Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Podíl všech zpětně odebraných elektrozařízení v roce 2020 na celkovém průměrném ročním množství uvedeném na trh našimi výrobci za předchozí tři kalendářní roky dosáhl 50 procent a u chladicích zařízení dokonce 69,3 %,“ uvádí předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník.

Tato metodika výpočtu úrovně sběru postupně v celé Evropské unii nahradila dřívější kvóty definované kilogramy na obyvatele.

ELEKTRO NEBYLO KAM ODKLÁDAT

Průběh roku 2020 přitom poznamenala celosvětová pandemie, která v České republice způsobila uzavření výroby a omezila pohyb obyvatel během jarního i podzimního nouzového stavu. „Během jarní vlny došlo k několikatýdennímu uzavření sběrných dvorů, kamenné prodejny prodejců elektro byly uzavřeny v průběhu obou vyhlášených nouzových stavů,“ připomíná Roman Tvrzník.

Lidé tak neměli kde odevzdávat spotřebiče, které v této době dosloužily. „Tyto uzávěry způsobily významné výkyvy ve sběru,“ konstatuje provozní ředitelka společnosti  ELEKTROWIN Tereza Ulverová. Celá sběrná síť tohoto kolektivního systému, který má smluvně zřízená veřejná místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větším než 2000, zažila po rozvolnění opakovaný nápor.

ZPRACOVATELÉ DODRŽUJÍ JEDNOTNÝ POSTUP

U všech zpracovatelů, jimž staré elektro předáváme k recyklaci, je zaveden jednotný postup demontáže spotřebičů s největším výskytem, jako jsou chladničky, pračky, sporáky, plotny, trouby, vysavače, sušičky, sekačka, myčky, radiátory a mikrovlnné trouby,“ zdůrazňuje Roman Tvrzník.

Důraz je podle něj kladen na dodržení postupů stanovených zákonem s ohledem na dodržování příslušných norem, na jednotnou kvalitu a čistotu výsledných materiálů a jejich následné využití.

V místech, kde obec neměla zájem o spolupráci, máme vytvořené místo zpětného odběru na základě smlouvy uzavřené s jiným subjektem, například prodejci, dobrovolnými hasiči, autoopravnami a podobně,“ upřesňuje Tereza Ulverová.

NEJPILNĚJŠÍ BYLI STŘEDOČEŠI

V přepočtu na obyvatele pomohli loni se sběrem starého elektra obyvatelé Středočeského kraje. Každý z nich odevzdal průměrně 6,9 kilogramu.

Obyvatelé Kraje Vysočina se mohou pochlubit 5,21 kilogramu, v Jihočeském kraji to bylo 5,08 kilogramu na každého.

Všechny partnerské kraje, města a obce obdržely od společnosti ELEKTROWIN dokument s názvem Osvědčení o podílu na zlepšení životního prostředí, ze kterého vyplývá, o kolik se díky jejich podílu na sběru starých spotřebičů snížila produkce skleníkových plynů, omezila těžba ropy nebo spotřeba elektrické energie.

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (24 159 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 571 t), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 7 359 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 110 t) a světelné zdroje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv ELEKTROWIN

 

 

V ostravských městských obvodech Poruba a Třebovice bylo rozmístěno celkem 32 speciálních kontejnerů o objemu 240 litrů na sběr upotřebených jedlých olejů a tuků. Z těchto speciálních nádob je bude svážet a dále ekologicky zpracovávat ostravská společnost Trafin Oil. Jeden olej tak bude použit dvakrát.

Ostrava dlouhodobě rozšiřuje možnosti, které vedou ke  zvýšení množství vytříděného odpadu. Statisticky připadá na každého obyvatele České republiky 1,3 litru použitého jedlého oleje na rok, a když bych to měla převést na Ostravu, tak jde skoro o 400 tun tuku, který z větší části bohužel skončí v ostravské kanalizaci. Přestože Ostravané mají možnost odevzdávat jedlé oleje a tuky již řadu let ve sběrných dvorech naší svozové společnosti OZO, rozhodli jsme se vyzkoušet i jiný způsob a to přistavení speciálních nádob v ulicích. Pilotně jsme vytipovali dva městské obvody - Třebovice a Porubu a ve spolupráci s ostravskou společností Trafin Oil jsme nechali umístit jejich kontejnery ke sběrným hnízdům.  Pokud se pilotní projekt osvědčí, speciální nádoby by mohly být k dispozici po celém městě,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.

Minulý rok Ostravané do sběrných dvorů odevzdali tři tuny jedlých olejů a tuků. Pilotní projekt by měl otestovat, o kolik jejich množství vzroste díky novým nádobám. Firma Trafin Oil sesbírané oleje dále zpracovává a recykluje na surovinu, která může být použita v průmyslové výrobě například k výrobě biopaliv druhé generace nebo jako přísada do 100% recyklovaného leteckého paliva. Zpracovává a recykluje také PET lahve, ve kterých použitý jedlý olej občané do kontejnerů odevzdají.

Bariérami pro třídění tuků a olejů obecně jsou v současné době především špatná informovanost, chybějící infrastruktura a složitá manipulace při třídění a sběru oleje. Věříme, že se nám i v Ostravě, stejně jako v jiných městech, podaří zvýšit množství sesbíraného jedlého oleje, a to až o třicet procent. Máme připravenou informační kampaň, pomocí které chceme odstranit bariéry v třídění odpadních olejů. Účastnit se s ní budeme různých ekologických akcí, později bychom ji rádi představili také ve školách. Máme dobrou zkušenost s tím, že děti vzdělávají v tomto směru dospělé,“ uvedl Jan Hába, ředitel společnosti Trafin Oil.

V Třebovicích se nejprve uvažovalo o rozmístění nádob k rodinným domům, ale nakonec jsou v tomto obvodu umístěny dva speciální kontejnery o velikosti 240 litrů. Už nyní jsou z větší poloviny zaplněny. V městském obvodě Poruba bylo ke sběrným stanovištím umístěno 30 kusů nádob.

Stačí, když budou občané sbírat olej z domácnosti do PET lahví a ty pak vhodí do speciálních popelnic. Olej se nepřelévá, ale vhazuje dovnitř přímo v uzavřené lahvi. Do těchto speciálních popelnic ale nepatří technické, motorové či jiné podobné oleje, ale pouze jedlé, které používáme při přípravě jídel. Kontejnery budou pravidelně sváženy a olej z nich ekologicky likvidován. Firma ho dále přecedí, zbaví nečistot a zbytkové vody. Takto vyčištěný odpadní olej se stává surovinou k výrobě biopaliv do aut a letadel,“ dodala náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Od začátku letošního roku je každá obec povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků, které nesmí být ukládány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady, a to alespoň jeden den v týdnu. Upotřebené jedlé oleje a tuky jsou kvalitní surovinou, která po zpracování může být přidávána k pohonným hmotám nebo po regeneraci může být využita v chemickém, gumárenském nebo dřevařském průmyslu. Velmi často však končí v kanalizacích a následně v čistírnách odpadních vod, kde způsobují rozsáhlé problémy v provozované technologii čištění, například ucpávají potrubí. Kontejnery mohou být podle nařízení rozmístěny v ulicích, u bydlišť občanů nebo se dají upotřebené oleje a tuky odevzdávat ve sběrných dvorech. V Ostravě tato možnost funguje již několik let.*

/zr/

Na snímku: Nádoba (černá uprostřed) na použité oleje a tuky ve sběrném hnízdě

Foto: archiv

 

 

 

Společnost REMA Systém, a. s., deklaruje, že je připravena napojit se na stávající a funkční systém obcí tak, aby občan v souvislosti s tím, že společnost ASEKOL přestává od 1. 8. 2020 ze sběrných dvorů svážet elektrozařízení značky SAMSUNG, nezaznamenal jakoukoliv změnu.

REMA je připravena zajistit svoz všeho, co ASEKOL odmítne převzít. "Respektujme, že občan je zvyklý využívat obecního systému, a nenuťme ho dělat něco jinak jen proto, že se ASEKOL jednostranně rozhodl ze dne na den změnit své chování. Tímto svým krokem uvrhl ASEKOL občany/obce do problému, který musí starostové řešit. REMA nevyvolala žádný problém, ta má svůj systém plně funkční a své limity sběru si plní. REMA je připravena a nebrání se problémy, které ASEKOL obcím způsobil, vyřešit," praví se v dnes vydaném prohlášení společnosti REMA.

Podle ní z pohledu ochrany životního prostředí je absolutně nepřijatelné, aby občan byl nucen zkoumat, kterou značku do sběrného dvora nosit může a kterou ne. Celé roky je občan vzděláván a instruován, aby primárně využíval obecního sběrného systému, který pro něj obec vybudovala. "Prosíme, nenuťte občana, aby měnil své ekologické návyky," vyzývá REMA a upozorňuje na to, že pokud bychom přijali tuto nekompromisní a bezprecedentní změnu nastavení doposud funkčního systému sběru, vystavíme se riziku, že občan bude zmatený, nebude vědět, kam má jakou značku odnést a začne odkládat spotřebiče u kontejnerů nebo jinde, kde ho napadne.

REMA také připomíná, že obce z poplatků svých občanů vybudovaly – a to již před vznikem kolektivních systémů, jako je ASEKOL nebo REMA, své obecní systémy nakládání s odpady – nebezpečnými, stavebními, velkoobjemovými, elektroodpady apod. Jedním z těchto prvků je obecní sběrný dvůr, kam je občan již desítky let zvyklý nosit, co nepotřebuje a nevejde se mu do popelnice. "Tento obecní systém nepatří žádnému kolektivnímu systému, to je systém obcí," zdůrazňuje REMA.

Zároveň upozorňuje na to, že po vzniku kolektivních systémů v roce 2005 se vybrané systémy, které byly ministerstvem životního prostředí určeny jako výhradní správci tzv. historického elektrozařízení (mezi nimi ASEKOL – vybrán pro televizory a monitory a ELEKTROWIN – vybrán pro lednice a další velká zařízení) logicky napojily na sběrné systémy obcí. REMA o toto napojení od roku 2005 také usilovala, ale byla mnohými obcemi opakovaně odmítána s tím, že mají svůj obecní systém vyřešen se společnostmi ASEKOL a ELEKTROWIN a dalšího partnera nepotřebují a nechtějí. REMA tak byla nucena vybudovat svou sběrnou síť mimo již stávající obecní systém. Sběrná síť REMA čítá více než 20 tisíc míst a jde daleko za zákonné požadavky zákona o odpadech. "REMA není schopna přinutit obce ke spolupráci s jejich obecním sběrným systémem, může pouze spolupráci obcím nabízet. Je tak pouze na obcích, zda nabídku REMA využijí," tvrdí REMA.

Ta podle svých slov již loni v prosinci loňského roku prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR obce informovala, že podobná situace může nastat, a že je připravena zapojit se do jejich obecních systémů. V dubnu letošního roku dokonce obeslala i všechna města a obce s nabídkou spolupráce.

K 1. červenci 2020 potom byla na čísle 800 976 679 ještě spuštěna služba bezplatné informační telefonní linky Chytrá recyklace, kde každý občan i zástupce města či obce dostane informaci, jak s vysloužilým elektrozařízením naložit.

"REMA je připravena zajistit obcím zpětný odběr tak, aby zařízení byla ze sběrných dvorů kontinuálně svážena a aby byl jejich sběr obvyklým způsobem financován," uzavírá REMA své dnešní prohlášení.*

/zr/

Ilustrační foto: REMA

Od 1. srpna 2020 zastavuje společnost ASEKOL zpětný odběr veškerých televizorů a počítačových monitorů značky Samsung ze všech sběrných míst. Aby umožnila svoz již zpětně odebraných spotřebičů, bude možné po tomto termínu realizovat ještě poslední objednávku bez rozdílu značek. Následně již nebudou jmenované výrobky z míst zpětného odběru přebírány k přepravě ke zpracovateli.

Společnost ASEKOL tento svůj krok ve svém dopise obcím a městům, s nimiž už patnáct let spolupracuje při vytváření a rozvoji zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, vysvětlila tím, že aktivní spoluprací s územními samosprávami v  této oblasti již po řadu let extrémně překračuje zákonné kvóty sběru televizorů a monitorů a fyzicky tento limit zajišťuje ve výši 200 %, takže sběr přeplňuje více než trojnásobně.

To podle společnosti ASEKOL znamená, že zajišťuje a financuje zpětný odběr elektrozařízení i za výrobce, kteří jsou klienty jiných kolektivních systémů. Televizory a monitory, jak dále uvedla společnost ASEKOL, jsou nebezpečným odpadem a jejich recyklace je jednou z nejnákladnějších ze všech elektrospotřebičů, a ostatní kolektivní systémy se proto jejich sběru snaží vyhnout.

Zejména kvůli zachování dlouhodobé finanční stability celého systému zpětného odběru společnost ASEKOL od 1. srpna 2020 zastavuje zpětný odběr veškerých televizorů a počítačových monitorů značky SAMSUNG ze všech svých sběrných míst. Společnost SAMSUNG totiž přestala být společníkem společnosti ASEKOL a již se finančně nepodílí na financování sběrné sítě společnosti ASEKOL. Jak uvedla ČTK, exkluzivní smlouvu se společností SAMSUNG má od letošního roku konkurenční společnost REMA Systém, jednou z firem fungujících pod hlavičkou REMA.

Velké množství sběrných míst, kde na základě smlouvy společnost ASEKOL provozovala systém zpětného odběru elektrospotřebičů, tak od 1. srpna přestane odebírat spotřebiče značky SAMSUNG. Obsluhy těchto sběrných míst, tedy i mnoha sběrných dvorů obcí a měst, jsou instruovány, aby občany, kteří tam budou chtít odevzdat elektrospotřebiče uvedené značky, odkazovaly na společnost SAMSUNG, která jim sdělí nejbližší sběrné místo, kde budou moci odevzdat svůj vysloužilý spotřebič SAMSUNG.

 VYJÁDŘENÍ SPOLEČNOSTI REMA

Společnost REMA ve své reakci na krok společnosti ASEKOL mj. konstatovala, že snaha rozlišovat elektroodpad podle značek nebo data prodeje není technicky možná a žádný z kolektivních systémů v Evropské unii to tímto způsobem nedělá. Opatření společnosti ASEKOL označila za akt konkurenčního boje, v němž si ASEKOL vzal občany a obce jako rukojmí.

Společnost REMA vyjádřila připravenost všude tam, kde se lidé dostanou do komplikací v oblasti zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, plně připraveni zajistit zpětný odběr, a to v každé ze šesti definovaných skupin elektrozařízení, a bez zbytečného odkladu.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

 

Vláda schválila otevření některých obchodů a provozoven. Nově jsou otevřena venkovní sportoviště, parky a další veřejná prostranství a také sběrny surovin, sběrné dvory a kompostárny. Od čtvrtka 9. dubna 2020 se pak zrušení zákazu provozu rozšíří na hobby markety, prodejny stavebních výrobků, železářství, obchody a opravny jízdních kol. V otevřených obchodech je třeba v souvislostí s pandemií koronaviru a ochranou zdraví dodržovat přísnější hygienická pravidla. Jaká konkrétně jsou, jednoduše popisuje informační leták Jak se chovat při nákupu.

Venkovní sportoviště, parky a další veřejná prostranství mohou lidé nově využít k individuálnímu sportování bez roušky při splnění stanovených podmínek. Mimo jiné je třeba dodržovat minimální odstup dvou metrů od ostatních osob, sportovat společně maximálně ve dvou s výjimkou členů domácnosti a nepoužívat přitom vnitřní šatny, sprchy a další uzavřené společné prostory. V praxi to znamená například možnost nově hrát třeba tenis, nohejbal či golf, jezdit na koni, bruslit nebo se věnovat vodním sportům, když na hřišti nebo v posádce budou dva lidé.

Od dneška mohly začít fungovat také sběrny surovin, sběrné dvory a kompostárny, od čtvrtka 9. dubna si pak lidé budou moci nakoupit, kromě v již povolených prodejnách a provozovnách, také v hobbymarketech, železářstvích, stavebninách, prodejnách jízdních kol a cykloservisech. Všichni prodejci, nově i dříve povolení, musí dodržovat přísnější hygienická opatření - například zajistit dodržování minimálně dvoumetrových vzdáleností mezi zákazníky, u nejvíc exponovaného zboží umístit dezinfekční přípravky a obsluhovat v rukavicích.

Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravilo informační leták pro potřeby široké veřejnosti (viz obrázek) a samozřejmě i všech otevřených obchodů i dalších provozoven. Najdete ho na www.mpo.cz a https://koronavirus.mzcr.cz/.

Výše uvedené vychází ze včerejšího usnesení vlády č. 395, které je dostupné na https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABNFACMUP. Kabinet jím schválil mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví zveřejněná na https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABNFACPD5 a na https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABNFACRAV.

/zr/*

 

V loňském roce Češi odevzdali k recyklaci 1696 tun použitých baterií, což je nejvyšší číslo v historii. Je to o 3 % vice než loni a 4krát tolik, než tomu bylo před 10 lety. Zvyšuje se i účinnost sběru baterií, ta dosahuje 46 %. Na recyklaci tedy končí necelá polovina baterií, které byly dány do oběhu. Klíčovým tématem se stávají lithiové baterie. Jejich využívání razantně roste především v oblasti e-mobility a nových aplikací. Tyto nové typy baterií kladou zvýšené nároky na bezpečnost, problematická je také jejich efektivní recyklace.

Nejvíce baterií k recyklaci lidé odevzdali do sběrných nádob v obchodech (31 %), na druhém místě je sběr prostřednictvím firem (29 %).

Největší posun však zaznamenalo využívání sběrných nádob v obcích – meziročně jde o nárůst o 14 % a na celkovém sběru se podílí již z 28 %.

V obcích jde zejména o sběr do červených kontejnerů a prostřednictvím sběrných dvorů. Potěšující také je, že stále více měst a obcí zřizuje pro své občany sběrná místa přímo v prostorách městských či obecních úřadů. „Pokud města a obce vytvoří lidem dobré podmínky, zvýší dostupnost sběrných míst a dokážou lidi motivovat prostřednictvím kvalitní osvěty, na výsledcích se to projeví. A jsem rád, že takových městských a obecních úřadů přibývá. Podporu mají i ve většině krajských úřadů,“ dodává Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

 

Sběr přenosných baterií po krajích 2019
Celkem kgMeziroční nárůst/ pokleskg na obyvatele
Hl. m. Praha276 984-4 %0,212
Jihočeský95 099-1 %0,148
Jihomoravský309 7526 %0,261
Karlovarský21 210-31 %0,072
Královéhradecký71 368-6 %0,130
Liberecký49 4651 %0,112
Moravskoslezský84 120-4 %0,070
Olomoucký79 3130 %0,125
Pardubický50 7680 %0,098
Plzeňský75 634-6 %0,129
Středočeský223 981-2 %0,164
Ústecký106 77438 %0,130
Vysočina137 83921 %0,271
Zlínský113 24419 %0,194
Celkem1 695 5513 %0,159

Mezi kraji jsou ve sběru baterií velké rozdíly. Pokud bychom výsledky přepočetli na počet obyvatel, průměrný Čech by v roce 2019 vytřídil 159 gramů baterií. Nejlepší kraje vytřídily v přepočtu na obyvatele přes 250 gramů. Na prvním místě je Kraj Vysočina s 271 gramy, který v čele tabulky vystřídal Jihomoravský kraj. Ten skončil s 261 gramy druhý. Třetí bylo hl. m. Praha s 212 gramy. Na opačném konci je Moravskoslezský kraj se 70 gramy a Karlovarský kraj s 72 gramy na obyvatele.

Z hlediska prodeje baterií je mírným překvapením stagnace poměru využívání akumulátorů vs. jednorázových alkalických baterií. Trendy z minulých let přitom naznačovaly, že preference využívat více akumulátory, tedy nabíjecí baterie, bude u spotřebitelů narůstat.

BEZPEČNOST A EFEKTIVNÍ RECYKLACE – VELKÉ VÝZVY U LITHIOVÝCH BATERIÍ

Jednoznačně největším tématem u baterií je v současnosti razantní nárůst využívání lithiových baterií. S rozvojem e-mobility se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů.

Začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia, které se vyznačuje mimořádnou reaktivitou při styku s kyslíkem. Zvyšuje se riziko incidentů, především vznícení, požárů a explozí, a s tím i nároky na požární bezpečnost při manipulaci, skladování a zpracování baterií. Tyto problémy se týkají míst, kde se vyskytuje větší množství lithiových baterií, tedy zejména ve sběrných a zpracovatelských areálech.

V běžných sběrných nádobách na veřejných místech podobná rizika nehrozí – množství lithiových baterií k recyklaci je v nich nevýznamné.

Lithiové baterie začínají dominovat a s rozvojem elektro-mobility se začneme setkávat s těmito nepříliš bezpečnými výrobky třeba v tunelech nebo podzemních garážích. Legislativní regulace této problematiky je v nedohlednu, a proto nám nezbývá v následujících letech nic jiného než postavit protipožární opatření jako nejvyšší prioritu při sběru a recyklaci použitých baterií,“ upozorňuje Petr Kratochvíl a dodává: „Další velkou výzvu vidím v recyklaci lithiových baterií, která je zatím velmi neefektivní, jak z hlediska ekonomiky, tak i kvality recyklací získaných druhotných surovin.“*

/zr/

 

 

 

 

V České republice je od čtvrtka 19. března povinnost nosit ochranu dýchacích cest na veřejnosti (roušky, respirátory, šály, jiné textilie). Město Plzeň doporučuje občanům měnit jednorázové roušky každé dvě až tři hodiny. Použitou roušku je možné vložit do komunálního odpadu.

U lidí nakažených, kteří jsou v domácí léčbě, a u lidí v nařízené karanténě žádáme, aby veškerý odpad (roušky, kapesníky) uložili do plastového pytle na odpadky a po naplnění jej pevně zavázaliPlastový pytel by pak měl být vložen do druhého pytle a zavázán. Až poté dán do kontejneru na odpad,“ vysvětlila Dagmar Svobodová Kaiferová, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Zajištění funkčnosti systému odpadového hospodářství ve městě Plzeň:

Město Plzeň zároveň informuje o uzavření sběrných dvorů pro občany města. Sběrný dvůr v ulici Edvarda Beneše je funkční pouze pro podnikající osoby.*

/plzeň.eu/

K foto:

Svépomocí se šijí roušky také ve Tvarožné Lhotě na Hodonínsku

Ilustrační foto: FB

Dvě nové dotační výzvy z operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách odstartuje už 3. září.

Třídění, recyklace a opětovné využívání výrobků prospívá životnímu prostředí i ekonomice. Evropské peníze pomáhají městům a obcím zlepšit třídění a svoz komunálního odpadu, rozšířit sběrné dvory, pořídit či modernizovat třídicí linky a zařízení na energetické zpracování odpadu, například pomocí bioplynových stanic.

„Na projekty tohoto druhu máme vyčleněno 800 milionů korun. O odpadové výzvy je vždycky velký zájem, díky našim dotacím obce zásadně usnadňují svým občanům třeba třídění odpadů. Tím, že se zlepšuje kvalita primárního třídění, mohou obce s těmito selektovanými odpady lépe nakládat a získávat výhodnější podmínky pro jejich uplatnění,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

I když Česká republika patří mezi evropskými zeměmi ke špičce v třídění obalových materiálů, je nutné separované odpady v maximální míře také zhodnotit a využít. Právě dobře vytříděné druhy odpadů mohou být následně efektivněji materiálově využity a sloužit jako adekvátní náhrada primárních surovin. „Počítáme proto i s půl miliardou na projekty zaměřené na materiálové využití odpadů,“ dodává Richard Brabec.

Cílem finančních injekcí z rezortu životního prostředí je výrazně omezit množství odpadů končícího na skládkách. Z dotace lze spolufinancovat i výrobu paliv z odpadů či technologie na odvodnění a tepelné zpracování čistírenských kalů a nakládání s nebezpečnými odpady, včetně zdravotnických odpadů.

O podporu mohou požádat zejména kraje, města a obce, ale i původci odpadu a obchodní společnosti. U 104. výzvy zaměřené na sběrné dvory a separaci odpadu potrvá příjem žádostí do 28. února 2019. V případě 114. výzvy podporující výstavbu a zvýšení kapacity zařízení na recyklaci a materiálové využívání odpadu je doba na podání žádostí prodloužena až do 2. prosince 2019.

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana je o dotace na třídění a zpracování odpadu nejen mezi starosty tradičně velký zájem. „Jen v minulé dotační výzvě, která byla otevřena v druhé polovině loňského roku, přišlo na Státní fond životního prostředí ČR 530 žádostí s požadavkem na 2,67 miliardy korun, což více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku z rozpočtu OPŽP,“ říká Petr Valdman.

K oblibě přispívá i fakt, že dotace pomůže žadatelům uhradit až 85 procent celkových způsobilých výdajů na projekt.

V současném operačním programu Životní prostředí 2014–2020 byly vyhlášeny již čtyři výzvy na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, v nichž Státní fond životního prostředí ČR obdržel 1899 žádostí s požadavkem na 7,4 miliardy korun. Do včerejšího dne schválil 1156 projektů za více než čtyři miliardy korun.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv MŽP

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 727 tun světelných zdrojů. Mezi premianty ve sběru jsou i letos kraje Královéhradecký a Praha. V přepočtu na jednoho obyvatele s výrazným náskokem sesbírali lidé z těchto krajů nejvíce „úsporek“ v celé republice: 129, respektive 118 gramů.

Úsporné zářivky na rozdíl od těch wolframových nepatří do směsného odpadu. Kvůli malému obsahu rtuti a druhotným surovinám se musí odborně recyklovat, a proto je třeba je umístit do speciální sběrné nádoby.

Královéhradecký kraj a Praha mají dlouhodobě nejlepší výsledky. Lidé i firmy jsou zde hodně zaměření na ekologii. Oproti jiným krajům se zde recykluje více než dvojnásobek úsporek. Naopak nejhorší výsledky měly loni kraje Jihomoravský, Ústecký (53 g/obyvatele) a Středočeský (49 g/obyvatele),“ shrnula výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a zpracování osvětlovacích zařízení.

Pětadvacet kilogramů rtuti by mohlo znečistit 79 Máchových jezer

Bilance sběru se dlouhodobě lepší, ale i tak třicet procent úsporných zářivek lidé stále vyhazují do směsného odpadu namísto do speciální sběrné nádoby. Přitom recyklací je možné využít přes 90 % materiálu obsaženého ve světelných zdrojích a zároveň zlikvidovat potenciálně nebezpečnou rtuť.

V 727 sebraných tunách světelných zdrojů je zhruba 25 kilogramů rtuti. „Tak velké množství rtuti by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 79 Máchových jezer,“ dodala Zuzana Adamcová.

Použité „úsporky“ lze odevzdat do 4400 sběrných míst

V Česku je nyní k dispozici přes 4400 sběrných míst. „Vysloužilé zářivky lze odevzdat ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech či nákupních centrech, na obecních a městských úřadech,“ připomněla Zuzana Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na: www.ekolamp.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace Kam s ní?, která je zdarma dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

/zr/

K témuž také v dubnovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny distribuovat ke čtenářům už v úterý 3. dubna.

 

Ilustrační foto: EKOLAMP

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down