Poslední předvánoční týden v Poslanecké sněmovně byl v duchu energetiky a vysokých cen energií. Ty jsou obrovským problémem, především pro nízkopříjmové domácnosti. Odcházející kabinet Andreje Babiše se k tomu snažil na poslední chvíli předložit návrhy. Při prvním pohledu na navržený program jednání uplynulého týdne mě ale jako první napadla otázka: Co vláda dělala poslední čtyři roky, respektive osm posledních let? Problém vysokých cen přece nevznikl až v posledních týdnech.

Hlavními faktory ovlivňující současnou vysokou cenu energií jsou vysoká cena zemního plynu a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005 /více informací na Jak fungují evropské emisní povolenky? (faktaoklimatu.cz)/.

Dobrá myšlenka se však utrhla ze řetězu a z emisních povolenek se stal spekulativní produkt kapitálového trhu. Na evropské úrovni bude nutná rychlá reakce a redefinování pravidel obchodování. V době roztáčení inflační spirály, k čemuž svým bezduchým rozhazováním peněz přispěla i česká vláda, jsou emisní povolenky pod náporem investorů. Ceny letí nahoru a spolu s vysokou cenou zemního plynu jsou nejvýznamnějším faktorem určujícím konečné ceny elektrické energie a tepla.

Odcházející vláda nám navrhla několik věcí, z nichž nejviditelnější je nulová DPH za energie. Tento režim měl trvat jeden rok. Návrhy jsme odmítli. Odpuštění DPH na rok není žádným řešením! Co bude poté? Jak nahradíme předpokládaný výpadek příjmů v částce zhruba 25 miliard korun? Opět si půjčíme? Omezíme zdravotnictví či školství, nebudeme investovat?

Ministři odcházející vlády navrhli mimo jiné odklonění prostředků z Modernizačního fondu do státního rozpočtu a částečně výpadek příjmů nahradit. Modernizační fond je jedním z hlavních zdrojů peněz na nutnou modernizaci energetiky. Vydrancování takového zdroje by nás v budoucnosti mohlo hodně mrzet. Mimochodem, zmíněných více jak 25 miliard by se nedotklo pouze státního rozpočtu, ale i rozpočtů krajů a obcí.

Za holý amatérismus se dá také považovat, že předkládané návrhy byly v rozporu s evropským právem. Je to však prý „nějak předjednáno,“ jak řekla vlídným hlasem vypravěče pohádek odcházející ministryně Alena Schillerová. Amatérismus a nezodpovědnost ale pohádkový tón nezachrání.

Řešení současné energetické krize vidím v několika nástrojích.

  1. Problém nízkopříjmových domácností řešme adresně – sociální systém (ač nedokonalý, často kritizovaný a zralý pro reformu) máme – příspěvek na bydlení.
  2. Jednejme na evropské úrovni o redefinici systému obchodování s emisními povolenkami.
  3. Nedrancujme finanční nástroje pro modernizaci energetiky (Modernizační fond) a bez odkladu s těmito nástroji pracujme.
  4. Přijměme moderní energetickou legislativu, která mimo jiné umožní rozvoj komunitní energetiky.
  5. Proveďme revizi činnosti a pravomocí Energetického regulačního úřadu, a to po vzoru bankovního sektoru (bizarní situací je, že zkrachoval dodavatel elektrické energie pro tento úřad, který má primárně chránit spotřebitele).
  6. Smiřme se s tím, že rozvoj obnovitelných zdrojů není možný bez udržení a modernizace zdrojů energie z jádra a pro určité období také plynu.
  7. Investujme do úspor a modernizace přenosových soustav. Snažme se modernizovat soustavu tak, aby se tzv. výroba energie co nejvíce přiblížila spotřebě, a to jak časově, tak vzdáleností. To souvisí s investicemi do decentralizovaných zdrojů energie.

Řada výše zmíněných nástrojů nevyřeší problém ze dne na den, jejich realizace je ale nezbytná a čas běží. Česká republika má aktuálně instalovaný výkon přes 20 000 MW, přičemž v jádře 4 300 MW a v uhlí 10 000 MW, tyto zdroje vyrábí cca 80 % elektřiny v ČR (jádro 37 %, uhlí 47 %).

Je tu řada samostatných zásadních témat, jako je například nutnost zahájení projektu obnovy dosluhujících jaderných bloků v Dukovanech. Sněmovna tento týden potvrdila důležitost jaderné energetiky pro nízkoemisní energetiku. Pokládám to za velmi důležitý krok. Prosazení energie z jaderných zdrojů, jako nízkoemisní zdroje, by mělo být jedno z hlavních témat našeho blížícího se předsednictví v Radě EU.

Dalším samostatným tématem je pak masivní podpora státu pro „drobná“ řešení, jako jsou fotovoltaické panely na střechách rodinných domů či využití nemalého množství veřejných budov. Česká energetika musí projít razantní modernizací. Důvody jsou nejen ve vysokých cenách, ale také ve stabilitě energetické soustavy a v národní bezpečnosti. Konkrétní řešení v budoucnu představím, jedná se o jedno z mých velkých témat v tomto volebním období.

Autorem textu je člen dolní parlamentní komory a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček

Přeji Vám všem hodně zdraví, úspěchů a štěstí v příštím roce a s jeho příchodem dobijte svoje vnitřní zdroje energie ve společnosti své rodiny a přátel!

Ing. Lukáš Vlček,

poslanec Parlamentu ČR,

místostarosta města Pacova

Na horním snímku: Město Pacov

Foto: archiv města

Na dnešní tiskové konferenci ministerstva financí ohledně hospodaření krajů a obcí v uplynulém roce, uvedla Alena Schillerová, že obce neproinvestovaly přes 12 mld. ze svého provozního salda. Připomněl to ve svém dnešním prohlášení Svaz měst a obcí ČR, který slovy svého předsedy Františka Lukla prohlásil, že je to pro města a obce nepřijatelné tvrzení.

Nikdo zodpovědný by nepodepsal ani smlouvu na autobus, pokud na něj nemá peníze," stojí v prohlášení svazu.  Svaz měst a obcí ČR tak reagoval na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

SMO ČR dále připomíná, černé prapory vlající nad celou řadou radnic v loňském roce a symbolizující nezájem vlády o další vývoj obecních rozpočtů měst a obcí, které díky vládním kompenzačním bonusům nejrůznějším skupinám postižených koronavirovou epidemií přišly o významné částky, započaly dlouhou a vyčerpávající obhajobu samostatnosti a svéprávnosti našich měst a obcí.

Díky spojenému úsilí nejen našeho svazu, ale zejména Senátu Parlamentu ČR a dalších partnerů, se podařilo přesvědčit Poslaneckou sněmovnu a vládu o nezbytnosti investic v území realizovanými nejlepšími hospodáři v republice, kterými starostové a primátoři bezesporu jsou. Oč byly obecní a městské rozpočty pokráceny od jara 2020, kdy začíná další stavební sezóna, přitékalo pozvolna zpátky až během léta a podzimu," zdůrazňuje prohlášení.

Podle Svazu měst a obcí naprostý chaos ve společnosti vzniklý covidovou epidemií a propad příjmů obcí nedávaly žádné záruky, že se situace natolik ještě v tomto roce zlepší, aby města a obce mohly investovat v původní výši.

Proto je pro SMO ČR nepřijatelné tvrzení, že města a obce málo investovaly.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl dnes v reakci na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové  předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl.*

/zr, red/

Na snímku: Renesanční radnice v Kyjově, která byla postavena v letech 1561 - 1562 italskými staviteli, je dnes sídlem městského úřadu.

Foto: web města

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR za podpory Národní sítě Místních akčních skupin ČR, primátora hl. m. Prahy a hejtmanů Pardubického kraje a Libereckého kraje dnes v Praze podepsali Malostranskou deklaraci, v níž vyzývají vládu a parlament, aby otevřely diskusi vedoucí k posílení financování samospráv v ČR a zahrnuly samosprávy do legislativního procesu přizváním zástupce územních samospráv do Legislativní rady vlády.

Deklarace byla přijata při příležitosti shromáždění starostů na Malostranském náměstí v české metropoli. Její signatáři přitom zdůraznili, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době a uvědomují si, že pandemie koronaviru a její důsledky představuje největší výzvu naší země v moderní historii, ale také vlastní zodpovědnost při jejím zvládnutí.

Územní samosprávné celky přitom počítají s poklesem inkasa sdílených daní v nadcházejícím období. Ovšem nemohly souhlasit s postupem státu, kdy tento očekávaný pokles ve sdílených daních byl v jejich rozpočtech dále prohlouben zákonem o kompenzačním bonusu (zákon č. 159/2020 Sb.). Vítají proto jednoznačné rozhodnutí senátorů napříč politickým spektrem poskytnout kompenzaci obcím a městům. Oceňují, že se k pomoci územním samosprávám přihlásila i vláda ČR. "Konstatujeme, že je důležité poskytnout pomoc obcím a městům rychlou cestou bez zbytečných prodlení a bez administrativní zátěže. Věříme, že se pomoc státu bude týkat i krajů, jež také nesou podstatnou část nákladů krize," praví se v té souvislosti v deklaraci.

Územní samosprávy v deklaraci prohlašují, že je jejich cílem udržet naplánované investice, a pomoci tak opět „rozpohybovat“ regionální ekonomiku. "Ovšem bez pomoci státu takový postup bude obtížný, ba dokonce u řady samospráv nemožný. Vyzýváme tak vládu ČR a Parlament ČR k dlouhodobé systematické podpoře samospráv naší země, posílení jejich rozpočtů i pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity, ale také k zásadní redukci administrativní zátěže a byrokracie. Finanční podpora samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů nejblíže občanům," konstatují signatáři Malostranské deklarace.

Proto vyzývají Parlament ČR a vládu ČR k zásadní diskusi o financování samospráv v naší zemi a k posílení příjmů samospráv. "Podporujeme návrhy zákonodárných iniciativ - změnu rozpočtového určení daní (RUD), které podaly Liberecký kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj. Konstatujeme, že zejména menší města, obce a strukturálně postižené regiony pocítí dopady krize nejcitelněji, ty však na svých účtech nedisponují výraznými přebytky hospodaření, jak se často zavádějícím způsobem uvádí. Proto žádáme, aby do iniciativ na změnu RUD byly zařazeny i menší města a obce, přičemž na žádnou samosprávu by změna RUD neměla dopadnout negativně," apelují na vládu a parlament signatáři deklarace.

V závěru Malostranské deklarace se zdůrazňuje: "Opakovaně žádáme vládu ČR, aby do Legislativní rady Vlády ČR byli zahrnuti i zástupci samospráv. Pokládáme za nešťastné, pokud při přípravě legislativních návrhů samosprávy nemají byť jediného delegovaného zástupce v tomto významném legislativním orgánu Vlády ČR. Žádáme také Parlament ČR, aby při přijímání nové legislativy minimalizoval jejich administrativní zátěž a rovněž aby našim stanoviskům byla ze strany obou zákonodárných sborů Parlamentu ČR věnována zvýšena pozornost."

/zr/

Foto: Zástupci obcí a měst dnes na pražském Malostranském náměstí

Foto: FB Sdružení místních samospráv ČR*

 

 

Kompenzace obcím ve výši 1200 Kč na obyvatele, kterou včera schválila vláda, neřeší celý problém výpadků obecních rozpočtů. Svaz měst a obcí ČR právě sbírá reálná data z obcí, která představí co nejdříve, a varuje: Zastavte legislativní chaos, dejte obcím jistotu, že jim už další peníze nevezmete, a pojďte se domluvit na systému účelových dotací a využití EU fondů.

„Vláda konečně vyslyšela naše hlasy a pochopila, že peníze, které si od obcí půjčila musí co nejrychleji vrátit. Děkujeme za to. Snad není pozdě. Propady v příjmech samospráv v řádu několika miliard korun však způsobí také další schválená protikrizová opatření, jako jsou snížení DPH na některé služby nebo možnost zpětného uplatnění daňové ztráty podnikatelů, problém tedy ještě není vyřešen,“ upozorňuje předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta Kyjova František Lukl.

Květnový průzkum SMO ČR, kterého se zúčastnilo bezmála 400 obcí a měst, ukázal, že radnice pozastavují a ruší tisíce investičních projektů v předpokládané hodnotě téměř 30 miliard korun. V těchto dnech probíhá jeho aktualizace, která už z prvních reakcí ukazuje na propady obecních příjmů kolem 35 %. Starostové již neřeší jen investice, ale pokrytí nákladů na běžný provoz obce.

Dopad dosavadních vládních opatření na obecní rozpočty podle odhadů převýší 30 miliard korun, navržená kompenzace tak nepokrývá ani polovinu celkové ztráty. „Na podzim se musíme ještě vrátit k jednacímu stolu. Budeme mít reálná čísla, jak s rozpočty obcí zamávala pandemie,“ uvádí František Lukl.  

Další body, o kterých chce svaz teď s vládou jednat, jsou nasměrování dotačních programů a zastavení legislativní nejistoty. Požaduje jasný příslib, že další opatření už nebudou nijak zasahovat do příjmů územních samospráv. Kromě výrazného propadu daňových příjmů jsou právě nejistota a legislativní chaos nejčastěji zmiňovaným argumentem starostů k zastavení investic.

Dotační tituly musí být vypsány tak, aby co nejlépe kopírovaly investiční priority obcí a byly dosažitelné pro všechny, s minimální administrativní náročností. Svaz bude také požadovat maximální respektování investiční autonomie samospráv.

„Starostové potřebují jistotu a pomoc státu, aby se mohli pustit do tak potřebných investic. Před námi je ještě spousta práce, proto co nejdříve zasedněme k jednacímu stolu a pojďme zachránit stavební sezónu 2021, ta letošní je už částečně ztracená,“ dodává František Lukl.*

/zr/

K foto:

Obec Dívčí Hrad na Krnovsku měla na rok 2020 naplánované čtyři velké investiční akce, ale zřejmě uskuteční pouze dvě. Letos tato obec vyhrála zvítězila v soutěži Náš evropský projekt a obdržela příspěvek na obecní slavnost ve výši 75 tisíc korun. V soutěži zabodovala svým projektem Zateplení bytových domů v Dívčím Hradě (na snímku).

Foto: web obce

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down