Celkem 96 % Čechů se snaží různými způsoby chránit životní prostředí a více než 70 % preferuje třídění a následnou recyklaci před spalováním odpadů a skládkováním. Omezení skládkování je podle 89 % respondentů jedním z důležitých nástrojů pro zlepšení kvality životního prostředí. Z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou STEM/MARK dále vyplývá, že Češi nesouhlasí se zvyšováním poplatku za odpady.

Češi jsou připraveni čelit výzvám moderního odpadového hospodářství a chránit přírodu. Vypovídá o tom i fakt, že více než 96 % respondentů průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK uvedlo, se snaží chránit životní prostředí. Tuzemští obyvatelé také například aktivně třídí odpad (91 %) nebo se snaží šetřit vodou a energiemi (78 %).

Ačkoliv ČR patří k evropské špičce v třídění odpadu, zaostává v následném nakládání s ním. V roce 2018 dokázala Česká republika recyklovat pouze 27 % vytříděného odpadu (ČSÚ). Z toho vyplývá, že jeho podstatná část končí na skládkách či ve spalovnách.

Státy Evropské unie od tohoto nakládání s odpady postupně upouštějí a směřují k cirkulární ekonomice. Obyvatelé ČR tuto změnu také vnímají – na 70 % respondentů by preferovalo třídění a recyklaci odpadu před jeho spalováním. Obdobně se Češi staví i ke skládkám. Navýšení poměru recyklace požaduje také EU ve svém balíčku odpadových zákonů, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Podle ambiciózních cílů EU by měly její státy v roce 2035 dokázat recyklovat 65 % komunálního odpadu.

LIDÉ SE BOJÍ SPALOVEN

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi nechtějí stavět spalovny na úkor recyklace. Tři ze čtyř respondentů se navíc shodují na tom, že spalovny závažným způsobem poškozují životní prostředí. V očích společnosti se tak řadí např. za uhelné elektrárny (90 %) nebo chemické továrny (89 %). Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upouští.

Evropská legislativa nastavuje maximální úroveň skládkování na 10 % a vede členské státy k odklonu tohoto odpadu do recyklace. K tomu má sloužit druhý hlavní požadavek EU, který říká, že v roce 2035 má být recyklováno 65 % komunálního odpadu. V tuzemsku navrhovaná legislativa však neobsahuje žádný nástroj, který by důkladnější recyklaci podpořil, a zamezil tak vyššímu procentu spáleného odpadu na úkor recyklace. Připravovaný zákon sice formálně obsahuje evropské cíle, ale neobsahuje žádné nástroje jak odpady efektivně směřovat do recyklace. Na tom se shoduje stále větší řada odborníků,“ okomentovala situaci Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz).

ODPADY SE PRODRAŽÍ

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že za odpady platí ročně mezi 400 a 800 korunami, a část z nich by uvítala snížení tohoto poplatku. „Pokud však dojde ke schválení nové odpadové legislativy ve stávající podobě, skládkovací poplatek se navýší a je pravděpodobné, že se tak odpady občanům ČR ještě více prodraží. Momentálně platí obce skládkovací poplatek ve výši 500 Kč na tunu odpadu, avšak nově navrhovaná výše dosahuje částky až 1850 Kč. Pro mnoho obcí to může podle jejich vyjádření znamenat kritické zatížení rozpočtů, které by musely řešit například zvýšením poplatku za komunální odpady,“ dodala Jitka Zítková.

O PRŮZKUMU

Průzkum veřejného mínění realizovala agentura STEM/MARK v období 5.–12. března 2020 jako internetový dotazník na souboru 505 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace České republiky ve věku 18–75 let.*

/zr/

Zdroj obou grafů: STEM/MARK

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 505

 

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice.

Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci čtyřiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky, která se uskutečnila minulý týden v Hradci Králové, proto apelovali na vládu, aby pokračovala v přidělování povolenek výměnou za čisté investice i po roce 2020 a pomohla tak s modernizací oboru a udržení cen tepla.

Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ve svém úvodním referátu upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a zásadní význam, který může v jeho ekonomické stabilizaci sehrát přidělování povolenek na výrobu elektřiny výměnou za modernizační investice po roce 2020. Pokud má teplárenství přežít, nelze z něj odčerpávat finanční prostředky, naopak je potřeba přidělováním povolenek motivovat provozovatele soustav zásobování teplem k investicím především do jejich modernizace a využití obnovitelných zdrojů energie.

S velkým ohlasem se setkala nově zavedená sekce Využití akumulace energie v teplárenství, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách. Účastníky zaujal příspěvek Ladislava Ochrany o rozšíření akumulačních schopností zdroje Červený mlýn v Brně.

Účastníky konference opět velmi zaujala sekce Péče o zákazníky v teplárenství, v níž se hovořilo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Hana Zíková představila projekt partnerství mezi teplárnou IROMEZ, jejími zákazníky a městem Pelhřimov. Přihlášením do věrnostního programu teplárny ušetřila průměrná domácnost díky dlouhodobé smlouvě za rok až 2000 korun.

Místy bouřlivé výměny názorů byli svědky účastníci sekce Odpady a jejich energetické využití. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v České republice vysoká míra skládkování komunálních odpadů. Zákaz skládkování je proto nutné doplnit zvýšením skládkovacích poplatků a prosadit další opatření. Je nutné urychleně prosadit nový zákon o odpadech reálně posilující principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady.

Velmi mě těší nebývale vysoká účast na letošní konferenci. Je vidět, že teplárenská obec nečeká se založenýma rukama, až za nás problémy někdo vyřeší, a velmi aktivně se zajímá o nové trendy v energetice a příležitosti pro rozvoj oboru,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.

Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, územních samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Svou účast přislíbil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení neumožnily.

 

Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky, Hradec Králové 24. a 25. 4. 2018

1. Apelujeme na vládu České republiky, aby se zabývala obtížnou ekonomickou situací teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit podmínky podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit.

2. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace emisních povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí, přechod z páry na horkou vodu a využití obnovitelných zdrojů energie.

3. Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně přiměřené úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a akumulace elektřiny.

4. Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy „Čistá energie pro všechny Evropany“ a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům. V návaznosti na schválení balíčku je pak nezbytné zahájit práce na novém energetickém zákonu.

5. Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.

6. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH).

7. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.

/zr/

Ilustrační foto z letošních Dnů teplárenství a energetiky: archiv Teplárenského sdružení ČR

 

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb včera v Praze představily Desatero moderního odpadového hospodářství – soubor opatření, která zajistí účinnější recyklaci a separaci odpadu a zároveň povedou ke snížení jeho množství na skládkách. Zástupci českého odpadového hospodářství zároveň apelovali na zákonodárce, aby změny v české odpadové legislativě činili pouze na základě systémového vládního návrhu s otevřeným veřejným připomínkováním.

Podle Petra Havelky, výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), Desatero moderního odpadového hospodářství (uvádíme je v plném znění níže) vyjadřuje postoj více než 90 procent firem, které se v České republice zabývají odpadovým hospodářstvím. Plně podporuje cíle Evropské unie usilující o redukci skládkování směsných komunálních odpadů a posilující roli třídění. Coby členská země Evropské unie by Česká republika měla v roce 2030 (případně 2035) separovat a recyklovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů. Navrhovaná opatření mohou zajistit, aby Česká republika cíle splnila.

Firmy působící v odpadovém hospodářství navrhují dále zefektivnit sběrný systém na třídění odpadu do barevných popelnic, umožnit fungování třídicích linek, a také vytvořit lepší podmínky pro odbyt recyklovaných materiálů a výrobků. „Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, podpořit také konkrétními činy. Recyklované produkty by měly být daňově zvýhodněny a také by měly mít své místo ve veřejných zakázkách a nákupech státu. Velmi dobře se mohou uplatnit například při výrobě protihlukových bariér, které lemují dálnice,“ uvedl Petr Havelka.

Zároveň se odpadové firmy spolu s obcemi a městy staví proti navrhovanému čtyřnásobnému zvyšování poplatku za skládkování, který platí obce a města. Zdražení ano, ale v rozumné míře. Jak upozornil výkoénný ředitel ČAOH, poplatek za skládku se za posledních osm let nezvýšil, a přesto míra skládkování odpadu v České republice od roku 2009 každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které opakovaně prosazují zastánci spalování odpadů, není žádný důvod. „Jsme pro jeho mírné navýšení. Případný nárůst poplatků však musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a musí odpovídat evropskému cíli omezení skládkování. EU podporuje třídění a recyklaci, podporu spaloven odmítla. Separace a recyklace čtyřnásobné zdražení nepotřebují. Pro obce, města a peněženky občanů je Evropou doporučovaná cesta levnější a dává větší smysl,“ uzavřel Petr Havelka.

DESATERO MODERNÍHO ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb plně podporují cíle Evropské unie, které usilují o redukci skládkování komunálních odpadů a posilují roli třídění. Jmenované subjekty reprezentují téměř 90 % trhu služeb nakládání s komunálními odpady v České republice. Coby členská země Evropské unie by měla Česká republika v roce 2030 (případně 2035) recyklovat a separovat 65 % komunálních odpadů. Na skládky by mělo být v roce 2030 (2035) odkládáno maximálně 10 % odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb přicházejí jako první s uceleným souborem opatření, která zajistí, že Česká republika dokáže splnit cíle navrhované v evropském balíčku oběhového hospodářství. Mezi tato opatření patří:

  1. Četnější a lépe dostupné popelnice na tříděný odpad. Abychom dosáhli vyšší míry třídění a úbytku směsného komunálního odpadu, je potřeba zlepšit primární separaci u původců. Přimět lidi více třídit přitom není tak těžké. Praxe firem ukázala, že dostane-li rodinný dům vlastní popelnici na plast, papír a biologický odpad, jím vyprodukované množství směsného komunálního odpadu může klesnout až o polovinu.
  2. Daňové zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků z odpadů. Účinnou cestou, jak posílit materiálové využití odpadů, je nastavit nižší DPH nebo menší zatížení ceny práce v recyklačním průmyslu. Tato opatření doporučuje i Evropská komise.
  3. Upřednostnění recyklovaných výrobků ve veřejných zakázkách. Česká republika by měla ideál oběhového hospodářství, ke kterému se hlásí, také podpořit činy. Při hromadných nákupech pro státní správu, výstavbě dálnic i dalších veřejných zakázkách by měly mít přednost recyklované výrobky nebo materiály.
  4. Rovný přístup, technologická neutralita, tržní prostředí. Česká legislativa nesmí podléhat tlaku silných lobbistických skupin – není možné zvýhodnit jednu technologii (např. spalovny) před ostatními (třídění, recyklace) účelovým nastavením povinností v zákoně. (Výjimku představují skládky, které mají být zákonem omezeny.) Chceme-li se vyhnout opakování trpké zkušenosti s fotovoltaikou, technologické přístupy si musejí být v legislativě rovny a volně mezi sebou soutěžit, a to v intencích evropské hierarchie nakládání s odpady.
  5. Zpracování odpadu na třídicích linkách. Technologické třídění směsného komunálního odpadu je významným krokem na cestě k budoucnosti, v níž bude skládkování hrát minimální roli. Směsný odpad stále obsahuje řadu surovin pro možné materiálové využití a také energii. Naopak inertní a nevyužitelné složky mají být vytříděny a odstraněny.
  6. Povinné třídění biologického odpadu. Separace biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) do speciálních hnědých popelnic se postupně zavádí v řadě obcí, což je velmi pozitivní. Důsledné třídění BRKO umožní lepší využití odpadů k výrobě kompostu nebo bioplynu a také povede ke snížení objemu směsného odpadu ukládaného na skládky či spalovaného ve spalovnách.
  7. Rozvoj výroby a využití paliv z vytříděných odpadů po vzoru EU. Co nemůže být po separaci na třídicí lince materiálově využito, může posloužit jako palivo odpovídající evropské normě. Tato paliva mohou být v souladu s legislativou EU využívána v cementárnách, teplárnách či elektrárnách. Na skládku patří pouze odpad, který se nehodí k výrobě dalšího materiálu ani nemá energetický potenciál.
  8. Stabilnější právní prostředí pro trh s palivy z odpadů. Česká republika na rozdíl od Rakouska, Německa nebo Itálie postrádá vyhlášku k palivům z odpadů, která je předpokladem úspěšného rozvoje trhu s touto komoditou. Paliva z odpadů je potřeba, podobně jako v jiných státech, vyrábět také z části materiálově nevyužitelného směsného odpadu. Přispěje to k vyššímu energetickému využití odpadů.
  9. Lepší legislativa pro provoz třídicích linek. Mají-li v České republice fungovat technologie na třídění odpadů a výrobu paliv z odpadů, je nutné upravit vyhlášku 294/2005 Sb. Ta v současné době de facto nutí provozovatele linek, aby vozili do spalovny i zbytkový nevyužitelný odpad po vytřídění, který prakticky nehoří. Naopak směsné odpady bez jakékoli úpravy je možno nově volně skládkovat. To je podle nás závažná chyba a je třeba ji opravit. Parametr výhřevnosti by měl být nastaven na 6 MJ/kg ve standardním vzorku odpadu, nikoliv v sušině. Následně by se v ČR postavila řada třídicích linek, což by vedlo k redukci odpadů ukládaných na skládky a k důkladnějšímu vytěžení využitelných složek směsného odpadu.
  10. Navýšení skládkovacího poplatku ano, ovšem nikoli dle potřeb spaloven, ale úměrně dle objektivní potřeby ke splnění Evropského cíle k omezení skládkování. Vývoj českého odpadového hospodářství od roku 2009 ukazuje, že evropský cíl ohledně omezení skládkování na 10 % k roku 2030/35 může Česká republika splnit při zachování stávajícího trendu. Výše poplatku od roku 2009 nevzrostla, a přesto objem komunálního odpadu odloženého na skládky každoročně klesá. Ke čtyřnásobnému zvýšení poplatku, které navrhují zastánci spalování odpadů, proto není objektivní důvod. Jsme pro mírné navýšení poplatku, kdy nárůst musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a nesmí neúměrně zvýšit cenu, kterou za svoz a zpracování odpadů platí obce či občané.*

/tz/

 

 

 

Záměr novelizovat zákon o odpadech a zvýšit umělý poplatek za skládkování finančně zatíží obce. Pocítí to rodiny. Obce chtějí třídit, recyklovat a snižovat náklady. Ve svém dnes vydaném tiskovém prohlášení před tímto záměrem varuje Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Sdružení disponuje informacemi o připravovaném poslaneckém pozměňovacím návrhu k novele zákona o odpadech. Tímto způsobem změny zákona o odpadech však nebudou mít možnost obce, kterých se to nejvíce dotkne, uplatnit svoje připomínky v rámci veřejného připomínkování. Zdůrazňuje to i předseda pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: „Zákon o odpadech tímto může být změněn bez možnosti otevřeného veřejného připomínkování, bez jakékoli analýzy dopadů na obce a města, i bez možnosti vypořádání připomínek.

Základním bodem snah o změnu zákona o odpadech je podle SMS ČR opakovaně prosazované výrazné zvýšení skládkovacích poplatků, jejichž plátci jsou obce a města. Důvodem je záměr navýšit cenu všech ostatních a levnějších způsobů nakládání s odpady na úroveň nákladů na výstavbu spaloven a spalování odpadu. Místo toho bývá za důvod označována potřeba rychlého zákazu skládkování v ČR – a to k roku 2024, s odkazem na Evropskou unii.

Navrhované čtyřnásobné zdražení bylo naposledy odmítnuto ve vládním návrhu zákona o odpadech, když ani na počtvrté neprošlo Legislativní radou vlády ČR. Jedním z hlavních důvodů byla absence dostatečné analýzy ekonomických dopadů na obce a města a analýzy nezbytnosti navrhovaného zdražení. Základní skutečností je, že hlavní dopady zdražení zatíží obce a města jakožto původce komunálních odpadů, potažmo občany jako poplatníky. Na konci roku 2016 se odmítavým způsobem postavilo proti ministerstvem navrhovanému zásadnímu zdražení a dalším bodům více než 800 obcí a měst formou petice.

Jak upozorňuje Sdružení místních samospráv, základním cílem, který se však v budoucí novele pravděpodobně opět objeví, je finální částka skládkovacího poplatku ve výši zhruba 2000 Kč/t místo současných 500 Kč/t. K tomuto poplatku se pak načítají také náklady na svoz a technologickou úpravu, což obce již nyní hradí svozovým společnostem. Karel Ferschmann k tomu dodává, že „obce se mohou brzy ocitnout v nepříjemné situaci, kdy budou nuceny zdražovat odpadové hospodářství pro své občany.“

Sdružení místních samospráv ČR proto na základě současných informací odmítá zvýšení skládkovacího poplatku a změnu zákona o odpadech v tomto duchu.*

/tz/

K foto:

Z dnešního jednání Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR v Praze

Foto: https://www.facebook.com/search/top/?q=Sdru%C5%BEen%C3%AD%20m%C3%ADstn%C3%ADch%20samospr%C3%A1v

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down