Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) ve středu 1. 12. 2021 otevře dveře svého historicky prvního Inspiračního fóra. V kině Přítomnost na pražském Žižkově se sejdou špičky české a slovenské urbanistiky, architekti, zastupitelé měst a obcí, influenceři, designéři i sociologové a ekonomové.

Posledních 18 měsíců nám ukazuje, jak důležité je pro každého z nás mít kolem svého bydliště funkční a esteticky hodnotný veřejný prostor. Svoji roli v tom hrají energie, krása, peníze, praktičnost, ekologie i historický kontext. Jak udržet v rovnováze potřeby veřejnosti, pohled architekta a možnosti rozpočtu obce či dotačních programů? Jak se mohu já jako občan zapojit do změny a rozvoje koncepce veřejných prostranství právě v okolí mého domu či bytu?

Inspirační fórum Svazu měst a obcí ČR bude hledat odpovědi na tyto otázky na historicky prvním ročníku této konference ve středu 1. 12 .2021 od 9.00 do 16.30 hodin v pražském kině Přítomnost. Link pro stream:  https://www.smocr.cz/cs/inspiracni-forum

"Cílem projektu je vytvořit otevřené prostředí a živou platformu pro sdílení zkušeností a diskusi mezi zástupci našich měst a obcí a těmi, kteří se významně podílí na proměnách veřejných prostranství a udávání trendů v souvisejících oblastech. Chceme jim ulehčit společnou cestu k tomu nejlepšímu výsledku,” říká ředitelka SMO ČR Radka Vladyková.

Inspirační fórum Svazu měst a obcí české republiky zahájí zahraniční host Ing. arch. Matúš Vallo, primátor města Bratislavy, který ve funkci primátora působí od roku 2018. Ve svém příspěvku zmíní zkušenosti s budováním, revitalizací a modernizací veřejných prostranství a budov v Bratislavě a také s regulací parkování v centru měst.

Svaz měst a obcí ČR oslovil řadu zástupců samosprávy, architektů a dalších odborníků, aby na Inspiračním fóru představili své zkušenosti a příklady dobré praxe.

Hosté budou v pěti blocích diskutovat nad těmito tématy:

* společenský význam a ekonomická udržitelnost veřejných prostranství;

* vzdělávací a školské budovy;

* veřejné osvětlení;

* adaptace veřejných prostranství na změnu klimatu.

Například o veřejných prostranstvích, která tvoří základní strukturu města, promluví architektka Pavla Melková.

Radim Bača, starosta severomoravské obce Palkovice, bude hovořit o tom, jaký význam má pro 12 km dlouhou dědinu její centrum a jak se centrum obce ve spolupráci s renomovaným architektem vlastně hledá?

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy, se bude zabývat sídlištní výstavbou. Sídliště jsou tématem pro mnoho velkých měst u nás i v zahraničí. Jak začít s proměnou těchto leckdy nevzhledných městských čtvrtí, tak, aby splňovaly parametry moderního a udržitelného obytného prostředí?

Starosta Březí u Mikulova Miroslav Vymyslický pracoval více než 20 let jako vedoucí oddělení vyjednávání Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky. Na svém postu řešil situace se zadržováním rukojmí, únosy osob nebo vydírání. I o tom, zda se mu právě tyto kompetence hodily při přesvědčování občanů Březí o nutnosti modernizace veřejného osvětlení v obci promluví ve svém příspěvku.

Na konferenci zaznějí i příspěvky týkající se předprojektové přípravy, zkušenosti z menších obcí s pořádáním architektonických soutěží, s hledáním vhodného architekta i se zapojením obyvatel.

Kompletní program akce najdete zde: https://www.smocr.cz/cs/inspiracni-forum

/zr/

Na snímku: Sál pražského kina Přítomnost

Foto: web https://www.kinopritomnost.cz/

Čtvrtek 25. listopadu byl dnem konání XXIV. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Již podruhé se odehrála v on-line formě. Nabitý program přinesl informace zejména k tématům financování výkonu přenesené působnosti obcí a měst, podpora opatření v oblasti životního prostředí, nakládání s odpady, financování obecních rozpočtů, hospodaření obcí a měst v době covidu, přezkum veřejných zakázek a řadu dalších.

O úvodní slova se postupně postarali čestný předseda SMO ČR a pražský primátor Zdeněk Hřib a předseda SMO ČR František Lukl. Prvním prezentujícím byl David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra, který se věnoval i refundaci nákladů územně samosprávným celkům za dobu koronavirové epidemie. Novinky Generálního finančního ředitelství přinesl zástupce generální ředitelky Jan Ronovský. Představil mj. nový web, který přispěje k lepší přehlednosti a dohledatelnosti informací. Ředitel Úřadu práce Viktor Najmon mluvil i o mimořádné okamžité finanční pomoci pro klienty zkrachovalé Bohemia Energy.

O činnosti právní poradny SMO ČR referoval Lukáš Váňa z advokátní kanceláře KVB. Upozornil i na povinnost nových vyhlášek a připomněl nabídku poradny, která nabízí automatické dokumenty i automatickou kalkulačku na výpočet poplatků z odpadu. Že ochrana oznamovatelů je to samé téma jako whistleblowing, vysvětlovala na závěr prezentace právní poradny výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková. Ta v průběhu vysílání představila Diář starosty/starostky: „Od diáře si neslibujeme nic menšího, než že pomůže starostům a starostkám se lépe zorientovat v nepřeberném množství povinností, které mají samosprávy ve vztahu k orgánům státní správy. Napočítali jsme více než 80 právních předpisů, z nichž povinnosti výkaznictví pro města a obce plynou.“

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, představil Národní program životního prostředí, který se týká zejména zabezpečení pitné vody pro občany. David Lukáč z EKO-KOMu vysvětloval, proč často žádají po obcích vyplnění řady dotazníků. Sběr těchto dat ale slouží k analýzám a vyhodnocení další strategie celkového odpadového hospodářství EKO-Komu vůči městům a obcím.

Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila na možnost prolomení dluhové brzdy v letech 2027, 2028 vzhledem ke stavu veřejných financí. Zástupce Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Jan Vodák hovořil o přezkumu zadávání veřejných zakázek. Jak podotkla Radka Vladyková, představoval tento úřad v minulých letech pro starosty noční můru. V poslední době se ale stal pomocnou rukou pro zadavatele z řad místních samospráv. V programu vystoupil také byl Miroslav Matej, ředitel odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí, který se zabýval vývojem české ekonomiky.

Řečníků bylo v rámci Celostátní finanční konference SMO ČR mnohem více, záznam přenosu bude možno shlédnout na webu www.smocr.cz.

/zr/

Na snímku moderátorská dvojice Michaela Hergetová z České televize a výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková

V pondělí 1. listopadu proběhne v pražském Centru architektury a městského plánování třetí ročník konference Potenciál místní ekonomiky 2021 s podtitulem Rozpočtové určení daní obcí a měst. Jejím cílem bude zodpovědět otázky, zda je aktuální rozpočtové určení daní dostatečně efektivní, transparentní a spravedlivé. Akci pořádá agentura CzechInvest.

Jedním z podnětů k organizaci konference byly závěry pasportizace podnikatelského prostředí, které se agentura CzechInvest věnuje od roku 2016. Každoročně mapuje na čtyři stovky obcí s pověřenou působností, kde se starostů a primátorů ptá, co mohou investorům nabídnout a co jim naopak schází. Představitelům obcí pomáhá agentura s lákáním vhodných investorů.

„Cílem je otevřít diskuzi nad aktuálním nastavením rozpočtového určení daní. Stávající systém je totiž nastavený tak, že obcím, které podporují rozvoj investic a podnikání, nepřináší tato snaha žádné finanční benefity do obecních rozpočtů a nejsou k podpoře podnikatelského prostředí dostatečně motivovány,” říká generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl.

Konferenci zaštiťuje náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů Pavel Vyhnánek, který bude jedním z hlavních řečníků konference. Ve svém příspěvku se zaměří na výsledky letošní studie s názvem Chudé město pražské”, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Studie nahlíží pod pokličku pražských veřejných financí a přibližuje, jak funguje financování Prahy v českém i mezinárodním kontextu.

Dlouhodobě se snažím upozorňovat na neexistující vztah mezi daňovým výnosem v obcích a příjmem do jejich rozpočtů. Změna tohoto principu je velice potřebná, aby byly obce motivovány podporovat rozkvět podnikatelské činnosti na svém území – nejen služeb občanům jako je obchod s potravinami nebo opravna obuvi, ale i dalších podnikatelských aktivit,“ říká Pavel Vyhnánek.

Mezi řečníky se objeví zástupci státní správy a samosprávy i představitelé soukromé sféry. Na konferenci mimo jiné vystoupí Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, Martin Půta, místopředseda Asociace krajů ČR, hejtman Libereckého kraje, Věslav Michalik, radní Středočeského kraje, náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací a starosta obce Dolní Břežany či Pavel Sovička, Managing Director CZ&SK ve společnosti Panattoni, který představí analýzu srovnání přínosů průmyslu obcím a finanční a nefinanční přínosy výrobních závodů pro lokální ekonomiku.

Diskuse se dále zúčastní Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí a Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu města a obcí ČR, která bude hovořit o dalších motivačních nástrojích na podporu lokální ekonomiky. Zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS Ondřej Chybík se ve svém příspěvku podívá na rozvoj měst a obcí z pohledu urbanisty/architekta.*

Více informací o programu konference naleznete na www.czechinvest.org, kde se také můžete zdarma registrovat.

/zr/

 

Při včerejším večerním slavnostním vyhlášení výsledků 13. ročníku soutěže Architekt roku, které se uskutečnilo na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech, bylo rovněž předáno Ocenění Architekt obci. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR si udělením tohoto ocenění předsevzaly každoročně vyzdvihovat úspěšně fungující tandemy ARCHITEKT – OBEC.

Odborná porota soutěže Architekt obci 2021 (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – časopis Moderní obec) diskutovala o přínosu spolupráce pro rozvoj konkrétního sídla u těchto finalistů soutěže Architekt obci 2021: Havlíčkův Brod a Ing. arch. Aleš Burian; • České Budějovice a Ing. arch. Miroslav Vodák; • Kolín a Ing. arch. MgA. David Mateásko;Orlová a Ing. arch. Ivan Wahla a Ing. arch. Tomáš Rusín.

Cílem soutěže Architekt obci je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. „Jen pokud funguje dobře spolupráce mezi architekty, inženýry, investory a obcemi, může vznikat kvalitní výstavba,“ řekla Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí. Marcela Pavlová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, připomněla, že „ministerstvo je garantem dokumentu Politika architektury a stavební kultury ČR, v níž je obsažen závazek zkvalitňovat naše vystavěné prostředí. S tím souvisí také podpora a oceňování procesů, které k lepšímu prostředí pro náš život vedou.“

DRŽITEL CENY ARCHITEKT OBCI SPOLUPRACUJE S RADNICÍ UŽ ŠESTNÁCT LET

Cenu Architekt obci 2021 získal architekt Aleš Burian za dlouhodobou profesionální práci pro rozvoj města Havlíčkova Brodu, především pak kultivaci veřejných prostranství. Cenu za oceněného architekta přezvala zástupkyně předního brněnského ateliéru Burian-Křivinka Architects Natalia Polonyankina a za město Havlíčkův Brod jeho místostarosta  Libor Honzárek. Podle jeho názoru je „podstatou dobré spolupráce mezi obcí, architektem, ale třeba i památkáři a občany konstruktivní diskuse. Jen díky poctivé práci a erudici architekta Buriana a zároveň jeho roli schopného rétora a mediátora se podařilo prosadit zásadní změny ve tváři města“.

Porota odůvodnila ocenění Ing. arch. Aleše Buriana (*1956) těmito slovy: „Jeho působení započalo v Havlíčkově Brodě již v roce 2004. Veřejný prostor se od té doby dočkal realizace nových kvalitních přírodních povrchů, nového mobiliáře a vodních prvků, úpravy parku v bezprostřední návaznosti na historické centrum i nového dopravního uspořádání průjezdu centrem a optimalizace parkování. Za zmínku stojí i odvážné rozhodnutí k odstranění panelového domu z historické zástavby města, které je u nás v současné době ojedinělé. Dlouhodobá spolupráce a kultivace veřejných prostranství vytváří podmínky pro posílení vztahu obyvatel a návštěvníků Havlíčkova Brodu k městu samotnému, ale též výrazně podporuje další funkce centra. Synergicky jsou do společenského života zapojovány akce kulturně společenského charakteru, což prokazatelně přispělo k oživení náměstí, které se stalo pro občany hojně navštěvovaným centrálním prostorem. Oblibu našla také mobilní dřevěná sezónní scéna. Všemi těmito úpravami se zároveň následně zlepšila i atraktivita centra pro rozvoj obchodu a podnikání. Činnost architekta obsáhla v průběhu let i realizaci dalších záměrů města, jako např. rekonstrukci budovy Staré radnice, která slouží jako významný objekt s kulturním potenciálem pro pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních akcí v jedinečném historickém prostředí.“

KDO SE STAL ARCHITEKTEM ROKU?

Cenu Architekt roku vypsala již potřinácté společnost ABF, a. s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Hlavní cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Poukazuje tak na konkrétní tvůrčí či organizační počiny vedoucí ke vzniku kvalitní výstavby, ať už jde o navrhování staveb, teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost.

Odborná porota vybrala čtyři finalisty soutěže Architekt roku 2021: •Petr Janda, ● David Kraus, • Kuba & Pilař architekti / Ladislav Kuba, Tomáš Pilař,Petr Stolín. Na ceremoniálu bylo možno zhlédnout krátká videa s medailony jednotlivých finalistů a poslechnout si hodnocení poroty.

Porota se při svém výběru snažila o komplexní hodnocení jednotlivých osobností, a nakonec se rozhodla doporučit k ocenění architekta a pedagoga Petra Stolína. Cenu v podobě skleněné plastiky předal předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal, který mimo jiné připomněl nedostatečný zájem o řemesla a technické obory ze strany žáků škol a vyjádřil naději, že „odborné ceny by mohly motivovat ke studiu technických oborů“. Loňský laureát, architekt Zdeněk Fránek obdaroval vítěze vlastním výtvarným dílem – černým a bílým objektem symbolizujícím dva domy ZEN-houses a zástupce hlavního mediálního partnera Jan Hejhálek z časopisu INTRO prezentoval video představující Stolínovu tvorbu. Architekt Petr Hájek (laureát Architekta roku 2018) ve videu vyjádřil mimo jiné obdiv nad schopností tandemu Stolín-Mičeková „používat jednoduché materiály a rafinovaně je implementovat ať už v konstelacích nebo detailu staveb. To, co ale nejde naplánovat, ani se naučit, je vložit do architektury duši. A to oni umí velmi dobře“. Na dotaz moderátorky, jak by laureát charakterizoval své stavby, Petr Stolín odpověděl: „Za nejdůležitější vlastnost považuji hlavně to, že se v mých domech dá žít.“*

/zr/

V říjnovém vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude z tiskárny expedovat už 6. 10., se ke spolupráci architekta Aleše Buriana s městem Havlíčkův Brod vrátíme podrobněji.

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Na snímku: Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová (vpravo) a výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková (druhá zprava) ocenění pro tandem ARCHITEKT - OBEC, vyhodnocený v soutěži Architekt obci jako nejúspěšnější v letošním roce, ještě drží ve svých rukou. Ale za chvíli je předají Nataliji Polonyankině (která na včerejším slavnostním ceremoniálu zastupovala architekta Aleše Buriana) a místostarostovi Havlíčkova Brodu Liboru Honzárkovi.

Foto: archiv soutěže

 

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.

My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu.  Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.

Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).

Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.

* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.

Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.

Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.

Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).

Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.

* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států.  Pokud budeme věřit údajům, které máme od  autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů.  Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.

Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.

Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?

* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.

* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí.  Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.

Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.

Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.

Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.

Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.

Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.

* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.

ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik.  Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.

Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek.  Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.

* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.

Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.

Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.

V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...

... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.

Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.

Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.

*  Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.

Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.

Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.

Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.

Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.

V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.

* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.

Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.

Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.

Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).

Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).

Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).

V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...

... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi  (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...

... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.

Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.

Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.

V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů.  Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Ještě až do 30. června 2021 se mohou hlásit obce a města spolu s architekty do soutěže Architekt obci 2021. Organizátoři soutěže totiž původní termín (16. 6.) o dva týdny posunuli. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a samosprávou při rozvoji obcí v České republice.

Na  https://architektobci.cz/ lze přihlašovat projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – časopis Moderní obec, zástupce ABF).

Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

 

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) od 5. 7. do 30. 7. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec tři až pět finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci se bude konat 22. září  2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

/rš/

*

Ještě až do 16. června 2021 se obce a města spolu s architekty mohou hlásit do soutěže Architekt obci 2021. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a územní samosprávou při rozvoji obcí v České republice. Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.

Do soutěže Architekt obci lze přihlásit projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Přihláška je k dispozici na https://architektobci.cz/, kde se nacházejí i další podrobné informace o soutěži.

Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Laureátem loňského ročníku soutěže se stal českobudějovický architekt Jaromír Kročák, který byl oceněn za mnohaletou profesionální práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Vyzdvižena pak byla především jeho intenzivní spolupráce se samosprávou města Soběslav, jejímž výsledkem je třeba rekonstrukce náměstí a parku nebo obnova a dostavba gotického hradu na knihovnu či přestavba kina na multifunkční kulturní centrum.

RADA EVROPSKÉ UNIE VNÍMÁ PŘÍNOS SOUTĚŽE ARCHITEKT OBCI

Z příkladné spolupráce samospráv a architektů profitují zejména obyvatelé obcí. Ocenění má velký význam pro podněcování diskuse veřejnosti o kvalitě prostředí, pomáhá lidem všímat si, co se v jejich okolí mění, a přemýšlet, jak se mohou do této změny sami zapojit. Inovativního konceptu soutěže si všimla i Rada Evropské unie, která ocenění Architekt obci diskutuje v rámci expertní skupiny pro kvalitní architekturu a vystavěné prostředí jako dobrý příklad propagace stavební kultury," vysvětluje význam soutěže Architekt obci Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

PODPORA FUNKCE MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Architekt obci podporuje také fungování městských a obecních architektů, kteří se mohou se svými aktivitami do soutěže přihlásit. Ocenění má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, jímž je právě posilování úlohy těchto odborníků. Pozici městských architektů dlouhodobě propaguje i Česká komora architektů.

Její místopředseda Petr Velička považuje soutěž Architekt obci za důležitou pro péči o krajinu a vystavěné prostředí, jakožto součásti kulturního dědictví, stejně jako pro osvětu o službě architektů: „Díky nominacím na ocenění Architekt obci se připomínají konkrétní osoby a jejich skutky realizované ve veřejném zájmu, které vedou ke kvalitě našeho prostředí, která se nás všech bytostně dotýká.

VÝSLEDKY SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A OBCE POSUZUJE ODBORNÁ POROTA

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička – Česká komora architektů, Petr Durdík – Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák – držitel ocenění Architekt obci 2020, Ivan Ryšavý – šéfredaktor  časopisu Moderní obec, a zástupce ABF). Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) až do konce července. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec 3 až 5 finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

Soutěž Architekt obci je již, a to bez jakékoliv nadsázky, soutěží tradiční. Pro Svaz měst a obcí ČR je ctí, že se na této soutěži může stále podílet. Zaměření na dlouhodobou spolupráci mezi územní samosprávou a architektem cílí k překonání jakýchkoliv politických či osobních neshod a hledání společných řešení a toho nejlepšího, co je možné v daném místě a čase a za daných podmínek pro občany udělat. A právě tato spolupráce bývá často nedoceněna. Jsme rádi, že můžeme ocenit výsledky dobré práce, která se otiskne hluboko do tváře obcí,“ doplňuje Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci se uskuteční 22. 9. 2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH v PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

* Zasílání nominací do 16. 6. 2021. Součástí nominace musí být popis spolupráce mezi obcí a architektem a představení přihlášeného díla nebo počinu včetně vlivu na okolní prostředí, udržitelnost a kvalitu života, doplněné fotografiemi. Formulář přihlášky je ke stažení na www.architektroku.cz/architektobci

* Veřejné hlasování do 31. 7. 2021: https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/hlasujte-pro-nejlepsi-tandem-architekt---obec-v-soutezi-architekt-obci-2021

* Vypisovatelé soutěže: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, časopis Moderní obec, ABF, a. s.

* Hlavní partner: Veletrh FOR ARCH

* Hlavní mediální partner: časopis Moderní obec

* Kontakt: Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz, www.architektobci.cz

/zr/*

Až do 16. června 2021 se mohou hlásit obce a města spolu s architekty do soutěže Architekt obci 2021. Cílem soutěže je upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architekty a samosprávou při rozvoji obcí v České republice. Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.

Do soutěže Architekt obci 2021 lze přihlásit projekty z oblasti urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury a řešení veřejného prostoru, stejně jako architektonické realizace a další počiny, které mají dopad na kvalitu života a rozvoj společnosti. Cena je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Laureátem loňského ročníku soutěže se stal českobudějovický architekt Jaromír Kročák, který byl oceněn za mnohaletou profesionální práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Vyzdvižena pak byla především jeho intenzivní spolupráce se samosprávou města Soběslav, jejímž výsledkem je například úspěšná rekonstrukce náměstí a parku nebo obnova a dostavba gotického hradu na knihovnu či přestavba kina na multifunkční kulturní centrum.

RADA EVROPSKÉ UNIE VNÍMÁ PŘÍNOS SOUTĚŽE ARCHITEKT OBCI

„Z příkladné spolupráce územních samospráv a architektů profitují zejména obyvatelé obcí. Ocenění má velký význam pro podněcování diskuse veřejnosti o kvalitě prostředí, pomáhá lidem všímat si, co se v jejich okolí mění, a přemýšlet, jak se mohou do této změny sami zapojit. Inovativního konceptu soutěže si všimla i Rada Evropské unie, která ocenění Architekt obci diskutuje v rámci expertní skupiny pro kvalitní architekturu a vystavěné prostředí jako dobrý příklad propagace stavební kultury,“ vysvětluje význam soutěže Architekt obci Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

PODPORA FUNKCE MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

Soutěž Architekt obci podporuje také fungování městských a obecních architektů, kteří se mohou se svými aktivitami do soutěže přihlásit. Ocenění má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury ČR, jímž je právě posilování úlohy těchto odborníků. Pozici městských architektů dlouhodobě propaguje i Česká komora architektů.

Její místopředseda Petr Velička považuje soutěž Architekt obci za důležitou pro péči o krajinu a vystavěné prostředí, jakožto součásti kulturního dědictví, stejně jako pro osvětu o službě architektů: „Díky nominacím na ocenění Architekt obci se připomínají konkrétní osoby a jejich skutky realizované ve veřejném zájmu, které vedou ke kvalitě našeho prostředí, která se nás všech bytostně dotýká.

VÝSLEDKY SPOLUPRÁCE ARCHITEKTA A OBCE POSOUDÍ ODBORNÁ POROTA

Nominace na ocenění Architekt obci 2021 posoudí odborná porota (Radka Vladyková – Svaz měst a obcí ČR; Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; Petr Velička, Česká komora architektů; Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR; Jaromír Kročák, držitel ocenění Architekt obci 2020; Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec; zástupce ABF).

Základními kritérii posuzování jsou zejména přínos spolupráce architekta a obce z pohledu kvality architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále hodnocení dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos pro kvalitu života.

LETOS POPRVÉ TAKÉ HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

Novinkou letošního ročníku soutěže je hlasování veřejnosti o nejlepší tandem architekt – obec, které bude probíhat na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz) od 5. 7. do 30. 7. Tandem s nejvyšším počtem hlasů získá bonusové body při hodnocení odbornou porotou. Ta vybere nakonec tři až pět finalistů a z nich vítěze, který získá titul Architekt obci 2021.

„Soutěž Architekt obci je již, a to bez jakékoliv nadsázky, soutěží tradiční. Pro Svaz měst a obcí ČR je ctí, že se na této soutěži může stále podílet. Zaměření na dlouhodobou spolupráci mezi územní samosprávou a architektem cílí k překonání jakýchkoliv politických či osobních neshod a hledání společných řešení a toho nejlepšího, co je možné v daném místě a čase a za daných podmínek pro občany udělat. A právě tato spolupráce bývá často nedoceněna. Jsme rádi, že můžeme ocenit výsledky dobré práce, která se otiskne hluboko do tváře obcí,“ dodává Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMO ČR.

Vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci 2021 se uskuteční 22. září 2021 společně s oceněním Architekt roku na slavnostním večeru na veletrhu FOR ARCH, PVA EXPO PRAHA v Letňanech.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

* Zasílání nominací je třeba provést do 16. 6. 2021. Součástí nominace musí být popis spolupráce mezi obcí a architektem a představení přihlášeného díla nebo počinu včetně vlivu na okolní prostředí, udržitelnost a kvalitu života, doplněné fotografiemi. Formulář přihlášky je ke stažení na www.architektroku.cz/architektobci .

* Veřejné hlasování se bude konat od 5. 7. 2021 do 30. 7. 2021. Uskuteční se na: www.smocr.cz.

* Vypisovatelé. Jsou jimi: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, časopis Moderní obec, ABF, a. s.

* Hlavní partner. Veletrh FOR ARCH

* Hlavní mediální partner. Moderní obec

* Kontakt. Mgr. Iveta Zajíčková, tel.: 739 003 161, e-mail: zajickova@abf.cz

K témuž také na: www.architektobci.cz

/red/

Na snímku: Soběslav, náměstí Republiky, 2018. Autor rekonstrukce: Jaromír Kročák, Architekt obci 2020*

 

Na dnešním jednání Komory statutárních měst Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) získali primátoři a primátorky příslib z úst ministra Karla Havlíčka o návratu komponenty brownfieldů do Národního plánu obnovy.

Ambiciózní plán obnovy (NPO), který má za cíl rozdělit kolem 172 miliard korun, byl sice v posledních dnech velice často diskutován na poli Senátu či Poslanecké sněmovny, reálná diskuse s územními či sociálními partnery včetně zpětné vazby ale stále chybí. Proto vyvolal Svaz měst a obcí ČR dnešní jednání s vicepremiérem Karlem Havlíčkem na schůzi Komory statutárních měst.

Města jsou základní stavební kameny státu i ekonomiky,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „a primátoři jsou jejich dobrými správci. Stát by jim měl více naslouchat, oni vědí, kam nejlépe ve svém městě nasměřovat investice.“

To potvrzuje i předseda komory primátor Olomouce Miroslav Žbánek: „Samosprávy jsou významným nositelem pokroku a rozvoje v území a Národní plán obnovy v nich vzbudil velké naděje, které by neměly být zmařeny.

Brownfieldy, podpora tramvajových a trolejbusových tratí či již zmiňovaná kultura byly často opakovaným požadavkem ze strany zástupců měst. Podle slov plzeňského primátora Martina Baxy města si pod NPO nepředstavovala jen sanaci státního rozpočtu, ale právě rozvoj a obnovu území.

Z předběžného vyjádření jednotlivých zúčastněných primátorek a primátorů jednoznačně vyvstala potřeba zařadit do komponent, z kterých se NPO skládá, projekty revitalizace brownfieldů. Tato často obrovská neutěšená území skýtají možnost podpory místní ekonomiky a z ní vyplývající multiplikační efekt pro celou zemi.

Tento požadavek slíbil dnes vicepremiér Karel Havlíček ještě do NPO zapracovat. Na jednání přímo uvedl, že ho tato situace mrzí a že hledá cestu, jak investice do brownfieldů v rámci NPO vrátit.

Primátoři a primátorky dále požadují další jednání na téma modernizace a elektrifikace městské dopravy, upozorňují ale také na důležitost podpory kultury, která se v současné době doslova zmítá nad propastí.

Neméně důležitou oblastí je i podpora veřejných investic.

Každá koruna vložená z NPO do území se stokrát státu vrátí,“ podotýká výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, „a bude přínosem i pro místní podnikatele, kteří často získávají práci právě od měst.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

 

Vyhlášení vítězného tandemu obec – architekt, jemuž připadne ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR a časopisem Moderní obec, je už tradiční součástí závěrečného slavnostního ceremoniálu soutěže Architekt roku. Organizátorem soutěže Architekt obci je společnost ABF, a. s., a letos poprvé bude toto ocenění uděleno i ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR.

„Cílem soutěže je ocenění tandemu architekt - obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby. Jasně se nám ukazuje, že spolupráce architekta nebo architektonického studia a samospráva obce přináší mnoho pozitivního jak pro spolupracující samotné, tak pro obec a její občany,“ vysvětluje Josef Morkus z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

„Chtěli bychom podporovat přístup samosprávy, která nepřemýšlí pouze v horizontu svého volebního období, ale dívá se do budoucna a sleduje dlouhodobý rozvoj obce. Opět se potvrzuje jedno - je nutné plánovat, mít strategii, pracovat na ní a postupně ji realizovat,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. Obrovským přínosem je doplňování týmů o krajinářské architekty, kteří vnášejí do rozvoje měst a obcí nový názor. Je třeba oceňovat především schopnost dlouhodobé a systematické spolupráce mezi odborníky a obcí,dodává Alena Klimtová ze Svazu měst a obcí ČR.

Odborná porota soutěže Architekt obci 2020 pracovala ve složení: Radka Vladyková - Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička - Česká komora architektů, Petr Durdík - Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan Košař - držitel ocenění Architekt obci 2019, Ivan Ryšavý - časopis Moderní obec, a Regina Loukotová - zástupce ABF, a. s.

Porota diskutovala potenciál kvalitního architektonického rozvoje jednotlivých sídel a vybrala pět finalistů soutěže a vítěze, který bude představen na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže Architekt obci 2020  letošního 8. září v CAMP v Praze.

FINALISTÉ – ARCHITEKT OBCI 2020

Přístup obce ukazuje, jak se dá uceleně pracovat s veřejným prostorem, přestože velikost a zajisté i rozpočet obce by mohl velmi jednoduše generovat zájem o jiné priority rozvoje. Forma provedené krajinářské stavby návsi je sice na tenké hranici mezi designem, který si můžeme dovolit jen díky dotacím, a konceptuální tvorbou navazující na tradiční podobu návesního prostoru, ale správné pochopení možností, které nám dává vegetace, společný veřejný prostor, měnící se vodní režim v krajině i sídlech a spolupráce s profesionálním přístupem krajinářského architekta k tématu, je výzvou, jež vedení obce pochopilo. Obec se tak odlišila od stovky pseudoromantických zelených, nebo naopak instantních technických, špatných a „drahých“ řešení v soudobé tváři venkova. Spolupráce obcí v otázkách investic a v následné údržbě veřejných prostranství s krajinářskými architekty je do budoucna nevyhnutelná a dobré příklady, jakými Bratčice jistě jsou, to jen potvrzují.

Porota ocenila zejména dlouholetou spolupráci radnice s architektem Alešem Burianem z brněnské Architektonické kanceláře Burian – Křivinka. Od roku 2006 se díky této nepřetržité spolupráci ve městě uskutečnilo několik významných projektů revitalizace a přestavby historického jádra, aniž by došlo ke kolizi se statutem městské památkové zóny. K těmto pracím patří zejména dobíhající rekonstrukce Staré radnice či loni dokončená přestavba Smetanova náměstí, která navázala na předchozí revitalizaci hlavního historického Havlíčkova náměstí a přilehlých ulic. Architekt Aleš Burian jako autor uvedených děl významně přispěl i k tomu, že veřejnost přes některé počáteční obavy přijala složité úpravy historického jádra města za své. Porota soutěže konstatovala, že příklad Havlíčkova Brodu naznačuje, jak může dlouhodobě fungovat koncepční spolupráce externího architekta s městem při jeho rozvoji a správě.

Sílu dlouhodobé spolupráce obce a architektonického týmu porota spatřovala v důrazu na krajinné prvky v obci, v péči o ně, a především v jejich pojímání jako katalyzátorů pestrého veřejného života. Nezůstává ale jenom u nich, spolupráce se týká i rekonstrukce prodejny potravin na Obecní dům, opravy kulturního domu z 80. let i nově vybudované autobusové zastávky. Jde o kvalitní architektonické i krajinné intervence a o úspěšnou souhru vedení velmi malé obce a zkušeného architektonického týmu.

Porota pozitivně hodnotila dlouhodobou a soustavnou spolupráci obce s architektem, místním rodákem, který se podílel na přípravě urbanistického rozvoje obce a pak i na jednotlivých realizacích, včetně jejich budování. Jedná se o úpravu veřejných prostranství a také o rekonstrukce staveb občanského vybavení. Při jednotlivých úpravách je patrná snaha o zachování genia loci obce a potvrzení jeho charakteru. Důležitým aspektem je i spolupráce s veřejností, která je zapojena do přípravy jednotlivých regeneračních zásahů v obci a zároveň je vedena i k obecní spolkové činnosti. Přínos architekta pro rozvoj obce je nesporný.

Porota ocenila zejména dlouho trvající spolupráci architekta a samosprávy, jejímž výsledkem je rekonstrukce náměstí, parku a úpravy několika staveb, včetně obnovy a dostavby gotického hradu či přestavby kina na multifunkční kulturní centrum. Přestože Soběslav není velkým městem, může se chlubit cennými veřejnými prostory a hodnotnými stavbami. Město ve spolupráci s architektem o ně cílevědomě a koncepčně pečuje a jejich hodnoty vyzdvihuje a rozvíjí. V úvahu při tom bere i vliv úprav na mikroklima, provozní náročnost a co nejsnazší údržbu. Nezapomíná ani na zapojení veřejnosti, která projekty spoluvytváří. Nemalou roli v úspěšné spolupráci jistě hraje fakt, že pan architekt je soběslavským rodákem. Oceněný tandem již připravuje další projekt u kostela sv. Víta.

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ UŽ 8. ZÁŘÍ V PRAZE

Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátům ocenění Architekt roku 2020 a Architekt obci 2020 se uskuteční 8. září 2020 od 18 hodin v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP, IPR Praha, Vyšehradská 51, Praha 2).

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down