Dne 1. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „zákon o Sbírce právních předpisů“) a částečně i zákon č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.

O povinnostech plynoucích z uvedených právní předpisů jsme již ve Svazu měst a obcí ČR informovali, ale přesto si dovolujeme novou povinnost (a nezapomínejme na nové odpadové vyhlášky!) ještě jednou připomenout.

Od 1. 1. 2022 je v provozu informační systém Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“), jež je v gesci Ministerstva vnitra.

Obcím, krajům, hlavnímu městu Praze a některým správním úřadům je tak uloženo, aby v tomto informačním systému vyhlašovaly právní předpisy vydávané v jejich působnosti (nevyhlašované ve Sbírce zákonů) a zveřejňovaly některé další zákonem stanovené akty relevantní pro výkon veřejné správy (toto je platné i pro příslušné orgány dozoru nad zákonností právních předpisů a Ústavní soud).

Právní předpisy územních samosprávných celků a neústředních správních úřadů budou tak ode dne 1. 1. 2022 nabývat platnosti okamžikem vyhlášení ve Sbírce právních předpisů, tj. v okamžiku, kdy je jejich původce vloží do Sbírky právních předpisů (tj. nově přijaté zmíněné právní předpisy).

Závěrem je nezbytné upozornit na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2021 vyhlášené pod sp. zn. Pl. ÚS 18/21 (více viz zde: Pl._US_18_21_na_web.pdf (usoud.cz)). Stěžovatelé napadli právní úpravu, jež podmiňuje platnost a účinnost právních předpisů jejich publikací v celostátně vedené Sbírce právních předpisů spravované Ministerstvem vnitra s argumentací, že dochází k porušení ústavně zaručeného práva územních samosprávných celků na samosprávu a právo jejich zastupitelstev vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky.

Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný, neboť nová povinnosti publikace právních předpisů dle uvedeného nezasahuje do práva zastupitelstva vydávat obecně závazné vyhlášky ve smyslu práva zaručeného Ústavou. „Cíl shromáždit ucelený soubor právních předpisů na jednom veřejnosti přístupném místě způsobem umožňujícím dálkový přístup, sledovaný tímto opatřením k zajištění poznatelnosti práva platného a účinného na místní úrovni a předvídatelnosti následků vlastního jednání jeho adresáty, je legitimní a slučitelný s principem právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Na tom nic nemění ani administrativní zátěž spojená s povinností obce zasílat vydané obecně závazné vyhlášky do datové schránky správce této Sbírky pod sankcí jejich neplatnosti, neboť takto stanovený postup pouze nahradí dosavadní zákonnou povinnost obce zaslat obecně závaznou vyhlášku neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra.“

Bližší informace lze získat na tomto odkazu: https://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-pravnich-predpisu-usc-a-nekterych-spravnich-uradu.aspx , a to včetně videomanuálu, jak postupovat v případě vkládání do informačního systému.

Mgr. Alena Klimtová, DiS.,

Legislativní a právní sekce

Svazu měst a obcí ČR*

Od příštího roku má nabýt účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Ten podmiňuje platnost a účinnost samosprávných předpisů i předpisů vydávaných některými správními úřady jejich publikací v celostátně vedené sbírce. Mnoha obcím se to nelíbí a prostřednictvím senátorů a senátorek se už obrátily na Ústavní soud, aby tuto povinnost pro obce zrušil.

Podle našeho názoru tím stát porušuje výkon ústavou garantovaného práva na samosprávu, když omezuje právo zastupitelstev vydávat v mezích jejich působnosti obecně závazné vyhlášky,“ říká senátor Michael Canov, který jedná za skupinu senátorů a senátorek, jež se z iniciativy SMS ČR na Ústavní soud obrátila. „Dát státní moci do rukou tak silný nástroj, jako je podmínění nabytí účinnosti právních předpisů samospráv zveřejněním, je navíc krok výrazně riskantní a potenciálně zneužitelný,“ dodává senátor.

Návrh podepsalo 26 senátorek a senátorů včetně předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila a jejího prvního místopředsedy Jiřího Růžičky.

Senátoři v návrhu k Ústavnímu soudu upozorňují mimo jiné i na možné negativní praktické dopady zákona: z celkového počtu 6250 obcí je téměř 1900 obcí do 250 obyvatel, u nichž jsou zpravidla všechny funkce zastupitelů vykonávány neuvolněně, zastupitelé se o svou obec starají ve svém volném čase, často již v důchodovém věku. Další byrokratická povinnost, kterou se mění současný poměrně snadný způsob poskytování přijatých předpisů obcí ústředními orgánu státní správy, může občany dále odradit od toho, aby se o možnost spravovat svou obec ucházeli v komunálních volbách.

Podle zjištění Českého statistického úřadu v komunálních volbách 2018 výrazně narost počet obcí, v nichž byla k volbám podána jen jediná kandidátka, a volby se tak de facto nekonaly. Tento trend je vysoce negativní a rizikový vzhledem k počtu samostatných obcí a důsledků, které neustavení vedení obce má pro stát samotný, včetně nesení nákladů tzv. nucené správy, ale také i na kvalitu demokracie, která je založena na možnosti výběru,“ připomíná Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, který senátory u Ústavního soudu zastupuje jako advokát.

Zároveň upozorňuje na to, že právní předpisy obcí a krajů jsou již nyní shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem.

Příslušné zákonné normy územním samosprávám ukládají povinnost zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům již dnes, pokud tedy vláda chce mít přehled o těchto předpisech, stačí, aby využila informací, které již má k dispozici. „Je příznačné a poněkud kuriózní, že vláda jako jeden z hlavních důvodů tohoto opatření uvádí neinformovanost Policie ČR o vyhláškách samospráv. Přitom ministerstvo vnitra, které je ústředním správním úřadem pro záležitosti Policie ČR, má tyto vyhlášky k dispozici. Místo zatěžování obcí by tak stačilo zlepšit komunikaci mezi jednotlivými státními orgány a institucemi,“ dodává Stanislav Polčák.*

/zr/

 

K fcoto:

Na snímku je brněnské sídlo Ústavního soudu ČR, kam zamířila ústavní stížnost skupiny senátorek a senátorů ohledně blížící se podmíněnosti platnosti a účinnosti předpisů samosprávných obcí  jejich publikací v celostátně vedené sbírce

Ilustrační foto: Wikipedie

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down