Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová včera na tiskové konferenci v Praze vyzvala obce a kraje, aby více využívaly svůj velký investiční potenciál v době, kdy je třeba dávat práci živnostníkům, místním podnikatelům a malým a středním regionálním firmám. Tento svůj apel na územní samosprávy vznesla v souvislosti s představením výsledků hospodaření obcí a krajů v minulém roce.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covid-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, jejichž cílem bylo zamezit šíření této nákazy, a tedy do fungování celé společnosti. Jak včera na tiskové konferenci uvedla ministryně financí Alena Schillerová, celkově hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů včetně dobrovolných svazků obcí) loni – i přes dopady pandemie – skončilo s přebytkem 14 miliard korun.

Tak jako stát pravidelně každý měsíc zveřejňuje výsledky pokladního plnění svého státního rozpočtu, měli bychom vědět, jak hospodaří obce, města a kraje – zvláště poté, co v loňském roce byly mnohde a mnohdy vyostřeny emoce a panovaly velké obavy o to, zda municipality budou moci investovat a pokračovat ve svých projektech,“ připomněla ministryně financí. Jak dodala, s velkým potěšením, nikoliv s nějakou kontroverzí, prezentovala, že rok 2020 pro města a obce vůbec špatně nedopadl.

OBCE LONI VYKÁZALY PŘEBYTEK SVÉHO HOSPODAŘENÍ

V uplynulém roce obce hospodařily s přebytkem 19 mld. Kč, přičemž jejich příjmy činily 369 mld. Kč, což oproti roku 2019 znamená nárůst o 2,36 %, tedy o 8,5 mld. Kč

Daňové příjmy obci sice v roce 2020 klesly o 5,85 %, tedy o zhruba 14,3 mld. Kč, ale započte-li se mimořádný příspěvek – kompenzace, kterou jim stát poskytl ze státního rozpočtu ve výši 1250 Kč na obyvatele, tak po započtení této kompenzace jde o pokles pouze o 0,37 %, což představuje necelou miliardu korun.

Jak uvedla Alena Schillerová, pokles ekonomiky byl tedy mnohem větší, než činil propad daňových příjmů obcí – naopak jejich celkové příjmy podle propočtů Ministerstva financí dokonce vzrostly. „Přitom rozpočtové určení daní (RUD) je nastaveno tak, že když klesají příjmy státu – a ty loni skutečně klesly, tak logicky by měly klesat i příjmy obcí a krajů – ale u obcí se to nestalo, protože jsme jim to takto kompenzovali,“ konstatovala ministryně, přičemž obce se podle jejích slov na krizi ekonomiky nemusely nikterak významně podílet.

Alena Schillerová rovněž připomněla, že od 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost tzv. daňový balíček, který mj. mění i RUD. Konkrétně se podíl obcí na celkovém inkasu sdílených daní v rámci RUD letos zvyšuje z dosavadních 23,58 % na 25,84 %, podíl krajů z 8,92 % na 9,78 %). Obcím by to mělo přinést dalších 16,2 mld. Kč, krajům pak 6,1 mld. Kč.

Alena Schillerová se zevrubně věnovala také zůstatkům na běžných účtech obcí. K 31. 12. 2020 činily 234,1 mld. Kč, po započtení dluhů obcí (70,255 mld. Kč) by představovaly 163,8 mld. Kč. „To není radostná zpráva, protože si myslím, že tyto peníze měly být více utráceny,“ sdělila ministryně.

Provozní saldo obcí podle jejích slov činilo 84, 5 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje obcí dosáhly 72,5 mld, takže „nevyužitý investiční potenciál, který obce mohly loni využít,“ činil něco málo přes 12 miliard korun.

Alena Schillerová připustila, že je samozřejmě nutné v tomto ohledu každou z více než 6200 obcí posuzovat individuálně. „Situace v každé obcí je jiná, některé investují lépe, jiné hůře,“ dodala, protože někde se například nemuselo stihnout vysoutěžení zhotovitele, jinde nebyla včas podepsána smlouva atd. Obce také odkládaly peníze na připravované projekty apod. Nicméně ministryně uvedla, že „investiční potenciál u mnoha obcí nebyl plně využit“. „Proto je tak důležité,“ dodala, „letos maximálně investovat a pomoci ekonomice–  a třeba i příspěvkovým organizacím obcí.“

PRAHA MÁ REKORDNÍ ZŮSTATKY NA SVÝCH ÚČTECH

Zvlášť se věnovala hospodaření hlavního města, které je obcí a zároveň i krajem. Praha totiž k 31. 12. 2020 vykázala na svých běžných účtech rekordních 87,149 mld. Kč při dluhu 20,032 mld. Kč. „To není dobrá zpráva,“ podotkla ministryně, „protože šlo o rok, kdy bylo třeba investovat.“ Vedeni české metropole proto označila za „zadřenou brzdu na luxusním a krásném automobilu, jakým je Praha“.

O nevyužitém investičním potenciálu Prahy svědčí provozní saldo jejího hospodaření – to loni činilo bezmála 22,8 mld. Kč při očištěných kapitálových výdajích ve výši 14 mld. Kč. Hlavní město tak nevyužilo potenciál téměř devíti miliard korun, které mohlo investovat nebo jimiž mohlo pomoci svým příspěvkovým organizacím.

KRAJŮM CELKOVÉ PŘÍJMY VZROSTLY, PŘESTO ZAZNAMENALY SCHODEK HOSPODAŘENÍ

Vyšší územní samosprávné celky – kraje, v roce 2020 hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Nicméně jejich celkové příjmy vzrostly o 10 % a transfery ze státního rozpočtu stouply o 18,2 % (28,4 mld. Kč). Podle ministryně financí kraje vykázaly na účtech 32,8 mld. Kč. I po úhradě dluhu (17,8 mld. Kč) by stav jejich běžných účtů dosáhl 15 mld. Kč.

OBCE A MĚSTA SE PROTI VÝROKŮM MINISTRYNĚ OHRAZUJÍ

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR se téměř vzápětí po tiskové konferenci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové vymezily proti některým jejím tvrzením. Oběma organizacím zejména vadí její výroky o tom, že obce a města zbytečně nechávají zahálet své peníze na bankovních účtech.

Starostové, starostky, primátoři i primátorky, všichni se chovají nanejvýš zodpovědně, takže investice podepisují až v okamžiku, kdy na ně mají peníze. Pokud finanční prostředky dotečou do jejich rozpočtů až v létě, celá jedná stavební sezona je pryč,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov František Lukl. Více na: https://www.moderniobec.cz/nikdo-zodpovedny-by-nepodepsal-ani-smlouvu-na-autobus-pokud-na-nej-nema-penize-tak-se-svaz-mest-a-obci-ozval-na-dnesni-vyroky-ministryne-financi/  .

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák. Více na:  https://www.moderniobec.cz/kritizovat-obce-ze-v-nejiste-dobe-setri-je-absurdni-pripomina-sdruzeni-mistnich-samosprav/ .

/rš/

Na snímku: Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová během včerejší tiskovém konference v Praze

Foto: FB profil Aleny Schillerové*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily dnešek, tedy úterý 26. května 2020, černým dnem pro obce a kraje.

Poslanecká sněmovna dnes, v úterý 26. května, rozhodne o dopadech zákona o kompenzačním bonusu na územní samosprávy. Poslanci mohou podpořit návrh Senátu Parlamentu ČR, který požaduje, aby kompenzace byly vypláceny bez dopadu na rozpočty samospráv, anebo potvrdit původní návrh vlády ČR, na jehož základě by kompenzace byly vypláceny ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní (RUD).
Ve včera vydané společné výzvě Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR se mimo jiné praví: "Opakovaně jsme jako představitelé samospráv deklarovali, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době. Samosprávy udělaly a stále dělají dost pro to, abychom tuto výzvu společně zvládli. Podpora ohroženým OSVČ, společníkům malých firem či rodinných firem je správné rozhodnutí. Ovšem dopad zákona o kompenzačním bonusu jen na rozpočty obcí dosáhne až -12 mld. Kč navíc nad očekávaný propad sdílených daní. Jsme přesvědčeni, že tyto kompenzace mají být hrazeny ze státního rozpočtu nástroji mimo dopad na RUD. Vyzýváme vládu ČR, poslance a senátory, aby přijali taková opatření, která navrátí tyto finance zpět do rozpočtů samospráv."

Na podporu této iniciativy proto Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily společný tichý protest samospráv a požádaly obce, města a kraje, aby jej podpořily vyvěšením černé vlajky na obecních / městských / krajských úřadech.

"Dejme za samosprávy společně najevo, že ve snaze udržet investice v našich obcích a krajích jsme zůstali sami. Je naším společným úkolem pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, ovšem tak výrazný zásah státu s dopadem na obecní a krajské rozpočty nemohou samosprávy samy zvládnout. Formu protestu záměrně volíme jako tichou, která adekvátně odpovídá současné situaci. O podporu tohoto tichého protestu rovněž žádáme všechny kraje v České republice," uzavírá společná výzva všech tří partnerů.

Výzvu SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR k záchraně investic obcí a krajů podpořili hejtmané: Martin Půta - Liberecký kraj, Martin Netolický - Pardubický kraj, Jiří Čunek - Zlínský kraj, Bohumil Šimek - Jihomoravský kraj, Jiří Štěpán - Královéhradecký kraj, Josef Bernard - Plzeňský kraj, Oldřich Bubeníček - Ústecký kraj a Zdeněk Hřib - pražský primátor.*

/zr/

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

SMS ČR provedlo analýzu rozpočtových dopadů vládních opatření na samosprávy za období trvání nouzového stavu a poklesu HDP. Celková ztráta v letošních příjmech obcí oproti predikci dosahuje -50 miliard Kč, což znamená až čtvrtinový pokles rozpočtů samospráv jen v oblasti sdílených daní. Dopady na každou obec si lze snadno ověřit v aktualizované daňové kalkulačce, kde je predikován jak pokles HDP, tak dopad podpůrných vládních opatření. SMS ČR spolu s hejtmany již vyzvalo stát, aby naopak samosprávy podpořil v rozhýbání regionální ekonomiky.

 

„Společně s několika hejtmany krajů napříč politickým spektrem jsme stát vyzvali, aby podpůrnými opatřeními pomohl samosprávám ekonomiku znovu nastartovat. Její zpomalení obce citelně zasáhne, a to více než uvádí v současné době ministerstvo financí,“ vysvětluje důvody vzniku kalkulačky Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Stát totiž porušil příslib premiéra Babiše[1], že negativně nezasáhne do inkasa sdílených daní s obcemi a kraji. Kompenzace pro OSVČ se však vyplácí i na vrub samospráv, a to přestože z daní OSVČ samosprávy nemají prakticky žádný příjem. Jen na těchto kompenzacích přitom obce přijdou o dalších 12 miliard Kč,“ podotýká Stanislav Polčák. Ten se zároveň obrátil dnes dopisem na všechny senátory, aby v projednávané novele zákona o kompenzačním bonusu dopad na samosprávy pomohli napravit. „Samosprávy jsou solidární se státem, počítají s výrazným propadem sdílených daní. Ovšem rozhodnutí státu, že se mají podílet na kompenzacích pro OSVČ, když jim však z jejich daní neplyne prakticky žádný příjem, je podrazem na samosprávy. Pokles rozpočtů o čtvrtinu většina obcí už nezvládne a zásadně přiškrtí investice,“ uvádí Stanislav Polčák s poukazem, že samosprávy čekaly, že je stát naopak podpoří.

  

Kalkulačka SMS ČR pracuje ve dvou modelech – pesimističtějším a optimističtějším – a umožní zjistit, o kolik peněz z daňových výnosů do svých rozpočtů obce přijdou. Kalkulačka má podobu jednoduché tabulky. Po zadání konkrétní obce do okénka vyhledávače se v prvním sloupci zobrazí předpokládané daňové příjmy obce pro rok 2020 v případě, že by nedošlo ke změnám v epidemiologické situaci v České republice a s tím souvisejícímu omezení ekonomických činností. Zdrojem kalkulačky je v tomto případě daňová predikce MF z podzimu 2019.

 

V druhém sloupci počítá daňová predikce s poklesem daňových příjmů o 10 %. S tímto propadem ve sdílených daních počítá například Ministerstvo financí, které to uvedlo ve své tiskové zprávě z 21. dubna 2020. „Celkově jde o propad o zhruba 25 miliard. Kč v daňových příjmech obcí ve srovnání s původní daňovou predikcí ministerstva. My se ale na základě aktuálního stavu domníváme, že je to stále ještě příliš optimistický předpoklad,“ říká Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR.

Ve třetím sloupci se zobrazuje pokles daňových příjmů sdílených daní o 20 %. „Tento odhad považuje za realistický například Národní rozpočtová rada,“ vysvětluje Sedláček. Celkově jde o propad zhruba o 49,5 miliard Kč v daňových příjmech obcí ve srovnání s původní daňovou predikcí MF.

Třešničkou na pomyslném dortu je poslední sloupec. Ten se věnuje aktuální problematice tzv. kompenzačního bonusu. Každá obec si tak může ověřit, o kolik ji stát svým jednáním připraví. Podkladem pro výpočet další minusové položky v rozpočtech samospráv jsou částky uvedené v důvodových zprávách příslušného zákona i obou novel.

Už máme signály, že obce přehodnocují naplánované investiční akce, ty, které nejsou nezbytně nutné, ruší nebo přesouvají na další období. To bude mít bohužel obrovský negativní dopad do regionální ekonomiky a potažmo i do ekonomiky celostátní, na níž se investice samospráv vysokou měrou podílejí,“ popisuje Jan Sedláček.

Jak se daňové příjmy obcí z RUD stanovují:

Každá obec se na celostátním hrubém výnosu sdílených daní podílí procentem stanoveným každoročně vyhláškou Ministerstva financí o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Procentní podíl každé obce se vypočte jako součet vah 4 kritérií, která jsou definována v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tato kritéria (a jejich podíl ve výpočtu):

Na daňových příjmech se okrajově podílí i počet zaměstnanců v každé obci.*

Daňová kalkulačka je k dispozici zde:  https://www.smscr.cz/kalkulacka/rud/

 

[1]  https://www.smocr.cz/cs/novinky/a/smo-cr-ziskal-prislib-premiera-investice-obci-jsou-prioritou-vlada-proto-nebude-kratit-rozpoctove-urceni-dani-a-nasmeruje-dalsi-dotace-obcim

/zr/

Územní samosprávní celky budou mít i letos dostatek finančních prostředků na realizaci svých investičních aktivit. Jak včera uvedlo Ministerstvo financí, nechystá se žádná úprava rozpočtového určení daní, která by šla v neprospěch obcí a měst. Investicemi samosprávy podpoří hospodářský rozvoj nejen svého regionu, ale i celé České republiky.

„Stejně jako stát by i města a obce neměly své investice omezovat, ale naopak navyšovat. Vláda včera schválila novelu státního rozpočtu, která navyšuje výdaje státu o dalších 40 miliard korun. Na tyto výdaje si přitom stát neváhá půjčit na finančním trhu. Větší objem investic realizovaných na úrovni územních rozpočtů výrazně přispěje ke snížení negativních dopadů současné koronavirové krize do ekonomiky celého státu. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy. Ty mohou zapojit do financování své rezervy a v případě potřeby využít v současné době levných úvěrů,“ konstatovala ministryně financí Alena Schillerová.

Obce a kraje mají na svých bankovních účtech celkem 302 mld. Kč. Hospodaření územních samospráv skončilo v loňském roce přebytkem ve výši 31,4 mld. Kč. Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok, a to i v případě meziročního poklesu daňových příjmů obcí a krajů.

Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření již osmým rokem po sobě skončilo v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy, které loni přesáhly částku 320 miliard korun. Investice obcí a krajů v loňském roce dosáhly 123,6 mld. Kč.

"Územní samosprávy mají, a to i přes letošní očekávaný pokles daňových příjmů, dostatek prostředků na investice do svého rozvoje. A rozhodně by na něj neměly rezignovat. MF proto očekává ze strany samospráv vyšší investice i v letošním roce, aby tak i svým dílem přispěly k nastartování české ekonomiky,“ uvedla dále ministryně financí.

Sdílené daně představují 70 % celkových příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Pokles celostátního daňového inkasa tak bude znamenat i pokles jejich rozpočtových příjmů. Podmínky hospodaření v letošním roce budou v důsledku současné situace odlišné od předchozích let, kdy obce a města vykazovaly dynamický meziroční nárůst celkových příjmů.

Z aktuálních predikcí však vyplývá, že meziroční pokles sdílených daňových příjmů obcí a krajů by se mohl pohybovat pouze kolem 10 %. I přes tuto nepříznivou prognózu by samosprávy neměly mít problém realizovat své plánované investice. Předpokladem ale je, že využijí své rezervy. To znamená prostředky uspořené v důsledku bezprecedentního růstu daňových příjmů v minulých letech.

Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější zdroje financování samospráv a jsou rozdělovány na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední změnou v tomto zákoně bylo navýšení podílu na DPH pro obce na DPH na 23,58 % s účinností od 1. ledna 2018.

"Ministerstvo ani vláda v tuto chvíli rozhodně nebude navrhovat žádnou úpravu rozpočtového určení daní v neprospěch územních samospráv. Obce a kraje se tak nemusí obávat o své zákonem dané příjmy," dodala Alena Schillerová.

Pokud se obec rozhodne krátit svůj rozpočet, pak tak činí výlučně na základě svého vlastního rozhodnutí. Ministerstvo financí ale obce a také kraje vybízí, aby své rozpočty nekrátily a pro financování svých investičních aktivit využily prostředky na svých bankovních účtech či levné bankovní úvěry.

V této souvislosti Ministerstvo financí rovněž připomíná, že fiskální pravidlo rozpočtové odpovědnosti obcím nestanovuje strop zadlužení. Pouze určuje výši minimálních splátek dluhu v případě překročení stanovené hranice. Proto ani toto pravidlo není překážkou pro investování.

„V dnešní době tak hlavním úkolem starostů a primátorů bude přesvědčit své kolegy v zastupitelstvech, aby právě zvýšenou investiční aktivitou podpořili hospodářský rozvoj jak své obce, tak ve výsledku i celé České republiky,“ uzavřela ministryně financí.

/zr/

Ilustrační foto: Ministerstvo financí ČR*

Hejtmanky a hejtmani jednotlivých regionů dnes absolvovali videokonferenční jednání Rady Asociace krajů. Hlavním tématem společné diskuse se stalo především zásobování ochrannými prostředky v souvislosti s nákazou koronavirem. Hostem jednání byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministr připomněl, že v současnosti ministerstvo zdravotnictví zásobuje ochrannými prostředky fakultní nemocnice, laboratoře, specializovaná zdravotnická zařízení, jako je IKEM, krajské hygienické stanice a infekční oddělení páteřních nemocnic v regionech. Hejtmani na něj apelovali, aby ministerstvo při dodávkách respirátorů FFP3 alokovalo část také pro další zdravotníky.

Žádáme, aby vláda vyčlenila určitý počet respirátorů typu FFP3, jimiž teď zásobuje jen organizace zřízené a řízené ministerstvem zdravotnictví, a poskytla je i do regionálních nemocnic a zdravotníkům, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi pozitivně testovanými na nákazu koronavirem,“ řekl 1. místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina.

Ministr Adam Vojtěch dále informoval hejtmany, že i nadále budou krajské hygienické stanice v regionech zveřejňovat počty nakažených osob pouze po okresech, nikoli po obcích, aby se zabránilo případné perzekuci mezi obyvateli navzájem.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák také navrhl, aby stát provedl analýzy zásob kyslíkových lahví, v případě jejich nedostatku pak doplnil zásoby. Zvýšená spotřeba kyslíku se dá očekávat s rostoucím počtem pacientů připojených na plicní ventilátory v nemocnicích.

Řešila se mimo jiné otázka bezdomovců, kteří v regionu v případě karantény potřebují zázemí, aby nešířili koronavirovou nákazu dále. „Pardubický kraj připravuje metodický návrh, „kuchařku“, jak by mohl fungovat systém spolupráce krajů a obcí s rozšířenou působností v této věci. Postup dostanou ostatní kraje ještě do konce týdne,“ upřesnil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hejtmani se rovněž shodli, že dočasně zastaví aktivity týkající se zákonodárných iniciativ ohledně změny rozpočtového určení daní, které by mělo být v budoucnu pro kraje výhodnější. Zákonodárnou iniciativu připravuje Pardubický a Liberecký kraj. Problematikou RUD se zabývá i pracovní skupina vedená místopředsedkyní Rady AKČR Jaroslavou Pokornou Jermanovou, skupina nicméně v činnosti bude pokračovat.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib také informoval o jednání Ústředního krizového štábu, kterého se dnes účastnil. Podle něj členové štábu řešili mimo jiné požadavky krajů na kompletní zásobování ochrannými prostředky pro příští období. O výsledku budou hejtmany informovat.

/zr/

K foto:

Z dnešní videokonference Rady Asociace krajů ČR

Foto? FB AK ČR

Bytové problematice v hlavním městě se věnovala včerejší diskuse v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). Za účasti náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka se účastníci diskuse zabývali dostupností bydlení ve vztahu k rostoucím cenám bytů i jejich nedostatečným množstvím na počet obyvatel. Na setkání byla představena studie, která se zaměřuje na ekonomické souvislosti bydlení pro celou metropolitní oblast Prahy a Středočeského kraje. Vyplývá z ní, že Praha musí již dnes počítat s byty pro minimálně 1,55 milionu obyvatel.

V české metropoli od poloviny roku 2015 vzrostly ceny nových bytů zhruba o 90 %. Je zřejmé, že situace, kdy je vlastní bydlení pro většinu Pražanů nedostupné, již není udržitelná. Experti na bydlení se v rámci diskuse shodli na tom, že Praha není se svou bytovou krizí ojedinělá. Odpovědí, jak vyhovět potřebám obyvatel, však není rozrůstání města mimo jeho hranice, ale vytvoření podmínek pro kvalitní život ve městě.

Města již nejsou centry průmyslu, ale především obchodu a služeb, a po všech stránkách se v nich zlepšují podmínky k životu. Aktuální čísla ukazují, že poptávka po životě v Praze je ještě větší, než jsme vnímali, a do budoucna musíme umět s takovými informacemi průběžně pracovat,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hlaváček. „Město se musí změřit na rychlé a efektivní využití rozsáhlých transformačních území, která jsou již mnoho let nevyužívána. Jen tak lze zmírnit tlak na infrastrukturu a dlouhodobě alespoň stabilizovat počty těch, kteří každý den dojíždějí.

Právě k tomu sloužila debata, které se v CAMP zúčastnil expert na nemovitosti Eduard Forejt, architekt a specialista na bydlení Lukáš Kohl ze společnosti Doma je Doma a ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Nová analýza v několika obdobích roku 2018 vyhodnocovala pohyb obyvatel Prahy.

V dnešní době máme možnost tato data vyhodnocovat a získat tak přesnější obraz o skutečném počtu obyvatel. Bez takových dat se žádné město nemůže obejít. Počet lidí, kteří se denně pohybují přes hranice Prahy, se dá nazvat extrémním, ale žádné okolnosti zatím nenapovídají tomu, že by se tento trend měl snižovat. Vzhledem k cenám bydlení v Praze navíc není pravděpodobné, že by byl v příštích letech zmírněn trend, kdy desetitisíce osob každý den cestují do Prahy za prací a službami koncentrovanými v metropoli,“ uvedl Ondřej Špaček za zpracovatele dat analýzy společnosti CE-Traffic. Prognózy většinou počítaly zhruba s 1,4 milionu obyvateli v roce 2030, již nyní však v Praze reálně přebývá 1,55 milionu obyvatel.

V souvislosti se zvýšeným pohybem obyvatel, kteří žijí mimo hlavní město, se otevírá otázka rozdělování rozpočtů pro česká města a obce na základě zákona o rozpočtovém určení daní. „Ukazuje se, že parametrizace zákona, na jejímž základě jsou finance jednotlivým městům a obcím přerozdělovány, není vůči Praze zcela optimální vzhledem ke službám, které hlavní město musí zajišťovat. Chybějící finanční prostředky tak nemohou být využity na přípravu území pro rozvoj bydlení a zlepšení stávající přetížené infrastruktury,” vysvětlil ekonom Petr Bartoň.

DATA Z ANALÝZY: PRAHA POJME AŽ 1,75 MILIONU LIDÍ ZA DEN

Praha si nechala zpracovat analýzu anonymizovaných geodemografických a geolokačních dat mobilních operátorů. Ta poskytla zásadní informace o pohybu obyvatel na území hlavního města. Data byla sledována dlouhodobě v únoru, říjnu a prosinci 2018 a ve všech těchto obdobích byla situace obdobná.

Vyplynulo z ní, že do Prahy každý všední den přijíždí téměř 300 až 400 tisíc osob, kteří ji večer opět opouštějí. Jde o skupinu, která dojíždí do Prahy za prací, studiem, na jednání, k lékaři apod. Pokud k těmto osobám připočteme turisty, z dat vyplyne, že v přesný okamžik odpoledne ve všední den se na území Prahy pohybuje asi 1,75 milionu obyvatel.

V české metropoli se podle analýzy dlouhodobě zdržuje kolem 1,55 milionu osob, které lze považovat za rezidenty. Z tohoto počtu obyvatel je kolem 200 tisíc těch, kteří sice z dlouhodobého sledování v Praze bydlí, ale ve sledovaných dnech se zdržovali mimo Prahu (např. na tuzemské nebo zahraniční služební cestě). Na druhé straně podobně 200 až 250 tisíc lidí v Praze přebývá, ale nemají v Praze trvalé bydliště, přičemž evidovaný počet obyvatel statistickým úřadem je 1,3 milionu. Tedy z hlediska vytíženosti bytového fondu, obsazenosti bytů a poptávky po bydlení v Praze je třeba kalkulovat s více než 1,5 milionem obyvatel.

NUTNOST STAVĚT VÍCE BYTŮ

Výsledkem stavu, kdy nezanedbatelná část obyvatel v Praze pouze pracuje, ale bydlí za hranicemi hlavního města, je zvýšená výstavba a podpora bydlení v sousedních regionech: „Propad výstavby v Praze je suplován regionálním trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy,” varoval architekt Lukáš Kohl.

Důsledkem tohoto procesu je, že i v okresech Praha-východ a Praha-západ nemovitosti významně podražily. Průměrná cena rodinného domu se zvýšila o milionové částky, stejně tak vzrostly o desítky procent i samotné nájmy v celém spádovém regionu, zejména v oblastech s dobrým dopravním spojením s Prahou.

Účastníci diskuse se shodli na tom, že ceny bytů a jejich nedostatek však nejsou jedinou příčinou tohoto stavu. Ekonomický analytik Petr Bartoň popsal potřebu digitální změny, která by uvolnila dosud striktní způsob přihlašování osob k trvalému bydlišti: „Je třeba mnohem flexibilněji reagovat na proměny pracovního trhu i trhu s bydlením, mimo jiné se zamyslet nad flexibilnější formou evidence skutečně bydlících obyvatel, což by přineslo samotným obyvatelům zjednodušení každodenní agendy ve vztahu k úřadům a institucím a městu potřebná průběžná aktuální data.“

Mezi další faktory, které ovlivňují výstavbu, Petr Bartoň uvedl pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, vysoké daňové zatížení a zejména růst cen stavebních prací spojený s nedostatkem pracovních sil, který má vliv na ekonomickou bilanci projektů. „V některých případech vážně hrozí, že vstupy budou natolik drahé, že projekt nebude v místě a čase realizovatelný, i když bude mít všechna povolení,“ dodal Eduard Forejt.*

/zr/

K foto:

Pražské Centrum architektury a městského plánování

Foto: archiv CAMP

Zaměstnancům veřejné správy, tedy i měst a obcí, se mají od letošního listopadu opět zvýšit platové tarify. O jak vysokou částku, bude v příštích týdnech rozhodovat vláda. Stejně jako v loňském roce nebere v potaz, co to způsobí v rozpočtech samospráv. Čerpání finančních prostředků v roce 2017 mají totiž města a obce dávno naplánované a budou tak mít problém, kde peníze na vyšší mzdy pracovníků vzít.

Přestože si Svaz měst a obcí ČR (SMO) uvědomuje problematickou situaci na trhu práce, kdy územní samosprávné celky nejsou při zaměstnávání zejména vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců konkurenceschopné vůči soukromým právnickým osobám, nemůže souhlasit s již v pořadí druhým letošním zásahem do obecních rozpočtů, kdy na tyto změny nejsou obce v rozpočtech připravené, a musely by tak omezit další investiční akce nebo jiné aktivity.

Chtěli bychom uvést na pravou míru mýty o zvýšení podílu z DPH, nárůstu příjmů o 8,6 mld. Kč a tvrzení, že obce budou mít dost peněz,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjova František Lukl a dodává: „Ministerstvo financí s odkazem na toto zvýšení již navrhlo seškrtat národní dotace ve výši 5,9 mld. Kč, které byly využívány mimo jiné obcemi právě na finančně náročnější projekty. Je třeba si uvědomit, že ona proklamovaná částka 8,5 mld. Kč se zdá sice v celku obrovská, ale rozdělením mezi jednotlivé obce se stává celkem marginálním příjmem rozpočtu obce, ze kterého opravdu nezainvestují nic moc navíc. A i tento příjem sníží nebo zcela spolknou navrhované povinné výdaje na platy.

Požadavek SMO je jednoznačný, že by stát neměl takto nesystémově v průběhu roku, kdy obce a města mají vázány většinu prostředků na investice, zvyšovat náklady rozpočtů místních samospráv, aniž by zohlednil jejich aktuální situaci. Je proto logické, aby stát navýšené výdaje městům a obcím ke krytí zvýšených platů úředníků a zaměstnanců komunálních organizací dorovnal samostatnou položkou do rozpočtu měst a obcí mimo systém zvýšeného rozpočtového určení daní (RUD).

Svaz měst a obcí přitom dlouhodobě požaduje, aby se přímo do Ústavy ČR po vzoru zahraničních úprav zakotvila povinnost, že případné rozšíření povinností měst a obcí musí vždy provázet potřebné zvýšení rozpočtových prostředků. Jednoduše řečeno, bude-li stát po samosprávách požadovat, aby plnily další úkoly či na některé oblasti daly více peněz, musí městům a obcím zajistit financování. Jinak bude nadále docházet k nepříjemným situacím, kdy územně správním celkům chybí finance jinde, například na výstavbu nových kapacit mateřských škol, rekonstrukce místních komunikací a jiné strategické investice do veřejných služeb atd. Svaz v této souvislosti opakovaně apeluje na vládu, aby na případnou valorizaci platů ve veřejném sektoru myslela vždy včas a zohledňovala ji v přípravě rozpočtu na další rok.*

/tz/

Na ilustračním snímku:

Měšstský úřad v Jeseníku (Olomoucký kraj)

Foto: Ivan Ryšavý

 

Prezident republiky Miloš Zeman dnes, tedy v pondělí dne 31. července 2017, podepsal pět zákonů, mj. také zákon ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní (RUD), přinese s účinností od 1. ledna 2018 navýšení podílu obcí na DPH z 21,4 % na 23,58 %.

Zároveň se navýší kritérium počtu žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí a mění koeficienty. Konkrétně půjde o navýšení kritéria počtu žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí ze 7 na 9 % a úměrně tomu se sniží kritérium koeficientu postupných přechodů u ostatních obcí a přepočítacího koeficientu u hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna z 80 na 78 %.

Návrh na zvýšení procenta, kterým se obce podílejí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty, byl zákonodárnou iniciativou zastupitelstva Libereckého kraje. Obdobně tak učinil i kraj Pardubický. Očekává se, že změna RUD přinese obcím do rozpočtů zhruba 8,5 mld.* Kč.

/zr/

K foto:

Radnice v Jeseníku (Olomouckýkraj)

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down