Obce, města a kraje jsou si vědomy, že podzimní vlna epidemie koronaviru, které čelí naše země, je vážnější než situace z jara letošního roku. Stejně jako na jaře je třeba si uvědomit vlastní zodpovědnost při zvládnutí krize, i když současný stav samosprávy nezavinily. Ve svém dnes vydaném prohlášení to připomínají Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Národní síť Místních akčních skupin ČR, hlavní město Praha
a hejtmani Martin Půta a Martin Netolický.

V prohlášení dále stojí: „I podzimní kompenzace vlády se opět berou z peněz určených pro obce, města či kraje. Územní partneři proto vyjadřují velké poděkování senátorům, kteří včera podpořili návrh kompenzace krajům ve výši 300 Kč na občana. Senátoři tím prokazují, že si uvědomují a chápou, že všechny finanční prostředky vložené do rozvoje krajů se několikanásobně vrátí i nastartováním celorepublikové ekonomiky.

Jedná se ovšem o velmi malou náplast do napnutých rozpočtů krajských samospráv, ale i tak patří senátorům velký dík. S kompenzací pro města a obce se ovšem již nepočítá, bez ohledu na to, že se jich výpadek příjmů také dotkne."

Prohlášení okomentoval František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova: „Macešský přístup státu k obcím je zarážející. Výše kompenzace, kterou obdržely během léta, je pouze malou náplastí na celkový pokles jejich příjmů.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, k tomu poznamenal: „Obce se svého nároku rozhodně nevzdají a budou dál apelovat na vládu.“

Posílení rozpočtů samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů co nejblíže občanům, jež pochopitelně pomůže obnovit regionální ekonomiku, podpoří místní živnostníky a znovuobnoví ekonomické řetězce v území. Samosprávy jsou zároveň připraveny se zavázat, že všechnu podporu, kterou od státu v této krizi získají, investují výhradně do veřejných potřeb svého území.

Zástupci územních samosprávných celků a územních sdružení i nadále bedlivě sledují další návrhy zákonů, které svým faktickým dopadem povedou k nepřímé novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní tím, že snižují objem finančních prostředků k jejich přerozdělení a tím snižují příjmy územních samospráv. Veškeré jejich finance jsou investovány do komfortního života jejich občanů, který chtějí zachovat a rozvíjet i pro další generace.

Za další obdobné zásahy do příjmů obcí, měst i krajů tedy nezbude nic jiného než opětně žádat další kompenzace. Nastavený životní standard našich občanů je běžným standardem lidí 21. století vyspělých zemí a představitelé územních samospráv udělají vše pro jeho zachování.*
/zr/

 

Kompenzační bonus OSVČ (tzv. Pětadvacítka administrovaná formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) bude mít negativní dopady na rozpočty obcí a krajů. Ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku to mimo jiné konstatuje Národní rozpočtová rada. Podle jejího stanoviska tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém dnešním pravidelném čtvrtletním stanovisku mimo jiné:

* Uvádí, že hospodářský vývoj ve druhé polovině roku bude záviset nejen na restartu ekonomiky po rozvolnění domácích opatření utlumujících hospodářskou aktivitu, ale především na vývoji poptávky po českém exportu ze strany našich hlavních obchodních partnerů.

* Konstatuje, že v současné situaci je pomoc zasaženým ekonomickým subjektům ze strany státu nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů. Nezbytné rozvolnění veřejných financí by však mělo být podle NRR pouze dočasné a po stabilizační fázi by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. Z těchto důvodů se NRR domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 (schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) není nejen žádoucí, ale ani potřebné.

* Uvádí, že celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí v roce 2020 bude závislé na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu HDP, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 %, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl dle výpočtů NRR 304 mld. Kč, což by odpovídalo 5,5 % HDP.

* Poukazuje na to, že z hlediska efektivity opatření přijímaných na podporu ekonomiky se bohužel v řadě případů ukazuje přetrvávající nepružnost některých částí veřejné správy, což se mimo jiné projevuje nevhodně nastaveným systémem žádostí, ve kterých tudíž dělají žadatelé příliš často chyby, a pomalostí jejich vyřizování.

* Upozorňuje na negativní dopady kompenzačního bonusu OSVČ (tzv. „Pětadvacítky“ administrované formou vratky daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) na rozpočty obcí a krajů. Tento sektor veřejných rozpočtů přitom byl až dosud velmi stabilní a nebylo by dobré o tuto výhodu přijít. Rozpočty územních samospráv jsou již silně zasaženy cyklickým výpadkem veřejných příjmů a jejich další snižování může mít velmi nepříznivé dopady na jejich investiční aktivitu. Tu lze z hlediska rozsahu považovat za velmi významnou, neboť investice územních samosprávných celků v posledních letech tvořily téměř polovinu veškerých veřejných investic.

* Dodává, že nepříznivý vliv na rozpočty územních samospráv by měla také již Poslaneckou sněmovnou schválená možnost zpětného uplatnění ztráty v rámci daní z příjmů (tzv. Loss carryback). NRR konstatuje, že se jedná o nástroj s potenciálně velmi významnými dopady do veřejných rozpočtů. Jeho efektivnost ve smyslu udržení zaměstnanosti a stabilizace firem je navíc ve srovnání s již existujícími nástroji velmi nízká; kromě toho dochází k dalšímu znepřehledňování daňových zákonů. V případě přijetí tohoto opatření bude zcela klíčové zastropování maximální hodnoty zpětně uplatněné ztráty. Pokud by k němu nedošlo, reálně hrozí, že podniky vlastněné zahraničními subjekty budou mít tendenci v rámci daňové optimalizace přesouvat do České republiky daňové ztráty.

* Vyjadřuje názor, že masivní dodatečný výpadek příjmů by měl být místním rozpočtům kompenzován transferem ze státního rozpočtu v podobě nespecifických dotací. Pokud by byl výpadek řešen dotačními programy vázanými na konkrétní akce, výsledkem by byl nárůst administrativních nákladů a časové prodlevy, což by mohlo přispět k procyklickému chování veřejných investic, a tedy i k prohloubení hospodářského propadu. Kromě toho by došlo také k omezení fiskální autonomie místních samospráv.

* Zároveň se domnívá, že v současné době, kdy jsou v rychlém tempu zaváděna a dále upravována různá opatření pro stabilizaci ekonomiky, a kdy není dostatek prostoru pro diskusi jiných opatření, by neměly být přijímány kroky, které s koronavirovou krizí ne zcela souvisejí, a které mají potenciálně významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Například jde o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy vláda navrhuje několik úprav směřujících ke snížení transparentnosti jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi.

* Dodává, že v případě opatření, která mohou v budoucnu ovlivnit udržitelnost veřejných financí, se aktuálně jedná také o způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany, přičemž náklady na realizaci projektu se mají pohybovat kolem 160 mld. Kč. Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady. Rozhodnutí obdobného významu proto mají být podle názoru NRR přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.

/zr/*

 

 

 

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down