

 

K foto:

Z dnešního tiskového brífinku Sdružení místních samospráv ČR v Poslanecké sněmovně

Foto: Ivan Ryšavý

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down