Již před třetím čtením se v dolní parlamentní komoře nachází návrh, který by mohl výrazně ulevit obcím od velké zátěže způsobované kontrolami. Poslanec Martin Kupka společně s dalšími poslanci – Vítem Rakušanem, Markem Výborným, Markem Bendou, a zástupci platformy Rekonstrukce státu představili 21. ledna pozměňovací návrh k novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), který předpokládá zřízení evidence kontrol pro jejich lepší vzájemnou koordinaci a stanovení únosného počtu kontrol.

Poslanecký návrh zavádí jednotnou evidenci kontrol, do níž budou nahlížet všechny státní kontrolní orgány. Stanovuje současně úroveň tzv. významné kontrolní zátěže. Významnou kontrolní zátěží budou takové kontroly, které by měly v obci prověřovat tutéž věc podruhé za rok či které by na jednom místě probíhaly současně a přitom nekoordinovaně. Pro malé obce by pak významnou kontrolní zátěží byly i více než tři kontroly ročně.

Pokud by plánovaná kontrola měla významnou kontrolní zátěž způsobit, bude muset kontrolní orgán takovou kontrolu odůvodnit, nebo jít kontrolovat jinam.

Uspěje-li tento návrh v parlamentu, kontrolní orgány získají efektivní nástroj, díky němuž budou moci své kontroly snadno koordinovat. To mají podle zákona dělat již dnes, jen k tomu nemají žádný komplexní nástroj. Nejvyšší kontrolní úřad navíc získá novou pravomoc nad systémem kontrol systémově dohlížet, vyhodnocovat jej a doporučovat jeho zlepšení. Systém kontrol v České republice by se tak konečně mohl dočkat systémové reformy.

Aktuální novela zákona se týká rozšíření auditů NKÚ na státní firmy, ale také kraje a statutární města. Návrh tedy vůbec neuvažuje o rozšíření auditů NKÚ na běžné obce. Díky práci uvedených poslanců je nyní k tomuto návrhu připojen i návrh řešení, které by mohlo obcím výrazně ulevit od stovek hodin strávených administrativou i asistencí spojenou s kontrolami.*

JAKUB ČERNÝ,

analytik platformy Rekonstrukce státu

 

Ilustrační foto:

Nejvyšší kontrolní úřad

Foto: on-line Praha 7

Necelé dva týdny před volbami do zastupitelstev obcí Agora CE, o. p. s., nabízí veřejnosti prohlédnout si mapu participativních rozpočtů. Podle Agory CE, která městům a obcím nabízí pomoc s přípravou participativního rozpočtu "na míru", už pětatřicet sídel v Česku soustavně a plánovitě participativní rozpočet ve své praxi využívá.

Princip participativního rozpočtu je v zásadě jednoduchý: Radnice vymezí část peněz z ročního rozpočtu, obyvatelé pak podávají návrhy, co by se za tyto peníze mělo ve městě v následujícím roce vylepšit. Při tvorbě těchto návrhů se obyvatelé za asistence města setkávají na lokálních, či tematických veřejných diskusích a sousedských setkáních. Na nich diskutují o tom, co chtějí ve své obci změnit a jak.  Společné návrhy pak předkládají radnici k  posouzení z hlediska realizovatelnosti. Vyvrcholením je všelidové místní hlasování o tom, které  návrhy obyvatel má obec uskutečnit.

Participativní rozpočet tak otevírá rozhodovací procesy těm občanům, kteří se chtějí na spolurozhodování podílet, a zároveň umožňuje, aby jejich názory byly brány vážně, aby byly diskutovány, jak s politiky, tak odbornými zaměstnanci místní veřejné správy a promítly se do finálního rozhodnutí. Participativní rozpočet je také de facto jediným nástrojem (vedle voleb a referend), které umožňuje přímé zapojení občanů do rozhodování.

Na mapě participativních rozpočtů lze nalézt 35 obcí nejrůznějších velikostí, kde byl tento nástroj zaveden.. Pokusů zavést participativní rozpočty však bylo ještě více. „Pomohli jsme v posledních třech letech zavést participativní rozpočet 11 různým obcím. V dalších jsme pracovali, ale participativní rozpočet v nich zaveden nakonec z různých důvodů nebyl,“  říká koordinátor Agory CE Vojtěch Černý. Nová zastupitelstva budou mít možnost tento nástroj zapojení veřejnosti zavést.
Pokud se podíváme na výsledky posledních tří let, pak je na nich podle Vojtěcha Černého vidět, že v participativním rozpočtování jsou nejlepší malé obce, jako jsou Mnichovice, Říčany, Dobřejovice, či malé městské části jako Praha Slivenec, Praha Kolovraty nebo ostravský městský obvod Mariánské Hory a Hulváky.
Jak Vojtěch Černý dále upozorňuje, paradoxně tento nástroj, který je vhodný spíše pro velká města, opanovaly malé obce. Vítězí jak v tom, kolik byli politici ochotni do participativního rozpočtu vložit financí obce, tak v tom, s jakou vervou se do rozpočtování zapojili sami občané.*

Mapu participativních rozpočtů najdete na: http://www.participativni-rozpocet.cz/participativni-rozpocty-cr/.

/zr/

 

 

Sdružení místních samospráv ČR jakožto organizace sdružující více než 1700 obcí a měst dnes podalo trestní oznámení na osobu R. M. Dotyčný podle názoru sdružení zneužívá zákon o svobodném přístupu k informacím k tomu, aby samosprávy systematicky zahlcoval banálními dotazy a obohacoval se díky finančním kompenzacím, které od nich následně požaduje, pokud při povinném zveřejnění odpovědi na jeho dotaz formálně pochybí. Tímto způsobem vydělává měsíčně desítky tisíc.

Možností, jež mu poskytuje zákon o svobodném přístupu k informacím, pan R. M. již řadu let velmi intenzivně využívá ke svéráznému druhu podnikání. Rozesílá obcím a městům stovky žádostí s mnohdy banálními otázkami. Jeho typická otázka např. zní: Kolik dlužníků – právnických osob, jejichž dluh je po splatnosti více než 300 dní, vaše obec eviduje? Samosprávy mají povinnost poskytnuté informace zveřejnit na svých webových stránkách.

Pan R. M. sází na to, že při plnění této povinnosti udělají obce formální chybu a opomenou ze zveřejňovaného textu odpovědi vyjmout údaje o žadateli. Na ty, které takto pochybí, se následně obrací a žádá je o poskytnutí finanční kompenzace za nemateriální újmu, kterou údajně zveřejněním svých osobních údajů utrpěl.

Naprosto chápeme význam zákona o svobodném přístupu k informacím a plně ho respektujeme,“ říká předseda SMS ČR Stanislav Polčák a dodává: „Chování pana R. M. však jde proti smyslu tohoto zákona a slouží jiným účelům, než je veřejná kontrola nad orgány státní správa a samosprávy. Podle mého názoru je srovnatelné s chováním různých pochybných obchodníků, pro které se u nás vžil pojem ‘šmejdi’. Budeme proto apelovat na ministerstvo vnitra, aby v rámci chystané novelizace zákona o svobodném přístupu k informacím podobnému zneužívání tohoto zákona zabránilo.“

Své žádosti R. M. rozesílá způsobem připomínajícím kobercový nálet: „Podle našich informací například v jeden den rozešle identickou žádost na všechny obce v určitém kraji, jejichž název začíná písmenem A, další den na obce s názvem začínajícím na písmeno B a tak dále,“ vysvětluje Stanislav Polčák.

Za zveřejnění svých údajů v odpovědi obce na svůj dotaz dostává kompenzace v řádu stovek korun. „Máme zdokumentované jeho nároky např. ve výši stovek, ale i jednotek tisíc korun. Protože jde o relativně nevysoké částky, nezřídka uspívá; děje-li se tak v případech desítek až stovek subjektů, mohou se měsíční příjmy dotyčného muže z této aktivity i při střízlivém odhadu rovnat desítkám tisíc korun,“ říká Stanislav Polčák.

Podle přesvědčení SMS ČR jde v případě aktivit R. M. o praktiky nejen morálně zavrženíhodné, ale také trestné, neboť kvůli němu dochází k nepřijatelnému zahlcování veřejné správy nesmyslnými žádostmi. „Představitelé obcí a měst se místo toho, aby věnovali čas práci pro občany, musejí zabývat vyřizováním šikanózních podání tohoto člověka,“ potvrzuje Zuzana Tvrzníková, starostka Zámrsku, jedné z postižených obcí v Pardubickém kraji.

Podle indicií SMS ČR je přitom jedinou motivací pana R. M. vyhlídka kompenzace za tvrzenou nemateriální újmu. Proto na něho sdružení podalo trestní oznámení mimo jiné pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizích práv.*

/zr/

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Až do 15. září může veřejnost hlasovat o nominacích v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Soutěž pořádána Otevřenou společností, o. p. s., hodnotí míru otevřenosti státní správy a samosprávy, svobody projevu i nové počiny v oblasti otevřených dat. V letošním jubilejním patnáctém ročníku soutěže prošlo přísným ověřováním 70 nominací z celkem 102 podaných. Hlasovat lze ve čtyřech kategoriích Otevřeno (Přístup k informacím, Svoboda projevu, Účast na rozhodování a Otevřená data) a ve třech kategoriích Zavřeno (Přístup k informacím, Svoboda projevu, Mediálním partnerem soutěže je i odborný měsíčník Moderní obec.

Mezi negativními nominacemi je například protiústavní zákon tající data z nemocnic, zastřené nominování politika do mediální rady nebo mimořádné jednání zastupitelstva s podklady až na stůl. Mezi pozitivními nominacemi jsou mj. vydobytí digitálních dat pro statistiky kriminality od Policie ČR anebo soukromá podporu nezávislých investigativních novinářů.

Podíl kladně oceňujících návrhů dosáhl již 40 %. Stále více úřadů a institucí zapojuje otevřenost do své činnosti jako klíčový prvek, na němž staví svou úspěšnost a efektivitu. Mnoho příkladů v kategorii Otevřeno ukazuje, že radnice často při rozvíjení otevřenosti postupují systematicky a prakticky. Například městská část Brno-střed zavedla mimo další transparentizační opatření i unikátně přehledný rozklikávací rozpočet, který umožňuje dojít až na úroveň jednotlivé faktury. Za podobná řešení byly v minulých ročnících oceněny Nové Město na Moravě anebo Černošice.

Podle odborníka soutěže Oldřicha Kužílka některé nominace ukazují dvě tváře téhož úřadu. "Například pražský magistrát na jedné straně straně zprovoznil ukázkovou aplikaci, umožňující podrobně sledovat všechny změny územního plánu, na druhé však odepírá informace k přípravě Metropolitního plánu a tvrdí, že jde o neformální komunikaci a přípravné podklady,“ dodal Oldřich Kužílek.  Upoziornil i na to, že "standardem soutěže" již jsou obstrukce Kanceláře prezidenta republiky, ať už jde o odměny anebo o dopis prezidenta USA Trumpa.

Významný je počet případů, kdy jde o data z databází. V negativní kategorii odepíračů najdeme šest případů, které se tak či onak týkají blokování přístup k datasetům, pořizovaným úřady za veřejné peníze. Příkladem může být zákon o zdravotních službách, který poslední novelou bezdůvodně „zakázal“ Ústavu zdravotnických informací a statistiky poskytovat data s určením, které konkrétní nemocnice se týkají.

U ceny Zavřeno tradičně převládají případy porušování práva na informace. Například stoprocentně vlastněná akciovka operátora trhu OTE, a. s.. tvrdí, že není povinný subjekt, ačkoliv i poslední nález Ústavního soudu o ČEZ to výslovně potvrdil. Město Ústí nad Labem aktuálně vede peloton obstruujících úřadů, rebelujících proti právnímu státu, když dokonce zpochybňuje právo Nejvyššího správního soudu ČR vykládat zákony.

V kategorii účasti veřejnosti na rozhodování na sebe pozornost připoutal hned několika nominacemi Parlament ČR za změnu stavebního zákona, kterou vyloučil veřejnost z účasti na rozhodování o stavbách v okolí skrze spolky. A opět magistrát města Ústí nad Labem vyvinul metodu, jak vyloučit z řízení účast spolků, a přestože nadřízený orgán i soudy jeho výplody ruší jako chybný výklad práva, s drzým čelem to opakuje.

V negativních nominacích najdeme jak cenzurní zásahy, tak útok na právo kritizovat třeba i prezidenta. Mezi pozitivními příklady jsou vyváženě informující periodika nebo nestátní iniciativy, podporující svobodná média. Legislativním útokem byl pokus poslance Zdeňka Ondráčka a šedesáti dalších označit za trestný čin kritiku prezidenta, schovanou pod zástěrku „hanobí prezidenta republiky a ruší výkon jeho pravomoci“.

Hlasování poroty a veřejnosti

O jednotlivých nominacích nyní bude hlasovat veřejnost i nezávislá porota, složená z lidí s morálním kreditem, kteří se oblastí transparentnosti a ochrany informačních práv dlouhodobě zabývají a mezi nimiž najdeme například Františka Korbela, Hanu Marvanovou, Břetislava Rychlíka či Tomáše Němečka.

Hlasování veřejnosti se koná od 1. do 15. září na stránkách soutěže www.otevrenozavreno.cz, kde jsou uveřejněny jednotlivé nominace. Jednotliví vítězové budou vyhlášeni na tiskové konferenci 3. října v Praze.

/zr/

 

 

 

Registrační značky ve ve formátu: SEMILY01 nebo SEMILY02 mají usnadnit identifikaci a transparentnost vozidel využívaných městem.

"Po vzoru několika dalších měst jsme se rozhodli v letošním roce využít možnosti označit jednotlivé služební vozy jednotnými registračními značkami. Místo klasických SPZ by nyní naše vozidla měla nést registrační značky ve formátu: SEMILY01 nebo SEMILY02," vysvětlila Lena Mlejnková, starostka města Semily. "Od této změny si slibujeme nejenom lepší identifikaci vozidel, které radnice ke své činnosti využívá, ale zároveň jedinečnou možnost prezentace města Semily," dodala starostka.

Tuto možnost nabízí majitelům vozidel novela zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích od 1. ledna 2016. Ačkoli běžná cena za výměnu jedné registrační značky se pohybuje v řádu několika tisíc korun, město Semily tento krok nic stát nebude.

"Přestože město Semily disponuje ve svém vozovém parku sedmi vozy," připomněla Iveta Medková z kanceláře tajemníka semilské radnice, "značky na přání budeme mít naprosto zdarma, protože městský úřad, který registrační značky vydává, je od správních poplatků osvobozen."*

/zr/

 

Foto: archiv města Semily

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down