Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jan Musil) zamítlo návrh skupiny 30 senátorů (dále jen navrhovatelka) na zrušení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, případně na zrušení § 2 odst. 1 písm. b), písm. k) ve slovech „nebo národní podnik“, písm. n) a § 8 odst. 3 téhož zákona.

Podle dnes vydané tiskové zprávy Ústavního soudu navrhovatelka ve svém návrhu vyjádřila přesvědčení, že zákon o registru smluv či přinejmenším jeho vybraná ustanovení jsou v rozporu s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, s principem rovnosti podle čl. 1 a čl. 3 Listiny, principem autonomie vůle, jakož i se zákazem retroaktivity. Stěžejní námitkou navrhovatelky byl protiústavní zásah zákona do práva podnikat zejména u některých subjektů - národních podniků, územních samosprávných celků či právnických osob, v nichž má stát nebo územně samosprávný celek většinovou majetkovou účast.

Navrhovatelka se domnívá, že zákon nutí tyto subjekty uveřejňovat údaje, které pro ně samotné či jejich smluvní partnery představují konkurenční výhodu, a jejichž udržení v tajnosti před ostatními podnikateli je z hlediska realizace jejich práva podnikat nezbytné. Konečně navrhovatelka také uvedla, že k dosažení zákonodárcem proklamovaného cíle transparentnosti smluv podle ní zcela postačuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a zákon o registru smluv je tak duplicitní právní úpravou.

Ústavní soud konstatuje, že cílem zákona o registru smluv je zajistit uveřejnění vybraných smluv, u nichž je alespoň jednou ze smluvních stran některý z dotčených subjektů, jejichž hospodaření je navázáno na veřejné finanční prostředky. Protože se tak děje prostřednictvím registru smluv, který je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, je zjevné, že účelem zákona je zpřístupnění dotčených smluv široké veřejnosti v souladu s ústavně zaručeným právem na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny (informační funkce zákona). To lze ostatně dovodit také z vazby mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a zákonem o registru smluv, neboť platí, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

Konečně lze doplnit, že ve vazbě na uvedený účel je možné identifikovat i další základní právo, jež je prostřednictvím zákona realizováno, totiž právo občanů podílet se na správě věcí veřejných dle čl. 21 odst. 1 Listiny (kontrolní funkce zákona).

Ústavní soud provedl za účelem přezkumu zásahu zákonodárce do ústavně zaručeného práva podnikat tzv. test racionality, který se skládá ze čtyř kroků, a dospěl k závěru, že vybraná ustanovení zákona o registru smluv, jakož i zákon jako celek, v něm obstály a nepředstavují zásah do shora označeného práva. Rovněž ani tvrzení o porušení principu rovnosti v právech, jakož i další ústavněprávně relevantní námitky navrhovatelky, neshledal Ústavní soud důvodnými, a tedy způsobilými přivodit závěr o protiústavnosti zkoumaných ustanovení zákona o registru smluv.

Pokud navrhovatelka namítala, že údaje, které jsou dotčené subjekty povinny uveřejnit prostřednictvím registru smluv, představují konkurenční výhodu a jejich udržení v tajnosti je tak pro naplnění obsahu práva podnikat nebytné, musí k tomu Ústavní soud uvést, že zákon o registru smluv stanoví v § 3 celou řadu výjimek z povinnosti uveřejnění. Zvláštní důraz je u dotčených subjektů nutno klást na výjimku uvedenou v § 3 odst. 2 písm. r) tohoto zákona, která z povinnosti uveřejnění vylučuje smlouvy uzavřené mezi těmito subjekty, byla-li taková smlouva uzavřena v běžném obchodním styku.

Současně je třeba zohlednit i ustanovení § 5 odst. 5 písm. a) a c), jakož i § 5 odst. 6 zákona, která umožňují dotčeným subjektům vyloučit z uveřejnění tzv. metadata v podobě identifikace smluvních stran a ceny (ev. hodnoty předmětu smlouvy), jsou-li taková data obchodním tajemstvím osob uvedených – mimo jiné – právě v § 2 odst. 1 písm. k) a n) zákona.

Jako relevantní lze vnímat námitku navrhovatelky, že § 5 odst. 6 zákona chrání toliko obchodní tajemství osob uvedených v příslušných písmenech § 2 zákona, nikoliv obchodní tajemství druhé smluvní strany. Ani v tomto ohledu však Ústavní soud neshledává zásah do skutečné realizace podstatného obsahu práva těchto subjektů podnikat, neboť uveřejnění ceny, popřípadě označení smluvních stran [nebudou-li tyto současně představovat obchodní tajemství některé z osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. e), k) až n) zákona], sice určitým způsobem omezuje výkon daného práva, avšak pouze ve vztahu k dotčeným subjektům. Jinými slovy omezuje (v případě, že daná smluvní protistrana nebude mít zájem na uveřejnění daných metadat v registru smluv) toliko volbu protistrany [a to nadto pouze tehdy, jestliže na danou smlouvu nebudou dopadat výjimky, především dle § 3 odst. 2 písm. i) či r) zákona], nikoliv realizaci samotného podstatného obsahu práva podnikat, natož podnikání samé.

Nelze zároveň pomíjet skutečnost, která se celou problematikou vine jako příslovečná červená nit, totiž že onou protistranou jsou subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými finančními prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využívání. Ani v tomto směru tedy Ústavní soud neidentifikoval takový zásah do dotčeného práva, pro který by bylo třeba napadenou právní úpravu podrobit přísnějšímu testu proporcionality.

Ústavní soud nepřisvědčil ani námitce navrhovatelky, že je zákon o registru smluv nadbytečný, neboť se překrývá se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Napadená právní úprava není ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím duplicitní, ale naopak jej doplňuje, čímž rozšiřuje jednak aktivní složku práva na informace ve smyslu čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny, a zvláště pak možnost kontroly veřejné moci ze strany veřejnosti. Ústavní soud má tedy za to, že cíl sledovaný zákonem o registru smluv nelze považovat za nelegitimní nebo svévolný. Je tomu tak i proto, že zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti (mimo jiné) i efektivní kontrolu veřejné moci. Zároveň je zákonodárcem zvolené řešení podle názoru Ústavního soudu rozumným prostředkem, jak takového cíle dosáhnout.

Stran otázky porušení principu rovnosti v právech Ústavní soud uzavřel, že je-li dotčený subjekt přímo, anebo zprostředkovaně (skrze jiný subjekt) napojen na veřejné rozpočty a finance z nich plynoucí, nelze přijmout tezi navrhovatelky, že takový subjekt je ve srovnatelném postavení s jinými soukromoprávními subjekty, které své ústavně zaručené právo podnikat uskutečňují za účelem zajištění prostředků pro uspokojení svých potřeb. U takových subjektů [jimiž jsou i subjekty podle § 2 odst. 1 písm. b), k) a n) zákona], nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky pouze proto, že se tak děje v rámci jejich podnikatelské činnosti. Porušení principu rovnosti v právech proto Ústavní soud v tomto případě neshledal.

Závěrem Ústavní soud připomíná, že při abstraktním přezkumu ústavnosti není schopen objektivně prokázat nebo hypoteticky vymodelovat všechny myslitelné situace, které napadený zákon, resp. jeho dílčí ustanovení, v individuálním případě mohou vyvolat. Předmětem jeho posouzení tedy nyní nemohou být ani specifické případy jednotlivých dotčených subjektů, u nichž s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem může Ústavní soud své posouzení upřesnit v budoucnu.*

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/17 je dostupný na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2019/Pl._US_32_17_na_web.pdf .

AUTOR ZÁKONA: JDE O VELKÉ VÍTĚZSTVÍ

Mezi prvními, kdo zareagovali na zamítnutí uvedeného návrhu třiceti senátorů Ústavním soudem, byl poslanec Jan Farský, autor zákona o registru smluv. Uvedl: "Registr smluv byl potvrzen Ústavním soudem. A jednomyslně. To považuji za velké vítězství. Jsem moc rád, že těch pět let práce na jeho prosazování nebylo zbytečných a rozhodnutím Ústavního soudu je jeho zakotvení v českém právním řádu ještě pevnější. Má to smysl."

/zr/

K foto: Ilustrační snímek budovy Ústavního soudu v Brně.

Foto: web ÚS

 

Registr smluv, cena pozemků, které musí samosprávy platit státu za převod nebo zvyšování mezd různým profesím bez finančního krytí. Témata, o kterých starostové a primátoři mimo jiné debatovali během dnešního prvního dne XV. sněmu Svazu měst a obcí ČR (SMO). Do Plzně se sjeli představitelé územních samospráv z celé České republiky. Trápí je, že se stát k nim chová macešsky, jako kdyby územní samosprávné celky byly nechtěné dítě či vyděděný syn.

Kdy si připadám jako dítě? Když nás Senát, jindy starostům nakloněný, hodil přes palubu s registrem smluv. Je to jako byste svému synkovi Františkovi, který jde na sprint, dali na nohy crocsy, byť dobře víte, že jeho soupeř bude mít profesionální tretry. Pláč nad rozlitým mlékem ale není náš šálek kávy, mnoho dobrých věcí se za této vlády a následně s poslanci a senátory totiž podařilo,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Společně jsme zabránili třeba navýšení poplatků za kopírování, stanovila se limitace náhrady škody u zastupitelů, je finančně kryto veřejné opatrovnictví, koncept sociálního bydlení bude na dobrovolné bázi, torpédovali jsme převod kompetencí v povolování dřevin, rozběhla se reforma financování školství a především máme nakročeno ke zvýšení podílu na DPH v rámci rozpočtového určení daní (RUD).“

Kancelář SMO ročně připomínkuje víc než tři stovky návrhů právních předpisů. Letos i loni mimo jiné intenzivně řešila elektronickou evidenci tržeb (EET).

První místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš podněty z území v mnoha případech nakonec vyslyšel, nedávno se tak změnila metodika EET. „Chceme neziskovým organizacím v drobném podnikání, které jim umožňuje pracovat pro lidi, maximálně pomáhat. Jejich role je totiž ve společnosti nezastupitelná,“ prohlásil dnes na sněmu SMO Andrej Babiš. Připomněl, že se proto hranice, od které musí spolky evidovat příjmy z drobné vedlejší činnosti, zvyšuje ze 175 tisíc na 300 tisíc korun. A do limitu příjmů se už nemusí, jako tomu bylo dosud, započítávat příjmy bezhotovostní, například pronájem hřiště placený bankovním převodem apod.

Jak ministr financí dále uvedl, metodiku Finanční správy, která danou oblast upravuje, finanční resort změnil na základě podnětů z měst a obcí (viz: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Metodika_k_evidenci_trzeb_v2-0.pdf). "Vnímám také problémy, které souvisejí se zvyšováním mezd různým profesím během roku. Na stávku řidičů autobusů, ke které v tomto kontextu došlo, si pamatuje asi každý z nás. Neměl jsem z ní radost stejně jako lidé, kteří se nedostali do práce. A netěšil mě ani fakt, že hejtmani chtěli na danou věc peníze, byť díky lepšímu výběru daní dostali letos o mnoho miliard korun víc než loni,“ řekl účastníkům sněmu Andrej Babiš.

Rozumím tomu, že pan ministr financí musí řešit čerpání peněz celého státu účelně, efektivně a hospodárně, regiony z toho nevyjímaje. Situace se zvýšením mezd řidičů autobusů však zamotala hlavu všem krajům a ve výsledku se tak bohužel dotkla mnoha občanů. Vedl k ní fakt, že vláda rozhodla o zvýšení mezd této profesi, aniž by řekla, jak to mají kraje provést a kde na to mají vzít,“ reagovala na slova ministra financí předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. "Po mnoha jednáních se nám, hejtmanům, nakonec podařilo prosadit, že by vláda na danou věc měla uvolnit 420 milionů korun z rozpočtové rezervy. Shodu s vládou jsme tak nakonec našli, možná by se rozbouřený kabinet mohl naší spoluprací inspirovat. V budoucnosti je však třeba takovým situacím předcházet. Řádně se na ně připravit tak, aby kraje nemusely financovat ad hoc rozhodnutí vlády o zvyšování mezd různým profesím na úkor investic. Zvláštní přitom je, že takových návrhů s blížícími volbami výrazně přibývá. Proto jsme podepsali se Svazem měst a obcí ČR společné prohlášení, které danou oblast řeší.

Ve společném prohlášení je mj. uvedeno, že jakékoliv nařízení vlády upravující platy by mělo pro stát znamenat také povinnost vyčlenit na to potřebné peníze. Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR rovněž v prohlášení společně požadují, aby účinnost takových nařízení byla vždy od 1. ledna následujícího roku. Jinak nelze realizovat plánované investice, peníze se prostě musí v rámci stanovených rozpočtů ušetřit jinde. I proto všichni hejtmani jednomyslně souhlasí s dlouhodobým požadavkem Svazu měst a obcí ČR, aby se změnila Ústava ČR. A to tak, že pokud územním samosprávným celkům přibudou povinnosti, musí jim být garantovány také potřebné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zástupci měst, obcí a krajů přitom v žádném případě nezpochybňují právo zaměstnanců dostat za kvalitní práci dobře zaplaceno. Samotné zvýšení platových tarifů velmi podporují.

Sněm je nejvyšším orgánem Svazu měst a obcí ČR. Koná se jednou za dva roky, starostové a primátoři na něm vyhodnocují, co se povedlo, a kde jsou rezervy. Také stanovují priority na další dva roky. Jednou za čtyři roky se pak koná sněm volební, kde zástupci samospráv volí nové vedení. Letos je jednání, kterého se účastní na na šest set lidí, zejména o hodnocení uplynulých let a plánování budoucího rozvoje. Prvního dne sněmu se kromě 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše zúčastnili také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zemědělství Marian Jurečka či ministr životního prostředí Richard Brabec.

Sněm Svazu měst a obcí ČR bude ukončen zítra.

/zr/

 

Na zřejmě největším letošním setkání starostů a primátorů – XV. sněmu Svazu měst a obcí ČR, který se uskuteční ve čtvrtek 18. a v pátek 19. května v Plzni. Účast na něm přislíbili 1. místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr životního prostřední Richard Brabec, ministr zemědělství Marian Jurečka či ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka. A také místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček nebo předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Z výsledků dotazníkových šetření, která Svaz měst a obcí ČR (SMO) provedl během svých letošních krajských setkání,  města a obce v současné době v oblasti financování nejvíc trápí rozpočtové určení daní (RUD). Následují dotace – zejména komplikovanost a nedostatek vhodných dotačních titulů a příspěvek na výkon státní správy. V dopravě starostům nejproblematičtější připadá stav, údržba a výstavba místních komunikací, jejich přetíženost a dopravní obslužnost jako taková. Ve školství je aktuálně hlavním tématem samospráv kapacita mateřských i základních škol, financování regionálního školství a dotační tituly.

Právě k těmto problémům se bude hovoři na již XV. sněmu SMO, který tento čtvrtek a pátek bude konat v Plzni.

I když jsou vody politiky velmi rozbouřené, tak právě Svaz měst a obcí může být majákem, ke kterému se budou upínat představitelé obcí a státu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Na XV. sněmu budeme probírat nejen ty nejdůležitější věci, které se týkají financování samospráv, ale také to, jak by dál měl Svaz hájit zájmy obcí a měst v České republice. Budeme schvalovat nové priority a zaměření, proto účast každého je víc než vítána, je zkrátka potřebná.

Co se týče životního prostředí, podle dotazníkového šetření se jako nejsložitější nyní jeví otázka vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Dále to jsou dotační tituly a hospodaření s vodou.

Na sněmu mohou všichni starostové vznést svoje požadavky a otevřít složité otázky, které je v daném městě či obci trápí a kterými se zabývají. Tak, abychom je jako představitelé Svazu mohli prodebatovat s vládou i s ostatními orgány a hlavně společně hledat cestu, jak problémy řešit,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi Vlastimil Picek a připojuje: „Každý starosta má svůj hlas a slyšet ho může být právě na XV. sněmu.

V Plzni bude důležité – a měl by na to být čas – vydiskutovat všechny problémy a úkoly, které na nás, starosty, padají. Jsou to mimo jiné velmi překotné změny v legislativě,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor Pardubic Martin Charvát. „Území také intenzivně řeší dříve zmiňovanou otázku rozpočtového určení daní, kde bychom rádi narovnali historickou křivdu a dosáhli vrácení podílu z DPH v rámci RUD na úroveň dohodnutou před důchodovou reformou - 23,58 %.“

Městům a obcím se v současné době příliš nelíbí ani situace s registrem smluv, převodem pozemků či zvyšování mezd během roku. Bezdůvodný nárůst administrativy jednotně odmítají, stejně jako nerovný přístup vůči vybraným státním společnostem. Upozorňují také na to, že je poněkud nešťastné a nepochopitelné, aby samosprávy platily státu za pozemky, které slouží veřejnosti. Města a obce rovněž odmítají další povinnosti navíc bez potřebného finančního krytí. Dlouhodobě požadují změnu Ústavy ČR tak, aby garantovala, že pokud stát samosprávám uloží nové povinnosti či přidá úkoly, měl by na to zajistit potřebné finance.

/zr/

 

Starostové z celé České republiky zásadně nesouhlasí se senátní novelou zákona o registru smluv (tisk č. 79). Podle Svazu měst a obcí ČR je senátní návrh diskriminační a stanovuje nerovné podmínky pro podnikání. Zjednodušeně říká, že Budějovický Budvar je více než například strakonický Dudák.

Zatímco by totiž jihočeský národní pivovar jako jediný subjekt nemusel zveřejňovat smlouvy v registru smluv, obecním, státním a krajským firmám by tato povinnost podle horní parlamentní komory měla zůstat. Takový přístup, však je, jak připomíná Svaz měst a obcí ČR (SMO), v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Vrácenou novelu registru smluv ze Senátu by v květnu měla projednat Poslanecká sněmovna.

"Nedá se rozumět tomu, proč má mít právě Budvar výjimku ze zveřejňování v registru smluv. Jak k tomu přijdou městské a další společnosti vlastněné veřejnou správou? Chtějí snad zákonodárci samosprávám omezit konkurenceschopnost?“ ptá se místopředseda Svazu měst a obcí ČR a primátor Pardubic Martin Charvát a dodává: „Proto se nedávno naše rada, tedy jeden z nejvyšších orgánů Svazu měst a obcí, který tvoří na 100 starostů z celé země, shodla, že senátní znění zákona je třeba důrazně odmítnout.

V dnes zveřejněné tiskové zprávě Svaz měst a obcí ČR upozorňuje na to, že nerovné zacházení, které předloha přináší, téměř asociuje dobu před rokem 1989, kdy se k vybranému majetku rovněž přistupovalo protežujícím způsobem. Podle samospráv by však spíš než senátní znění právního předpisu byla lepší jeho původní poslanecká novela.

"Je snad náš pivovar jako obecní společnost méně než pivovar v Českých Budějovicích? Je Dudák méně než Budvar? Podle jakých kritérií se to stanovuje," klade otázky starosta Strakonic Břetislav Hrdlička a konstatuje: "Nerovný přístup zákonodárců, co se týče registru smluv, nám vadí. Vypadá jako další vlna privatizace, tentokrát ale obecních společností. Nesouhlasíme a jednoznačně podporujeme názor rady Svazu, která návrhy v rozporu s Listinou základních práv a svobod odmítla."

Svaz měst a obcí ČR zastává pevný názor, že už stávající právní předpisy dostatečně zajišťují, aby se s veřejnými prostředky nakládalo transparentně. Shoda měst a obcí tak panuje v tom, že ta ustanovení zákona o registru smluv, která nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je třeba zrušit. Samosprávy se také shodují v podpoře případné ústavní stížnosti.

Zákonem o registru smluv, který je účinný od loňského července, se dlouhodobě zabývají představitelé měst a obcí z celé země. Mimo jiné říkají, že zveřejňování dokumentů je časově velmi náročné. Vysoké jsou i požadavky na kvalifikaci lidí, kteří mají danou oblast na starosti. Kromě samotného zákona o registru smluv musí sledovat metodiky ministerstva vnitra, které vykládají velké množství nejasností v uvedeném právním předpisu či specifický zákon o ochraně osobních údajů.*

/zr/

Senátní verzi novely zákona o registru smluv se v rubrice Polemika věnuje také květnové vydání Moderní obce, které se k předplatitelům bude distribuovat z tiskárny už 4. května. Odborný měsíčník Moderní obec si můžete objednat na: http://profipress.cz/predplatne/ .

Ilustrační foto:

web n. p. Budějovický Budvar

 

Dvě stovky starostek a starostů i dalších zástupců obcí a měst z celé republiky se už od včerejšího dne v Brně účastní druhého ročníku dvoudenní Právní konference Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). V hlavním sále pavilonu E brněnského výstaviště projednávají aktuální legislativu, platné zákony, ale také právní předpisy, které zákonodárci v současné době chystají či je samosprávy potřebují změnit. Podrobnosti se představitelé měst a obcí dozvídají od expertů na právo z ministerstev, soudů, univerzit i advokátních kanceláří.

Z poslední doby je v souvislosti s městy a obcemi třeba zmínit zákon o sociálním bydlení a zákon o rozpočtové odpovědnosti. Zatímco u prvního předpisu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyslyšelo připomínky samospráv a vstup do systému sociálního bydlení by měl být dobrovolný, druhá norma je – eufemisticky řečeno – na pováženou,“ říká předseda SMO ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Mrzí nás, že i když na Celostátní finanční konferenci premiér i vicepremiér slyšeli věcné i konkrétní připomínky k zákonu o rozpočtové odpovědnosti, poslanci ho přes jasný nesouhlas Senátu sto čtyřmi hlasy schválili. Nechceme to tak nechat být, obrátíme se na prezidenta republiky. Doufáme, že zvítězí zdravý rozum.

Podobnou cestu v loňském roce musel SMO ČR zvolit v souvislosti se školským zákonem. Ten na základě dopisu Svazu prezident Miloš Zeman vetoval. Vedlo to k zesílení debaty s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a ve výsledku také k nezbytné úpravě právního předpisu. A to na základě věcných argumentů samospráv, kterým MŠMT po prezidentském vetu začalo více naslouchat.

Včera, v úvodní den Právní konference se například probrala koncepční novela zákoníku práce. Tento právní předpis vždy patří k ostře sledovaným tématům. Podle něj by zaměstnavatelé měli nově povinně vést evidenci pracovní doby i u lidí, kteří pro ně vykonávají činnost na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Novela tak sleduje trend přibližovat dohody k pracovnímu poměru. Počítá také s tím, že se změní pravidla pro dovolenou a doručování písemností zaměstnancům.

Mluvilo se také o registru smluv. Zákon má nabýt plné účinnosti letos 1. července. Právní předpis vyvolává řadu nejasností, například to, co je vlastně smlouva. Vlastní realizace předpisu znamená obrovský nárůst byrokracie a prodloužení všech termínů v procesu uzavírání smluv. Ve smlouvách se musí začerňovat data, která podléhají ochraně osobních údajů a obchodnímu tajemství, pak se musí zveřejnit v registru, čímž smlouvy nabývají účinnost a teprve poté, jde-li například o nemovitost, ji lze nechat zapsat v katastru nemovitostí.

Na akci se rovněž hovořilo o novele zákona o obcích, novém přestupkovém právu, obecní policii, zákonu o úřednících, shromažďovacím právu či na téma zvířata v obci.

Právní konferencí Svaz měst a obcí ČR reaguje na podněty starostek a starostů, jimž se nelíbí neustále se měnící právní předpisy. V Brně se koná proto, že jde o přirozené centrum práva v České republice. Druhého ročníku pod záštitou Ministerstva spravedlnosti v rámci veletrhů GO a REGIONTOUR se účastní na 200 lidí. Dnes ráno na akci vystupuje ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jan Chvojka.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down