V pondělí 1. listopadu proběhne v pražském Centru architektury a městského plánování třetí ročník konference Potenciál místní ekonomiky 2021 s podtitulem Rozpočtové určení daní obcí a měst. Jejím cílem bude zodpovědět otázky, zda je aktuální rozpočtové určení daní dostatečně efektivní, transparentní a spravedlivé. Akci pořádá agentura CzechInvest.

Jedním z podnětů k organizaci konference byly závěry pasportizace podnikatelského prostředí, které se agentura CzechInvest věnuje od roku 2016. Každoročně mapuje na čtyři stovky obcí s pověřenou působností, kde se starostů a primátorů ptá, co mohou investorům nabídnout a co jim naopak schází. Představitelům obcí pomáhá agentura s lákáním vhodných investorů.

„Cílem je otevřít diskuzi nad aktuálním nastavením rozpočtového určení daní. Stávající systém je totiž nastavený tak, že obcím, které podporují rozvoj investic a podnikání, nepřináší tato snaha žádné finanční benefity do obecních rozpočtů a nejsou k podpoře podnikatelského prostředí dostatečně motivovány,” říká generální ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl.

Konferenci zaštiťuje náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a rozpočtů Pavel Vyhnánek, který bude jedním z hlavních řečníků konference. Ve svém příspěvku se zaměří na výsledky letošní studie s názvem Chudé město pražské”, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Studie nahlíží pod pokličku pražských veřejných financí a přibližuje, jak funguje financování Prahy v českém i mezinárodním kontextu.

Dlouhodobě se snažím upozorňovat na neexistující vztah mezi daňovým výnosem v obcích a příjmem do jejich rozpočtů. Změna tohoto principu je velice potřebná, aby byly obce motivovány podporovat rozkvět podnikatelské činnosti na svém území – nejen služeb občanům jako je obchod s potravinami nebo opravna obuvi, ale i dalších podnikatelských aktivit,“ říká Pavel Vyhnánek.

Mezi řečníky se objeví zástupci státní správy a samosprávy i představitelé soukromé sféry. Na konferenci mimo jiné vystoupí Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, Martin Půta, místopředseda Asociace krajů ČR, hejtman Libereckého kraje, Věslav Michalik, radní Středočeského kraje, náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací a starosta obce Dolní Břežany či Pavel Sovička, Managing Director CZ&SK ve společnosti Panattoni, který představí analýzu srovnání přínosů průmyslu obcím a finanční a nefinanční přínosy výrobních závodů pro lokální ekonomiku.

Diskuse se dále zúčastní Miroslav Matej, ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstva financí a Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu města a obcí ČR, která bude hovořit o dalších motivačních nástrojích na podporu lokální ekonomiky. Zakladatel studia CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS Ondřej Chybík se ve svém příspěvku podívá na rozvoj měst a obcí z pohledu urbanisty/architekta.*

Více informací o programu konference naleznete na www.czechinvest.org, kde se také můžete zdarma registrovat.

/zr/

 

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová včera na tiskové konferenci v Praze vyzvala obce a kraje, aby více využívaly svůj velký investiční potenciál v době, kdy je třeba dávat práci živnostníkům, místním podnikatelům a malým a středním regionálním firmám. Tento svůj apel na územní samosprávy vznesla v souvislosti s představením výsledků hospodaření obcí a krajů v minulém roce.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covid-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, jejichž cílem bylo zamezit šíření této nákazy, a tedy do fungování celé společnosti. Jak včera na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová, celkově hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů včetně dobrovolných svazků obcí) loni – i přes dopady pandemie – skončilo s přebytkem 14 miliard korun.

Tak jako stát pravidelně každý měsíc zveřejňuje výsledky pokladního plnění svého státního rozpočtu, měli bychom vědět, jak hospodaří obce, města a kraje – zvláště poté, co v loňském roce byly mnohde a mnohdy vyostřeny emoce a panovaly velké obavy o to, zda municipality budou moci investovat a pokračovat ve svých projektech,“ připomněla ministryně financí. Jak dodala, s velkým potěšením, nikoliv s nějakou kontroverzí, prezentovala, že rok 2020 pro města a obce vůbec špatně nedopadl.

OBCE LONI VYKÁZALY PŘEBYTEK SVÉHO HOSPODAŘENÍ

V uplynulém roce obce hospodařily s přebytkem 19 mld. Kč, přičemž jejich příjmy činily 369 mld. Kč, což oproti roku 2019 znamená nárůst o 2,36 %, tedy o 8,5 mld. Kč

Daňové příjmy obci sice v roce 2020 klesly o 5,85 %, tedy o zhruba 14,3 mld. Kč, ale započte-li se mimořádný příspěvek – kompenzace, kterou jim stát poskytl ze státního rozpočtu ve výši 1250 Kč na obyvatele, tak po započtení této kompenzace jde o pokles pouze o 0,37 %, což představuje necelou miliardu korun.

Jak uvedla Alena Schillerová, pokles ekonomiky byl tedy mnohem větší, než činil propad daňových příjmů obcí – naopak jejich celkové příjmy podle propočtů Ministerstva financí dokonce vzrostly. „Přitom rozpočtové určení daní (RUD) je nastaveno tak, že když klesají příjmy státu – a ty loni skutečně klesly, tak logicky by měly klesat i příjmy obcí a krajů – ale u obcí se to nestalo, protože jsme jim to takto kompenzovali,“ konstatovala ministryně, přičemž obce se podle jejích slov na krizi ekonomiky nemusely nikterak významně podílet.

Alena Schillerová rovněž připomněla, že od 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost tzv. daňový balíček, který mj. mění i RUD. Konkrétně se podíl obcí na celkovém inkasu sdílených daní v rámci RUD letos zvyšuje z dosavadních 23,58 % na 25,84 %, podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %). Obcím by to mělo přinést dalších 16,2 mld. Kč, krajům pak 6,1 mld. Kč.

Alena Schillerová se zevrubně věnovala také zůstatkům na běžných účtech obcí. K 31. 12. 2020 činily 234,1 mld. Kč, po započtení dluhů obcí (70,255 mld. Kč) by představovaly 163,8 mld. Kč. „To není radostná zpráva, protože si myslím, že tyto peníze měly být více utráceny,“ sdělila ministryně.

Provozní saldo obcí podle jejích slov činilo 84, 5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje obcí dosáhly 72,5 mld, takže „nevyužitý investiční potenciál, který obce mohly loni využít,“ činil něco málo přes 12 miliard korun.

Alena Schillerová připustila, že je samozřejmě nutné v tomto ohledu každou z více než 6200 obcí posuzovat individuálně. „Situace v každé obcí je jiná, některé investují lépe, jiné hůře,“ dodala, protože někde se například nemuselo stihnout vysoutěžení zhotovitele, jinde nebyla včas podepsána smlouva atd. Obce také odkládaly peníze na připravované projekty apod. Nicméně ministryně uvedla, že „investiční potenciál u mnoha obcí nebyl plně využit“. „Proto je tak důležité,“ dodala, „letos maximálně investovat a pomoci ekonomice–  a třeba i příspěvkovým organizacím obcí.“

PRAHA MÁ REKORDNÍ ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH

Zvlášť se věnovala hospodaření hlavního města, které je obcí a zároveň i krajem. Praha totiž k 31. 12. 2020 vykázala na svých běžných účtech rekordních 87,149 mld. Kč při dluhu 20,032 mld. Kč. „To není dobrá zpráva,“ podotkla ministryně, „protože šlo o rok, kdy bylo třeba investovat.“ Vedeni české metropole proto označila za „zadřenou brzdu na luxusním a krásném automobilu, jakým je Praha“.

O nevyužitém investičním potenciálu Prahy svědčí provozní saldo jejího hospodaření – to loni činilo bezmála 22,8 mld. Kč při očištěných kapitálových výdajích ve výši 14 mld. Kč. Hlavní město tak nevyužilo potenciál téměř devíti miliard korun, které mohlo investovat nebo jimiž mohlo pomoci svým příspěvkovým organizacím.

KRAJŮM CELKOVÉ PŘÍJMY VZROSTLY, PŘESTO ZAZNAMENALY SCHODEK HOSPODAŘENÍ

Vyšší územní samosprávné celky – kraje, v roce 2020 hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Nicméně jejich celkové příjmy vzrostly o 10 % a transfery ze státního rozpočtu stouply o 18,2 % (28,4 mld. Kč). Podle ministryně financí kraje vykázaly na účtech 32,8 mld. Kč. I po úhradě dluhu (17,8 mld. Kč) by stav jejich běžných účtů dosáhl 15 mld. Kč.

OBCE A MĚSTA SE PROTI VÝROKŮM MINISTRYNĚ OHRAZUJÍ

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR se téměř vzápětí po tiskové konferenci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vymezily proti některým jejím tvrzením. Oběma organizacím zejména vadí její výroky o tom, že obce a města zbytečně nechávají zahálet své peníze na bankovních účtech.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl. Více na: https://www.moderniobec.cz/nikdo-zodpovedny-by-nepodepsal-ani-smlouvu-na-autobus-pokud-na-nej-nema-penize-tak-se-svaz-mest-a-obci-ozval-na-dnesni-vyroky-ministryne-financi/  .

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Více na:  https://www.moderniobec.cz/kritizovat-obce-ze-v-nejiste-dobe-setri-je-absurdni-pripomina-sdruzeni-mistnich-samosprav/ .

/rš/

Na snímku: Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová během včerejší tiskovém konference v Praze

Foto: FB profil Aleny Schillerové*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zásady pro spolupráci s investory včera na svém zasedání schválilo zastupitelstvo města Jihlavy. Dokument, který město začne používat od 5. ledna 2021, podrobně upravuje jednání města s developery v rámci příprav stavebních projektů. Zásady zároveň stanovují pro developery investiční příspěvky, které město použije na vybudování veřejné infrastruktury.

Jihlava se tak stává prvním statutárním městem, které přijalo taková pravidla. Zásady, jež by měly pomoct se zrychlením výstavby a motivovat rozvoj udržitelného stavitelství, dosud mělo jen několik menších měst nebo pražských městských částí.

Zásady přinášejí férová pravidla pro Jihlavu i pro investory. Předvídatelně pojmenovávají, jak a kde by se mělo ve městě stavět, a umožní nám tak transparentně schvalovat kvalitní developerské projekty a ty špatné zamítnout. Energii investorů budeme také moct lépe směřovat do specifických potřeb území,“ připomněl Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy.

V praxi bude vše probíhat tak, že město už v rámci předprojektové přípravy zkoordinuje své orgány a vydá k investorovu záměru souhrnné vyjádření, které popíše, za jakých podmínek je možné projekt uskutečnit.

V jihlavských zásadách je také stanovena výše investičního příspěvku, kterým developer podpoří vybudování veřejné infrastruktury v lokalitě, jako jsou silnice a chodníky nebo třeba dětská hřiště a školy. „Výše příspěvku je stanovena podle toho, v jaké části města chce investor stavět. V případě umístění mimo zastavěné území města jsou náklady na dobudování infrastruktury vyšší, a vyšší je tedy i příspěvek,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, která zásady pro město připravovala.

Pokud má být investiční záměr umístěný v zastavěném území, činí příspěvek 250 korun na metr čtvereční. Pokud je to mimo zastavěné území, činí příspěvek 600 korun. To vše se týká staveb pro bydlení nebo polyfunkčních objektů, ve kterých tvoří bydlení minimálně čtvrtinu hrubých podlažních ploch. V případě, že je investičním záměrem jiný druh stavby, zaplatí developer 800 korun za metr čtvereční.

Vážíme si férového přístupu vedení města Jihlavy k přípravě pravidel pro spolupráci s developery. Možnost o nich odborně diskutovat vedla k jejich výraznějšímu propojení s praktickým developmentem, což přináší pozitivní výsledky pro město, jeho obyvatele i developery,“ řekl Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů ČR. „Developeři se dlouhodobě podpoře rozvoje území nebrání, diskuse ale prokázala, že problém je systémový v nespravedlivém rozdělení rozpočtového určení daní. Development je již dnes výrazně regulován a zdaněn, bohužel peníze nedojdou tam, kde vznikají, a kde jsou potřeba. Spravedlivé rozdělení daní do místa vzniku přidané hodnoty by pomohlo obcím a ve svém důsledku by mohlo vést i ke snížení cen bytů,“ doplnil Tomáš Kadeřábek.

Jihlava chce s pomocí zásad také podpořit udržitelné stavitelství. Developeři proto mohou z příspěvku získat slevu, pokud zvýší své investice do opatření, která například využívají obnovitelné zdroje energie či dešťovou vodu, nebo se budou podílet na budování městské zeleně.

Pro města jsou zásady pro spolupráci s investory mimo jiné způsob, jak společně s developery efektivně čelit prohlubující se environmentální krizi. Udržitelný a odpovědný přístup se ve stavitelství stává nutností,” uzavřel Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.*

/zr/

k foto:

Historická radnice v Jihlavě

Foto: archiv Magistrátu města Jihlavy

 

 

Začátkem příštího týdne se bude v Poslanecké sněmovně opět hlasovat o podobě tzv. daňového balíčku. Podpoří poslanci senátní návrh, který obsahuje zvýšení podílu obcí a krajů na výnosu z daní? Tím by byl částečně nahrazen očekávaný výpadek příjmů obcí v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy.

Senát minulý týden schválil svou vlastní variantu novely, která zruší superhrubou mzdu a nastaví nové sazby daně z příjmů. Tato varianta zmírňuje dopady výpadku očekávaných příjmů municipalit a do budoucnosti přináší systémové a dlouhodobé řešení. Poděkování patří Hospodářskému výboru Senátu, kterému se po dlouhé době podařilo historicky otevřít a navýšit rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů.

Původní návrh novely vzešlý z hlasování dolní parlamentní komory by totiž způsobil obcím a krajům propad v příjmech ve výši desítek miliard korun.

Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě apeluje na zákonodárce ohledně předvídatelnosti příjmů do obecních a krajských rozpočtů. Veškerá činnost obecních a krajských zastupitelstev je závislá na výši finančních prostředků, které mají k dispozici. A konec roku je u nich vždy spjat s tvorbou a odsouhlasením rozpočtu na rok následující. Jak ale mohou cokoli plánovat, bez představy výše svých příjmů?

Daňový balíček schválený poslanci, spolu s dalšími již přijatými zákony, přináší pro příští rok skokově výpadky přes 20 % příjmů obcí a krajů. To bude mít dramatické důsledky v podobě zastavení prakticky veškerých investic samospráv, omezení čerpání evropských fondů a dopad na místní firmy a živnostníky v podobě zastavení veřejných zakázek," uvádí předseda svazu František Lukl.

Poslanecká sněmovna má jedinečnou příležitost ukázat konstruktivní přístup a podpořit senátní variantu novely daňového balíčku. Od jejího rozhodnutí se bude odvíjet ekonomická situace celé republiky a zachování standardu života našich občanů v 21. století.*

/zr/

K foto:

V Poslanecké sněmovně se bude příští týden rozhodovat o konečné podobě tzv. daňového balíčku

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) oceňuje skutečnost, že horní parlametní komora do tzv. daňového balíčku pozměňovacím návrhem včera vložila kompenzaci daňových příjmů krajů a obcí ve výši 80 % příjmů, o které samosprávy kvůli zrušení superhrubé mzdy a dalším vládním návrhům v dalších letech přijdou.

SMS ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí MAS ČR, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dlouhodobě kritizovalo dopady zrušení superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy. Nyní budou zástupci krajů a obcí apelovat na poslance a poslankyně, aby senátní verzi daňového balíčku včetně kompenzací pro samosprávy přijali.

Senátoři si na rozdíl od vlády správně uvědomili, že nebudou-li moci obce a kraje investovat, pak se regionální ekonomika obnoví nejen pomalu, ale zotavování po krizi bude bolestnější. Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ prohlásil ke včerejšímu rozhodnutí Senátu Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Uděláme vše pro to, aby poslanci senátní verzi podpořili, a jsme připraveni na den projednávání svolat starosty a starostky do Prahy.“

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu činí podle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. To by ohrozilo kofinancování projektů a samozřejmě by došlo k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto se obce a kraje obrátily již dříve na Parlament ČR a vládu ČR s žádostí o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.*

/zr/

Ilustrační foto: Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR

 

Řada českých měst a obcí se dlouhodobě potýká s problémy, které jsou takřka vždy spojené s každou novou výstavbou. Zvyšující se počet domů a bytů s sebou ne vždy přináší i nárůst počtu trvale žijících obyvatel. To, co však přináší vždy, jsou vysoké požadavky těchto obyvatel na urbánní kvalitu a služby, a tedy i vysoké provozní náklady pro obce.

Zajištění potřebné občanské vybavenosti a veřejných služeb, rozšíření navazující dopravní a technické infrastruktury a její následná správa, tak zůstává na obci. Její rozpočet není schopen dlouhodobě krýt finanční nároky pro takto zakládané rezidenční či logistické zóny.

To, co platí pro malé obce, neplatí pro okresní či krajská města, kde občané předpokládají daleko větší koncentraci služeb sportovní či kulturní vybavenosti, MHD, parků a dětských hřišť. Automaticky každý rezident vnímá, že se město postará o školy a školky, knihovnu a lékaře. Jenže města od velikosti 10 tisíc obyvatel již nedokáží porýt tyto potřeby nastaveným způsobem rozpočtového určení daní a začíná jim docházet dech.

Kultivovaný dialog je to, co města nyní předkládají před investora a požadují zodpovědný přístup developerů k prostředí, ve kterém staví. Otázka zda toto mohou zajistit tzv. zásady spolupráce mezi městem a investorem je nyní v diskuzi. Do celého vztahu „město – investor“   zásady přináší předvídatelnost a transparentnost, čímž minimalizují riziko potenciálního lobbismu a korupce.

 

ZÁKONNÁ PRAVIDLA PRO SPOLUPRÁCI MEZI MĚSTEM A DEVELOPEREM NEEXISTUJÍ

V mnoha zemích je princip uzavírání smluv mezi městy a investory, na jejichž základě poskytují městu finanční příspěvky, běžnou praxí a například v Německu a Rakousku jsou tyto principy a smlouvy zakotveny v jejich právním řádu. U nás zákonné vymezení takových vztahů mezi developerem a městem prozatím chybí i přesto, že jejich spolupráce je pro rozvoj lokality klíčová. Změnu by sice mohl přinést nový stavební zákon, ale jeho podoba a schválení zatím nejsou jasné. Města si proto hledají jiné legální způsoby, jak tuto mezeru vyplnit.

Je proto nasnadě, že v našem právním řádu nenajdeme ani vymezení pravidel pro podobu zásad spolupráce mezi městy a investory. Základním pravidlem těchto zásad zůstává, že dokument reaguje primárně na priority a potřeby rozvoje města, v němž se předpokládá nová výstavba. Zásady mají za cíl určit pravidla výstavby, která budou platit pro všechny budoucí investory (většinou s výjimkou určitých menších staveb, či zajištění vlastního bydlení). Jejich smyslem je, aby bylo postavení města a investora v rovnováze a aby investor kompenzoval zatížení území, které svou výstavbou vyvolá.

Jako výhodné se jeví zásady například i České komoře architektů, která upozorňuje na to, že přijatá pravidla nemusí platit ve všech lokalitách sídla a pro všechny typy stavebníků univerzálně. Mohou tedy sloužit k motivaci investorů k využívání brownfieldů, k rekonstrukci staveb a areálů, ke konsolidaci centrálních částí měst apod. Je tedy možné díky zásadám podpořit výstavbu potřebných staveb.

 

NAROVNÁNÍ VZTAHU DEVELOPER – MĚSTO DÍKY ZÁSADÁM O SPOLUPRÁCI

I přesto, že zásady spolupráce s investory má zatím schváleno jen několik měst a městských částí Prahy, jejich obliba začíná růst a o jejich uplatnění v praxi debatují i další města a obce. V současné době o jejich přijetí jedná například Svaz městských částí hlavního města Prahy sdružující tzv. nečíslované městské části Prahy, anebo statutární město Jihlava. To chce přijetím zásad mimo jiné zajistit navýšení finančních prostředků na rozvoj veřejné infrastruktury a veřejných služeb města.

Peníze od státu, které města v rámci rozpočtového určení daní získávají na jednoho obyvatele totiž k pokrytí skutečných investičních a provozních nákladů na výstavbu kvalitní veřejné infrastruktury a veřejných služeb nestačí. Podle zásad spolupráce se investoři budou aktivně podílet na podobě zastavěného území formou přímého plnění nebo finančního příspěvku. Obci tedy investor po uzavření smlouvy přispěje například určitou částku za 1 m2 hrubých podlažních ploch či zastavěné plochy, anebo sám v dohodě s městem zajistí výstavbu kupříkladu sportoviště nebo třeba školky.

Díky zásadám se chce Jihlava častěji než jiná města s developery dohodnout i na převodu několika z jimi vystavěných bytů přímo do vlastnictví města. Dalším specifikem připravených jihlavských pravidel je podpora výstavby zelených střech. Takové počínání developera může výrazně snížit jeho výsledný investiční příspěvek. Zásady by se mohly stát nástrojem, jak podpořit soustavné investice do kvality prostředí jednotlivých lokalit. Město Jihlava si od transparentně uzavřených smluv slibuje jasnou cestu k trvale udržitelnému rozvoji svého území. Navíc jde město vstříc trendu, kdy odpovědní investoři sami chtějí investovat do míst, kde podnikají, což je nutný krok směrem k ekonomické udržitelnosti.

Podle advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti není cílem zásad odradit investora, ale získat městu částečnou kompenzaci za dodatečnou zátěž veřejné infrastruktury a veřejných služeb, které výstavba přináší. Město tak předkládá developerům jasný dokument, na základě kterého s nimi bude jednat a díky kterému může dojít jak k vyjasnění sporných bodů stavebních záměrů, tak ke koordinaci požadavků samosprávy, a to ještě před zahájením samotných povolovacích procesů. Tím developer může ušetřit spoustu času při projektové přípravě.

Zásadami tedy dává město najevo, že jí není lhostejné, jak s jeho územím developer naloží. Výsledkem by tedy mělo být win-win řešení, kdy město získá více finančních prostředků na investice do dané lokality a developer může za to novým obyvatelům nabídnout bydlení v kvalitnějším prostředí s občanskou vybaveností.

/zr/

Ilustrační foto: statutární město Jihlava*

V horní parlamentní komoře se včera v reakci na otevřený dopis pedagogů mateřských škol konal kulatý stůl, který řešil nejpalčivější otázky předškolního vzdělávání u nás.

Senátní Výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice následně přijal usnesení, v němž argumenty, které u kulatého stolu zazněly, shrnul v doporučení určená Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvu financí (MF).

Výbor navrhl například řešit platové zařazení ředitelů a ředitelek MŠ či hledat způsob, jak řešit snižování počtu dětí ve třídách bez dopadu na školní jídelny. Oběma ministerstvům pak doporučil připravit legislativní návrh na financování dalšího pracovníka ve třídě MŠ z národních zdrojů.

S doporučeními senátního výboru se ztotožnilo i Sdružení místních samospráv ČR, avšak zvedlo, že ví i o dalších zásadních problémech, které předškolní vzdělávání trápí, a v návaznosti na kulatý stůl na tyto problémy upozornilo jeho organizátorku, senátorku Jaromíru Vítkovou, upozornilo. Předseda pracovní skupiny pro školství, sport a kulturu SMS ČR Oldřich Vávra v dopise senátorce Vítkové připomněl, že kromě mezd ředitelů, které obcím často znemožňují nalézt na pozici ředitele /ředitelky vhodné kandidáty, je neméně důležité téma i zajištění dostatečných prostorových kapacit. Dopis odeslaný v předvečer konání kulatého stolu v Senátu  obsahuje i konkrétní návrhy, jak toho dosáhnout.

Z DOPISU OLDŘICHA VÁVRY

Souhlasíme s tím, že téma mezd a důstojné úhrady za práci je důležité. Ze své praxe a právní poradny, kterou pro školy a školky děláme, víme, že nalézt na pozici ředitele /ředitelky MŠ zájemce zdatné nejenom v oblasti pedagogické, ale i organizační, není snadné.
Za neméně důležité téma ale považujeme i zajištění dostatečných prostorových kapacit.
Řešení problému má několik rovin. Ať už je to omezení pobytu dětí, které nedosáhly tří let, nebo výstavba nové infrastruktury, případně revize stávajících předpisů a nařízení. Zde si dovolujeme upozornit na velmi složitou situaci mnoha zřizovatelů, kdy mají zájem o zajištění kapacitní a kvalitní infrastruktury, ale  nemají ji z čeho financovat (reálně nejde ve většině případů slibovat nárůst a naplněnost celých školních tříd, protože rozhodnutí o tom, kam bude dítě chodit, je zejména na rodičích).

Dalším mnohem větším problémem je prostorové omezení, kdy řada zřizovatelů nemá fyzicky kde prostory vybudovat. Zde si dovolujeme apelovat na vaši podporu možností řešení, ať už je to parametrická změna rozpočtového určení daní  (váha kritéria žák), předvídatelná dotační podpora pro širší okruh žadatelů, tak zejména změna stavebního zákona, kdy zástavba nových lokalit musí být svázána i s existencí (budováním) infrastruktury, v tomto případě školské. Nepovažujeme za oprávněné, aby tyto náklady nesly kompletně obce a zisky pouze několik vlastníků.*

/zr, red/

Ilustrační foto: archiv SMS ČR

Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily dnešek, tedy úterý 26. května 2020, černým dnem pro obce a kraje.

Poslanecká sněmovna dnes, v úterý 26. května, rozhodne o dopadech zákona o kompenzačním bonusu na územní samosprávy. Poslanci mohou podpořit návrh Senátu Parlamentu ČR, který požaduje, aby kompenzace byly vypláceny bez dopadu na rozpočty samospráv, anebo potvrdit původní návrh vlády ČR, na jehož základě by kompenzace byly vypláceny ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní (RUD).
Ve včera vydané společné výzvě Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR se mimo jiné praví: "Opakovaně jsme jako představitelé samospráv deklarovali, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době. Samosprávy udělaly a stále dělají dost pro to, abychom tuto výzvu společně zvládli. Podpora ohroženým OSVČ, společníkům malých firem či rodinných firem je správné rozhodnutí. Ovšem dopad zákona o kompenzačním bonusu jen na rozpočty obcí dosáhne až -12 mld. Kč navíc nad očekávaný propad sdílených daní. Jsme přesvědčeni, že tyto kompenzace mají být hrazeny ze státního rozpočtu nástroji mimo dopad na RUD. Vyzýváme vládu ČR, poslance a senátory, aby přijali taková opatření, která navrátí tyto finance zpět do rozpočtů samospráv."

Na podporu této iniciativy proto Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily společný tichý protest samospráv a požádaly obce, města a kraje, aby jej podpořily vyvěšením černé vlajky na obecních / městských / krajských úřadech.

"Dejme za samosprávy společně najevo, že ve snaze udržet investice v našich obcích a krajích jsme zůstali sami. Je naším společným úkolem pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, ovšem tak výrazný zásah státu s dopadem na obecní a krajské rozpočty nemohou samosprávy samy zvládnout. Formu protestu záměrně volíme jako tichou, která adekvátně odpovídá současné situaci. O podporu tohoto tichého protestu rovněž žádáme všechny kraje v České republice," uzavírá společná výzva všech tří partnerů.

Výzvu SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR k záchraně investic obcí a krajů podpořili hejtmané: Martin Půta - Liberecký kraj, Martin Netolický - Pardubický kraj, Jiří Čunek - Zlínský kraj, Bohumil Šimek - Jihomoravský kraj, Jiří Štěpán - Královéhradecký kraj, Josef Bernard - Plzeňský kraj, Oldřich Bubeníček - Ústecký kraj a Zdeněk Hřib - pražský primátor.*

/zr/

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down