Veřejnosti se dnes otevřel nový úřad Městské části Praha 12. V nové budově se vykonávají veškeré agendy státní správy ze správního obvodu Praha 12, a bylo tam vytvořeno i zázemí samosprávy. Městská část Praha 12 se rozkládá na jižním okraji hlavního města Prahy na pravém břehu řeky Vltavy.

Původně byla jednotlivá pracoviště rozmístěna po území Prahy 12, a občané tak museli obcházet s žádostmi k vyřízení několik různých budov od sebe vzdálených i několik stanic MHD.

Sestěhováním úředníků do jedné moderní budovy se dokončil pět let trvající proces od schválení záměru, přípravy projektové dokumentace až po dokončení samotné stavby. Přestože byl záměr schválen již v minulém období, tak jsme výstavbu v rekordně krátkém čase dokončili. Věříme, že bude znamenat nejen výrazně lepší pracovní prostředí pro pracovníky úřadu, ale že také občané ocení, že si veškerou administrativu spojenou s naším správním obvodem vyřídí na jednom jediném místě.“ vysvětluje místostarosta Petr Šula a dodává: „Během září proběhne Den Prahy 12 spojený zároveň se dnem otevřených dveří. Občané tak budou mít možnost nahlédnout i do míst, kam by se za normálních okolností možná ani nepodívali. Celá akce bude samozřejmě doplněna doprovodným programem, a to včetně představení návrhů participativního rozpočtu nebo hudební produkce.

Součástí prostor Nové radnice bude také kavárna, která by se měla otevřít veřejnosti ještě v létě, v září pak také restaurace. Veškeré obchodní prostory v budově jsou již pronajaté, nicméně zatím ještě stále zbývá několik volných kancelářských prostor k pronájmu.

Součástí budovy Nové radnice bude také nová obřadní síň, která umožní pořádání jak menších, tak větších svateb, včetně venkovní svatby na terase v nejvyšším patře budovy. V přízemí budovy pak najdete sál, který nebude sloužit pouze zastupitelům, ale bude možné si jej pronajmout také k pořádání seminářů, školení či kulturních akcí.

Městskou část Praha 12 tvoří části obce Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná. Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 a Praha-Libuš,

/zr/

Na snímku: Nová radnice MČ Praha 12

Foto: archiv městské části*

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Které jsou výzvy i příležitosti v sektoru stavebnictví z hlediska společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek? Nejen o tom se dnes mluvilo na konferenci Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnictví, kterou v Praze uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.

Stavební veřejné zakázky jsou velkou příležitostí pro státní správu i samosprávu, neboť se správným zadáváním maximalizuje užitek investovaných veřejných peněz. „Veřejné zakázky na stavební práce tvoří téměř 40 % stavebních investic vůbec a mají tak velký potenciál ovlivnit celé odvětví. Rizika, jako porušování předpisů v oblasti pracovněprávní, v oblasti zaměstnanosti nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mohou mít přímý dopad na kvalitu plnění. I proto je důležité, aby jim zadavatelé věnovali pozornost. Stavebních zakázek je možné také využít jako příležitosti pro podporu a zvýšení atraktivity technických oborů. Praxi či zaměstnání zde mohou získat i osoby se ztíženým přístupem na trh práce,“ uvedla státní tajemnice Ministerstva práce a sociálních věcí Ingrid Štegmannová.

Na konferenci se debatovalo i o situacích, kdy veřejný zadavatel požaduje, aby vztahy v dodavatelském řetězci fungovaly férově, tedy aby poddodavatelé dostávali za práci zaplaceno včas, aby nedocházelo k porušování pracovněprávních předpisů ani v nižších úrovních dodavatelského řetězce apod. Prostředky k řešení těchto problémů, pro malé podniky často zásadních, lze také najít v odpovědném přístupu k veřejnému zadávání.

Ministerstvo dopravy začalo odpovědný přístup k veřejným zakázkám implementovat i ve svých přímo řízených organizacích jako jsou například státní organizace Správa železniční dopravní cesty či Ředitelství silnic a dálnic ČR, jejichž zástupci se konference také účastnili. Již loni na podzim ministr dopravy Dan Ťok uložil všem těmto organizacím, aby své nákupy a investice realizovaly společensky odpovědným přístupem.

Odpovědné zadávání se musí stát zcela přirozenou vlastností při nakládání s veřejnými prostředky. V rezortu dopravy patříme k těm největším zadavatelům v České republice, proto každý krok směrem k odpovědnému zadávání v našem rezortu představuje svým objemem velký celospolečenský dopad,“ podpořil na konferenci tento přístup Jakub Kopřiva, náměstek ministra dopravy pro sekci legislativně právní.

Hlavním odborným příspěvkem konference pak byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání, který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii. Na otázku, zda odpovědné zadávání nestojí více peněz, McCarthy odpověděl: „Společenská odpovědnost nestojí víc peněz. Špatné zadávání veřejných zakázek ano.

Konference byla pořádána v rámci projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od zahájení tohoto projektu v březnu 2016 jeho expertní tým vystoupil na více než 70 akcích, kterých se zúčastnilo přes 2600 osob. Ministerstvo přitom bylo jednou z prvních organizací státní správy, která principy odpovědného zadávání zavedla a začala používat ve svých nákupních procesech.*

Závěry a prezentace z konference budou zveřejněny na stránkách projektu www.sovz.cz.

/zr/

 

K foto:

Hlavním odborným příspěvkem dnešní konference Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnict byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání (na snímku), který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii

Foto: archiv MPSV

 

Výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2017 celkové výše 1966 miliard korun, což odpovídá 40,0 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak vydaly o 84 miliard korun více než v předchozím roce.

Nejvíce prostředků směřovalo na sociální ochranu (605 mld.), zdraví (377 mld.), ekonomickou činnost (287 mld.) a vzdělávání (233 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (30 mld.), ochranu životního prostředí a obranu (po 41 mld.).

Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 4,4 %, tedy o 84 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na zdraví, konkrétně o 22 miliard korun. Následuje vzdělávání, kde nárůst činil 20 miliard korun,“ upřesnil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (10,3 %) a náhrad zaměstnancům (10,1 %). Naopak o 13,4 % klesly kapitálové transfery.

Při mezinárodním srovnání musíme vycházet z dat roku 2016, neboť Eurostat souhrnná data za rok 2017 dosud nepublikoval. „Ve srovnání s ostatními státy EU byl podíl výdajů vládních institucí v roce 2016 nižší a činil 39,4 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 46,2 %,“ konstatoval Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Tento podíl je nejnižší ze všech středoevropských zemích. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v Rakousku (50,3 %). V České republice putovalo na oblast sociálních věcí 31,2 % celkových výdajů vládních institucí, což je nejméně ze středoevropských zemí, přičemž průměr EU činil 41,2 %. Sociální výdaje se podílely na hrubém domácím produktu 12,3 %, zatímco průměr členských států EU byl 19,0 %.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Budova Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down