Hospodárným využíváním dešťové vody se zabývá stále větší počet obcí a měst. Dokládá to i jejich zájem o dotace z Ministerstva životního prostředí. Znovu o ně bude možné žádat od 12. ledna 2022 například na vybudování retenčních nádrží, propustných parkovišť nebo zelených střech.

Na nakládání se srážkovými vodami se připravuje stále více obcí. „Boj se suchem je klíčovou prioritou ministerstva už od poloviny roku 2014. Z národních a evropských zdrojů podpořilo v této oblasti více než 21,5 tisíce projektů částkou přesahující 16,5 mld. Kč. Alespoň jeden podpořený projekt zaměřený na řešení sucha již najdeme v každé druhé obci,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Tentokrát je dotační výzva vypsána v národním programu Životní prostředí a finance v objemu přes jednu a tři čtvrtě miliardy korun poputují z Národního plánu obnovy. Pro kraje, obce, státní a neziskové organizace a další žadatele je vyhrazena téměř miliarda korun na projekty hospodaření s dešťovou vodou a 762 milionů korun je alokováno pro Statutární město Brno.

Z dotace mohou obce a kraje řešit povrchová opatření jako průlehy či vsakovací nádrže, které jsou doplněny zelení a srážková voda díky nim zůstává na místě. Dále různé druhy podzemních i povrchových nádrží, díky nimž se voda dále používá třeba na zalévání nebo plní ekosystémovou funkci. Podporu získají i dešťové zahrady, výměna nepropustných povrchů za propustné, výstavba nebo přestavba střech, které budou akumulovat dešťovou vodu.

Dotační výzva potrvá od 12. ledna do 31. srpna 2022, nebo do vyčerpání alokace. Její součástí je též aktivita na realizace protipovodňových opatření s širokým využitím přírodě blízkých prvků v urbanizovaném území. Ta je určena pro Statutární město Brno, které z ní může čerpat až 762 milionů korun. Tuto částku Brno využije na realizaci prvních dvou etap komplexního projektu na vybudování protipovodňových opatření na řece Svratce. Vznikne soubor přírodě blízkých protipovodňových opatření, které zabrání rozlivům povodňových průtoků, součástí budou i opatření na kanalizační síti. Podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 30. června 2025.*

Na snímku protipovodňová ochrana středočeské obce Žiželice

Od 15. října se obcím v národních parcích otevírá nová dotační pomoc z Národního programu Životní prostředí. Celkem 200 milionů korun míří na rozvoj infrastruktury, zlepšení vybavenosti a zázemí pro turisty i místní obyvatele, na spolufinancování velkých projektů podpořených z jiných evropských programů a nově i na projektovou přípravu chystaných projektů. Ministerstvo tak obcím pomůže kompenzovat zvýšené náklady spojené s nadměrným turismem i ochranou nejcennějších přírodních lokalit v ČR.

„Neotálejte se žádostí o dotaci,“ vzkazuje obcím ministr životního prostředí Richard Brabec. „Program na podporu obcí v národních parcích je natolik úspěšný, že vloni ani ne za dvě hodiny byla vyhlášená alokace rozebrána. I to je jeden z důvodů, proč jsme částku oproti minulým letům rovnou zdvojnásobili,“ uvádí ministr s tím, že od roku 2017 byla každoroční alokace v programu 100 milionů korun a předtím průměrně jen 50 milionů.

„Obce v národních parcích se vyrovnávají s vysokým nárůstem návštěvnosti způsobeným i pandemií
, snaží se rozvíjet šetrný turistický ruch a poskytovat kvalitní zázemí jak turistům, tak i místním občanům a organizacím. Díky aktuální dotační výzvě budou moci obce nabídnout více odpočinkových míst, parkovacích ploch, poskytnout zajímavé průvodní informace o dané lokalitě, a to samozřejmě s ohledem na ochranu těchto přísně chráněných území Česka,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

Hlavní aktivity, které budou z letošní výzvy podpořeny, zůstávají obdobné jako v předchozích letech jako např. opravy cest, stezek, tras pro turisty, úpravy veřejných prostranství, obnovy zeleně a sanace skalních masívů. Obce mohou zpracovat rozvojové dokumenty a studie nebo zmodernizovat informační centra. Správy národních parků a neziskové organizace získají příspěvek na nové vzdělávací programy a osvětové projekty s interaktivními prvky. Tentokrát výzva nezahrnuje podporu snížení světelného znečištění, ta bude vyhlášena samostatně v rámci výzvy financované z Modernizačního fondu. Ovšem již teď se díky aktuální výzvě mohou obce na opravy osvětlení připravovat a projektovou přípravu zafinancovat z ní.

Výzva pro obce v národních parcích také znovu nabídne starostům možnost získat prostředky na spolufinancování nákladnějších projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Kromě Operačního programu Životní prostředí bude možné nově získat finance na projekty dotované i z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu a podpora zahrne navíc dotaci na projektovou přípravu budoucích žádostí.

„Podpora z programu umožní obcím využít čas a nachystat si projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze nejen z OPŽP, ale i nových programů v gesci MŽP, mezi něž patří Modernizační fond nebo Národní plán obnovy. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tedy podkladové studie a analýzy, projektovou a zadávací dokumentaci či technický a odborný dozor,“ 
uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Maximální výše celkové podpory na jeden projekt činí stejně jako v přechozích letech 85 procent z celkových způsobilých výdajů. Aktivita kofinancování projektů financovaných z prostředků EU (Operační program Životní prostředí, Národní plán obnovy, Modernizační fond) bude podpořena maximálně do výše pěti procent podpory z celkových způsobilých výdajů na jeden projekt.

„Podle typu projektu žadatel obdrží 50 tisíc až 4 miliony korun, výjimku tvoří kofinancované projekty z evropských zdrojů, kde se výsledná částka vypočítá procentuálně podle výše způsobilých výdajů. Všechny projekty musí být zrealizovány nejpozději do 31. 3. 2025,“
shrnuje Petr Valdman.

Podporu obcím a subjektům působících na území národních parků poskytuje MŽP z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR pravidelně od roku 2010. Od té doby se již vyhlásilo osm výzev, v nichž bylo rozděleno celkem 472 milionů Kč a podpořeno 374 projektů.

V posledním roce díky dotacím obce především renovovaly odpočinková místa, usměrňování pohybu návštěvníků, modernizovaly informační centra, revitalizovaly cesty a vycházkové trasy, obnovovaly své expozice či realizovaly interaktivní prezentace nebo instalovaly nové bike boxy.

Žádosti je možné podat elektronicky přes webové stránky www.narodniprogramzp.cz v období od 15. 10. 2021 od 10:00 hod. do 31.  1. 2022 do 14:00, nebo do vyčerpání alokace.

Dokumenty k výzvě 6/2021:

https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=96

/zr/*

Projekt 12 výzev regionálního rozvoje spěje ke svému dalšímu pokračování. Už v pondělí 12. dubna se totiž v jeho rámci uskuteční videoseminář Životní prostředí regionů se zajímavým programem.

Cílem projektu, který byl připraven poslancem Milanem Pourem, někdejším starostou středočeského města Milovice, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a konzultantem a vysokoškolským učitelem Markem Pavlíkem, je informovat o největších výzvách, jimž v Česku čelí regiony, a jak tyto výzvy řeší, či jak je jsou připraveni řešit ministerstva, územní samosprávy, akademická obec a další instituce. Mediálním partnerem projektu je odborný měsíčník Moderní obec.

Na videoseminář, který v pondělí 12. dubna začne ve 13 hodin, se bude možné zdarma přihlásit na: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1362 . (Stream z jednání bude vysílán jako stream 3 na stránkách www.psp.cz v sekci Jednání a dokumenty – Živé vysílání. Případné dotazy do diskuze lze případně dopředu napsat na e-mail: cernyp@psp.cz, v závěru semináře budou zodpovězeny. Vždy prosím uveďte, na kterého z řečníků má být konkrétní dotaz nasměrován.

PROGRAM VIDEOSEMINÁŘE:
13:00 – 13:15 Úvodní slovo
Ing. Milan Pour, poslanec PSP ČR
Mgr. Richard Brabec, ministr životního prostředí
13:15 – 13:30 Životní prostředí ČR – priority pro další období
Anna Pasková, M.A., ředitelka odboru politiky životního prostředí a
udržitelného rozvoje, MŽP
13:30 – 13:45 Současné a budoucí výzvy v oblasti ochrany ovzduší
Bc. Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší, MŽP
13:45 – 14:00 Program rozvoje venkova/Společná zemědělská politika
Ing. Josef Tabery, ředitel odboru Řídící orgán PRV, MZe
14:00 – 14:20 Diskuze k 1. bloku prezentací
14:20 – 14:35 Vodní stres v Česku- jak ho můžeme do budoucna řešit?
Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc,, geograf a hydrolog, Přírodovědecká
fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie
14:35 – 14:50 Uplatňování politických nástrojů na snížení negativních dopadů
klimatické změny
Ing. Marie Trantinová, Ph.D., výzkumný pracovník, ÚZEI
14:50 – 15:05 Energetická soběstačnost obce Kněžice
Milan Kazda, starosta obce Kněžice, Středočeský kraj
15:05 – 15:20 Protipovodňové opatření v obci Cehnice
Helena Sosnová, starostka obce Cehnice, Jihočeský kraj
15:20 – 15:45 Diskuze k 2. bloku prezentací
15:45 Ukončení semináře

"Impuls k jednání o tomto projektu s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu, Svazem měst a obcí a Asociací krajů mně dala moje předchozí zkušenost z práce starosty středočeských Milovic," uvedl již dříve v rozhovoru pro Moderní obec poslanec Milan Pour.  "Jsem rád, že se projekt vrcholným představitelům těchto institucí líbil a udělili mu svoji záštitu. Tuto záštitu také udělil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Určitě svoji zkušenost z práce v komunální politice využiji také pro prezentace na seminářích. Chci se například zabývat využitím bývalého Vojenského výcvikového prostoru Mladá v Milovicích," uzavřel Milan Pour.

/rš/

Na snímku: Milan Pour při jednom z minulých videoseminářů pořádaném v rámci projektu 12 výzev regionálního rozvoje

Foto: archiv Moderní obce

 

 

* Co vás osobně na prvním semináři v rámci

Už 200 milionů korun vyčerpali občané, obce, spolky a firmy na výsadbu stromů uvnitř měst a obcí. Ministerstvo životního prostředí aktuálně navyšuje dotační titul o dalších 100 milionů korun, které pomohou připravit města a obce na dopady změny klimatu.

„Lidé mají o sázení stromů opravdu obrovský zájem. Jen za první dva měsíce letošního roku nám dorazilo 456 žádostí o podporu v objemu téměř 100 milionů korun. To jsou skutečně rekordní čísla. V dotační výzvě jsme dosud rozdělili už 200 milionů korun, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. A dnes také přidáváme do programu dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Cílem dotačního programu na podporu komunitní výsadby listnatých stromů na veřejných prostranstvích je nabídnout zájemcům jednoduchý finanční mechanismus na podporu výsadeb listnáčů v zastavěných částech měst a obcí. O dotaci může požádat prakticky kdokoliv, od samospráv, škol a spolků přes instituce, podniky až po samotné občany, jedinou podmínkou je prokazatelný vztah k místu výsadby.

„Díky širokému spektru žadatelů, jednoduché administrativě, rychlému zpracování žádostí a vstřícnému nastavení podpory, kdy příspěvek až 250 tisíc korun pokryje i 100 procent výdajů za nákup sazenic, potřebného materiálu a následnou péči o stromky, vyčerpali zájemci dvousetmilionovou alokaci dotační výzvy za necelý rok a půl,“ konstatoval Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Aktuálně lze z výzvy podpořit výsadbu stromů na veřejně přístupných místech měst a obcí umístěných v zástavbě, kde to technické podmínky dovolují a kde výsadba dává smysl. Z programu je financována také výsadba v uzavřených vnitroblocích či společných dvorech bytových domů. Vedle samotných sazenic program přispívá i například na nákup substrátu, kotvení, hnojiva, ochrany kmene či zavlažovacích vaků, ale také na zajištění odborného posudku. Podrobnosti najdete na: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=76 .

MŽP podporuje také výsadbu ve volné krajině, a to z Programu péče o krajinu. V jeho aktuálně otevřené výzvě na výsadbu vyhradilo 20 milionů korun, viz: https://www.mzp.cz/cz/news_20210225-MZP-posila-60-milionu-korun-na-adaptaci-na-zmenu-klimatu-vysadbu-stromu-nebo-tvorbu-tuni-a-mokradu-.

Obě dotační výzvy jsou součástí celonárodní iniciativy MŽP a Nadace Partnerství Sázíme budoucnost, jejímž cílem je vysázet v České republice do 5 let mimo les 10 milionů nových stromů.

Detaily k podmínkám výzvy najdete na webu Státního fondu životního prostředí ČR nebo na www.sazimebudoucnost.cz, kde se sbírají i další soukromé zdroje na podporu výsadeb.

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP*

Polovina komunálních odpadů se v ČR stále skládkuje, tomu bude konec. Po šestiletém hledání konsensu v legislativním procesu dnes Sněmovna schválila nový balíček odpadové legislativy Ministerstva životního prostředí, který přináší moderní trendy v nakládání s odpady. Především zvýšení třídění a využití odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů.

Již za 5 let musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze ze 41 % vyprodukovaného komunálního odpadu (dle dat za r. 2019). V roce 2030 musí stát zrecyklovat 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více.

 „Vzhledem k tak ambiciózním cílům potřebuje ČR zrychlit, respektive přehodit výhybku, a jak pevně věřím, s novou legislativou to konečně půjde. Navíc není důvod odpady sypat na skládky, pro moderní společnost představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny a naše životní prostředí. Za nově nabraný směr ve využívání odpadů patří poslankyním a poslancům můj velký dík,“ komentuje dnešní úspěch ministr životního prostředí Richard Brabec.

Recyklace na prvním místě

V souladu s evropskými recyklačními cíli nový zákon o odpadech zavede postupné zvyšování poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů na skládky, a to ze současných 500 Kč za tunu uloženého komunálního odpadu na 800 Kč v roce 2021, v roce 2023 na 1000 Kč, v roce 2025 na 1500 Kč až na 1850 Kč v roce 2029. Za zvyšováním poplatku stojí motivace pro odklonění využitelných a recyklovatelných materiálů ze skládek a nastartování recyklačního průmyslu.

 

Konec skládkování využitelných odpadů

Nový odpadový zákon (s účinností od 1. ledna 2021) posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů, a to ze současného roku 2024 na rok 2030. Obce i podnikatelské subjekty se díky tomu budou moci dostatečně připravit na nastavení aktivního přístupu v tom, jak odpady primárně třídit. Bude možné vybudovat infrastrukturu pro třídění a recyklaci odpadů. Průmysl bude moci lépe využívat druhotné suroviny.

 Třídit se vyplatí

Nový zákon o odpadech zavádí k podpoře třídění v obcích tzv. třídicí slevu. Poslanecká sněmovna ji ještě upravila tak, aby se obce zaměřily na třídění a nebyly - potažmo ani jejich obyvatelé - významně dotčeny zvýšením skládkovacího poplatku. Na třídicí slevu dosáhnou všechny obce a bude pouze na nich, jak dlouho tuto slevu budou v daném roce čerpat. Třídicí sleva bude vztažena k množství odpadů uložených na skládky za rok a obyvatele.

K odklonu od skládkování by obcím měl pomoci také PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Systému PAYT dává nový zákon jasná pravidla, chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes jej má zavedeno více než 15 % měst a obcí. Obce budou moci pracovat i s domácím kompostováním, které rovněž odklání odpady ze skládek.

Spolu s novým odpadovým zákonem prošel dnes parlamentem i nový zákon o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech. I tyto legislativní předpisy obsahují ambiciózní evropské cíle, zavádějí princip ekomodulace, který zohlední recyklovatelnost výrobků a obalů a další nástroje ke zlepšení nakládání s výrobky s ukončenou životností a obalů.

/zr/

Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyzvaly společným dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby podpořil návrh horní parlamentní komory odložit účinnost odpadového zákona o rok.

Podle vládního návrhu by totiž nová odpadová legislativa  měla platit již od 1. ledna 2021. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) se obávají, že ani obce, ani zpracovatelský průmysl a další subjekty odpadového hospodářství se nemohou v tak krátkém čase na rozsáhlé změny, jež odpadový zákon přináší, připravit.

Dolní parlamentní komora bude totiž už zítra zítra hlasovat o usnesení Senátu č. 27, na jehož základě byl vládní návrh zákona o odpadech vrácen s pozměňovacími návrhy. Součástí těchto návrhů je mezi jinými rovněž odložení nabytí účinnosti předlohy dnem 1. 1. 2022 na místo dne 1. 1. 2021 podle původního návrhu.

Obecní svazy si uvědomují závazky ČR promítnout novou evropskou legislativu do našeho právního řádu. Souhlasily také s ambicióznějšími cíli, než jaké vyplývají z práva EU. Nepovažují však za správné, aby nová pravidla začala platit již několik dnů poté, co je sněmovna schválí. „Vítáme skutečnost, že původní vládní předloha byla některými přijatými návrhy při projednávání v Poslanecké sněmovně změněna k lepšímu, například v otázce institutu třídící slevy. Nicméně musíme reagovat na situaci, kdy vlivem průtahů v legislativním procesu by takto komplexní a zevrubná předloha odpadového zákona měla být schválena těsně před závěrem letošního roku a hned z kraje roku nového měla nabýt účinnosti,“ říká Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR a předsedkyně pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Odpadový zákon je velmi rozsáhlý, má téměř 160 paragrafů na více než 100 stranách textu a nebyly k němu dosud předloženy návrhy prováděcích předpisů. „Tyto předpisy jsou však zcela klíčové pro interpretaci zákona a také pro jeho reálné uvedení do praxe,“ vysvětluje Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, a dodává: „Čekají na ně nejen obce, ale i zpracovatelský průmysl a další subjekty odpadového hospodářství.

Zákon se bude samozřejmě vztahovat i na menší města a obce, které nemají administrativní a právní aparát, aby zvládly „pojmout“ takto robustní právní předpis. „V současné době obce a města činí vše pro to, aby zvládly krizový stav a pandemii koronaviru, je proto nanejvýš nešťastné, aby v této době platnosti nouzového stavu měl zákon ihned z kraje roku 2021 nabýt účinnosti. Obáváme se také, že teprve nyní vyplynou interpretační obtíže nového zákona, jak u takto rozsáhlých legislativních počinů bývá obvyklé,“ zdůrazňuje Veronika Vrecionová.

U takto rozsáhlé zákonné předlohy s přímým dopadem na velké množství jejich adresátů bývá zcela obvyklá násobně delší lhůta pro seznámení se s příslušnou regulací. Jen několik týdnů před 1. 1. 2021, stále ještě neznáme konečný text předlohy, když předlohu má ještě následně ve lhůtě 15 dnů posoudit prezident republiky,“ doplňuje předsedkyni SPOV ČR Stanislav Polčák.

Z těchto důvodů tedy obě organizace žádají ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby souhlasil s odložením účinnosti tohoto zákona k 1. 1. 2022, jak navrhuje Senát Parlamentu ČR. „Jsme přesvědčeni, že tento čas bude efektivně vynaložen k předložení kvalitních prováděcích předpisů i zevrubné seznámení se s tímto zákonem pro všechny orgány, instituce, samosprávy a firmy, účastnící se odpadového hospodářství. S ohledem na skutečnost, že zákon bude schválen, tj. nabyde platnosti, tak ani z takového postupu nehrozí žádná zásadní újma, natož hrozba porušení evropského práva,“ píší závěrem svého dopisu SMS ČR a SPOV ČR.*

/zr/

Ilustrační foto: Technické služby Malá Haná

Český Den stromů korunovala radostná zpráva pro obyvatele Machova na Náchodsku. Vítězství v anketě Strom roku si poprvé odnáší ovocný a zároveň nejmladší strom.

Největší podporu veřejnosti totiž získala Jabloň u Lidmanů, která si vybojovala 2191 hlasů. Stříbro putuje Lípám v Hřebenech na Sokolovsku v Karlovarském kraji, bronz si odnáší dub Hugo z Lednice v Jihomoravském kraji.

Vítězství v anketě pořádané Nadací Partnerství pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a s podporou generálního partnera Nadace Tipsport se pojí s odborným zásahem stromolezce a postupem do mezinárodního kola soutěže o Evropský strom roku. Vládní mimořádná opatření přenesla vyhlášení výsledků na internet, kompletní pořadí nabízí web www.stromroku.cz.

Vítězná jabloň, kožená reneta zimní, již přes sedm dekád stíní návštěvníkům hostince u Lidmanů v Machově u polských hranic. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Ačkoliv letošní rok úrodě obecně moc nepřál, tak jabloň u Lidmanů je obsypaná jablky. Jablečný štrúdl nebo staročeští rytíři z místního ovoce jsou důležitou součástí komunity a můžete si je vychutnat s výhledem na hříčku přírody, která vykouzlila jabloni dutý a křivý kmen s bohatou korunou. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.

Strom do ankety přihlásila Místní akční skupina Stolové hory spolu s obcí, školami, zahrádkáři a dalšími spolky a s podporou syna majitele původního hostince u Lidmanů, který ji vlastnoručně vysadil po konci 2. světové války.

Jabloň po několika letech od vysazení neplodila, tak tatínkovi někdo z hostů poradil, že má málo železa. Tatínek nelenil a zakopal k jejím kořenům hřebíky. A opravdu pak začala plodit,“ vzpomíná Jaroslav Lidman. Stromy se tehdy vozily z druhé strany hranice, z Kaltwasser (Studená Voda), protože byly odolnější vůči zdejšímu počasí. Když se dovezly z české strany, tak většinou nevydržely dlouho a méně plodily.

Nejen letošního vítěze, ale všech dvanáct hrdých finalistů v anketě Strom roku pojí silný příběh i zájem okolí. Přesvědčit se o tom mohli diváci při premiéře slavnostního vyhlášení na www.stromroku.cz, kde je nyní k dispozici jeho záznam. Prostřednictvím ankety se Nadace Partnerství snaží podporovat a motivovat veřejnost k péči o významné stromy a k novým výsadbám. Díky tomu se v letošním zpoplatněném hlasování sešlo 190 tisíc korun, které stromové komunity získají zpět v podobě grantů na výsadby.

Peníze získané prostřednictvím DMS a online hlasování putují na výsadbu a péči o stromy a aktivity s tím spojené. Na jaře příštího roku otevře Nadace Partnerství grantovou výzvu Sázíme budoucnost určenou všem letošním finalistům a držitelům titulu Strom hrdina. Vítězná jabloň si navíc odnese poukaz na arboristické ošetření a postupuje do zimního kola o Evropský strom roku, který naposledy ovládla Chudobínská borovice z Vysočiny,“ připomíná koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.

Nominace pro nadcházející kulatý 20. ročník ankety se spustí tradičně s prvním jarním dnem příštího roku.*

VÝSLEDKY LETOŠNÍ ANKETY STROM ROKU

 

Jabloň u Lidmanů2191
Lípy v Hřebenech1029
Hugo z Lednice490
Otec lesů – Vrakodávný veledub332
Praskoleská lípa320
Lípa sv. Jana Nepomuckého315
Černá dáma289
Strom rodáků250
Janovská tisíciletá lípa231
Jilm u gymnázia162
Javor z Velké Lhoty153
Roškopovská babyka91

 

Celkem hlasů5853

/zr/

Na snímku: Jabloň u Lidmanů

Foto: archiv ankety Strom roku

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

Horní parlamentní komora dnes přijala usnesení k Zelené dohodě pro Evropu, ve kterém žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou komisí o opatřeních na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.

Sdělení Evropské komise s názvem Zelené dohoda pro Evropu, které představuje rámec politik a legislativních opatření, jež hodlá Evropská komise v nejbližších letech navrhnout s ohledem na zpřísnění cíle snižování emisí skleníkových plynů v EU na 50 až 55 % do roku 2030 oproti v současné době schváleným 40 %. Evropská komise hodlá opětovně zasáhnout také do směrnice k systému emisního obchodování EU ETS, konkrétní legislativní návrh by měla představit v červnu příštího roku.

Členové horní parlamentní komory dnes ke Sdělení Evropské komise přijali usnesení, kde mimo jiné uvedli:  Senát žádá vládu, aby neprodleně zahájila jednání s Evropskou komisí, aby součástí nových regulací byla účinná opatření zajišťující konkurenceschopnost podniků EU vůči třetím zemím s volnější environmentální legislativou a opatření  na zmírnění ekonomických dopadů revize obchodování s emisemi (EU ETS) na teplárenství, na které je v ČR připojeno 3,5 milionu obyvatel.

Tento bod usnesení podpořil před hlasováním v Senátu ministr životního prostředí Richard Brabec.

Chtěl bych senátorkám a senátorům i panu ministrovi životního prostředí poděkovat za podporu, situace je skutečně vážná a je potřeba začít s Evropskou komisí intenzivně jednat a nečekat pasivně, až přijde se svými návrhy revize ETS, které pak už bude velmi obtížné měnit. Věřím, že si pan ministr Brabec i vláda jako celek vezmou žádost Senátu opravdu k srdci,“ okomentoval výsledky jednání Senátu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Na teplárenství v posledních letech zásadně dopadají rychle rostoucí náklady na nákup povolenek na emise skleníkových plynů, jejichž cena se od roku 2017 loni více než zčtyřnásobila. Emise z tepláren sice loni oproti roku 2013 klesly téměř o třetinu, náklady na povolenky však strmě rostly, protože se současně dramaticky snížilo množství povolenek, které teplárny dostávají bezplatně. V loňském roce bezplatné povolenky na výrobu elektřiny a tepla pokryly pouze 23 % emisí z tepláren, zatímco v roce 2013 to bylo 69 %.

Bezplatné přidělování povolenek na výrobu elektřiny již skončilo, bezplatné přidělování povolenek na výrobu tepla má letos a v dalších letech dále klesat. Výnosy z aukcí povolenek jsou příjmem státního rozpočtu, loni z nich stát získal 16 miliard korun.

Vývoj nákladů tepláren na nákup povolenek na emise skleníkových plynů

Rok2017201820192020
Průměrná cena povolenkyCZK/EUA144399607598*
Náklad na nákup povolenekmil. CZK1 3263 8405 1435 652*

* Odhady. Průměrná cena povolenky v roce 2020 podle průzkumu Reuters z 24. dubna 2020 ve výši 21,92 Euro v roce 2020. Průměrné ceny povolenky za léta 2017 až 2019 – zdroj ERÚ

Zdroj: Vlastní výpočty Teplárenského sdružení ČR na základě veřejně přístupných informací o spotřebě povolenek, jejich bezplatně přiděleném množství a vývoji tržní ceny povolenky.

Důvodem rychlého růstu ceny povolenek na emise skleníkových plynů byla změna evropské legislativy přijatá v roce 2018, zejména zavedení tzv. rezervy tržní stability, která se v loňském roce poprvé projevila výrazným omezením množství povolenek nabízeného v aukcích.

Celkové emise skleníkových plynů v rámci ETS tak loni přes pokračující ekonomický růst v EU podle předběžných informací Evropské komise meziročně klesly o 8,9 %. Ve srovnání s výchozím rokem 2005 přesáhl loni celkový pokles emisí v ETS 35 %, zatímco původně plánované snížení emisí v ETS do roku 2020 mělo být pouze o 21 %.

V důsledku omezování výroby související s pandemií covid-19 se v letošním roce očekává další výrazný meziroční propad emisní v zařízeních zahrnutých do ETS.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv TS ČR

 

Ačkoliv to dnes tak díky deštivému dni nevypadá, sucho se v České republice prohlubuje. Nedostatek srážek a zvyšující se průměrná teplota zvyšují deficit vody v půdě i v tocích. Po další mírné zimě je situace již téměř kritická. Česko se na sucho musí i nadále adaptovat. Určitě pomáhají projekty řešící návrat vody do krajiny i výstavba vodovodů a nových zdrojů vody v obcích a městech. Ministerstvo životního prostředí v loňském roce podpořilo přes 4600 projektů řešících problémy se suchem za více než 2 miliardy korun. Letos už má otevřené výzvy pro další projekty za 2,5 miliardy korun a o dalších až tři a půl miliardách korun jedná – přidat chce třeba na Dešťovku v domácnostech, výsadbu stromů nebo zajištění zdrojů pitné vody v obcích.

Sucho v půdě i v povrchových tocích a podzemních vrtech je v prvním kvartálu roku 2020 kritické. Oproti normálu nadále padá na území České republiky méně srážek a průměrná teplota je přitom o 1 stupeň Celsia vyšší. To způsobuje vyšší výpar vody z krajiny, méně srážek, a tak i stále větší a prohlubující se sucho.

„V některých krajích nám kumulativně za posledních 6 let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 % ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezóně,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

„V současné chvíli je 80 % podzemních vrtů ve stavu mírného až mimořádného sucha, důvodem je především kumulace deficitu v posledních 6 letech i mimořádně málo sněhu v uplynulé zimě. Se suchem bojuje už i Německo, Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Česko se na sucho adaptuje díky MŽP už 6 let a za tu dobu se nám podařilo zrealizovat více než 15 tisíc projektů. Čekají nás ale tisíce dalších, nemůžeme se spoléhat na to, že se situace sama od sebe nějakým zázrakem zásadně zlepší,“ vysvětluje ministr Brabec.

„Aktuálně i do budoucna bude rozhodující právě adaptace na sucho. Vodu nesmíme nechat rychle odtéct pryč z republiky, ale všechno co naprší, musíme zachytit, a to za každou cenu. Každé město, obec, zemědělec, podnikatel i občan by měl v rámci svých možností zachytávat srážkovou vodu, se kterou pak bude moci hospodařit, popřípadě ji zasakovat do podzemí. Nabídka našich dotačních programů je nesmírně široká a pokrývá celou problematiku, od technických řešení po přirozené zadržování vody v krajině,“ pokračuje Brabec, a dodává: „Jenom v loňském roce jsme například zafinancovali výstavbu 359 kilometrů nových vodovodů a posílili zdroje pitné vody nebo nově napojili na pitnou vodu 281 tisíc lidí. Vzniklo 3 164 metrů čtverečních zelených střech. V krajině díky nám přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc nových stromů a zrealizováno bylo dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny – tedy projektů adaptující krajinu na sucho a posilující například biodiverzitu. Každý den jsme tak podpořili nejméně 12 projektů [1] a minimálně stejné ambice máme i letos,“ vysvětluje ministr Brabec.

„V letošním roce jsme připraveni naše tempo ještě zvýšit. Klíčová je totiž rychlost, jakou naše projekty pomáhají lidem i krajině. Už nyní máme otevřené výzvy celkem za 2,5 miliardy korun, které dokážou zafinancovat na 3000 projektů – putují například na Dešťovku pro obce [2] i domácnosti [3], na prohlubování vrtů na pitnou vodu, na zadržování vody v krajině nebo na výsadbu stromů. Dneškem přidáváme 100 milionů korun právě na pořízení nádrží na dešťovou a šedou vodu v domácnostech (program Dešťovka), a dalších 100 milionů na výsadbu stromů, což je mimořádně úspěšný program z konce loňského roku [4], kde už téměř docházejí peníze. Zvýšíme i dotační podporu u zelených střech v našem programu Nová zelená úsporám, aby byla pro žadatele ještě atraktivnější. S Evropskou komisí jednáme také o navýšení prostředků v operačním programu Životní prostředí na zadržování vody v krajině. O ty v poslední době vzrostl zájem o desítky procent. Aktuálně jsme schválili 217 nových projektů za téměř 1 miliardu, která poputuje na obnovu vodních prvků v krajině a revitalizaci sídelní zeleně včetně vodních prvků,“ pokračuje ministr Brabec.

„S Ministerstvem financí aktuálně jednáme o navýšení prostředků na boj se suchem až o 3,5 miliardy korun jen v letošním roce, peníze by šly přímo do našich programů. Chci všechny ujistit, že peníze na boj se suchem vždy seženeme, v případě dočerpání stávajících výzev budeme připraveni finance navýšit, abychom dokončili co nejvíce projektů. A to budeme dělat každý rok. Čelíme totiž nejvážnějšímu suchému období v českých zemích za poslední stovky let a tomu musí odpovídat naše kroky. Bez vody prostě nebude nic,“ uzavírá ministr Brabec.

Na 12. května pak ministr Brabec svolal Národní koalici pro boj se suchem. Se zástupci krajů a obcí chce řešit konkrétní krizové scénáře a připravenost krajů, měst a obcí na zásobování pitnou vodou.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down