Republikové shromáždění Sdružení místních samospráv ČR schválilo sedm zásadních požadavků samospráv vůči vládě. Jde například o odložení účinnosti stavebního zákona, přijetí novely zákona o střetu zájmů, prodloužení volebního období komunálních zastupitelstev na nejméně 5 let nebo úpravy rozpočtového určení daní.

Včera přijaté usnesení republikového shromáždění SMS ČR se týkají oblastí, které představitele obcí dlouhodobě nejvíce pálí. Vzhledem k dlouhodobě kritickému postoji SMS ČR k novému stavebnímu zákonu není překvapení, že první přijaté usnesení se týká právě této normy.

STAVEBNÍ ZÁKON

Republikové shromáždění žádá:

1) vládu ČR a Parlament ČR, aby byla z důvodu právní jistoty odložena účinnost stavebního zákona spolu se změnovým zákonem, a není-li to již z legislativních důvodů možné, SMS ČR žádá, aby byl nový stavební zákon zrušen a obnovena až do prosazení zcela nového stavebního zákona, respektujícího smíšený model výkonu veřejné správy, účinnost současně platného zákona č. 183/2006 Sb. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. pro své legislativní vady a nepřijatelnou institucionální změnu nesmí nabýt v žádné části účinnosti,

2)  a dále žádá v novém stavebním zákoně o posílení práv obcí v oblasti územního plánování a respektování jejich práva na samosprávu.

STŘET ZÁJMŮ

Republikové shromáždění (RS) žádá vládu ČR a Parlament ČR, aby do 30. 6. 2022 v návaznosti na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 38/17 byla přijata novela zákona o střetu zájmů, která vyjme z působnosti tohoto zákona komunální politiky menších měst a obcí.

VOLEBNÍ ZÁKON

Republikové shromáždění SMS ČR podporuje prodloužení volebního období komunálních zastupitelstev na nejméně 5leté období, dále prosazení většinotvorných prvků v komunálním volebním systému a žádá parlamentní politické strany o podporu tohoto návrhu.

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ

Republikové shromáždění žádá

1) vládu ČR a Parlament ČR podle slovenského vzoru o zařazení kritéria počtu seniorů 65+ do kritérií pro rozdělování sdílených daní,

2) žádá o zvýšení koeficientu počtu žáku na 11 % váhy,

3)  podporuje novelu krajského RUD, které pomůže všem krajům v jejich financování.

ODMĚŇOVÁNÍ V OBLASTI SAMOSPRÁV 

Republikové shromáždění SMS ČR vyzývá Ministerstvo vnitra ČR k předložení revize odměňování v kompetenci obcí s vyšší mírou flexibility, ale také stability pro samosprávné celky.

MODERNIZACE OBCÍ

Republikové shromáždění SMS ČR žádá vládu ČR, aby z evropských fondů určených pro ČR (Modernizační fond, Fond obnovy, Fond spravedlivé transformace, Víceletý finanční rámec) byly co nejdříve vypsány specifické výzvy pro čerpání obcemi a umožněna modernizace obcí v oblastech zejm. udržitelné energetiky, dopravy a cirkulární ekonomiky, digitalizace veřejné správy.

ENERGETIKA A BEZODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Republikové shromáždění SMS ČR žádá vládu ČR a Parlament ČR o přijetí zákona usnadňujícího komunitní energetické projekty a revizi odpadového balíčku, jehož přijatá podoba na konci roku 2020 zcela neodpovídá potřebám obcí, občanů a odpadových firem.

VYHLÁŠENÍ POČINU ROKU PŘEŠLAPU ROKU

Sdružení také vyhlásilo nositele již tradiční ceny Počin roku, jejímž smyslem je ocenit nejprospěšnější aktivity či projekty z hlediska samospráv. Toto ocenění letos získalo zastupitelstvo Pardubického kraje za svou iniciativu směřující k odložení účinnosti stavebného zákona.

Na druhém místě skončila iniciativa Milostivé léto (odpuštění exekučních poplatků u dluhů vůči veřejným institucím), na třetím pak Senát Parlamentu ČR za to, jakým způsobem upravil tzv. daňový balíček, a pomohl tak zabránit ještě vyšším výpadkům příjmů samospráv.

Součástí udílení cen je rovněž vyhlášení anticeny Přešlap roku. Touto anticenou obce „oceňují“ ty počiny, které samosprávám v loňském roce naopak život nejvíce zkomplikovaly. Letos ji získalo naprosto jednoznačně Ministerstvo pro místní rozvoj za podobu stavebního zákona, který za Přešlap roku označilo 69 % hlasujících.

Na druhém místě se s velkým odstupem (20 %) umístil odpadový zákon, na třetím povinnost zveřejňovat vyhlášky samosprávných celků v centrálním registru.

/zr/

Na snímku: Republikové shromáždění  SMS ČR se konalo  v Ostravě v impozantních kulisách Dolních Vítkovic.

Foto: FB stránka SMS ČR

*

 

 

Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro  kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.

Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.

Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*

/rš/

K foto:

Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy

Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny

 

Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1 200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám.

Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Sdílené daně (DPH, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) se podílejí na celkových příjmech obcí až 58 %. Obce bez Prahy měly podle schváleného rozpočtu na rok 2020 obdržet v rámci sdílených daní  více než 158 miliard korun, tedy nejvyšší částku v historii.

Podle dubnového odhadu Ministerstva financí by však měly obce kvůli letošnímu propadu ekonomiky a následnému nižšímu výběru daní dostat necelých 132 miliard korun, tedy o 17 % méně. O další finanční prostředky ze sdílených daní obce přijdou v souvislosti se systémem vládní podpory podnikatelů a firem, která je koncipovaná jako vratka daně z příjmů fyzických osob, případně jako zpětná kompenzace daňových ztrát. Tento dodatečný výpadek by mohl být zčásti kompenzován dotací pro všechny obce ve výší 1200 Kč na obyvatele, díky níž by získaly 12,8 miliardy korun.

Výpadky v příjmech obcí sice budou formou dotací kompenzovány jen částečně, nicméně díky velmi dobrým výsledkům hospodaření většiny obcí v předchozích obdobích by neměl být ohrožen jejich základní provoz. Bude zajímavé pozorovat, zda dojde ke snížení jejich investiční, aktivity anebo zda naopak využijí uvolněných kapacit dodavatelských firem k investicím do zakázek, které by podpořily místní podnikatele,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zároveň připomíná, že obce nebudou mít pouze nižší příjmy, ale také vyšší výdaje. Ať už jde o přímé náklady na přísnější hygienická opatření a na péči o ohrožené skupiny obyvatel, nebo o nepřímé náklady ve formě nižších příjmů z pronájmu nemovitostí, které plynou ze snížení nebo odpuštění nájemného v obecních nemovitostech v souvislosti s podporou podnikatelských aktivit a obyvatel v obci.

Podle Věry Kameníčkové bylo obcím občas vytýkáno, že mají vysoký objem úspor, převážně v podobě peněz na bankovních účtech, ze kterých neměly žádný užitek. V době neočekávaného propadu příjmů je to však pro ně veliká výhoda. Pro 91 %, respektive pro 5 675 obcí bude odhadovaný pokles objemu sdílených daní nižší než 50 % jejich úspor. Tato skupina obcí by se tak mohla s nečekaným poklesem příjmů poměrně dobře vyrovnat.

Nejenže můžou kompenzovat výpadek příjmu ze sdílených daní, ale ještě jim polovina objemu jejich úspor zůstane. Obcí, u kterých je objem úspor nižší než odhadovaný pokles sdílených daní, je v ČR 193, což jsou pouhá 3 % z celkového počtu obcí. Z nich však 18 obcí nemělo koncem loňského roku žádný dluh. U zbývajících 384 obcí se výpadek sdílených daní podílí na jejich úsporách v rozmezí od 50 % do 100 %.

Příjmy, výdaje i úspory obcí byly loni nejvyšší v historii

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 23 miliard korun a s 265 miliardami tak byly nejvyšší v historii samostatné České republiky. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o necelých 14 miliard korun.

Naopak kapitálové příjmy mírně klesly (‑663 milionů Kč). Výdaje obcí také rostly, ale pomaleji. Meziročně se zvýšily o necelých 14 miliard korun a dosáhly tak 254 miliard, což je opět nejvyšší částka v historii. Za nárůstem výdajů přitom stojí z velké části růst běžných výdajů, které se zvýšily o 11,5 miliardy korun. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se mírně snížil.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí (bez Prahy) tak činil v uplynulém roce necelých 11 miliard korun, tedy výrazně více než o rok dříve. Obce jako celek tak už devátý rok v řadě hospodařily s přebytkovým rozpočtem. Po několika letech poklesu se v loňském roce mírně zvýšil dluh obcí (+1,6 miliardy Kč), a to na 48,4 miliardy korun. Úspory obcí pokračovaly v růstu, meziročně se zvýšily o 10 % na 137,9 miliardy korun.

V uplynulém roce měla dluh pouze  polovina obcí a z nich mělo jenom 899 obcí (14 %) dluh vyšší, než byl objem jejich úspor. „Obcí s finančními problémy bylo až dosud velmi málo a příčinou jejich finančních potíží většinou nebyl bankovní úvěr. Pro většinu obcí by tak případné zvýšení dluhu v souvislosti s financováním investic nemělo vést k finančním problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Obce v roce 2019 investovaly do svého rozvoje 79 miliard korun, nejvíce v historii

Kapitálové výdaje obcí, tedy investice do vlastního rozvoje, byly loni o dvě miliardy vyšší než v roce 2018 a vůbec nejvyšší v historii. V letech 2017 a 2016 však investovaly obce výrazně méně než obvykle. Ještě v roce 2015 šlo o 67 miliard korun, v roce 2016 už pouze o 41 miliard a v roce 2017 o 55 miliard. Důvodem bylo výrazné snížení investičních dotací v letech 2016 a 2017.

Zatímco investice obcí do svého rozvoje byly v minulém roce rekordně vysoké, objem investičních dotací stále ještě nedosahoval úrovně z roku 2015. Obce tak ve větší míře financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů, především úsporami v rámci provozu. Investiční dotace byly sice loni o necelých 5 miliard vyšší než v roce 2018, avšak stále o 7 miliard korun nižší než v roce 2015.

Alespoň jednu investiční dotaci obdrželo 61 % všech obcí, ale u obcí do 199 obyvatel investiční dotaci získalo pouze 40 % z nich. Většina obcí (96 %) přitom v uplynulém roce uskutečnila nějakou rozvojovou investici, třetina z nich aniž by získala podporu ze strany státu v podobě investiční dotace.

Také ratingové hodnocení potvrzuje dobré hospodaření obcí v roce 2019

Navzdory zvýšeným nárokům na financování kapitálových výdajů se počet obcí s nejlepším ratingovým hodnocením „A“ udržel v roce 2019 na stejné úrovni jako v roce předchozím. „U těchto obcí to v praxi znamená aplikování zodpovědného přístupu a plánování investičních projektů tak, aby náklady na ně neohrozily likviditu obce a naopak plánované výnosy přispěly k dobrému hospodaření v budoucích letech,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce měly nejlepší iRating obce ve Středočeském kraji. 34 % obcí zde hospodařilo výborně nebo velmi dobře a pouze 3 % patřila do skupiny obcí s rizikovým hospodařením. Následoval Kraj Vysočina, kde hospodařilo 30 % obcí výborně nebo velmi dobře a pouze 5 % obcí rizikově. Naopak v Ústeckém kraji získalo rating „A“ nebo „B+“ pouze 11 % a v Olomouckém kraji 12 % obcí, zatímco rating „C“ nebo „C-„ obdrželo v obou krajích 13 % obcí.

/zr/

Tomu, jak se pokles příjmů obcí může promítnout do jejich hospodaření, se bude věnovat i červencové vydání Moderní obce s datem expedice z tiskárny už 1. 7. Autorkou textu je právě Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.*

 

Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily dnešek, tedy úterý 26. května 2020, černým dnem pro obce a kraje.

Poslanecká sněmovna dnes, v úterý 26. května, rozhodne o dopadech zákona o kompenzačním bonusu na územní samosprávy. Poslanci mohou podpořit návrh Senátu Parlamentu ČR, který požaduje, aby kompenzace byly vypláceny bez dopadu na rozpočty samospráv, anebo potvrdit původní návrh vlády ČR, na jehož základě by kompenzace byly vypláceny ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní (RUD).
Ve včera vydané společné výzvě Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR se mimo jiné praví: "Opakovaně jsme jako představitelé samospráv deklarovali, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době. Samosprávy udělaly a stále dělají dost pro to, abychom tuto výzvu společně zvládli. Podpora ohroženým OSVČ, společníkům malých firem či rodinných firem je správné rozhodnutí. Ovšem dopad zákona o kompenzačním bonusu jen na rozpočty obcí dosáhne až -12 mld. Kč navíc nad očekávaný propad sdílených daní. Jsme přesvědčeni, že tyto kompenzace mají být hrazeny ze státního rozpočtu nástroji mimo dopad na RUD. Vyzýváme vládu ČR, poslance a senátory, aby přijali taková opatření, která navrátí tyto finance zpět do rozpočtů samospráv."

Na podporu této iniciativy proto Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyhlásily společný tichý protest samospráv a požádaly obce, města a kraje, aby jej podpořily vyvěšením černé vlajky na obecních / městských / krajských úřadech.

"Dejme za samosprávy společně najevo, že ve snaze udržet investice v našich obcích a krajích jsme zůstali sami. Je naším společným úkolem pomoci rozhýbat regionální ekonomiku, ovšem tak výrazný zásah státu s dopadem na obecní a krajské rozpočty nemohou samosprávy samy zvládnout. Formu protestu záměrně volíme jako tichou, která adekvátně odpovídá současné situaci. O podporu tohoto tichého protestu rovněž žádáme všechny kraje v České republice," uzavírá společná výzva všech tří partnerů.

Výzvu SMO ČR, SMS ČR a SPOV ČR k záchraně investic obcí a krajů podpořili hejtmané: Martin Půta - Liberecký kraj, Martin Netolický - Pardubický kraj, Jiří Čunek - Zlínský kraj, Bohumil Šimek - Jihomoravský kraj, Jiří Štěpán - Královéhradecký kraj, Josef Bernard - Plzeňský kraj, Oldřich Bubeníček - Ústecký kraj a Zdeněk Hřib - pražský primátor.*

/zr/

 

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Ministryně financí Alena Schillerová včera reagovala na výzvy zástupců Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) v záležitosti kompenzačního bonusu, a to formou otevřeného dopisu. Adresáty otevřeného dopisu ministryně financí jsou předsedové tohoto svazu a sdružení a vzhledem k nutnosti uvést na pravou míru některé nepřesnosti z jejich původní výzvy, také zástupci jednotlivých samospráv.

Otevřený dopis ministryně Aleny Schillerové předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení  místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi zveřejňujeme v nezkráceném znění:

Vážený pane předsedo Lukle, vážený pane předsedo Polčáku,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v reakci na výzvy, které v těchto dnech rozesíláte zástupcům samospráv, senátorům, poslancům a členům vlády. Mohu Vás ujistit, že finanční kondice obcí, měst a krajů a udržení lokálně financovaných investic mi neleží na srdci o nic méně než Vám. Jsou to právě opatření vlády na podporu ekonomiky a podnikání v naší zemi a nové dotační programy, díky kterým udržíme finanční kondici samospráv navzdory současné krizi na výborné úrovni.

Jsem si naprosto vědoma dosavadní nezastupitelné role municipalit a krajů při řešení situace, která nemá v novodobé historii naší země obdoby. Tak jako centrální vláda operativně přistoupila k řadě opatření, aby ochránila zdraví všech občanů a omezila šíření pandemie i samosprávy přispěly úctyhodným dílem k tomu, že se podařilo šíření nákazy dostat pod kontrolu.

Státní rozpočet nese bez váhání na svých bedrech bezprecedentní nároky na sociální systém v důsledku růstu nezaměstnanosti a zároveň na záchranné programy k udržení práce, na přímou pomoc v podobě ošetřovného, odpuštění pojistného, nebo výdaje na opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti nemluvě. Současně státní rozpočet zajistil ochranné pomůcky pro samosprávy, poskytl prostředky na odměny nejen v sociálních službách, ale i v záchranných službách jednotlivých krajů, což představuje náklad cca 8 mld. Kč.

Dále byl schválen program kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Ukazuje se, že z Vašeho pohledu se právě tento jeví jako problematický. Původně se tento kompenzační bonus 500 Kč na den vztahoval na období od 12. března do 30. dubna 2020, poté byl v návaznosti na postupné rozvolňování omezujících opatření prodloužen do 8. června. Od samého počátku byl koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. A všem zákonodárcům bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí.

Náklady obcí a krajů na vyplácení programu „Pětadvacítka“ odpovídají jejich podílu na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy 23,58 % v případě obcí a 8,92 % v případě krajů. Z každých vyplacených 100 Kč se tedy na kompenzačním bonusu podílí stát částkou 68 Kč, obce a kraje částkou ve výši cca 32 Kč. Je to na vlas stejný klíč, podle kterého se obcím a krajům přerozdělují prostředky ze sdílených daní v době růstu inkasa daní. Díky tomu, že je tento příspěvek vyplácen jako daňový bonus, na něj podnikatelé dosáhnou rychle a bez zbytečných průtahů. Finanční správa vyřizuje žádosti o jeho vyplacení prakticky obratem a dosud už podnikatelům vyplatila přes 13 mld. Kč. To z „Pětadvacítky“ dělá vůbec nejlépe a nejrychleji fungující program přímé podpory pro podnikatele.

Mnozí živnostníci ale na podporu v rámci programu „Pětadvacítka“ nedosáhnou, protože zvolili pro své podnikání formu s.r.o. Proto i pro ně Ministerstvo financí připravilo přímou finanční podporu. Stejně jako v případě „Pětadvacítky“ jde o příspěvek 500 Kč na den po dobu od 12. března do 8. června. A i v tomto případě je příspěvek koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, na níž se dle již zmíněného klíče podílejí také obce a kraje

Proto pro mě bylo velkým překvapením, když právě z tohoto důvodu Senát vrátil návrh kompenzačního bonusu zpět do Poslanecké sněmovny. Jak jsem již uvedla v úvodu dopisu, stejným způsobem byl nastaven program „Pětadvacítka“ pro OSVČ. Nejde tedy o žádnou novinku.

Finanční správa byla připravena vyplácet kompenzační bonus pro malé s.r.o. už minulý pátek, místo toho se ale tato pomoc oddálí zhruba o 4 týdny. A to v době, kdy tato skupina podnikatelů je prakticky jednou z posledních, která si dosud na cílenou pomoc od státu nesáhla. Přitom pomoc je důležitá tehdy, když přijde včas.

Takové zdržení vůči našim podnikatelům považuji za neobhajitelné. Zejména v této době platí, že stát a samosprávy tvoří jeden celek veřejných financí.

Dovolte mi také vyjádřit názor, že odmítat kompenzační bonus pro malé s.r.o. jen kvůli dopadům na příjmy samospráv z daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je krátkozraká politika. Bonus má totiž nejen zamezit ekonomickým ztrátám v důsledku pandemie, ale i podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Z toho přitom budou těžit právě obecní a krajské rozpočty. Díky bonusu totiž bude pokles jejich příjmů ze sdílených daní menší, než kdyby k zavedení kompenzačního bonusu nedošlo.

Kompenzační bonus přitom znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů. Podnikatelé, kterým bude přímá finanční podpora přiznána, začnou finanční prostředky utrácet. Na jedné straně tedy sice dočasně poklesnou příjmy samospráv z daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale tento výpadek se jim zároveň bude ihned kompenzovat v podobě vyšších příjmů na dani z přidané hodnoty, která také patří mezi sdílené daně a je tedy i příjmem rozpočtů obcí a krajů, případně na dani z příjmů právnických osob.

Díky kompenzačním bonusům (39,5 mld. Kč) a zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (příjem pouze státního rozpočtu ve výši 10,6 mld. Kč) zůstane ekonomickým subjektům o 50,1 mld. Kč více. To při konzervativním multiplikátoru spotřeby představuje vyšší inkaso DPH o 11,5 mld. Kč, tedy dodatečný přínos pro obce ve výši 2,9 mld. Kč, pro kraje pak 1 mld. Kč. Také o tyto částky je tedy možné kalkulované dopady na místní rozpočty snížit. Dopad kompenzačních bonusů na obce je tak - 6,4 mld. Kč, na kraje - 2,3 mld. Kč.

Skutečné fiskální dopady kompenzačního bonusu, zpřesněné na základě výsledků čerpání první vlny, jsou následující:

 celkemSRMR
 Obcekraje
kompenzační bonus 1. Období-13,8-9,1-3,5-1,2
kompenzační bonus 2. Období-10,7-7-2,7-1
kompenzační bonus pro s.r.o.-15-10-3,7-1,3
Celkem (bez zahrnutí multiplikátoru)-39,5-26,1-9,9-3,5
Celkem (po zahrnutí multiplikátoru)  -6,4-2,3

 

Je potřeba jasně říci, že odhad poklesu příjmů obcí ze sdílených daní, který v těchto dnech prezentuje Sdružení místních samospráv, je příliš pesimistický a není podložen žádnými solidními makroekonomickými daty. Aktuální daňová predikce Ministerstva financí k 7. květnu 2020, počítá s meziročním poklesem daňových příjmů obcí mnohem nižším, a to cca o 11 %, u krajů cca o 12,6 %. Tato predikce přitom zohledňuje i dopady obou kompenzačních bonusů.

Obavy o investiční projekty obcí tak nejsou vůbec na místě. I letos budou mít územní samosprávy na své investice dostatek prostředků. A i když jsme připravili Liberační balíčky s celou řadou daňových úlev, u daně z nemovitých věcí, která tvoří ze 100 % příjem územních samospráv, nedošlo k žádné její změně a právě s ohledem na rozpočty samospráv nedošlo ani k jejímu odložení.

Hospodaření územních samospráv je přitom po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních 5 let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 mld. Kč, což je nárůst o 44 %. Krajům pak daňové příjmy vzrostly za stejné období 25,7 mld. Kč, tedy o 52 %. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016-18 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu.

Od roku 2012 obce hospodaří s přebytkem v průměrné výši 18,7 mld. Kč, přičemž v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 mld. Kč. Na svých bankovních účtech měly ke konci roku 2019 zůstatky ve výši až 215 mld. Kč, které se během letošního prvního čtvrtletí ještě zvýšily na 221,6 mld. Kč. V této souvislosti je nicméně nutné zdůraznit, že polovinu tohoto zůstatku drží 30 největších měst ČR, a zejména na nich bude záležet, zda tyto prostředky využijí rychle a efektivně na realizaci investičních projektů.

U krajů je situace podobná. Ty v roce 2016 vykázaly rekordní přebytek ve výši 12,7 mld. Kč, přičemž na konci roku 2019 hospodařily s přebytkem 5,8 mld. Kč. I krajům přitom rostly zůstatky na účtech. V roce 2019 činily 36 mld. Kč a během prvního čtvrtletí se zvýšily na 40,2 mld. Kč.

Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok. Je přitom důležité, aby do jejich financování zapojily své rezervy, které získaly nejenom díky rostoucím daňovým příjmům v minulých letech a i navyšováním jejich podílu na sdílených daních. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy.

Mohu Vás ujistit, že jsme připraveni za tímto účelem podpořit rozpočty krajů, měst a obcí masivními dotacemi. Jako ministryně financí jsem si vědoma, že nezadusit teď ekonomiku je zcela klíčové a proinvestiční přístup se nám všem nakonec vrátí.

Proto byl už 22. dubna Svaz měst a obcí ČR vyzván, aby ověřil stav projektů obcí ze zásobníku projektů národních dotačních programů i Integrovaného operačního programu z fondů EU v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Celková hodnota projektů na investice do rozvoje obcí, na které už nezbyly finanční prostředky, dosahuje cca 10 mld. Kč. Jde přitom o projekty pod stavebním povolením, které je možné realizovat okamžitě. I s ohledem na současnou situaci jsme připraveni na ně potřebné prostředky nalézt.

Zaznamenala jsem, že jako řešení je navrhována změna rozpočtového určení z vratky daně na retroaktivně nastavený příspěvek ze státního rozpočtu. Před takovým řešením důrazně varuji. Reálně by došlo k zastavení vyplácení kompenzačního bonusu do doby zajištění jeho rozpočtového krytí novelou zákona o státním rozpočtu, zpochybnění toho, co již bylo vyplaceno a vzniku enormní právní nejistoty ohledně procesu přiznání kompenzačního bonusu.

Věřím, že nalezneme v této složité době dostatek solidarity a nebudeme komunikovat prostřednictvím dalších výzev a otevřených dopisů, nebudeme mezi obcemi vyvolávat zbytečnou paniku ohledně velkého krácení rozpočtů mnoha obcí, ale soustředíme se na rychlou a spravedlivou pomoc naší ekonomice. Právě to je nakonec tím jediným klíčem k zajištění perspektivy daňových příjmů nejen státu, ale
i samospráv. A také k jistotě, že to vše společně zvládneme.

/tz/

Na snímku: ministryně financí Alena Schillerová

Foto: archiv MF ČR*

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Územní samosprávní celky budou mít i letos dostatek finančních prostředků na realizaci svých investičních aktivit. Jak včera uvedlo Ministerstvo financí, nechystá se žádná úprava rozpočtového určení daní, která by šla v neprospěch obcí a měst. Investicemi samosprávy podpoří hospodářský rozvoj nejen svého regionu, ale i celé České republiky.

„Stejně jako stát by i města a obce neměly své investice omezovat, ale naopak navyšovat. Vláda včera schválila novelu státního rozpočtu, která navyšuje výdaje státu o dalších 40 miliard korun. Na tyto výdaje si přitom stát neváhá půjčit na finančním trhu. Větší objem investic realizovaných na úrovni územních rozpočtů výrazně přispěje ke snížení negativních dopadů současné koronavirové krize do ekonomiky celého státu. Investice jsou motorem ekonomiky, proto se na nich musejí podílet také samosprávy. Ty mohou zapojit do financování své rezervy a v případě potřeby využít v současné době levných úvěrů,“ konstatovala ministryně financí Alena Schillerová.

Obce a kraje mají na svých bankovních účtech celkem 302 mld. Kč. Hospodaření územních samospráv skončilo v loňském roce přebytkem ve výši 31,4 mld. Kč. Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok, a to i v případě meziročního poklesu daňových příjmů obcí a krajů.

Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření již osmým rokem po sobě skončilo v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy, které loni přesáhly částku 320 miliard korun. Investice obcí a krajů v loňském roce dosáhly 123,6 mld. Kč.

"Územní samosprávy mají, a to i přes letošní očekávaný pokles daňových příjmů, dostatek prostředků na investice do svého rozvoje. A rozhodně by na něj neměly rezignovat. MF proto očekává ze strany samospráv vyšší investice i v letošním roce, aby tak i svým dílem přispěly k nastartování české ekonomiky,“ uvedla dále ministryně financí.

Sdílené daně představují 70 % celkových příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Pokles celostátního daňového inkasa tak bude znamenat i pokles jejich rozpočtových příjmů. Podmínky hospodaření v letošním roce budou v důsledku současné situace odlišné od předchozích let, kdy obce a města vykazovaly dynamický meziroční nárůst celkových příjmů.

Z aktuálních predikcí však vyplývá, že meziroční pokles sdílených daňových příjmů obcí a krajů by se mohl pohybovat pouze kolem 10 %. I přes tuto nepříznivou prognózu by samosprávy neměly mít problém realizovat své plánované investice. Předpokladem ale je, že využijí své rezervy. To znamená prostředky uspořené v důsledku bezprecedentního růstu daňových příjmů v minulých letech.

Daňové příjmy patří mezi nejdůležitější zdroje financování samospráv a jsou rozdělovány na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Poslední změnou v tomto zákoně bylo navýšení podílu na DPH pro obce na DPH na 23,58 % s účinností od 1. ledna 2018.

"Ministerstvo ani vláda v tuto chvíli rozhodně nebude navrhovat žádnou úpravu rozpočtového určení daní v neprospěch územních samospráv. Obce a kraje se tak nemusí obávat o své zákonem dané příjmy," dodala Alena Schillerová.

Pokud se obec rozhodne krátit svůj rozpočet, pak tak činí výlučně na základě svého vlastního rozhodnutí. Ministerstvo financí ale obce a také kraje vybízí, aby své rozpočty nekrátily a pro financování svých investičních aktivit využily prostředky na svých bankovních účtech či levné bankovní úvěry.

V této souvislosti Ministerstvo financí rovněž připomíná, že fiskální pravidlo rozpočtové odpovědnosti obcím nestanovuje strop zadlužení. Pouze určuje výši minimálních splátek dluhu v případě překročení stanovené hranice. Proto ani toto pravidlo není překážkou pro investování.

„V dnešní době tak hlavním úkolem starostů a primátorů bude přesvědčit své kolegy v zastupitelstvech, aby právě zvýšenou investiční aktivitou podpořili hospodářský rozvoj jak své obce, tak ve výsledku i celé České republiky,“ uzavřela ministryně financí.

/zr/

Ilustrační foto: Ministerstvo financí ČR*

Poslanecká sněmovna včera ve večerních hodinách schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou na rok 2018 navrženy ve výši 1314,5 mld. Kč, celkové výdaje v příštím roce dosáhnou 1364,5 mld. Kč. Výsledný deficit státního rozpočtu ve výši 50 mld. Kč je oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu na letošní rok o 10 mld. Kč nižší. Státní rozpočet mj. počítá i se zvýšením podílu sdílených daní a celkových daňových příjmů mířících do rozpočtů územních samospráv. Sněmovnou schválený rozpočet je nyní předložen k podpisu prezidentu republiky.

Zákon o státním rozpočtu na rok 2018 vytváří základní předpoklady pro naplnění hlavních politických a ekonomických priorit, mezi které patří mimo jiné promyšlené investice do dopravní infrastruktury, vzdělávání, vědy a výzkumu a výrazné posílení peněžních prostředků v sociální oblasti.

 

Zákon o státním rozpočtu na rok 2018
Celkové příjmy1 314 497 641 409 Kč
Celkové výdaje1 364 497 641 409 Kč
Saldo- 50 000 000 000 Kč

ZDROJ: MF ČR

Rozpočtované výdaje na investice z domácích zdrojů vzrostou oproti letošnímu roku o 5,5 mld. Kč na 57,7 mld. Kč, což je nejvíce od roku 2013. Kapitálové výdaje kryté příjmy z EU a ostatních zahraničních finančních mechanismů se rozpočtují ve výši 32,4 mld. Kč, avšak v průběhu příštího roku je bude možné pružně přizpůsobovat zejména podle vývoje skutečného čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů (například v roce 2015 takto byly posíleny na 138,7 mld. oproti původně rozpočtovaným 34,9 mld. Kč).

Národní zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši takřka 54 mld. Kč jsou nejvyšší za posledních 10 let. Jednotlivé rezorty navíc budou moci použít na své investice dalších minimálně 70 mld. Kč, což je očekávaná minimální výše nároků z nespotřebovaných kapitálových výdajů na konci roku 2017.

Také zvýšení podílu sdílených daní a celkových daňových příjmů mířících do rozpočtů územních samospráv podpoří investiční aktivity krajů a obcí, jejichž oživení bylo viditelné již letos. Podíl obcí na celostátním výnosu daně z přidané hodnoty (DPH) vzroste z nynějších 21,4 % na 23,58 % od 1. ledna 2018, díky čemuž získají obce a města do svých rozpočtů 9 mld. Kč navíc.

Vysoké školy si v příštím roce polepší o rekordní 3 mld. Kč. Vzhledem k možnostem státního rozpočtu se jedná o maximální možné navýšení, které potvrzuje, že podpora vzdělávání na všech stupních patří mezi klíčové vládní priority. Výrazného posílení se dočká i oblast výzkumu, vývoje a inovací, a to o zhruba 2,1 mld. Kč z národních zdrojů. Celkový objem výdajů na podporu této oblasti, včetně spolufinancování ze zahraničních zdrojů, tak v roce 2018 dosáhne celkem 40,6 mld. Kč, z toho z národních zdrojů 34,80 mld. Kč. Proti skutečným výdajům na tuto oblasti v roce 2014 činí nárůst národních zdrojů celkem 7,5 mld. Kč.

Naplánovaný rozpočet dále umožňuje navýšení počtu učitelů vzhledem k narůstajícímu počtu žáků a je v něm obsaženo také zvýšení platových tarifů o 15 % pro pedagogické pracovníky, resp. o 10 % pro ostatní státní zaměstnance. Stejně tak je v něm zohledněno i zvýšení důchodů o 4 % díky valorizaci, která navyšuje průměrný důchod o 475 Kč na 12 298 Kč.

V rámci rozpočtu je také vyčleněna historicky nejvyšší částka ve výši 14,9 mld. Kč na dotace na financování sociálních služeb, tj. o více než 60 % více oproti letošnímu roku.

Schválený rozpočet také posiluje výdaje na bezpečnost státu v rezortech Ministerstva vnitra Ministerstva obrany a zahrnuje výdaje na rostoucí počty vojáků.

Posílení rozpočtu Ministerstva vnitra o 8,5 mld. Kč na 71,9 mld. Kč umožní přijmout další bezpečnostní opatření i v oblastech boje s kyberkriminalitou a terorismem. Výdaje na obranu se v příštím roce zvyšují celkem o 6,4 mld. Kč a ve výhledu do roku 2020 až na 77,3 mld. Kč, tj. cca 1,4 % HDP, což umožní plnit mezinárodní závazky České republiky plynoucí z jejího členství v NATO.*

 

Přehled výdajů podle jednotlivých kapitol

K a p i t o l aV ý d a je
2018
Kancelář prezidenta republiky499 747 467
Poslanecká sněmovna Parlamentu1 350 187 745
Senát Parlamentu600 689 894
Úřad vlády České republiky1 041 569 530
Bezpečnostní informační služba2 007 591 597
Ministerstvo zahraničních věcí7 951 274 566
Ministerstvo obrany58 893 351 184
Národní bezpečnostní úřad264 883 008
Kancelář veřejného ochránce práv138 036 538
Ministerstvo financí21 815 918 426
Ministerstvo práce a sociálních věcí591 611 342 994
Ministerstvo vnitra71 882 370 020
Ministerstvo životního prostředí12 572 669 671
Ministerstvo pro místní rozvoj5 625 941 186
Grantová agentura České republiky4 333 066 000
Ministerstvo průmyslu a obchodu37 581 728 636
Ministerstvo dopravy53 988 011 553
Český telekomunikační úřad1 251 680 359
Ministerstvo zemědělství50 236 759 769
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy176 111 709 908
Ministerstvo kultury13 024 299 207
Ministerstvo zdravotnictví8 034 018 059
Ministerstvo spravedlnosti28 065 474 341
Úřad pro ochranu osobních údajů165 469 862
Úřad průmyslového vlastnictví194 153 657
Český statistický úřad1 005 603 493
Český úřad zeměměřický a katastrální3 283 644 468
Český báňský úřad170 730 022
Energetický regulační úřad288 190 079
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže237 411 071
Ústav pro studium totalitních režimů212 913 353
Ústavní soud257 541 718
Úřad Národní rozpočtové rady0
Akademie věd České republiky5 684 692 000
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí34 780 127
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání64 916 229
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře23 692 075
Správa státních hmotných rezerv2 509 795 776
Státní úřad pro jadernou bezpečnost399 514 150
Generální inspekce bezpečnostních sborů397 380 643
Technologická agentura České republiky4 335 548 383
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost363 026 559
Nejvyšší kontrolní úřad678 016 929
Státní dluh45 242 500 000
Operace státních finančních aktiv *)605 000 000
Všeobecná pokladní správa149 460 799 157
C E L K E M1 364 497 641 409

 

/mf/

 

K foto:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down