Sdružení místních samospráv ČR se dopisem obrátilo na předsedu Ústředního krizového štábu, ministra vnitra Víta Rakušana se žádostí, aby samosprávy podobně jako jiní zaměstnavatelé dostávaly od státu příspěvek na povinné testování zaměstnanců.

Od loňského jara až dosud obce zodpovědně nakupují pro své zaměstnance dezinfekce, roušky, respirátory a také antigenní testy, a to vždy v závislosti na aktuální situaci a nařízení vlády, ze svých vlastních prostředků. Na rozdíl od státní správy či soukromé sféry však samosprávy jako jediný zaměstnavatel hradí veškeré výdaje spojené s epidemií ze svých rozpočtů a nemají nárok ani na jednu z probíhajících podpor,“ upozorňuje Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

Obce a kraje (včetně svých příspěvkových organizací) neměly nárok na podporu ani z programu Antivirus a absenci svých zaměstnanců či zavřené provozy, například knihoven, kulturních center nebo turistických center, hradily bez podpory státu ze svých rozpočtů. Stejně je tomu i v případě nákupu ochranných pomůcek a dezinfekce pro jejich zaměstnance a v některých případech i pro občany. Minulá vláda totiž došla k názoru, že územní samosprávné celky jsou součástí veřejných rozpočtů a jakákoliv podpora by byla pouze přesunem financí z jednoho veřejného rozpočtu do druhého.

Tím však podle nás dochází k diskriminaci, protože zaměstnanci samospráv platí zdravotní pojištění jako všichni ostatní a není tedy důvod, proč by na jejich testování, které vláda nařídila, neměl stát přispívat stejně jako ostatním zaměstnavatelům,“ vysvětluje Eliška Olšáková, která věří, že nová vláda názor přehodnotí.

Variantou je, že by stát umožnil samosprávám nákup testů prostřednictvím Státní správy hmotných rezerv. „Jedním z řešení je pro nás i propojení sil s kraji, díky nimž bychom společně přes Státní správu hmotných rezerv nakupovali testy za zvýhodněné ceny, které jsou mnohdy i 3 až 5x nižší než cena, za kterou testy momentálně nakupujeme,“ říká Eliška Olšáková a dodává: „Obce i kraje jsou zvyklé spolupracovat na distribuci prostředků do území, jak tomu bylo např. u rozvozů dezinfekcí. V případě zvýhodněného nákupu by si stát ušetřil následnou administrativu s proplácením příspěvku na drahé testy, které obce momentálně kupují.

/zr/

Ilustrační foto: archiv*

Součástí aktuálního prosincového vydání časopisu Moderní obec je i speciální příloha, v níž jsou shrnuty a popsány všechny projekty, které se zúčastnily letošního, již sedmého ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku.

Jakkoliv je doba složitá, neboť covid nejenže nepřestává ohrožovat naše zdraví, ale nadále také omezuje naše normální rodinné či pracovní životy i jindy běžné společenské, sportovní, kulturní nebo jiné aktivity, věříme, že obsah této přílohy pomůže naplnit čtenáře tolik potřebným optimismem. Příloha totiž zahrnuje všech 51 projektů, které byly přihlášeny do soutěže Komunální projekt roku 2021. A všechny a bezezbytku byly uskutečněny v době, kdy nejen v naší vlasti střídavě vrcholily a zase opadávaly jednotlivé vlny koronaviru.

I tyto projekty jsou dokladem, že navzdory covidu obce žily a fungovaly, byť, pravda, často velice obtížně a za cenu mimořádně vysokého pracovního nasazení starostek a starostů, zastupitelek a zastupitelů, zaměstnanců radnic, stejně jako pracovníků příspěvkových organizací a obchodních společností zřizovaných a zakládaných municipalitami, ale i mnoha dobrovolníků a členů nejrůznějších místních spolků a organizací.

Vítězové letošního ročníku soutěže Komunální projekt roku spolu s partnery soutěže a jejími podporovateli. Foto: Zdeněk Rerych

Děkujeme dnes již bývalé ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové, která soutěž zaštítila a věnovala do ní i svoji cenu. Děkujeme také všem podporovatelům soutěže – senátnímu Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, minulému sněmovnímu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stejně jako Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Velké poděkování rovněž patří všem partnerům soutěže, bez jejichž přispění by se soutěž v tak velkém záběru nemohla uskutečnit.*

Těšíme se s Vámi všemi na shledanou napřesrok v už 8. ročníku soutěže Komunální projekt roku!

Redakce

(Na první straně obálky prosincové přílohy časopisu Moderní obec - nahoře: Multifunkční kaple ve městě Březová na Sokolovsku, která se stala celkovým vítězem soutěže Komunální projekt roku 2021.)

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostkou Loštic v Olomouckém kraji Šárkou Havelkovou Seifertovou. Ta se také stala tváří prosincového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Součástí předvánočního čísla je i zvláštní příloha, která představuje všechny projekty, jež byly letos přihlášeny do již 7. ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku 2021.

Prosincové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Čistota obcí a nakládání s odpady.

Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách aktuálního prosincového čísla našeho časopisu vystupují:

* Šárka Havelková Seifertová, starostka města Loštice (okres Olomouc): Samozřejmě jsme i u nás museli reagovat na změny, k nimž dochází v důsledku nové odpadové legislativy, a zároveň jsme chtěli zavést takový systém nakládání s odpady, který v budoucnu bude pro město i jeh obyvatele ekonomicky udržitelný.

Uvedený místní poplatek bude od ledna příštího roku záviset na zvoleném objemu odpadové nádoby a intervalu svozu odpadu, který bude buď 14denní, nebo 28denní. Dosavadní paušální místní poplatek za komunální odpad pro jednu osobu/na kalendářní rok bude v té souvislosti zrušen. Nyní se nebude vybírat poplatek od jednotlivých poplatníků přihlášených ve městě k trvalému pobytu, ale za likvidaci odpadu od nemovitosti. Plátcem poplatku tedy bude vlastník nemovitosti.

Další významnou změnu představuje prodloužení intervalu svozů kontejnerů na směsný odpad ze sídlišť, konkrétně z týdenního na 14denní. Tím se sjednotí podmínky svozu směsného komunálního odpadu (SKO) z individuální bytové zástavby, kde 14denní interval svozu už několik let funguje, a od bytových domů na sídlištích.

Jak známo, na základě nového zákona o odpadech se původcům odpadu, tedy i městům a obcím, bude postupně zvyšovat poplatek za skládkovné za každou tunu odpadu. Zároveň je stanoveno, že můžeme dosáhnout na tzv. skládkovací slevu, ovšem jen v případě, nepřekročíme-li limit produkce odpadu na každého občana. Pro letošní rok to činí 200 kg, pro příští už jen 190 kg, přičemž tento limit bude dál klesat až například ke 120 kilogramům v roce 2029.

Proto ty změny, pro které jsme se rozhodli a které jsme i nejrůznějšími formami projednávali s občany. Pokud domácnosti omezí produkci odpadu – jinak řečeno, začnou produkci odpadů aktivně předcházet a budou odpad lépe třídit, nebudou potřebovat větší nádoby na SKO ani jejich častější vývoz. Takže ušetří oni i město.

* Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky (okres Zlín), letos v říjnu nově zvolená členka Poslanecké sněmovny a od listopadu i nová předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR: Spokojeni nemůžeme být ani s povinnostmi, které nám stanovuje zákon o odpadech. Jsem si dobře vědoma toho, na co budu v pozici předsedkyně SMS ČR navazovat. Ohromný kus práce, který Sdružení pod vedením Stanislava Polčáka a s přispěním všech svých členů až do této chvíle odvedlo, je inspirativní a zároveň zavazující. Vím, že očekávání na mě kladená budou značná, a jsem připravená je naplnit.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova (okres Hodonín): Budeme stále trvat na zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, zajištění financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší, automatickou valorizaci odměn zastupitelů i prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na šest let. Stejně tak ale budeme věnovat čas otázce navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní, digitalizaci a v neposlední řadě i návrhům na zelenou politiku Evropské unie.

* Michael Kašpar, starosta města Kolín (k vítězství tohoto středočeského města v soutěži Přívětivý úřad 2021 v kategorii obcí s rozšířenou působností): Již přes deset let se snažíme udělat z našeho města nejen přívětivé místo pro život a dostat Kolín co nejdříve z dluhů, ale snažíme se i otevírat městský úřad, zavádět on-line systémy, Portál občana, mobilní aplikace. Udělali jsme velký kus cesty, ale další výzvy nás čekají. Aktuálně pracujeme na novém webu, který bude představen v roce 2022.

* Miroslav Bubeník, starosta města Třemošnice (okres Chrudim): V Třemošnici máme v územním plánu průmyslovou zónu, která zatím není využita. Místní podnik Kovolis Hedvikov a.s. představil v minulosti projekt výstavby nového závodu, který později doplnil o další provozy (lisovnu a tavírnu hliníku). Občané k tomuto rozšířenému projektu měli výhrady a na jednání zastupitelstva jsme se nedokázali dohodnout, zda tento upravený projekt máme podporovat. Z tohoto důvodu jsme oslovili občany v místním referendu, zda máme tento projekt dále podporovat, či změnit územní plán a využít tuto oblast jinak, třeba pro zástavbu. Předmětná lokalita byla průmyslovou zónou, která neměla dlouhodobě využití. V posledních letech řešíme počet obyvatel v obci, populace stárne, máme málo volných obecních pozemků. Je zapotřebí kromě příležitosti k zaměstnání v Třemošnici také řešit velkou poptávku po stavebních parcelách, kterou nedokážeme uspokojit. Proto vznikla úvaha o změně průmyslové zóny na oblast pro bydlení a veřejnou zeleň, protože to jsou nyní jediné dostupné pozemky v majetku města… … Občané se v referendu většinově shodli, že příležitostí pro zaměstnání v místě je dostatek a nechtějí další podnik v Třemošnici, žádají změnit územní plán na zónu pro bydlení a veřejnou zeleň.

Bohužel jeden občan Třemošnice podal k soudu žalobu na neplatnost referenda. Takže se závěry a dalšími usneseními zastupitelstva musíme počkat na rozhodnutí soudu, pro který jsme museli připravit podklady, a musíme obhájit je a výsledky referenda.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Dispozice s nemovitým majetkem v obci je skutečně „chůze po tenkém ledě“, a nelze podcenit prodej ani nijak významné části nemovitosti, a o to více pak při prodeji například stavebních parcel ve stavebních lokalitách či jinak významných nemovitostí.

To, co se zdá obci logické a zcela jasné, nemusí tak vidět následně soudy, jak vyplývá z popsaného rozhodování soudů. Někdy může být dokonce lepší adresný záměr (zde soud vytýkal, že nebyl použit), a otázka ceny v záměru je rovněž věc, která může mít „tisíce“ podob – třeba i tu, že když obec zveřejní záměr za 150 Kč, neměla by připustit soupeření jiných cen apod. Proto, když si nejste jisti, nechte zpracovaný záměr a úvahu, jak bude obec postupovat, zrevidovat právníkem, který se v těchto věcech orientuje. 

* Luděk Tesař, ekonom: Základní princip mých doporučení obcím je v tom, aby povolaly armádu peněz a konkrétních opatření do boje s růsty výdajů:

- Rychleji realizujte investice a opravy i z úvěrů – tím ušetříte obci obrovské prostředky. Ceny úroků můžeme čekat kolem 3 % p. a., ale spíše střednědobě pod 3 % (dodejme, že ČNB je ve zvedání sazeb na světě téměř sama a největší hráči – USA, EU a Čína – sazby nezvedají a naopak ekonomiku dopují). Naproti tomu růst cen stavebních zakázek překročí nejspíše 10 % p. a. Rychlejší realizace oprav a investic se vyplatí.

- Zajistěte obci zdravě vyšší příjmy – stanovte daň z nemovitosti podle § 12 na hodnotě alespoň 3 (tečka). Obce musí konečně přijmout daňovou zodpovědnost, a ne se jí zříkat a plakat státu na ramenou. Když bylo dobře, obce mlčely, a když bylo zle, některé křičely a zmatkovaly. Srovnejte hospodaření s odpady na nulu. Možná vás to překvapí, ale producent odpadu skutečně není chudák. Nastavte tržní nájmy všude, hlavně u bytů, a bez výmluv, tak praví ostatně zákon. Vodné a stočné by mělo odpovídat alespoň 120 Kč za m3, což je hladina rentability.

- Zvyšte bezpečnost financí. Vždy důsledně držte finance obce pod bezpečným stropem zadlužení (tento strop rozhodně NENÍ dán zákonem o rozpočtové odpovědnosti!). Ponechte na účtech na konci roku podle rozpočtu alespoň 20 % daňových příjmů (tak nebudete muset řešit rozpočtovým opatřením propad daňových příjmů v průběhu roku, který nepřesáhne 20 % daňových příjmů). Využívejte úvěry a držte výše likviditu rozpočtu. Přednostně využívejte levné a dobře nastavené úvěry. Ponechte více vlastních zdrojů na účtech, ale se zůstatky to nepřehánějte, peníze obce se musí otáčet.

- Využívejte investiční úvěrové rámce a vyhněte se chybám a nedostatkům u nastavení parametrů úvěrů, zejména krátké splatnosti úvěrů pod 15 let je projevem hlouposti a neznalosti financí. Upřednostňujte plovoucí sazby (tzv. floatové sazby) postavené na sazbách PRIBOR (je jedno jaké „M“ zvolíte, nejčastěji 3M a 6M, případně 1M). Rozkladem splátek a možností kdykoliv refinancovat opět výrazně zvyšujete finanční likviditu a svobodu obce. Špatným nastavením úvěrů se může obec sama zásadně omezit až finančně zablokovat. Klidně se poraďte, od toho tady jsme.

- Provozní výdaje musí krotit všichni vedoucí, ne pouze obec, starosta, ekonom(ka) či účetní – vše vyjma platů a energií snižte v obci i u organizací obce o 15 %, i u příspěvkových organizací. Kdo je jednou ředitelem nebo vedoucím, neměl by, jak říká jeden můj bratr, „mňoukat“ (rozuměj fňukat), ale ujmout se kormidla a řídit. Vlny jsou tu, plujeme bouří! Tak řiď (nezaměňujte s „řiť“).

- Držte kontakt s realitou a pravidelně aktualizujte analýzu financí a výhledy – udělejte si analýzu financí a nastavte výhled. V krizi je totiž třeba častěji rekognoskovat terén. Tady nejde o přesnost výhledu, ale o to, zda musí samospráva na dosavadní vývoj reagovat nějakými opatřeními a kterými konkrétně. Jaké jsou v obci finanční trendy, jaká je finanční kondice a stav financí. V neposlední řadě pamatujme na to, že se blíží komunální volby, a bylo by tudíž dobré znát finanční možnosti obce a slíbit lidem zaplacené projekty, nebo ne?

- Nastavte flexibilní strukturu rozpočtu – obce by měly být schopny rychle a bez nutnosti rozpočtových opatření přeskupovat výdaje, mít rezervy v rozpočtu i mimo něj a neotravovat s krizí či změnami výdajů jako je vyšší faktura za energie zastupitele. Zastupitelé, ti mají často dost práce sami se sebou, totiž chtěl jsem říci, že mají sami dost jiné práce než řešit v obci již dávno nastavené závazkové vztahy.

- Uvědomte si prosím, že bez mnohých zaměstnanců to v obci půjde vždy – a někdy i lépe. Ale bez spolehlivé hlavní účetní to nepůjde NIKDY!!!

* Vladimíra Ondráková, obchodní ředitelka Hasičské vzájemné pojišťovny: Nejenže obce mohou být cílem kyberzločinců, ale bohužel jejich cílem již jsou. V praxi se s tím bohužel zaměstnanci některých obcí již setkali. Ve světě stále platí, že zločinec je o krok napřed než ochránce spravedlnosti. A protože metody zločinců se stále vyvíjejí a zdokonalují, tak tento jev bude zajisté platný ještě řadu desetiletí. I proto je úkolem – a nejen pojišťoven, hledat účinné praktiky, jak co nejvíce zmírnit dopad takového jednání.

Jednou z možností je pojištění proti kybernetickým zločincům. A právě takové pojištění nabízí obcím i HVP. Jde o doplňkové pojištění k pojištění odpovědnosti za újmu samosprávného celku, které pokrývá zejména nemajetkovou újmu na přirozených právech člověka a také majetkové sankce, uložené obci, zejména v oblasti GDPR. Dále HVP uhradí obcím z tohoto rizika i náklady právního zastoupení.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: V oblasti místních poplatků mohou obce stanovovat úlevy či osvobození od poplatku, nicméně pro takovýto postup musí mít obec objektivní a racionální zdůvodnění a nesmí tím porušit zákaz diskriminace. Města Doksy, Harrachov a Jilemnice měla zaveden místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů; tento poplatek je ze své povahy paušálního charakteru, tj. nezohledňuje reálnou produkci odpadu. Dotčená města stanovila různou výši poplatku pro „místní“ a pro „rekreanty“, což nelze podle názoru Ministerstva vnitra akceptovat. Obě kategorie těchto poplatníků jsou z pohledu zákona rovnocenné, a z toho důvodu nelze bez dalšího stanovovat různou sazbu poplatku pro tyto kategorie (a to ani formou úlev od poplatku). V opačném případě se jedná o narušení základní konstrukce poplatku a porušení zákazu diskriminace.

* Ladislav Trylč, do letošního listopadu vedoucí oddělení zpětného odběru Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR: Vyjdu-li z nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který vstoupil v účinnost letos v lednu, pak obce mohou těžit například z toho, že by se mělo podařit srovnat podmínky plnění povinností ze strany jednotlivých kolektivních systémů zpětného odběru. Například odpadní elektrozařízení by z obcí měla být řádně svážena, a radnice by nemusely čelit třeba takovým problémům, které nastaly loni v létě, když jeden kolektivní systém naráz přestal svážet televizory určitého výrobce.

Narovnání podmínek pro plnění základních povinností jednotlivými kolektivními systémy povede i k určité kultivaci zpětného odběru, což také poskytne obcím větší jistoty.

Doufejme, že i pneumatik, které budou obce sbírat a dále předávat ke zpracování na své vlastní náklady bude postupně ubývat.

* Eva Tylová, místostarostka Městské části Praha 12: Pro realizaci opatření podporujících správné hospodaření s dešťovou vodou využíváme také dotace. Například máme připravenu revitalizaci školky Pastelka či výstavbu nové školky Mydlinky, která již tyto parametry bude splňovat. V současnosti se zpracovává Adaptační strategie pro Prahu 12, jejíž součástí je pasport všech škol a školek právě z pohledu nakládání s dešťovými vodami.

Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy, garáže či obchodní centra (občanská vybavenost). V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření na jedenáctipatrovém panelovém domě a na přilehlých garážích. U panelových domů, vzhledem k jejich výšce, nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy, třeba garáže. Projekt na záchyt vody ze střechy panelového domu a přilehlé garáže je součástí navržených opatření v Adaptační strategii. Vodu z akumulačních nádrží využíváme na zálivku nově vysazených stromků, kterých je každý rok v městské části Praha 12 několik set...

…Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit, poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130-150 tisíc korun, za školku 50 tisíc korun. Takže peníze tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná voda problémy. Voda nad určitý objem teče z odlehčovacích nádrží bez čištění přímo do řeky, přitom nám na sídlišti chybí.

…O zacházení s dešťovou vodou jednáme i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality. Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu – například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy. Dešťová voda, která se v případě intenzivních dešťů nezasákne, bude odváděna přímo do Vltavy.

* Jitka Šedinová, ředitelka Městské knihovny Semily (tato knihovna obdržela titul Městská knihovna roku 2021): Uzavřením knihovny kvůli covidu jsme zaznamenali velký propad zejména u dětských čtenářů. Během první covidové vlny se knihovnice zapojily do šití roušek, věnovaly svůj čas v práci knižnímu fondu a hlavně revizi, která byla původně plánovaná na léto. Ve druhé podzimní vlně jsme připravovaly knižní balíčky. S roznosem nám pomohli skautští dobrovolníci. Díky tomu se kniha dostala ke každému, kdo projevil zájem. V nabídce přibyly on-line cestovatelské besedy a přednášky o umění, v distančním modu pokračovala univerzita třetího věku. Čtenáři se naučili číst e-knihy.

Těší nás každý úsměv od čtenáře či milá slova od spokojených návštěvníků. Zároveň si velmi ceníme kolektivu a prostředí, v němž můžeme pracovat, neméně pak podpory města, Libereckého kraje a dalších. Naším úkolem je bořit mýty o tom, že knihovna je jen pro knihomoly. Už dávno to není prostor, kde se jen půjčují knihy. Úkolem knihovny je rozvíjet gramotnost ve všech směrech, stává se tak pilířem vzdělanosti a přirozeným komunitním centrem města, a na tom je třeba dlouhodobě a vytrvale pracovat.

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Ústavní soud dnes zamítl návrh senátorů na přezkum zákona č. 35/2021 Sb., jímž se zavádí povinnost (nejen) obcím vkládat od 1. ledna 2022 jimi vydávané právní předpisy do speciální Sbírky právních předpisů, kterou zřizuje stát v gesci Ministerstva vnitra. Bez vložení například vyhlášky obcí od 1.1.2022 do této Sbírky nenabydou účinnosti. Návrh senátorů iniciovalo Sdružení místních samospráv ČR, jež přijatý nález respektuje. Požaduje však, aby IT systém Sbírky právních předpisů umožňoval i intuitivní vytváření právních předpisů na úrovni samospráv, což by pomohlo především menším obcím.

 SMS ČR mělo za to, že stanovené povinnosti pro samosprávy a především navázání nabytí účinnosti jimi vydávaných právních předpisů na jejich vložení do ministerstvem vnitra zřizované Sbírky právních předpisů porušuje ústavní pořádek, neboť Ústava o takové podmínce pro samosprávami vydanými předpisy nehovoří. Ústavní soud však dovodil soulad napadeného zákona s ústavním pořádkem.

Jsem ráda, že se SMS ČR na Ústavní soud obrátilo, protože otázka, zda nový zákon, který Senát drtivou většinou hlasů zamítl, je v souladu s Ústavou, byla na stole. Nyní již nezbývá nic jiného než zákon od 1. ledna 2022 začít aplikovat. SMS ČR poskytne především menším obcím a jejich starostům příslušná školení a podporu, aby zvládli zákonná pravidla dobře naplnit,“ uvádí předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková. Ta dodává, že SMS ČR bude žádat, aby Ministerstvo vnitra registr výhledově systém upravilo například o aplikaci na vytváření obecně závazných vyhlášek. „Takový systém by obcím i pomohl, nejen je zatížil novou povinností. Vyvoláme k tomu jednání s rezortem ministerstva vnitra,“ podotýká předsedkyně Olšáková.

Čestný předseda SMS ČR a advokát, který senátory v řízení u Ústavního soudu zastupoval, Stanislav Polčák, k nálezu Ústavního soudu uzavírá. „Z naší analýzy vyplývá, že podobnou povinnost mají obce pouze v Estonsku, všechny okolní země, ale i řada dalších států požadují zveřejnění předpisu obce na úřední desce. Již dnes mají obce v naší zemi povinnost své vyhlášky ministerstvu vnitra neprodleně zaslat. Je třeba nyní učinit vše proto, aby povinnosti stanovené novým zákonem obce zvládaly bez problémů a poskytnout zejména těm malým výraznou podporu,“ uzavírá Stanislav Polčák.

Zdroj: SMS ČR*

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou města Březová na Sokolovsku Miroslavem Boudou.

Ten je také tváří listopadového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře). Připomeňme, že Miroslav Bouda stál za projektem Multifunkční kaple Březová, který se stal celkovým vítězem letošního ročníku naší celostátní soutěže Komunální projekt roku 2021, viz https://komunalniprojektroku.cz/.

Listopadové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Městský mobiliář, veřejná prostranství a zeleň.

Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách listopadového čísla našeho časopisu vystupují:

* Miroslav Bouda, starosta města Březová na Sokolovsku: Snů mám plno. Když má člověk nějaký sen, musí o něj usilovat, aby se vyplnil, a musí za svojí ideou dlouhodobě jít. A řešení se najde samo. Máme v majetku nádherný park na Kostelní Bříze. K němu jsme za nemalé peníze odkoupili ruinu bývalého zámku s přilehlými budovami. Mám už studii, jak by se objekt dal využít pro ubytování – nešlo by o standardní ubytování hotelového typu, ale o ubytování jiné, víceúčelové. Když si představím, jak se odbourají stěny, může vzniknout venkovní ubytování, v jiných objektech může být kulturní stánek pro výstavy, koncerty, a jiné akce. Další využití by mohlo být pro školy v přírodě, děti by se tu mohly seznamovat s životem svých předků.

Nebo mám další sen, jak turisticky využít místní kopcovitou krajinu, zejména pro běžkaře nebo pro turisty. Chtěl bych vybudovat jednoduchou dvou sedačkovou lanovku na kopec, kde by si třeba běžkaři mohli zajezdit na tratích, nemuseli by přijet autem a řešit problémy se zaparkováním. Město Březová umí dát k dispozici nápad, svoje pozemky, umí vyřešit i stavební povolení, využití areálu by bylo regionální záležitostí. To je dlouhodobá vize, ale musíme se věnovat i dalším aktuálním plánům.

* Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, do letošního listopadu předseda Sdružení místních samospráv ČR, nyní jeho čestný předseda:¨Náš systém voleb do zastupitelstev obcí pochopitelně vyvolává mezi komunálními politiky zájem. V rámci dotazníkového šetření  SMS ČR odpovědělo přes 700 členů, což je i více než 10 % z počtu všech obcí v ČR. Závěry z dotazníkového šetření vyplývají tyto:

  1. zaznívá silná kritika na přepočítávací formuli, drtivá většina členů SMS ČR se shoduje v tom, že by o zisku mandátu měl rozhodovat prostý počet hlasů pro kandidáta;
  2. 73 % členů SMS ČR podporuje jednoznačně prodloužení volebního období – ideálně na 6 let;
  3. možnost výběru napříč kandidátek (panašování) zachovat;
  4. přímá volba starosty nadále ztrácí na příznivém hodnocení a nemá již většinovou podporu ve sdružení.

* Petr Štěpánek, senátor a starosta obce Petrovice na Příbramsku: Osobně jsem do Senátu kandidoval s několika idejemi, co bych chtěl změnit. Volební zákon je jednou z nich. Změna však musí být citlivá a politicky akceptovatelná. Nemělo smysl dávat návrh změny volebního zákona před letošními volbami do Poslanecké sněmovny, jelikož by se nestihl projednat a spadl by takzvaně pod stůl. Jakmile se ustanoví nová dolní parlamentní komora, návrh předložím a zahájíme vyjednávání s jednotlivými politickými stranami. Bez jejich akceptace by to nemělo smysl. Vše ale záleží na tom, jak rychle se nová sněmovna usadí. Politické strany nyní řeší složení vlády a blíží se i volba prezidenta. Obávám se, že se změna zákona nestihne pro volby do zastupitelstev měst a obcí v roce 2022. Ale nevzdávám to! ...Ano, o možných, zatím pouze dílčích změnách, například úpravou prvního dělitele, jsme uvažovali. Jenže obávám se, že by to mohlo být kontraproduktivní s ohledem na připravovanou komplexnější verzi. Myslím, že příliš časté změny volebního zákona nepřispívají ke stabilitě.

* Věra Kovářová, od 10. 11. 2021 nově zvolená místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členka předsednictva Sdružení místních samospráv ČR: Problematice obcí a samospráv se věnuji dlouho. Má politická »kariéra« totiž začala v Chýni (okres Praha-západ), kde jsem nejprve byla místostarostkou, poté starostkou obce. A ráda podporuji akce, kde se dává větší prostor pro debaty ohledně této problematiky. Zejména v menších obcích je důležité, aby zastupitelstvo odráželo skutečnou vůli občanů. Takže je na místě se zamyslet nad tím, zda mandát zastupitele by neměli získat ti kandidáti, kteří dostanou skutečně nejvíce hlasů.,, ...K prodloužení volebního období ze čtyř na šest let jsem však spíše skeptická. I když se z pohledu starosty mohou čtyři roky zdát jako krátká doba, pořád mají mít občané kontrolu na zastupitelstvem v krátkém časovém intervalu. Naopak přímá volba starostů (zejména v menších obcích) by dávala smysl.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva Národní rozvojové banky: Musím zdůraznit, že Národní rozvojová banka je skutečně akciovou společností, která jako každá jiná podléhá regulaci České národní banky. Ale — což podtrhuji, v našem případě máme odlišné poslání od jiných akciových společností. Náš akcionář, tedy Česká republika, nám uložil, že máme pomáhat sociálnímu a ekonomickému rozvoji země, a nenutí nás, abychom do marží svých produktů promítali ziskovou přirážku, kterou logicky musí stanovat každý komerční subjekt.

Nicméně fungujeme tak, že poskytujeme finanční nástroje, jejichž prostřednictvím se nám vracejí finančním prostředky, které pak znovu investujeme. Takto jsme schopni využívat multiplikačního efektu a tyto peníze používat opakovaně.

Zaměřujeme se tedy na návratné projekty, což je náš základní požadavek, a samozřejmě pracujeme tak, abychom o tyto peníze nepřicházeli – a naopak se nám vracely zpět.

Rád bych však připomněl další nový aspekt v rámci naší nové strategie. Je jím naše poradenská činnost, v jejím rámci našim partnerům – ať už jsou to obce, města nebo kraje, pomáháme s analýzami, zda je výhodnější použít pro jejich zamýšlený projekt finanční nástroje nebo nějaký dotační titul.

Dotační schémata, rozpočtové zdroje i možnosti financování z evropských fondů jsou limitované a nelze předpokládat, že celkový objem těchto finančních prostředků bude stačit na pokrytí potřebných investic obcí, měst a regionů.

Jediná varianta, jak vyřešit určitý nesoulad investičních potřeb a finančních zdrojů je začít využívat ve větší míře soukromé zdroje. Což je samozřejmě z principu složitější, než když připravujete projekt s dotační podporou, byť i u takového projektu musíte dodržet podmínky poskytnuté dotace a nepodcenit přitom ani národní a evropskou legislativu. Nicméně jakmile dotační peníze řádně použijete – velmi zjednodušeně řečeno, příběh končí.

Kdežto budete-li chtít financovat svůj projekt návratně, musíte jej připravit tak, aby dával logiku po celé období jeho splácení.

My vnímáme, že obce, města, regiony začínají uvažovat tímto směrem, byť jde o varianty složitější. Ale v NRB máme ambici v tom našim partnerům pomáhat.

* Jiří Kaucký, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů: V Deklaraci nezávislosti ze 4. července 1776 se píše: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Pochopíme-li právo na ochranu soukromí a osobních údajů jako – v realitě 21. století – nedílnou součást lidské svobody a „práva na sledování osobního štěstí“, dojdeme k závěru, že jde o stále důležitější svobodu, kterou musíme chránit.  V tomto smyslu je Úřad takříkajíc „na stejné lodi“ se všemi obcemi jakožto správci osobních údajů.

Naším společným zájmem je chránit svobody občanů. Úřad vždy bude pro obce především partnerem, proto bych závěrem chtěl znovu zdůraznit konzultační roli Úřadu a jeho připravenost být nápomocen správcům při nastavování vhodných postupů při ochraně osobních údajů tak, aby ochrana osobních údajů byla skutečně efektivní, tedy aby plnila svůj účel ve vztahu k osobám, o jejichž údaje jde, a zároveň, aby se stala běžnou a „automatickou“ součástí všech procesů obcí jako správců osobních údajů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Je zřejmé, že obsah programu zasedání zastupitelstva obce je někdy vysoce sporné téma, a to jak tehdy, kdy žádá o zařazení bodu opoziční zastupitel, nebo naopak když bod až na zasedání zastupitelstva navrhuje koaliční skupina. A je jedno, zda se to dotýká malé obce, velkého města nebo dokonce kraje. Je proto vhodné vždy používat tzv. zdravý rozum, a myslet na zájmy občanů i zastupitelů – na nepřipravené body se nelze dostatečně připravit, ale naopak bránit rozumnému projednání něčeho důležitého přímo na stůl také není vždy vhodné (například dotační akce) apod.

Co však platí vždy – každý bod musí být dobře připraven, a jeho zařazení by nemělo být viditelně účelové v tom smyslu, aby se o něm někteří zastupitelé – a hlavně občané, včas nedozvěděli.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Charakteristickým rysem hospodaření obcí v první polovině roku 2021 byla obezřetnost či opatrnost daná značnou nejistotou ohledně budoucího vývoje. Vzhledem k tomu, že se dá očekávat růst cen, přetrvávající napětí na trhu práce a jen velmi pomalý ekonomický růst se značnými rozdíly v rámci jednotlivých oborů, budou výsledky koncem roku podobné.

Proti rostoucí inflaci snižující hodnotu peněz uložených na bankovních účtech, na kterých mají obce značnou sumu, bude stát omezená nabídka důvěryhodných dodavatelů a pravděpodobně i odklad rozhodnutí představitelů obcí, do čeho by měli investovat, kam by měly její kapitálové výdaje směřovat.

Navíc je zřejmé, že vyšší inflace povede k růstu úroků, takže úvěry v nejbližší budoucnosti budou dražší než dnes. Přitom ceny stavebních prací a dodávek rostou rychleji než spotřebitelské ceny, jejichž vývoj standardně uváděná inflace odráží.

* Luděk Tesař, ekonom: Sepsal jsem několik paradoxů, na něž jsem v praxi narazil. Tyto paradoxy boří zažitá paradigmata jako domečky z karet.

Růst úroků může zvedat inflaci. Existuje paradigma, že růst úroků zdraží finance, a tím omezí jejich dostupnost – a také přivede lid k šetření a ukládání peněz do bank. ČNB v rámci tohoto zažitého paradigmatu avizovala zvedání úroků jako jeden z bojů proti rostoucí inflaci.

Realita je však taková, že inflaci zvedá především omezená nabídka v opozici k odložené spotřebě. Omezení přijatá vládami nabourala dodavatelské řetězce – a ani ten nejvyšší úrok nevyrobí žádný chybějící čip do aut, ba ani železo pro stavebnictví atp. Naopak vyšší úroky dopadnou na firmy, které skutečně zasáhla pandemická omezení a musely si vzít úvěr. Mnohé firmy také plánují sladit zvýšenou poptávku se svou nabídkou a mohly by využít úvěr, jenže dostupnost peněz bude dražší, což povede k tomu, že taková firma může své záměry odložit. Nadneseně řečeno, může jít řekněme o záměr vybudovat továrnu na čipy. Pokud by firma přesto vybudovala podobný podnik na úvěr, promítne růst úroků do cen svých výrobků.

Paradox celé situace je, že zvýšení sazeb ČNB může inflaci zvednout. Samozřejmě banky vydělají více peněz, hypotéky budou dražší a domácnosti, které na hypotéky vydělávají budou muset požadovat vyšší mzdy. Růst vyšších mezd zase povede u nezadlužené části populace k růstu poptávky, a to povede opět k růstu cen. Jen těžko se zásadně sníží ceny nemovitostí. Inflaci vyvolaly nesmyslné lockdowny, vlády svými podporami na dluh a deficity, například ve zdravotnictví, jsou neudržitelné. Zdůrazňujeme, že ČNB je jedinou centrální bankou, které zvedá úroky – a podle mého názoru tím zhoršuje situaci firem i domácností.

Inflaci ovšem vytvořila omezení učiněná vládami celého světa, nikoliv pouze vládou ČR a rozhodně inflaci nevytvořil nízký úrok v České republice. Českou republiku je těžké najít na geografické mapě a téměř nemožné je vyhledat ji na ekonomické mapě světa. Hrajeme tu v ČR vysokou a drahou hru s neplatným paradigmatem a hodně nízkými kartami.

– Dlužníci šetří a šetřílci tratí. Nejen paradigma říká, že ten, kdo šetří, má za tři, jinak řečeno, že dlužit se nevyplácí a šetřit je lepší. Nejen obce, které mají vysoké zůstatky na účtech, tratí a tratily. Díky růstu cen pak ti, kdo investovali na dluh, vydělali. Největší finanční škody ve veřejné správě u samospráv působilo odkládání investic a šetření. Jen ceny stavebních prací rostly meziročně aktuálně o více než deset procent, úroky za dluhy byly naopak pod 1 % a po zdražení budou nejspíše ještě dlouho pod 3 %. Ten, kdo investoval dříve, byť na dluh, výrazně šetřil veřejné prostředky.

Snaha některých obcí našetřit si na něco je přirovnatelná k situaci, kdy si před deseti roky člověk snažil našetřit na dům, který stál 3 miliony Kč. Takový člověk si měsíčně po dobu deseti let odkládat stranou deset tisíc korun, přičemž si s vypětím všech sil uspořil 1,2 mil. Kč. Ten samý dům za tu dobu ovšem nestojí 3 mil. Kč, nýbrž zdražil o 5 mil. Kč na 8 mil. Kč. Žádný, slovy „žádný“ úrok nikomu nemohl vyrovnat obrovský nárůst ceny! Podobné je to u všech nemovitostí. Růst cen se nezastaví.

– Dlužit je bezpečnější než šetřit. Ten, kdo má peníze, je v pohodě, říká paradigma, a ten, co dluží, má smůlu. Dlužit, pokud splácíte bez problémů úroky a úmor je pohodička, ale pokud máte peníze na účtu, máte problém. Co bude s korunou při tak obrovských deficitech veřejných rozpočtů? Kdo ví, jedno je jisté, stát ročně vytváří dluh, který by z přibližně 0,5 milionu lidí ročně udělal korunové milionáře.

Ti, kdo mají kapitál, musí zohlednit jeho znehodnocování inflací, která by měla na konci roku nabrat 5% růst. Daleko vážnější je však otázka, co bude s penězi za pět nebo deset let. Co kdyby to došlo tak daleko, že by měnová reforma peníze znehodnotila? Nebylo by to ostatně poprvé, kdy by šmahem zmizela naspořená finanční aktiva. Zcela jistě stojí také tato hrozba za růstem cen nemovitostí.

Zkrátka, podle jednoho arabského přísloví Kdo dluží jedno tele – je v kleštích věřitele. Kdo dluží množství žírných stád – může si v klidu hodovat.

* Martina Zapletalová, energetička Magistrátu města České Budějovice (k pozici energetického manažera města): Jde o klíčový post obce nebo města, který je stále ještě nedoceněn. Párkrát proběhla komunikace se zaměstnanci jiného úřadu, kteří řešili podobné záležitosti jako my. Nicméně v rámci Sdružení energetických manažerů měst a obcí (SEMMO) , kterého je město České Budějovice členem, je možné sdílet zkušenosti týkající se energetiky, obrátit se na radu či naopak radu poskytnout.

* Jaroslav Klusák, vedoucí odd. energetického managementu Hlavního města Prahy: Představa komunitní energetiky pro Prahu je založena na tom, že pilotní projekty komunitní energetiky budou realizovány zpočátku na majetku města, kde se ukáže jejich smysluplnost, ekonomická výhodnost a poté budou projekty nabízeny i jiným sektorům, především bytovému sektoru, kde je potenciál pro komunitní projekty významný. V současné době se Praha zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaiky, a na úspory energie v objektech, kde je tento potenciál. Rádi bychom řešili renovace komplexně současně i s adaptačními opatřeními. V bytovém sektoru budeme využívat propojení na program Nová zelená úsporám, v jiném než bytovém sektoru Modernizační fond.

V rámci schváleného Klimatického plánu Prahy jsou předjímány celkové investice do projektů v oblasti energetiky ve výši až 174 mld. Kč do r. 2030, z toho vlastní prostředky z rozpočtu hlavního města jsou uvažovány ve výši zhruba 14 mld. Kč., zajištění ostatních finančních prostředků je plánováno buď z externích zdrojů (například Modernizačního fondu, programu Nová zelená úsporám, atd.), či se předpokládá, že je vynaloží městské společnosti, dodavatelé energií, bytový sektor, či jiné subjekty. Při vynaložení daných finančních prostředků a provedení plánovaných opatření se předpokládají roční úspory energie ve výši až pět miliard korun ročně.

První energetické společenství vznikne v rámci pilotního projektu v Praze na Černém mostě, kde se nyní připravuje pilotní instalace a kde Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE) bude subjektem vyrábějícím elektřinu z instalované fotovoltaiky, a zároveň bude i dodavatelem.

* Vladimír Přech, ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic: Od vedení měst často slýcháme, že nejběžnějším požadavkem občanů je oprava nebo výstavba chodníků. Je to pochopitelné, slouží všem a je na ně hodně vidět. Jenže i chodník může mít mnoho podob. Díky informačním a komunikačním technologiím můžeme v posledních letech dojít na úřad i po chodníku digitálním.

Digitální chodník úřadu můžeme chápat jako interní komunikaci uvnitř, mezi jednotlivými odbory, odděleními nebo samotnými zaměstnanci. Patří sem otázky elektronického oběhu dokumentů, sdílení dat, digitalizace správních řízení, finanční kontroly, elektronického schvalování, řádného podepisování nebo pečetění. A také integrace mezi jednotlivými informačními systémy, protože těch je v každé větší instituci celá řada.

My jsme jako Gordic v Mikulově před dvěma lety představili otevření integrační platformy, která integrace zjednodušila. Nyní registrujeme dalších skoro 90 nových integračních projektů jenom za poslední rok. Platformu GINIS nemusí tedy uživatel nutně rozvíjet prostřednictvím gordických aplikací, ale může na ni napojit aplikaci třetí strany nebo svou vlastní. To platí i pro portálová řešení. Například podání přes Portál Pražana nebo Portál Kanceláře veřejného ochránce práv propadají automatizovaně do Spisové služby platformy GINIS k evidenci a dalšímu zpracování.

Když se vrátíme obecně k digitalizaci úřadu, tak i projekt Digitální úřad z jara letošního roku ukázal, že potřebné nástroje a technologie od různých dodavatelů tady existují. Teď je to tedy především o vůli a odvaze pustit se do změny zaběhlých procesů. Na čele pelotonu jsou, troufnu si tvrdit, krajské úřady. Například Pardubický kraj získal letos od sdružení CNZ cenu za IT projekt v oblasti správy a archivace dokumentů. Ale inspirativních příkladů přibývá i mezi centrálními orgány. Ministerstvo, které provozuje platformu GINIS a její subsystém spisové služby spolu s elektronickým schvalováním dokumentů, vyhodnotilo, že v rámci digitalizace jenom na spotřebě papíru ušetřilo za půl roku přes 50 % nákladů. To je přes 70 tisíc korun. Další úspora, která zatím nebyla vyčíslena je v oblasti tisku dokumentů. Nejvýznamnější úspora je však v čase pracovníků – schvalování je nyní nejen rychlejší, ale i průkaznější.

Co když ale vlastní kapacity na vytvoření digitálního chodníku nestačí? Zde musíme zákonitě přejít k oblasti cloudu a cloudových služeb. V pandemickém roce 2020 vzrostly výdaje veřejné správy na cloud o jednu třetinu. Je velice pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Naše nabídka SaaS služeb, zahrnující všechny základní agendy úřadů včetně ERP a spisové služby, byla zapsána spolu s nabídkami téměř čtyř desítek dalších firem do státního katalogu cloud computingu.

* Jana Plamínková, starostka Městské části Praha-Slivenec (k říjnové re-use neděli uspořádané ve Slivenci s podporou pražského magistrátu a dalších partnerů): Vše bylo naplánované tak, že nejprve se věci přinesly k přijímacímu pultu, kde si je přebraly dobrovolnice ze SWAP Prague – přetřídily je, zvážily a pak odnesly na místo, které bylo vyhrazeno pro každý druh předmětů. Zvlášť jsme tak měli vystavené například knihy, věci pro děti, na štendrech viselo oblečení atd. Co si nerozebrali návštěvníci, dostaly poté možnost převzít si neziskové organizace. A zbytek pak šel do kontejneru a do spalovny... ...Odezva od občanů je vesměs výborná, všichni re-use neděli považovali za skvělý počin. Jen jsme zaznamenali několik lítostivých ohlasů od lidí, kteří se o akci včas nedověděli, protože byli z jiných městských částí, a kteří by se byli účastnit chtěli. Účast na akci byla zcela zdarma. Každý mohl přinést věci a zase si jiné věci případně odnést. Byla to i společenská akce, měli jsme tam občerstvení, tak se tam lidi přišli i potkat a popovídat si – vždyť jsme se kvůli koronaviru často i docela dlouho neviděli!

* Ladislav Šorčík, člen komise pro rozvoj IT Rady města Kutná Hora: Parkování a rozhodování samospráv na základě přesných dat jsou dvě velká témata pro současnou samosprávu obce. Od minulého roku  probíhá  v Norsku projekt, který obě témata úspěšně propojuje. Jde o příklad dobré praxe, kdy moderní technologie pomáhají v rozhodovacím procesu při řešení reálného požadavku občanů. V centru norského města Halden se nachází náměstí, které slouží mimo jiné k parkování jak rezidentů, tak návštěvníků, kteří do centra cestují za službami a obchody. Po obvodu náměstí jsou kavárny a různé obchody. V roce 2020 obdržela místní samospráva požadavek od několika provozovatelů služeb na náměstí na zábor veřejného prostranství, aby mohli rozšířit  předzahrádky svých  podniků. Takový krok by ovšem měl za následek úbytek až 12 z celkových 90 parkovacích míst. Tento fakt samozřejmě vyvolal odezvu mezi rezidenty, kteří se obávali zhoršení kvality života kvůli nedostatku parkovacích míst.

Samospráva města se rozhodla pro kvalifikované rozhodnutí získat přesná data o využívání parkoviště, a to prostřednictvím automatizovaného sběru dat. Hlavním důvodem pro tento způsob řešení byla snaha získat data za delší časový úsek (včetně nočního parkování), jejichž pořízení prostřednictvím lidských pozorovatelů by bylo příliš nákladné. Zástupci samosprávy tedy oslovili technologickou firmu (Emcom) se sídlem v Oslu. Ta ve spolupráci s místní telekomunikační společností Telenor a českou technologickou společností Smartiple, s. r. o. navrhla technické řešení za pomoci detekce obsazenosti parkoviště pomocí pokročilé analýzy obrazu.

Na haldenské parkoviště byly umístěny tři kamery, které společně dokázaly pokrýt celou parkovací plochu s 90 parkovacími místy. Pro umístění dvou kamer byl zvolen sloup veřejného osvětlení přibližně uprostřed parkoviště. Třetí kamera byla instalována na soukromý dům na obvodu náměstí. Vzhledem k absenci datového připojení na sloupu veřejného osvětlení a problematickému připojení na soukromém domě (poskytovatelé bezdrátového připojení nejsou v Norsku tak běžní) bylo pro připojení kamer zvoleno 4G připojení. Data z kamer byla přenášena do cloudové služby Parkinto, kde docházelo k jejich automatické analýze a následnému vyhodnocení obsazenosti parkoviště pomocí umělé inteligence. Výsledek byl následně prezentován samosprávě i široké veřejnosti pomocí webové stránky. Data o obsazenosti parkoviště byla současně ukládána a statisticky zpracovávána. Tím byla samosprávě k dispozici relevantní data pro kvalifikovaná rozhodnutí.

Ze statistického výstupu, který měli zástupci norské samosprávy k dispozici, bylo zřejmé, že parkoviště nebylo a není maximálně využíváno, a tedy eliminace 12 parkovacích míst nesníží kvalitu života místních obyvatel. Ale nejzásadnějším zjištěním bylo, že nikdy během uplynulých 12 měsíců nebylo toto parkoviště stoprocentně obsazené. Naopak, jeho průměrná obsazenost byla podle statistik okolo 25 procent, resp. tuto hodnotu nepřekročila.

Na základě takto získaných dat učinila samospráva rozhodnutí, které bylo podpořeno přesnými údaji a mohlo být před občany obhájeno. V souladu se závěry provedené analýzy bylo také upuštěno od záměru, tedy od nákupu elektronických ukazatelů volných parkovacích míst: jelikož bylo v reálu vždy nějaké místo volné, šlo by o neefektivní investici, a tedy nehospodárné nakládání s městským rozpočtem.

* Libor Dupal, ředitel Kabinetu pro standardizaci a předseda Sdružení českých spotřebitelů: Loni jsme provedli situační analýzu s cílem shrnout informace o principech a postupech pro zajištění bezpečného hřiště či sportoviště od projektu po provoz. Všem zainteresovaným se dostal do ruky komplexní materiál, jak v každé fázi realizace výstavby postupovat, aby se některé nedostatky a opomenutí nezjistily až po předání hřiště uživateli, provozovateli. Vznikla rovněž publikace Desatero pro bezpečné hřiště a sportoviště (Zásady od projektu po provoz) dostupná na: www.overenehriste.cz.

Nabízíme také nástroj k prokázání dodržování norem a správné praxe. Je jím značka kvality Hřiště-sportoviště-tělocvična–OVĚŘENÝ PROVO“, která poskytuje garanci kvality a bezpečnosti veřejných zařízení pro provozovatele, rodiče či pedagogy. Značka je licencí zpřístupněna žadatelům, jež chtějí prokázat splnění a následné dlouhodobé dodržování shody provozovaných herních a sportovních prvků s požadavky legislativy a evropských norem, a také bezpečný provoz veřejného zařízení.

Stav každoročně ověřuje nezávislá inspekční kontrola – audit. Značka byla přijata do národního Programu Česká kvalita. Nejnověji jsme ocenění a licenční právo k užívání značky udělili městu Teplice a zároveň i výrobci (Mystic Constructions) za skateboardingové hřiště ve sportovním areálu Anger.

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Současná vláda Andreje Babiše odmítla projednat navýšení odměn komunálních politiků s tím, že je to úkol až pro novou vládu. Rozhodnout o odměnách pro rok 2022 je však třeba do konce letošního roku. Reálně tak hrozí, že budoucí vláda o navýšení odměn rozhodnout nestihne kvůli řešení akutních povinností souvisejících se sílící koronavirovou pandemií nebo dramaticky rostoucími cenami energií.

Odměny komunálních politiků byly pro letošní rok zmrazeny a hrozí, že i v roce následujícím neporostou. Naopak kvůli vysoké inflaci jejich reálná hodnota bez navýšení povážlivě klesne, ve dvou letech určitě o více jak deset procent. Potvrzuje se, že je neudržitelné, aby o odměnách komunálních politiků rozhodovala vláda, a ne samotné obce, pro které starostové a zastupitelé pracují,“ upozornil Stanislav Polčák, čestný předseda SMS ČR, které hájí zájmy nejen svých 2100 členských obcí.

Starostové byli v posledních dvou letech těmi, kdo dokázali obce provést náročným obdobím koronavirové pandemie a přijít s konkrétními kroky, když vláda teprve hledala systémová řešení. Že se vláda rozhodla odměnami komunálních politiků nezabývat, působí jako ješitná pomsta za úspěch,“ dodala Eliška Olšáková, které je nově zvolenou předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR.

Eliška  Olšáková zároveň zdůraznila, že Republikové shromáždění SMS ČR včera požádalo vládu, aby úprava odměňování prošla zásadní revizí. „Budeme navrhovat, aby Ministerstvo vnitra připravilo flexibilnější úpravu, která umožní obcím být méně závislé na rozhodování vlády,“ upřesnila předsedkyně SMS ČR.

/zr/

Ilustrační foto: archiv Kudy z nudy*

 

Sdružení místních samospráv ČR, které reprezentuje více než 2100 českých, moravských a slezských obcí, si na dnešním 8. republikovém shromáždění v Ostravě zvolilo nové vedení.

V čele SMS ČR bude stát Eliška Olšáková, starostka Valašských Klobouk a nově zvolená poslankyně Parlamentu ČR. Ta dosud v rámci SMS ČR působila jako předsedkyně zlínské krajské organizace Sdružení. Europoslanec Stanislav Polčák, jenž SMS ČR vedl v předchozích letech, mandát předsedy neobhajoval. Shromáždění také rozhodlo o novém složení předsednictva.

 „Práci pro obce a pro samosprávy se věnuji už od roku 2014, kdy jsem byla po 25 letech práce ve veřejné správě zvolena starostkou. A v práci pro obce hodlám pokračovat: jako nově zvolená poslankyně budu usilovat o místo ve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a v Rozpočtovém výboru, které patří z hlediska potřeb a zájmů samospráv mezi klíčové a kde hlas obcí a měst a především jejich praktické problémy i praktické zkušenosti musí být výrazně slyšet,“ uvedla Eliška Olšáková.

Mezi svými prioritami v roli předsedkyně SMS ČR uvedla Eliška Olšáková kromě nastavení udržitelného systému financování obcí také vyřešení stavební legislativy, problematiku dostupnosti základních služeb na venkově, mimo jiné vysokorychlostní internet, nebo řešení tranzitní dopravy a také ochranu kulturního dědictví.

Spokojeni nemůžeme být ani s povinnostmi, které nám stanovuje zákon o odpadech,“ konstatovala Eliška Olšáková a pokračovala: „Jsem si dobře vědoma toho, na co budu v pozici předsedkyně SMS ČR navazovat. Ohromný kus práce, který Sdružení pod vedením Stanislava Polčáka a s přispěním všech svých členů až do této chvíle odvedlo, je inspirativní a zároveň zavazující. Vím, že očekávání na mě kladená budou značná, a jsem připravená je naplnit,“ dodala historicky již druhá žena v čele SMS ČR.

Dlouholetý předseda SMS ČR, europoslanec Stanislav Polčák, který stojí za řadou úspěchů, jichž se Sdružení podařilo dosáhnout, už o vedení SMS ČR neusiloval. „Sdružení díky obrovské aktivitě a iniciativě starostů za uplynulých šest let téměř zdvojnásobilo počet členů a odpovídajícím způsobem narostla i agenda a šíře aktivit, kterými se zabýváme. Jsem dál připravený poskytovat SMS ČR a samosprávám svou podporu a expertízu, ale na to, abych Sdružení dál vedl, mi vedle práce europoslance a dalších aktivit nezbývá kapacita,“ vysvětlil Stanislav Polčák své rozhodnutí již nekandidovat. Rada SMS ČR se rozhodla udělit mu titul čestného předsedy s poradním hlasem.

Republikové shromáždění zvolilo také širší vedení: místopředsedy a členy předsednictva. Prvním místopředsedou SMS ČR byl zvolen Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy a předseda pracovní skupiny SMS ČR pro školství.

/zr/

Na snímku: Nová předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková, nově zvolená členka dolní parlamentní komory a starostka města Valašské Klobouky

Foto: FB profil Elišky Olšákové*

V následujících sedmi letech bude mít Česká republika k dispozici přes bilion korun z evropských fondů, které jsou určeny na modernizaci tuzemské ekonomiky a energetickou transformaci. Sdružení místních samospráv ČR bude žádat stát o vypsání výzev přímo určených pro menší obce a města. Na konferenci SMS ČR v Ostravě to dnes uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.

Chceme-li zastavit či alespoň zmírnit vylidňování venkova, musíme zachovat a ideálně zvýšit dostupnost služeb v menších obcích a městech. Podporujme udržitelná, chytrá a tržní řešení, která v našich obcích zkvalitní život občanů a pomohou snížit i negativní dopady na životní prostředí. V době rostoucích cen energií se stále důležitějším tématem stává také podpora energetické soběstačnosti obcí,“ uvedl na konferenci v Ostravě Stanislav Polčák.

Zástupci obcí zároveň upozorňují na skutečnost, že momentálně není vypsaný dostatek dotačních výzev na realizování inovačních projektů. „S vyhlašováním nových výzev jsme skutečně pozadu, ale věřím, že se tento stav s příchodem nové vlády zlepší,“ dodal předseda SMS ČR.

Na konferenci byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže Obec 2030, projektu, který na podporu inovativních řešení pro samosprávy vytvořilo SMS ČR spolu s partnery ze sféry businessu i státní správy. Mezi pěti desítkami přihlášených vesnic a měst zvítězila obec Veselíčko z Olomouckého kraje se svým unikátním řešením pro zpracování a lokální využití bioodpadu. Veselíčko má vlastní oběhový cyklus bioodpadu – ten z domácností míří do kompostárny a zpátky se vrací jako kompost na záhony obyvatel obce a do zámeckého parku. Kompostárnu vybudovali už v roce 2015, a to na rekultivované skládce mimo obec. „Nikomu kompostárna nepřekáží a využívá ji i deset okolních obcí,“ vysvětlil  starosta Veselíčka Tomáš Šulák.

Zítra, ve čtvrtek 4. listopadu se bude v Ostravě konat také Republikové shromáždění SMS ČR, na němž proběhne volba nového předsedy a předsednictva. SMS ČR se dočká nového vedení, protože stávající předseda Stanislav Polčák po šesti letech ve funkci již nebude předsednický post obhajovat.

 

VÝHERCI SOUTĚŽE INOVATIVNÍ OBEC 2030

1. místo: Veselíčko (Olomoucký kraj) – Unikátní řešení zpracování bioodpadu a využití přímo na místě

2. místo: Litultovice (Moravskoslezský kraj) – První funkční energetická komunita v České republice

3. místo: Říčany (Středočeský kraj) – Povinnost realizovat zelené střechy/fotovoltaické panely na budovy nad 300 m2

4. místo: Nemile (Olomoucký kraj) – První fotovoltaická elektrárna za 1 Kč na střeše ČOV v ČR

5. místo: Rybí (Moravskoslezský kraj) – Největší soustava domácích čistíren odpadních vod v ČR

/zr/

Na snímku: Konference SMS ČR se koná v Ostravě v impozantních kulisách Dolních Vítkovic.

Foto: FB stránka SMS ČR*

Na nově zvolené poslance se chce obrátit Sdružení místních samospráv ČR s výzvou, aby navrhli a prosadili odložení účinnosti nového stavebního zákona.

Rozhodlo o tom včera předsednictvo SMS ČR v reakci na výsledek parlamentních voleb, v nichž ve sněmovně posílili kritici stávající podoby stavebního zákona. Zároveň pověřilo Věru Kovářovou, místopředsedkyni SMS ČR a opětovně zvolenou poslankyni, aby zmíněné kroky iniciovala ve spolupráci s dalšími poslanci, kteří se dlouhodobě zabývají stavební legislativou.

Budeme usilovat o to, aby účinnost zákona byla odložena alespoň o osmnáct měsíců. To je minimální doba nezbytná pro to, aby byla současná podoba stavebního zákona upravena a zohlednila návrhy předkládané v předchozích měsících. Ty mají za cíl zmírnit negativní dopady stavebního zákona na funkčnost stavebního řízení, na lidi v regionech i na státní rozpočet, na něž jsme dlouhodobě upozorňovali,“ řekl k tomu předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Chci všechny ubezpečit, že na záměru zjednodušit a zrychlit stavební řízení nehodláme nic měnit. Budeme ale usilovat o to, aby úprava stavební legislativy nepoškodila oprávněné zájmy samospráv ani plynulost stavebního řízení,“ vysvětlila Věra Kovářová. „Věřím, že v nové sněmovně najdeme pro tyto změny pochopení. Senát dal svůj názor na současný stavební zákon najevo velmi jasně, když ho v červenci jednomyslně odmítl,“ připomněla dále.

/zr/

Ilustrační foto: Sagit

 

 

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR již potřetí uvedla do Síně slávy – pocta za rozvoj venkova významné osobnosti za jejich celoživotní přínos rozvoji venkova. Ocenění z rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy senátní stálé komise Jiřího Voseckého, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové a ředitele Národního divadla Jana Buriana dnes převzali Josef Bezdíček a Jan Kruml. Slavnostní akt se odehrál ve Frýdlantském salonku Valdštejnského paláce, sídle horní parlamentní komory.

„Toto ocenění se uděluje za celoživotní práci a přínos českému venkovu. Oceněným bych tímto chtěl poděkovat za jejich přínos k rozvoji českého venkova a za jejich vize, které měli a v průběhu svého života pro český venkov zrealizovali,“ uvedl předseda komise senátor Jiří Vosecký. A dodal: „Jako dlouholetý starosta si také velmi dobře uvědomuji, kolik překážek museli překonat a kolik úsilí a práce museli vynaložit. A za to vám patří náš dík.“

Do pomyslné Síně slávy tak byly uvedeny další osobnosti, a sice Josef Bezdíček, emeritní starosta obce Čermná nad Orlicí, a čestný předseda Komory obcí Svazu měst a obcí ČR a Osobnost venkova roku 2020, a Ing. Jan Kruml, Osobnost venkova 2021.

Josef Bezdíček od prvopočátku hájil zájmy malých obcí v okresním shromáždění obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Hlavním tématem té doby pro něj byla doprava, sociální problematika a zdravotnictví. Věnoval se problematice malých obcí, a to především jejich spolupráci. Zkušenosti pro svoji práci se společenstvími malých obcí sbíral i v cizině, například ve Francii, Rakousku a na Slovensku. Po roce 2005 začal v kraji propagovat metodu LEADER a jeho obec Čermná nad Orlicí se zapojila do místních dobrovolných svazků obcí a následně i do Místní akční skupiny.

Jan Kruml patřil do skupiny aktivistů, kteří 1. června 1993 založili Spolek pro obnovu venkova ČR, stál u zrodu Programu obnovy venkova a přispěl k získání dotace na tento program ze státního rozpočtu. Zasadil se o rozšíření soutěže Vesnice roku o kategorii Zlatá cihla v Programu obnovy venkova i o začlenění oceněných staveb do nově vydávané edice Venkovské stavby. Jako milovník folkloru vždy zdůrazňoval citový vztah k domovu, vlastní iniciativu a angažovanost občanů a také náležitou podporu demokratického státu, jako nezbytných předpokladů zdravého rozvoje venkova.*

/zr/

Na snímku: Do Síně slávy – pocta za rozvoj venkova byl dnes uveden i Josef Bezdíček (uprostřed vpředu)

Foto: Facebookový profil Svazu měst a obcí ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down